Suma zásob a prognóz zlata pro ČR se uvádí mezi 300 až 1 000 tunami, přičemž k těžbě je připraveno několik tun z drobných, povrchově dobyvatelných ložisek. Známé Mokrsko u Slapské přehrady a Vacíkov (Petráškova hora) na Rožmitálsku. Ložisko Mokrsko obsahuje asi 20 – 25 t zlata do hloubky, při níž depresní kužel vody zasáhne k hladině Vltavy. Celkové prognózy zásob zlata revíru Psí hory, jehož je l
ožisko součástí, značně přesahují 100 t. Průměrné kovnatosti dílčích ložisek tohoto revíru se pohybují okolo 1,8 – 2,3 gramu na tunu. Ložisko Vacíkov je menší a chudší, průměrný obsah zlata může být okolo 1,4 gramu zlata na tunu při zásobách kovu asi do 50 t. Petráškova hora u Vacíkova, příčný profil ložiskem [Studničná ]. Ložisko Petráškova hora u Vacíkova na Příbramsku je příkladem ověření zajímavého potenciálu zlatonosných rud v netradiční oblasti, dříve zkoumané na polymetalické rudy [5]. Ložisko je situované v tzv. Rožmitálském bloku, tvořeném spodnopaleozoickými sedimenty a vulkanity pronikanými apofýzami granitoidů. Zlatonosné zrudnění je vázané na systémy křemenných žil, žilek a impregnací převážně strmého průběhu o mocnostech až desítek metrů. Některé úseky ložiska obsahují příměs scheelitu, polohy s hojnějším pyritem a chalkopyritem vykazují 0,1–0,4 % Cu. Zlato je velmi jemnozrnné, převážně vysoké ryzosti (nad 900/1000), obsahy stříbra v úsecích s vyšším obsahem sulfidů dosahují až 10 g/t. Distribuce zlata v ložisku značně nepravidelná, obsahy v rudě kolísají v rozmezí desetin až několika desítek g/t, v průměru 1,1 g/t. Bohatší zóny metrových mocností s průměrnými obsahy zlata 4–5 g/t jsou značně nekontrastní. Ložisko náleží do světově významné kategorie rud porfyrového typu. Průzkum ložiska byl provedený jádrovými vrty z povrchu do hloubky až 375 m a v úrovni štolového horizontu systémem směrné chodby, překopů na mocnost a podzemních jádrových vrtů. Tyto práce vyčlenily několik zón vtroušeného zlatonosného zrudnění provázeného nízkými obsahy W, popřípadě též Cu (obr. 3), s celkovým obsahem 33 t zlata [10]. Podrobnější vymezení rudních bloků a zhodnocení perspektivy širšího okolí by si vyžádaly další průzkumný program. Charakter zrudnění ložiska předurčuje jeho případnou těžbu povrchovým způsobem, zlato je získatelné přímou kyanizací nebo flotační metodou. Těžení zlata kyanidem Používají se dvě sloučeniny: kyanid draselný a kyanid sodný. Je jedno, který z nich použijí, protože obě sloučeniny jsou soli od kyanovodíku. Musí ho používat v uzavřeném prostoru, protože při srážce s CO2 (ve vzduchu) se soli přeměňují na potaš za vzniku kyanovodíku. Ten je cítit po hořkých mandlích a při požití nad 0,05g je smrtelný. Nejčastějším projevem otravy je dušení, ale pokud se člověk hned neudusí tak následně začne uvnitř těla reagovat s HCL atd. - člověk prostě umře. Pokud se dostane do ekosystému vody nastane velká katastrofa, protože jen malé množství kyanidu dokáže toxikovat spousty tisíc litrů. K podobným katastrofám došlo už hodněkrát a to jak v Evropě tak i v USA a Kanadě. Nebezpečné jsou blízké okolí místa malého úniku. Velké úniky ale mohou vytvořit přízemní mrak, který je hlavně ve městě smrtelně nebezpečný. Závěry : 1) O co jde těžářům : Z dostupných informací je zřejmé, že těžit je záměr povrchovou těžbou, tedy otevřením lomu. Dobývaný kámen se bude zpracovávat : - s obsahem zlata : mletí na částice o velikosti 1 – 1,3mm a následné loužení kyanidem - bez obsahu zlata : kámen bude drcen na štěrk, možnost výroby dlažebních kostek….. (stavba silnic a železnic, stavebnictví, vývoz do zahraničí….) Z toho vyplývá: odstřel horniny, nepřetržitý běh strojů pro drcení a mletí kamene, loužení kyanidem, devastace přírody, narušení hladiny spodní vody, vyplavení arzenu (přítomnost arzenu byla prokázána z rozborů vody odebrané ve štole) …. 2) O čem se nemluví : - spolu se zlatem byl nalezen Wolfram - průzkum nebyl proveden pod Velkou Horou z důvodu, že zde byly rakety SS 20. ( je velký předpoklad, že i zde zlato bude – dle vyjádření geologů v 80 tých letech) 3) Pokud by došlo ke změně horního zákona, která umožní těžbu zlata kyanidem, otevře to možnost průzkumu zlata a následné těžby kyanidem v dalších lokalitách České republiky. -viz seznam lokalit, kde byl povolen průzkum zlata v roce 1997 JE POTŘEBA UČINIT VŠECHNA OPATŘENÍ, KTERÁ ZABRÁNÍ POVOLENÍ PRŮZKUMU ZLATA A NÁSLEDNÉ TĚŽBY KYANIDEM !
