Centrum studií genocid Terezín

04/06/2026

Francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý v centru Paříže odhalil památník obětem rwandské genocidy z roku 1994 a zároveň vyzdvihl bezprecedentní usmíření mezi Francií a Rwandou. Památník, pojmenovaný L'Archive (Archiv), navrhla portugalská umělkyně Grada Kilombaová.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý v centru Paříže odhalil památník obětem rwandské genocidy z roku 1994 a zároveň vyzdvihl bezprecedentní usmíření mezi Francií a Rwandou, uvedla AFP. Památník je podle něj vyvrcholením dlouhého a trpělivého hledání pravdy. Přít...

18/05/2026

Prezident České republiky Petr Pavel si v neděli 17. května prohlédl stálou expozici Centra studií genocid Terezín "Zločin beze jména". Seznámil se s příběhem Rafalela Lemkina, autora pojmu genocida, s výsledky bádání v oboru studií genocid a se zpracováním nejvýznamnějších případů genocidního násilí ve 20. století: genocidou Hererů v jihozápadní Africe, arménskou genocidou, holocaustem, holodomorem a genocidami v Kambodži, Rwandě a Srebrenici. Do pamětní knihy prezident Petr Pavel napsal: „Genocida je tím největším a bohužel opakovaným selháním lidského rodu. Je naprosto nezbytné toto selhávání pojmenovávat, odhalovat jeho příčiny a zprostředkovávat toto poznání generacím, které se s projevy genocidy nikdy nesetkaly.“ Expozicí prezidenta Petra Pavla provedli její autoři Šimon Krbec, Pavel Chalupa a Michal Pěchouček.

On Sunday, May 17, Czech President Petr Pavel toured the permanent exhibition “Crime Without a Name” at the Theresienstadt Centre for Genocide Studies. He learned about the story of Raphael Lemkin, the author of the term genocide, the findings of research in the field of genocide studies, and the documentation of the most significant cases of genocidal violence in the 20th century: the Herero genocide in southwestern Africa, the Armenian genocide, the Holocaust, the Holodomor, and the genocides in Cambodia, Rwanda, and Srebrenica. In the visitor‘s book, President Petr Pavel wrote: “Genocide is the greatest and, unfortunately, recurring failure of the human race. It is absolutely essential to name this failure, uncover its causes, and convey this knowledge to generations who have never encountered manifestations of genocide.” The exhibition was guided by its creators, Šimon Krbec, Pavel Chalupa, and Michal Pěchouček.

Der Präsident der Tschechischen Republik, Petr Pavel, besichtigte am Sonntag, dem 17. Mai, die Dauerausstellung „Verbrechen ohne Namen“ des Zentrums für Genozidstudien Theresienstadt. Er machte sich mit der Geschichte von Raphael Lemkin, dem Urheber des Begriffs „Genozid“, mit den Forschungsergebnissen auf dem Gebiet der Genozidforschung sowie mit der Aufarbeitung der bedeutendsten Fälle genozidaler Gewalt im 20. Jahrhundert vertraut: dem Genozid an den Herero in Südwestafrika, dem Völkermord an den Armeniern, dem Holocaust, dem Holodomor und den Völkermorden in Kambodscha, Ruanda und Srebrenica. In das Gästebuch schrieb Präsident Petr Pavel: „Der Völkermord ist das größte und leider wiederkehrende Versagen der Menschheit. Es ist absolut notwendig, dieses Versagen zu benennen, seine Ursachen aufzudecken und dieses Wissen an Generationen weiterzugeben, die noch nie mit den Erscheinungsformen des Völkermords konfrontiert wurden.“ Durch die Ausstellung von Präsident Petr Pavel führten ihre Autoren Šimon Krbec, Pavel Chalupa und Michal Pěchouček.

17/05/2026

Prezident České republiky Petr Pavel dnes navštívil stálou expozici Zločin beze jména. V Centru studií genocid Terezín se seznámil s příběhem Rafaela Lemkina, autora pojmu genocida, i s nejvýznamnějšími případy genocidního násilí ve 20. století a doprovodnými uměleckými instalacemi. „Genocida je tím největším a bohužel opakovaným selháním lidského rodu. Je naprosto nezbytné toto selhávání pojmenovávat, odhalovat jeho příčiny a zprostředkovávat toto poznání generacím, které se s projevy genocidy nikdy nesetkaly,“ uvedl prezident Petr Pavel po skončení komentované prohlídky a poděkoval organizátorům za úsilí, „aby další generace byly lepší.“

08/05/2026

29/04/2026

Současný incident Filipa Turka, kdy označil politické oponenty za "parazity", které je správné "deratizovat", by rozhodně neměl být brán na lehkou váhu. Vzhledem k vládnímu angažmá strany Motoristé sobě se jedná o nebezpečný precedens, který může inspirovat nejrůznější extremistické skupiny a ospravedlnit jejich vlastní nenávistné projevy.

Autor textu: Šimon Krbec, výkonný ředitel Centra studií genocid Terezín Text původně vyšel 28. dubna na zpravodjaském portále týdeníku Reflex.  Obrázek: Příklad nacisitické propagandy, karikatura z časopisu Stürmer, září 1944, po zemi se plazí obludný hmyz označený Davidov...

24/04/2026

Dnes si připomínáme 111 let od zahájení arménské genocidy. Během první světové války, v níž Osmanská říše bojovala po boku Německa a Rakousko-Uherska, bylo masově vyvražděno přibližně 1,5 milionu arménských mužů, žen a dětí. Turecko jako nástupnický stát Osmanské říše dodnes zločiny popírá nebo zpochybňuje. Arménská genocida významně inspirovala Rafaela Lemkina ke zpracování právní a vědecké koncepce genocidy. Stálá expozice Zločin beze jména v Terezíně připomíná události arménské genocidy mimo jiné prostřednictvím příběhu Aurory Mardiganian, jejíž vzpomínky a svědectví o hrůzách genocidy byly podkladem pro vůbec první film o genocidním násilí v dějinách kinematografie (Auction of Souls). V expozici Zločin beze jména Auroru Mardiganian ztvárnila česká herečka Veronika Soumarová.

Today marks the 111th anniversary of the beginning of the Armenian Genocide. During World War I, in which the Ottoman Empire fought alongside Germany and Austria-Hungary, approximately 1.5 million Armenian men, women, and children were massacred. Turkey, as the successor state to the Ottoman Empire, continues to deny or dispute these crimes to this day. The Armenian Genocide significantly inspired Raphael Lemkin to develop the legal and academic concept of genocide. The permanent exhibition “Crime Without a Name” in Terezín commemorates the events of the Armenian Genocide, among other things, through the story of Aurora Mardiganian, whose memories and testimony about the horrors of the genocide served as the basis for the very first film about genocidal violence in the history of cinema (Auction of Souls). In the exhibition “Crime Without a Name,” Aurora Mardiganian is portrayed by Czech actress Veronika Soumarová.

Heute gedenken wir dem 111. Jahrestag des Beginns des Völkermords an den Armeniern. Während des Ersten Weltkriegs, in dem das Osmanische Reich an der Seite Deutschlands und Österreich-Ungarns kämpfte, wurden etwa 1,5 Millionen armenische Männer, Frauen und Kinder massenhaft ermordet. Die Türkei als Nachfolgestaat des Osmanischen Reiches leugnet oder bestreitet diese Verbrechen bis heute. Der Völkermord an den Armeniern inspirierte Raphael Lemkin maßgeblich zur Ausarbeitung des rechtlichen und wissenschaftlichen Konzepts des Genozids. Die Dauerausstellung „Verbrechen ohne Namen“ in Terezín erinnert unter anderem durch die Geschichte von Aurora Mardiganian an die Ereignisse des Völkermords an den Armeniern, deren Erinnerungen und Zeugnisse über die Schrecken des Völkermords die Grundlage für den allerersten Film über Völkermordgewalt in der Geschichte der Kinematografie bildeten (Auction of Souls). In der Ausstellung „Verbrechen ohne Namen“ wird Aurora Mardiganian von der tschechischen Schauspielerin Veronika Soumarová dargestellt.

17/04/2026

Terezín, bývalé ghetto pro židovské obyvatele Evropy, foceno dnes 17. dubna 2026. Dlouhá ulice, ve které během druhé světové války nacisté postavili železniční vlečku pro transporty do Osvětimi a dalších vyhlazovacích táborů. // Theresienstadt, the former ghetto for European Jews, photographed today, April 17, 2026. Dlouhá street where, during World War II, the N***s built a railway spur for transports to Auschwitz and other extermination camps. // Theresienstadt, das ehemalige Ghetto für die jüdische Bevölkerung Europas, aufgenommen heute, am 17. April 2026. Die Dlouhá-Straße, in der die N***s während des Zweiten Weltkriegs eine Anschlussbahn für Transporte nach Auschwitz und in andere Vernichtungslager errichteten.

15/03/2026

Ve dnech 14. a 15. března 1939 překročily jednotky nacistického Německa československé státní hranice. Tím začala okupace území Čech, Moravy a Slezska, která byla v rozporu se všemi normami mezinárodního práva, jakož i s ustanoveními tzv. Mnichovské dohody, kterou Německo uzavřelo s tehdejšími evropskými mocnostmi v září 1938. Tehdejší československý prezident Emil Hácha byl v noci z 14. na 15. března v Berlíně pod hrozbou bombardování Prahy donucen s okupací souhlasit a následně nařídil československým vojenským jednotkám, aby německým okupantům nekladly odpor. Vzhledem k tomu, že 14. března Slovensko vyhlásilo samostatnost a Podkarpatskou Rus obsadily maďarské oddíly, přestalo Československo definitivně existovat.

16. března byl na okupovaném území Čech, Moravy a Slezska (bez území, které nacistickému Německu připadlo již v roce 1938) vyhlášen dekretem Adolfa Hitlera Protektorát Čechy a Morava, německy Protektorat Böhmen und Mähren. Podle článku 1 tohoto dekretu byly části bývalé Československé republiky od nynějška součástí území Velkoněmecké říše a takzvaně „pod její ochranou.“

Období německé okupace patří k nejhorším epizodám dějin českých zemí. Češi, Židé a Romové se ze dne na den stali občany druhé kategorie. Došlo k omezování práv a svobod. Rasová politika postupně vyloučila Židy a Romy z běžného života a postupně vedla k jejich fyzické likvidaci, která tvrdě zasáhla obě komunity.

Nacisté vládli pomocí násilí, zastrašování, odposlechů a všudypřítomné cenzury. Již pouhé zazvonění telefonu představovalo hrozbu pro kohokoli. Lidé byli sledováni, vyslýcháni, mučení, vězněni v koncentračních táborech a posíláni na otrockou (tzv. nucenou) práci do oblastí Říše. Během šesti let existence Protektorátu Čechy a Morava zemřelo v důsledku nacistické perzekuce a genocidní politiky přibližně 343 tisíc jeho obyvatel.

(Na fotografii telefon z období Protektorátu, expozice Zločin beze jména ve Wieserově domě v Terezíně.)

13/03/2026

V pondělí 9. března, v památný den připomínky obětí likvidace terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince, se ve Wieserově domě v Terezíně otevřela nová stálá expozice Centra studií genocid Zločin beze jména. Zahájení se uskutečnilo za účasti předsedy a zástupců Židovské obce v Praze, velvyslanectví Arménie, Řecka, Rwandy, Bosny a Hercegoviny, Francie, Rakouska, Německa, Polska, Srbska, Slovenska, Švýcarska, Vatikánu a Maďarska, odborné veřejnosti, paměťových institucí, umělců a terezínských občanů.

Pavel Král, předseda Židovské obce v Praze, ve svém proslovu zdůraznil, že je stále nutné hledat způsoby, jak historické události sdělovat dnešním lidem: „Nenávist se nezaměřuje pouze na jeden národ, rasu, etnikum nebo náboženskou skupinu. Ve chvíli, kdy dovolíme nenávisti, aby se šířila, tak může opět velmi snadno zničit celý svět."

Expozice Zločin beze jména se věnuje genocidě Hererů a Namů, genocidě Arménů, Řeků a Asyřanů, stalinskému hladomoru na Ukrajině, holocaustu Židů a Romů i genocidám v Kambodži, Rwandě a v bývalé Jugoslávii. Současně vysvětluje mechanismy, které vedou ke vzniku masového násilí, a ukazuje, jakou roli hraje mezinárodní právo při jeho prevenci. Vznik expozice byl podpořen z prostředků Evropské unie, programu Podpora paměťových agend Úřadu vlády, Nadace ČEZ a za dlouhodobé podpory Města Terezín.

V pondělí 9. března, v památný den připomínky obětí likvidace terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince, se ve Wieserově domě v Terezíně otevřela nová stálá expozice Centra studií genocid Zločin beze jména. Zahájení se uskutečnilo za účasti předsedy a zástupc...

27/01/2026

27. leden je každoroční připomínkou osvobození polského města Osvětim (Oświęcim) a přilehlého komplexu nacistických koncentračních táborů, včetně jednoho z nejhrůznějších míst dějin lidstva, koncentračního a vyhlazovacího tábora Auschwitz II - Birkenau v roce 1945. V tomto táboře němečtí okupanti v letech 1942-1944 zavraždili více než 1 milion Židů, Romů a Slovanů. Den osvobození Osvětimi se stal symbolickým pro všechny oběti holocaustu, mezi které řadíme nejen etnické skupiny, ale i příslušníky skupin s odlišnou sexuální orientací a mentálně a jinak handicapované. 27. leden je tak i připomínkou stovek dalších míst v Evropě, kde došlo k perzekuci, segregaci, zotročení a fyzické likvidaci miliónů nevinných mužů, žen a dětí. Během druhé světové války evropská města sloužila jako obří ghetta, kde byli Židé a Romové izolováni od většinové populace. Na východě byli na stovkách míst Židé, Romové a Slované vražděni střelnými zbraněmi v nepředstavitelných masakrech, jako byl (mimo jiné) masakr v rokli Babi Jar na předměstí Kyjeva na podzim roku 1941. Od roku 1942 potom nacisté na území střední a východní Evropy vytvořili síť vyhlazovacích táborů, přezdívaných dnes jako továrny na smrt. Celkově nacisté během druhé světové války masově zavraždili přibližně 6 miliónů Židů a až 300 tisíc Romů a Sintů. (Na snímku synagoga ve středočeském Kolíně.)