22/07/2025
Street Hockey Bra3ce jste boží💙
Děkujeme za Vaše sportovní i organizační výkony a zlatá srdce!
36.642 Kč je dech beroucí suma 👏
připravená ke splnění jakychkoliv přání personálu neonatologie Porodnice Apolinář - oficiální a malých velkých bojovníků 💗
19.7.2025
Sobota, dobrý to den. Ten den jsem od rána (vedle bolesti ramene a zad) cítil v kostech, že tenhle ročník bude veliký. Již během příprav vpředvečer turnaje byla ze všech cítit obrovská energie a odhodlání dokázat něco dobrého a velkého. A jako obvykle se moje kosti nepletly. Po ohřátí ranního mlíčka pro ředitelku turnaje jsem popadl hokejky a s mírným zpožděním vyrazil na hřiště. Naštěstí se našli i hráči, kteří protáhli večerní přípravu a dorazili déle. Díky jim za delší čas pro doladění posledních detailů pro bezchybný den.
Říkám bezchybný a stojím si za tím. Dorazily opravdu dobré týmy. Určitě dobré, co se týče sportovní výkonosti. Musím konstatovat, že každý zápas nabídl drama a byl opravdu hodný oka sportovního diváka. Proto mě mrzí, že diváků dorazilo méně, než jsme doufali. Ale dál na tohle téma nebudu brečet, protože jestli si v ten den něco zasloužilo slzy, tak by to musely být jen slzy dojetí. Ale k tomu se ještě dostaneme. Opakuji, dorazily opravdu dobré týmy. Týmy složené z dobrých lidí. Z dobrých lidí s dobrým srdcem. Z lidí, co si od začátku do konce uvědomovali, o co doopravdy celý den jde a co je nad všechny poháry.
Poháry, v jejichž dosažení jsem už nevěřil. Tenhle rok se to ovšem konečně podařilo a náš tým slavil vítězství na domácí půdě a konečně jsme mohli Stelly cup zvednout nad hlavu. Kdysi jsem si řekl, že turnaj budeme dělat, dokud nevyhraji pohár. Ale dnes vím, že já už zvítězil před šesti lety, kdy jsem díky konání turnaje našel spoustu nových přátel. Takže ten turnaj by se měl konat až do té doby, kdy na jeho podstavci budou jména i těch nejvzdálenějších týmů, které se každý rok připojí k tomuhle cirkusu a velkou měrou přispějí ať už finančně nebo jen svou vůlí pomáhat a motivovat ostatní konat dobro.
A já všem těmhle lidem (pro mě nadlidem) z celého srdce děkuji.
Děkuji všem týmům, které se nebály přijet odřít si kolena a nechat si hokejkami osekat holeně. Nezasvěcený divák by řekl, že je nás rok co rok méně, ale opak je pravdou. Každý rok přibyl minimálně jeden další člen, jen ti nejnovější zatím neudrží hokejky. Ovšem ti už odrostlejší při dětských dovednostních soutěžích ukázali, že si s hokejkou umí poradit lépe než já.
Děkuji všem za každou přispěnou korunu, za zakoupení merche, za jakoukoliv pomoc při stavění/rozebírání hřiště, či jen slova podpory a projevení víry, že děláme dobrou věc. Díky, za každé dýško, protože jak jsme slíbili, všechny vydělané peníze posíláme dál tam, kde budou mít lepší využití.
Moc děkuji paní „K“, která se samozřejmě nezištně, beze strachu z práce a bez náznaku únavy od rána ujala baru, kde pivo roztáčela, klobásy otáčela, mé soupeře vytáčela. A ještě jí zbyla energie pomoci nám s oslavami.
Děkuji Pivovar Pacov za tu jejich dvanáctistupňovou Divočinu, kterou věnovali a kterou si i přes její plnou chuť teď chvilku nedám, protože byla hlavní ingrediencí oslav našeho vítězství.
Veliké poděkování patří jedné místní rodině a jedné rodině zpoza kopce, za jejich znalost místní demografie a velikou podporu a pomoc v místě. Bez nich by to nevyšlo, a to žádný rok. Věřte mi.
Děkuji ředitelce turnaje a její mamince za veškerou lásku, pomoc a motivaci. A také za projevení důvěry a uvolnění rukou a času, kdykoliv jsem kvůli turnaji potřeboval.
Děkuji první dámě turnaje, Pájovi, za to že chce pořád víc a víc makat a nutí k tomu i mě.
Myslím, že minulý rok jsem neposlal jeden z nejdůležitějších díků, za což se omlouvám a připojuji ho k letošnímu poděkování. A to personálu od Porodnice Apolinář - oficiální za jejich souboje, mezi těmi mantinely, které oddělují hřiště těch hlavních hráčů od světa, než pro něj „trošičku“ dorostou.
Ale opravdu hlavní dík z těch nejhlavnějších patří těm nejmenším ale nejstatečnějším bojovníkům, kteří tam s výhledem na Vyšehrad nic nevzdávají a bojují pro radost svých rodičů. A právě pro tyto bojovníky to my všichni zúčastnění každý rok děláme a letos jim posíláme do Aponedo (za mě neuvěřitelných) 36.642,- Kč
Díky, díky, díky všem.
A nakonec si ještě dovolím vyslovit „malé“ přáníčko – ať je pořád dost dobrých lidí a ať jsou všechny děti šťastny.
Teď je čas abych se po chlapském víkendu zase vrátil na rodičák do role hlavního přípraváře jídla a managera suchého zadečku ředitelky turnaje. Ještě jednou děkuji a možná zase za rok
Za SHB3C
Mareček
P.S. Pro všechny, kterým to opět nějak nevyšlo a chtěli by snad zase čekat na příští rok, tu odložím odkaz na www.donio.cz , kde mohou přispět na jakýkoliv příběh, aby nepřišli o ten dobrý pocit. Byla by to škoda
