08/05/2026
V dubnové aukci Aurea byla jako položka č. 309 dražena průkazka k Řádu Klementa Gottwalda – za budování socialistické vlasti č. 16, udělenému v roce 1955 Bruno Köhlerovi. Jméno tohoto (tehdy) významného a vysokého komunistického funkcionáře již dnes málokomu něco řekne. Jeho krátký životopis je proto uveden níže.
Proč si někdo takovou průkazku koupí? Možná proto, že je vzácná, průkazy a dekrety k Řádům Klementa Gottwalda – za budování socialistické vlasti se vyskytují jen výjimečně. Často i když se dochová dekorace, dokumenty se ztratily nebo byly zničeny. Důvody mohou být různé, vím o případu, kdy Řád Klementa Gottwalda se v rodině dochoval, ale “papíry” byly ve sklepě, který byl v roce 2002 zasažen povodněmi. A bylo po papíru.
Nebo důvod může být jiný. U mě osobně mě na tuto průkazku váže osobní vzpomínka. Jsem tak starý, že pamatuji na pražských burzách a setkáních a v předsálí aukcí pana Jiřího Blažka. Kdo ho pamatuje, ví, že ve své době měl ve své nabídce výjimečné věci. Jeho stůl v sále vždy vynikal. Někteří si na něho stěžovali, že prodává draze, ale mé vzpomínky jsou jen pozitivní a milé. Tehdy jsem byl mladé ucho a možná se mu líbilo mé nadšení pro věc. Každopádně mám ve své sbírce několik předmětů, které jsou od něho.
Někdy před rokem 2013 jsem občas zajel do Dejvic, kde se v neděli dopoledne konala sběratelská setkání. A tuto průkazku tam tehdy měl. Netušil jsem tehdy, kdo je resp. byl Bruno Köhler. Měl jsem ve sbírce Řád Klementa Gottwalda č. 17 po Zdeňku Nejedlém (právě od pana Blažka) a přišlo mi zajímavé, že je to “o číslo vedle”. Ale tehdy to byl jen papír a na papíry se tehdy často ohrnoval nos, protože to holt nebyla medaile. Už nevím, kolik za tu průkazku tehdy chtěl, asi 3 nebo 5 tis Kč. Zdálo se mi to moc a tak jsem to nekoupil.
Řadu let bych to označil za svou sběratelskou chybu č. 2. Sehnal jsem sice jinou průkazku a dekret k modelu ČSR, ale zpětně jsem si říkal, že jsem blb, že jsem to tehdy nevzal. Už jen proto, že bych to prostě měl a takhle nemám.
No, přišel rok 2026 a průkazka vyplula z hlubin zjevně staré sbírky. Je tam, kde mohla být před lety za pětinovou cenu. Ale čert ven pár tisíc na víc, je to vzpomínka a napravení další sběratelské chyby.
Bruno Köhler (1900–1989)
Politický funkcionář Československo • Komunistická strana Československa
Základní údaje
Narozen: 16. července 1900, Nové Město pod Smrkem
Zemřel: 21. března 1989, Praha
Národnost: Česko-německá
Stranická příslušnost: Komunistická strana Československa (KSČ)
Politická kariéra
Bruno Köhler byl československý politik česko-německého původu a poslanec Národního shromáždění za KSČ, jehož jméno je úzce spšjato s obdobím totaltní vlády KSČ v padesátých letech dvacátého století.
Od mládí se angāžoval v lev icovém hnutí. Nejprve byl členem sociální demokracie, kde sympatizoval s jejím levým křídlem. V roce 1921 přešel do KSČ, kde se stal funkcionářem Komunistického svazu mládeže a sekretářem krajské organizace v Ostravě.
V letech 1926–1928 studoval v Moskvě na Mezinárodní leninské škole Kominterny. Později zastupoval KSČ v Kominterně a stal se členem předsedn ictva Ústředního výboru KSČ. V parlamentních volbách v roce 1935 se stal poslancem Národního shromáždění.
Druhá světová válka
Po vyp uknutí války uprchl nejprve do Francie, v roce 1941 odešel do Sovětského svazu. Byl hlasem pirátského vysílání, které se napojovalo na vlny berlnského rozhlasu a ironicky komentovalo nacistické vysílání.
Poválečné období a stalinský teror
Po válce se vrátil do Československa – na rozdíl od svých německých kolegů z rozhlasu, kteří byli odsunuti. Historikové toto přičídtají jeho kontaktům s NKVD, sovětskou tajnou policí.
Patřil k hlavním organizátůrm stalinského teroru v ČSSR a přímo se podílel na procesech s Rudolfem Slánským, Otou Šlingem a dalšími. Od ledna 1953 do dubna 1963 byl tajemníkem Ústředního výboru KSČ, od června 1954 do dubna 1963 členem Sekretariátu ÚV KSČ. V období červen 1961 – prosinec 1962 byl kandidátem Politbyra ÚV KSČ.
Vyznamenání
Řád Klementa Gottwalda – udělen v roce 1955
Odchod z politiky (1963–1989)
Během společenského uvolnění a revize politických procesů v 60. letech byl postupně odstaven od moci. Když v roce 1963 vypracovala Kolderova komise zprávu o nezakónných soudních a politických postupech v 50. letech, patřil mezi skupinu konzervativních funkcionářů, která byla následně odstraněna z vrcholných funkcí.
V roce 1963 byl zbaven funkce tajemníka ÚV KSČ, v roce 1966 pak i členství v Ústředním výboru KSČ. Zemřel 21. března 1989 v Praze, téměř půl roku před Sametovou revoluvcí.
„Strana má pravdu, i když lže.“
— Bruno Köhler