Český helsinský výbor - Czech Helsinki Committee

23/07/2026

Operační program Zaměstnanost plus podpořil realizaci projektu Neviditelné děti: Implementační plán systému sběru dat o dětech

Operační program Zaměstnanost plus podpořil realizaci projektu

Neviditelné děti: Implementační plán systému sběru dat o dětech.

Operační program Zaměstnanost plus

Číslo výzvy: 03_23_057

Název výzvy: Sociální inovace pro budoucnost

Název projektu CZ: Neviditelné děti: Implementační plán systému sběru dat o dětech

Název projektu EN: Invisible Children: Implementation Plan for a Data Collection System on Children of Incarcerated Parents

Projekt s registračním číslem CZ.03.03.01/00/23_057/0006349 byl podpořen částkou 3 495 721,60 Kč.

Realizace projektu byla zahájena dne 1.1.2026, projekt bude realizován do 30.6.2027.

Anotace projektu:
Zásadní mezerou v České republice ve veřejných službách je, že není na individuální ani plošné úrovni evidován údaj o tom, že byl dítěti uvězněn jeho rodič. To brání včasné pomoci a koordinaci mezi justicí, sociálně-právní ochranou dětí, školami a obcemi. Cílem projektu je připravit udržitelný rámec, který umožní pravidelně a bezpečně zjišťovat a sdílet klíčové informace o dětech vězněných rodičů tak, aby byl reaktivní přístup nahrazen přístupem preventivním, založeným na skutečných datech.

14/07/2026

Neviditelné děti nesmí zůstat neviditelné.

V rámci monitoringu vězeňství, který vede František Matula, navštívil evaluační tým Českého helsinského výboru v letošním roce Věznici Opava a Věznici Brno, jejichž součástí je také Ústav pro výkon zabezpečovací detence. Součástí monitorovacího týmu byl také projektový tým Neviditelné děti, který od začátku roku 2026 vede Zuzana Freitas .
Projekt Neviditelné děti: Implementační plán systému sběru dat o dětech vězněných rodičů reaguje na závažný systémový problém. V České republice dnes neexistuje jednotný a právně ukotvený systém, který by umožnil identifikovat děti vězněných rodičů, sledovat jejich situaci a zajistit jim včasnou podporu. Odhady hovoří o 25 až 40 tisících dětí, skutečný počet, ani bližší údaje o této zranitelné skupině, však neznáme.

Během monitoringu se tým zaměřil nejen na podmínky návštěv dětí ve věznicích, například na vybavení dětských koutků, ale také na to, jak funguje komunikace věznic s rodinami, jak je vyhodnocována kvalita kontaktu mezi dítětem a vězněným rodičem a jaké informace mají jednotlivá oddělení věznic k dispozici.

Protože je jedním z hlavních cílů projektu nastavit funkční systém sběru dat, proběhla také analýza kvality dostupných dat, způsobu jejich evidence i práce s nimi napříč jednotlivými odděleními věznic. Závěrem monitoringu projektový tým představil vedení obou věznic svá zjištění a společně diskutoval možnosti lepšího propojení procesů uvnitř věznic s činností dalších institucí. Cílem je efektivnější zpracování informací, lepší koordinace péče a kvalitnější podpora dětí i jejich rodin.

Děti vězněných rodičů se často ocitají mimo pozornost veřejných institucí. OSPOD není automaticky informován o nástupu rodiče do výkonu trestu, školy mnohdy nevědí o zásadní změně rodinné situace a stát nemá k dispozici data, která by umožnila plánovat odpovídající služby. Výsledkem je, že pomoc často přichází pozdě nebo vůbec.

Poznatky z monitoringu Věznice Opava a Věznice Brno se stanou součástí výstupů projektu a přispějí k vytvoření systému, který pomůže přejít od nahodilých řešení k dlouhodobé, koordinované a na datech založené podpoře dětí vězněných rodičů.

Projekt Neviditelné děti je realizován v rámci Operačního programu Zaměstnanost plus, výzvy 03_23_057 – Sociální inovace pro budoucnost.

Ágnes Němečková Misha Lebeda Mirka Vokounová Krepčíková Monika Šimůnková Kateřina Králová Turková

Podporujeme inovace Ministerstvo spravedlnosti České republiky Vězeňská služba České republiky

10/07/2026

Monitoring vězeňství je jednou z historických a dlouhodobých aktivit Českého helsinského výboru. Již od 90. let se věnujeme nezávislému sledování podmínek ve vězeňství a ochraně lidských práv osob ve výkonu trestu, vazby i zabezpečovací detence. Na tuto tradici jsme po obnovení spolupráce s Vězeňskou službou ČR v roce 2022 znovu navázali a pokračujeme v ní i letos.

Pod vedením Františka Matuly uskutečnil monitorovací tým ČHV další dvě odborné návštěvy – ve Věznici a Ústavu pro výkon zabezpečovací detence Opava a ve Vazební věznici a Ústavu pro výkon zabezpečovací detence Brno. Tyto dva ústavy, kromě věznice mají také na starosti chovance v Ústavu pro výkon zabezpečovací detence (ÚPVZD), což je přísné ochranné opatření pro zvlášť nebezpečné duševně nemocné. Pobyt zde nařizuje soud. Chovanci mají v ústavech speciální tým odborníků. Cílem je ochrana společnosti a snaha zmírnit agresivitu chovanců.

V Opavě jsme se zaměřili na pracoviště s mimořádně náročnou specializací, která zahrnují výkon ochranného léčení protitoxikomanického, protialkoholního i léčby patologického hráčství, oddělení pro odsouzené s poruchami duševního zdraví a chování a ústav pro výkon zabezpečovací detence. Monitorovací tým navštívil též oddíly ženské věznice.

V Brně jsme navštívili zařízení zajišťující výkon vazby mužů, žen i mladistvých, výkon trestu odsouzených s různým stupněm zabezpečení a se specializovanými odděleními včetně psychiatrické péče a Ústav pro výkon zabezpečovací detence.

Velké poděkování patří brig. gen. Dušanu Gáčovi, řediteli Vazební věznice a Ústavu pro výkon zabezpečovací detence Brno, který současně zastává funkci regionálního ředitele Regionu č. 4 a koordinuje činnost všech jedenácti moravských věznic. Děkujeme za vstřícné přijetí, otevřený dialog a dlouhodobou podporu spolupráce mezi Českým helsinským výborem a Vězeňskou službou ČR.

Stejně tak děkujeme 1. zástupkyni ředitele plk. Mgr. Olze Navrátilové za její čas, odborné informace a ochotu představit fungování tohoto jedinečného zařízení.

Děkujeme vedení obou zařízení i všem příslušníkům a zaměstnancům Vězeňské služby ČR za profesionální přístup a ochotu sdílet své zkušenosti. Právě vzájemný dialog založený na respektu, odbornosti a otevřenosti je nezbytným předpokladem pro další rozvoj českého vězeňství.

Smyslem monitoringu není hledat senzace, ale přinášet nezávislá odborná zjištění, podporovat dobrou praxi a otevírat diskusi o tématech, která mohou přispět ke zlepšování podmínek výkonu trestu, vazby i zabezpečovací detence – ku prospěchu vězněných osob, zaměstnanců Vězeňské služby i celé společnosti.

Více o programu Monitoring vězeňství: https://helcom.cz/projekty/monitoring-vezenstvi/

František Matula, Zuzana Freitas, Ágnes Němečková, Anna Klimešová, Misha Lebeda, Mirka Vokounová Krepčíková, Martina Fialková, Mikuláš Vymětal

26/05/2026

Včera proběhl v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR odborný seminář projektu Neviditelné děti, který se zaměřuje na vytvoření systému sběru a sdílení dat o dětech vězněných rodičů. Cílem je posun od reaktivního přístupu k prevenci založené na datech a meziresortní spolupráci.

Odborný seminář zahájil předseda Českého helsinského výboru Mgr. Miroslav Krutina. Ve svém úvodním vystoupení nastínil hlavní rámec celého dne a zasadil téma semináře do širšího historického i odborného kontextu.

Na semináři přednášelo mnoho expertů z oblastí, které s tématem souvisí. Svůj pohled nám představili zástupci, Ministerstvo spravedlnosti České republiky, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Vězeňská služba ČR, Policie České republiky a nechyběl ani pohled akademiček z Masarykovy univerzity a z University of Cambridge.

Dosavadní zajištění projektu prezentovali zástupci realizačního týmu Českého helsinského výboru (ČHV). Zuzana Freitas, František Matula, Ágnes Němečková, Monika Šimůnková, Mirka Vokounová Krepčíková, Kateřina Králová, Iveta Turková,, Jana Cejnarová a Misha Lebeda.

Záštitu akci poskytl Ústavně-právní výbor zastoupený profesorkou Helenou Válkovou a rovněž nový dětský ombudsman pan Martin Beneš.

Děkujeme všem za podporu, vysokou účast a konstruktivní jednání zakončené společným usnesením. Jsme rádi, že děti s rodičem ve výkonu trestu dostávají pozornost, kterou si zaslouží.

Projekt je realizován v rámci Operačního programu Zaměstnanost plus, výzvy č. 03_23_057, Sociální inovace pro budoucnost.
Podporujeme inovace

https://cnn.iprima.cz/neviditelne-deti-aneb-kdyz-je-rodic-ve-vezeni-stat-jim-neumi-pomoci-zmenit-to-muze-i-aplikace-512979

24/03/2026

S lítostí jsme přijali zprávu o úmrtí Boženy Jirků.

Dlouholetá ředitelka Nadace Charty 77 a výrazná osobnost českého neziskového sektoru. Právě její práce v nadaci – včetně rozvoje Konta bariéry – pomohla tisícům lidí a formovala podobu solidarity po roce 1989.

Děkujeme za její práci.

Upřímnou soustrast jejím blízkým.

Foto(c) foto archiv České televize

30/01/2026

27/01/2026

Projekt Být spolu je léčivé hledá respondenty, kteří mají zkušenost jako doprovod dítěte při ambulantním ošetření nebo při hospitalizaci. Věnujte nám prosím pár minut a pomozte nám v naší práci. Děkujeme

Dobrý den,
obracíme se s prosbou o pomoc na rodiče a jiné o děti pečující osoby, které mají osobní zkušenost s hospitalizací dítěte nebo s opakovanou péčí v nemocnici.

Aktuálně připravujeme pracovní mini-konferenci v Praze, která proběhne 5. března 2026 (půldenní setkání).

U jednoho stolu se zde potkají tři skupiny lidí:

🙂 rodiče/pečující o dítě,

🙂 zdravotníci (lékaři a sestry),

🙂 vedení nemocnic.

Smyslem setkání není stěžování si ani obhajoba jedné strany. Jde nám o společnou, praktickou práci:
pojmenovat co kdo od koho potřebuje, aby péče o děti v nemocnicích fungovala s menším napětím a konflikty – pro rodiče, pro zdravotníky a především pro děti..

Po společné úvodní části budou účastníci pracovat ve smíšených skupinách (rodiče × zdravotníci × vedení nemocnic) na konkrétním dokumentu:

- co rodiče/doprovod dítěte potřebují od zdravotníků (a naopak),

- co zdravotníci potřebují od vedení nemocnic (a naopak) ,

- co vedení nemocnic potřebuje od rodičů/doprovodu dítěte (a naopak).

Výstupem bude praktický dokument, se kterým budeme dál pracovat v rámci projektu Být spolu je léčivé a také s dalšími nemocnicemi. Nejde tedy jen o jednorázovou debatu, ale o podklad pro další práci.

Hledáme rodiče, kteří:

- mají vlastní zkušenost s péčí o dítě v nemocnici (pozitivní, smíšenou i náročnou),

- dokážou o ní mluvit otevřeně a věcně,

- jsou ochotni naslouchat i perspektivě zdravotníků a vedení nemocnic,

- zvládnou pracovat ve skupině, kde nemusí panovat nutně shoda.

Účast je dobrovolná.

V tuto chvíli jde o jednorázové setkání, zároveň ale může vzniknout možnost další spolupráce – např. zapojení do menší fokusní skupiny v rámci projektu na téma práv dětí, rodičů a zdravotníků a jejich spolupráce.

Pokud by Vás účast zajímala, prosíme o vyplnění krátkého dotazníku, Odkaz zde: Dobrý den,
obracíme se na rodiče a jiné o děti pečující osoby, které mají osobní zkušenost s hospitalizací dítěte nebo s opakovanou péčí v nemocnici.

Nyní připravujeme pracovní mini-konferenci v Praze, která proběhne 5. března 2026 (půldenní setkání). U jednoho stolu se zde potkají tři skupiny lidí:

- rodiče/pečující o dítě,

- zdravotníci (lékaři a sestry),

- vedení nemocnic.

Smyslem setkání není stěžování si ani obhajoba jedné strany. Jde nám o společnou, praktickou práci:
pojmenovat co kdo od koho potřebuje, aby péče o děti v nemocnicích fungovala s menším napětím a konflikty – pro rodiče, pro zdravotníky a především pro děti..

Po společné úvodní části budou účastníci pracovat ve smíšených skupinách (rodiče × zdravotníci × vedení nemocnic) na konkrétním dokumentu:

- co rodiče/doprovod dítěte potřebují od zdravotníků (a naopak),

- co zdravotníci potřebují od vedení nemocnic (a naopak) ,

- co vedení nemocnic potřebuje od rodičů/doprovodu dítěte (a naopak).

Výstupem bude praktický dokument, se kterým budeme dál pracovat v rámci projektu Být spolu je léčivé a také s dalšími nemocnicemi. Nejde tedy jen o jednorázovou debatu, ale o podklad pro další práci.
Hledáme rodiče, kteří:

-mají vlastní zkušenost s péčí o dítě v nemocnici (pozitivní, smíšenou i náročnou),

-dokážou o ní mluvit otevřeně a věcně,

-jsou ochotni naslouchat i perspektivě zdravotníků a vedení nemocnic,

-zvládnou pracovat ve skupině, kde nemusí panovat nutně shoda.

Účast je dobrovolná.
Pokud by pro Vás byla účast limitovaná náklady na cestu do Prahy, je možné je po domluvě proplatit.
V tuto chvíli jde o jednorázové setkání, zároveň ale může vzniknout možnost další spolupráce – např. zapojení do menší fokusní skupiny v rámci projektu na téma práv dětí, rodičů a zdravotníků a jejich spolupráce.
Pokud by Vás účast zajímala, prosíme o vyplnění krátkého dotazníku:

👉 https://forms.gle/LLRcQNyZNLzsGCLk6

Vyplnění dotazníku nezaručuje účast – slouží k výběru různorodé skupiny rodičů, se kterou bude možné smysluplně pracovat.
Děkujeme za sdílení i zapojení.

ps: v projektu potřebujeme zapojit i tatínky. Budeme rádi když se tedy informace dostane i k pečujícím otcům, obecně k mužům kteří jsou v roli doprovodu do nemocnice nebo k ošetření dítěte. Děkujeme.

Vyplnění dotazníku nezaručuje účast – slouží k výběru různorodé skupiny rodičů, se kterou bude možné smysluplně pracovat.
Děkujeme za sdílení i zapojení.

Český helsinský výbor - Czech Helsinki Committee JUDr. Barbora Steinlauf

19/01/2026

Sdílíme sdělení Policie České republiky:

Zřídili jsme linku krizové intervence: 974421158 týkající se tragické události na městském úřadě v Chřibské na Děčínsku.

Prosím, šiřte ji, aby se informace o ní dostaly potřebným.

Za Český helsinský výbor vyjadřujeme zároveň upřímnou soustrast pozůstalým a solidaritu všem zasaženým touto událostí. Zraněným přejeme brzké uzdravení.

Pokud se cítíte touto událostí zasaženi neváhejte na nabízenou krizovou pomoc obrátit a využíti ji, lze také využít další krizové linky pro psychologickou pomoc:

V ČR existuje několik nonstop krizových linek pro psychologickou pomoc, nejznámější je Linka první psychické pomoci (116 123) pro dospělé, Linka bezpečí (116 111) pro děti a mládež, a Linka pro rodinu a školu (116 000) pro dospělé v souvislosti s dětmi, vše zdarma a nonstop. Dále jsou tu specializované linky jako Pražská linka důvěry (222 580 697), nebo Modrá linka (608 902 410) pro děti. V akutních případech můžete také vyhledat krizová centra (např. v Bohnicích), která nabízejí osobní pomoc.

Hlavní nonstop krizové linky

Linka první psychické pomoci: 116 123 (pro dospělé)
Linka bezpečí: 116 111 (pro děti, mládež, studenty do 26 let)
Linka pro rodinu a školu: 116 000 (pro dospělé o děti)
Pražská linka důvěry: 222 580 697 (nonstop)

Další možnosti

Modrá linka: 608 902 410 (pro děti, mladé dospělé)
Senior telefon (Život 90): 800 157 157 (nonstop, zdarma)
Krizová centra: V Praze fungují například Krizové centrum RIAPS (222 586 768) nebo Centrum krizové intervence PN Bohnice (284 016 110).

Kdy volat

Cítíte se psychicky špatně, zoufalí, máte sebevražedné myšlenky.
Stalo se vám něco neočekávaného a potřebujete okamžitě mluvit.

12/01/2026

Český helsinský výbor přijal se zármutkem zprávu o úmrtí Ivana Odila Štampacha, religionisty, pedagoga, duchovního, publicisty, dlouholetého člena a místopředsedy ČHV.

Vystudoval učitelství, ale z dalšího studia byl vyloučen z politických důvodů, v 70. letech byl po dobu čtyř let vězněn. V době normalizace byl součástí neoficiální kulturní a intelektuální scény, mimo jiné publikoval v samizdatu. Na začátku devadesátých let se začal aktivně zapojovat do veřejného akademického i politického života, s čímž souvisela i jeho činnost v Českém helsinském výboru. Aktivním členem předsednictva byl až do roku 2023, kdy na svůj post místopředsedy rezignoval. Nadále však zůstával platným členem organizace, jejíž aktivity – ochrana lidských práv, náboženských svobod či vztah víry a demokracie – mu byly vlastní. Dlouhodobě svou činností přispíval jak v rámci konkrétních projektů ČHV, tak při přípravě stanovisek či tiskových zpráv a v neposlední řadě zejména svými názory, zkušenostmi a pohledem na svět duchovní i sekulární.

Vyjadřujeme upřímnou soustrast rodině, přátelům i kolegům.

Český helsinský výbor přijal se zármutkem zprávu o úmrtí Ivana Odila Štampacha, religionisty, pedagoga, duchovního, publicisty, dlouholetého člena a