Přidej se k nám a tvoř budoucnost s námi. 🌌 Spolek přátel hvězdárny při německé univerzitě v Praze zakoupil počátkem roku 1929 pozemek o rozměrech 2800 m2 na jižním svahu Krušných hor v nadmořské výšce 480 m. V krušnohorské obci Telnice nedaleko Ústí nad Labem tato univerzita téhož roku postavila hvědárnu (9 m dlouhá a 5 m široká), která byla opatřena všemi tehdy moderními přístroji k pozorování o
blohy i počasí. Pozorovatelna měla rozlohu 4 × 5 m. Byla opatřena dalekohledem s objektivem čočky 16 cm zvětšujícím 300×, dva thermometry, hydrometr, dešťoměr a sněhoměr. Nechyběl ani vhodný sklep pro pozorování magnetické deklinace. Jižní část budovy měla plochou střechu s posuvnou kopulí na kolejnicích, odkud bylo možno pozorovat horizont. Z hvězdárny byl nádherný rozhled na České středohoří s Milešovkou, se kterou měli pracovníci stálé kontakty. Za války hvězdárna využívala pro svou vědeckou práci Německá horní škola v Duchcově k měření magnetického pole Země pro účely těžby. Jen obrys základů uprostřed lesa zůstal na místě budovy, která v sobě zahrnovala observatoř, hvězdárnu a meteorologickou stanici. Na Ústecku v krušnohorské obci Telnice v části Liboňov (Liebesdorf) v nadmořské výšce 480 metrů ji postavil v roce 1929 Vereinigung von Freunden der Sternwarte der Deutsche Universität in Prag/ Spolek přátel hvězdárny při Německé univerzitě v Praze. Šlo o fortelnou stavbu z pískovce dle návrhu ústecké stavitele Fr. Eise, která měla posuvnou půlkruhovou střechu k pozorování hvězd a betonový pilíř zakončený 200 kg těžkou mramorovou deskou k umístění aparátů. Jeden z těchto aparátů byl měřící přístroj, zjišťuící průchod souhvězdí poledníkem. Průměr čočky objektivu byl 6,6cm a umožňoval 74násobné zvětšení. Tento měřící přístroj doprovázel již od června 1882 do srpna 1883 rakouskou polární expedici v Grónském moři. Vybavená byla v roce 1931 přístroji přenesenými ze zrušené historické observatoře z Klementina. Zařízení zahrnovalo dalekohled s objektivem o pr. 160 mm, dva termometry, dešťoměr a sněhoměr. 40 metrů od hlavní budovy stál sklep uzpůsobený pro pozorování magnetické deklinace. První osazenstvo tvořili pozorovatelé Dr. J. Mrazek, Dr. R. Tschilschke a dr. Rudolf Čilška. Za války objekt využívala Německá horní škola v Duchcově pro vědecko-výzkumnou práci, jež spočívala v pozorování magnetického pole země pro potřeby důlně-měřických prací v dolech podkrušnohorských revírů. Škola zakoupila a instalovala chronometr pro přesná stanovení astronomického azimutu dolů a v dubnu 1942 zahájila první deklinační měření. V prosinci následujícího roku byl ve sklepě hvězdárny instalován deklinační variometr vlastní konstrukce a započala zkušební pozorování variability magnetické deklinace se třemi odečty denně. Válka smetla četné hodnoty, morální i hmotné. Traduje se, že v květnu 1945 projel neklidnou hranicí koňský povoz naložený slámou. Pod ní se skrývalo nejcennější zařízení liboňovské hvězdárny. Z chátrající budovy byla později soukromá chata. Německá univerzita zanikla spolu s nacistickou říší 5. května 1945. Jako „ústav nepřátelský českému národu“ byla Paragrafem 122/1945 Sb.76 právně zrušena dekretem prezidenta z 18. října 1945 se zpětnou platností k 17. listopadu 1939. Vědecké ústavy, jejich zařízení a veškerý majetek připadly Univerzitě Karlově. Profesor Guth a docent Link odvezli na podzim téhož roku veškeré vybavení německého Astronomického ústavu (přístroje z hvězdárny v Telnici a z větší části zachovanou knihovnu z Lucemburské ulice) do Ondřejova. Telnickou observatoř převzal podnik Státní lesy. Ten ji začátkem padesátých let pronajal Ústečanu Fr. Johnovi jako rekreační objekt. Po jeho smrti, se stavby ujala Trampská osada Raraši. Po roce 1970 ale už další nájemce nechal hvězdárnu zchátrat. V roce 1977 ještě uvažovali ústečtí amatérští hvězdáři o její opravě, ale nezískali ji do nájmu. V lednu roku 2022 se svou přítelkyní Viky Yang pozemek hvězdárny zakoupil Vít Musílek, který má v plánu hvězdárnu zrekonstruovat do jejího původního stavu v roce 1929 a nabídnout veřejnosti k pozorování hvězd, výletům, vzdělávání a univerzitám k vědeckým účelům. Strávil tři měsíce hledáním archivních materiálů a podařilo se najít nejen původní plány hvězdárny, ale i dobový hvězdářský teleskop, který se stále nachází na hvězdárně v Ondřejově. Ferdinand MADĚRA, Obec Telnice a místní část Liboňov a Varvažov, 2010
Rudolf KÖHLER, Die Sternwarte in Liebsdorf – Tellnitz, Beiträge zur Heimatkunde des Aussig-Karbitzer Bezirkes, r. 10, č. 4, Ústí nad Labem 1930, s. 145-149
RUCKÝ, Pavel - BUREŠ, Jiří - Mikušek, Eduard, Sondy do dějin horních škol v Duchcově, Duchcov 2019, s. 92-93
SLAVÍK, Václav - KÖRNER, Jaroslav, Na Ústecku byla kdysi hvězdárna…, Orion – občasník AK při ODKP v Ústí nad Labem, r. 1979, č. 2, s. 21-25
http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=10131
