16/04/2026
Díky pomoci britských kolegů se v březnu 1939 dostala do Spojeného království jedenáctka československých zpravodajských důstojníků, která položila základ našemu zahraničnímu odboji proti nacistickému Německu. Těžištěm boje s okupanty však měla být vnitřní fronta, domácí hnutí odporu, se kterým bylo potřeba zajistit pravidelné spojení. Jednou z forem spolupráce mezi zahraničním a domácím odbojem se měly stát i výsadky vyškolených agentů-parašutistů do okupované vlasti. Tento program začali Čechoslováci s Brity připravovat již na konci roku 1940. Po vytipování vhodných adeptů a zahájení jejich výcviku, mělo počátkem roku 1941 dojít k prvnímu otestování možností této formy odboje. První operační výsadek namířený do okupovaných Čech dostal krycí jméno BENJAMIN.
Jednalo se o operaci jednoho muže. Tímto průkopníkem československých parašutistů se stal kroměřížský rodák, rotný Otmar Riedl. Sokol, baťovec, v září 1938 velitel družstva u pěšího pluku 3, který z Protektorátu Čechy a Morava odcestoval v létě 1939 zcela legálně na služební cestu, se v červenu 1940 zúčastnil bojů ve Francii a poté evakuoval do Spojeného království. Počátkem roku 1941 absolvoval velice zjednodušený výcvik pro svou tajnou misi a již v únoru proběhl první pokus o jeho vysazení. Vlivem nedostatku letounů anebo nepříznivého počasí však k jeho výsadku došlo až v dubnu.
Úkolem agenta-parašutisty Otmara Riedla z výsadku BENJAMIN bylo navázat spojení s domácím odbojem, předat krystaly do radiostanic a poselství exilového prezidenta Edvarda Beneše, generála Sergěje Ingra a plukovníka Františka Moravce. Po splnění poslání kurýra se měl dát k dispozici domácímu odboji. První "skokan" nebyl téměř vůbec vybaven, krom jednoho civilního oděvu měl u sebe pouze svítilnu a velmi skromných 50 protektorátních korun.
Otmar Riedl, nesoucí pro účely operace falešné jméno František Novák, byl vysazen 16. dubna 1941. Doprovázející dispečer moment prvního výsadku popsal slovy: "Novák (Riedl) se na mě podíval a zeptal se: 'Jsme zde? Mám skočit?' Když jsem řekl 'ano', zavolal 'Nazdar' a bez jakéhokoliv váhání, nebo strachu a rozrušení skočil dolů." Namísto plánované doskokové plochy u Křečhoře nedaleko Kolína, byl ale československý parašutista vysazen o několik stovek kilometrů jinde, až u Landecku na rakousko-italském pomezí. Zareagoval však velice dobře. Zbavil se krystalů i poselství, a když byl zatčen celníky, vydával se za zaměstnance firmy Baťa, který byl při cestě domů okraden. Německé úřady si údaje u firmy ověřili, a jelikož Riedl baťovcem skutečně byl, propustili jej. Pracoval pak jako vedoucí prodejny Baťa v Táboře. Pokusy o spojení s odbojem vyšly naprázdno. V roce 1945 se zapojil do povstání proti okupantům v Trhových Svinech. Po osvobození se nahlásil svým nadřízeným a vypověděl jim svůj neuvěřitelný příběh. V armádě nezůstal, pracoval v obuvnictví a oděvnictví, vyhnula se mu komunistická perzekuce. První vysazení československý agent-parašutista Otmar Riedl zemřel 10. října 1994 v Holešově.
___
Armáda České republiky | Pozemní síly AČR | 43. výsadkový pluk | 102. průzkumný prapor | Speciální síly AČR | Ministerstvo obrany České republiky | Váleční veteráni - Ministerstvo obrany ČR | Válečné hroby - Ministerstvo obrany ČR | Zlínský kraj - oficiální stránka | VSŠ a VOŠ MO v Moravské Třebové | Rota Nazdar | KVH "Pětačtyřicítka" Brno o.s. | Československá obec legionářská