11/11/2026
U příležitosti Dne válečných veteránů si připomínáme příběh Emila Grégra, rodným jménem Grünhuta (1900–1986), československého důstojníka židovského původu, který se zapojil do protinacistického odboje a bojoval na několika frontách druhé světové války. Narodil se v židovské rodině v Křinci na Nymbursku. Vystudoval chemii a před válkou pracoval v cukrovarnictví. Po okupaci Československa se zapojil do odboje a v září 1940 odjel z Protektorátu ilegálním transportem přes Vídeň do Palestiny. Jeho dramatická cesta byla spojena i s potopením lodi Patria, které se mu podařilo přežít. V Palestině vstoupil do československé zahraniční armády a pomáhal získávat další dobrovolníky pro boj za osvobození vlasti. V říjnu 1941 se účastnil bojů u Tobruku. Později byl převelen na východní frontu, kde v řadách 1. československé samostatné tankové brigády bojoval v karpatsko-dukelské i ostravské operaci. Na konci války byl povýšen do hodnosti majora. Tragický osud postihl také jeho rodiče Ludvíka a Filipínu Grünhutovy. Byli deportováni do Terezína a následně do Osvětimi, kde v roce 1942 zahynuli. V roce 1950 byl během komunistických čistek zatčen, odsouzen, vězněn a degradován. Přestože bojoval za svobodu své země, stal se sám obětí politické perzekuce. V roce 1968 byl rehabilitován a byla mu vrácena vojenská hodnost. Dne 8. května 2000 byl jmenován brigádním generálem in memoriam. Příběh Emila Grégra nám připomíná, že Židé nebyli pouze oběťmi nacistického pronásledování, ale také aktivními účastníky odboje a boje proti nacismu. Židovští muži i ženy sloužili v československých zahraničních jednotkách a podíleli se na zápase za svobodu své vlasti. Pamatujme na ty, kteří se postavili zlu, bojovali za svobodu a jejichž odvaha nesmí být nikdy zapomenuta.