Západočeská pobočka České astronomické společnosti

Západočeská pobočka České astronomické společnosti Západočeská pobočka sdružuje astronomy profesionály a amatéry nejen ze západních Čech.

Západočeská pobočka České astronomické společnosti je místem, kde se setkávají profesionální i amatérští astronomové, a to nejen z Plzeňského kraje, ale i odjinud. S více než 50 členy nabízí prostor pro všechny, kteří mají zájem o astronomii a chtějí se aktivně zapojit do jejího objevování. Vedení pobočky vytváří řadu příležitostí pro ty, kteří touží po nových znalostech a zážitcích. Pravidelná kl

ubová setkání, exkurze na zajímavé výstavy, nebo návštěvy historických a vědeckých míst spojených s astronomií umožňují členům nejen se vzdělávat, ale také navazovat nové přátelství. Členové se mohou zúčastnit i pozorovacích aktivit, kde pod hvězdnou oblohou sledují vesmírné úkazy a vzájemně sdílejí svou vášeň pro astronomii. Při akcích pro veřejnost pobočka nejen podporuje Českou astronomickou společnost, ale také šíří osvětu o astronomii v západních Čechách. Významně se podílí na projektu Manětínské oblasti tmavé oblohy, která chrání jedinečnou noční oblohu v tomto regionu a zajišťuje tak ideální podmínky pro pozorování hvězd. Přidejte se k nám a staňte se součástí komunity, která se věnuje fascinujícímu světu astronomie!

První hvězdné setkání na vrcholu Českého lesa! ⛰️🔭V sobotu 2. května 2026 večer bylo na nejvyšším bodě Českého lesa – Če...
04/05/2026

První hvězdné setkání na vrcholu Českého lesa! ⛰️🔭

V sobotu 2. května 2026 večer bylo na nejvyšším bodě Českého lesa – Čerchově (1042 m n. m.) – neobvykle živo. 🏔️ KČT Domažlice (Klub českých turistů, odbor Domažlice) a naše pobočka zde uspořádaly historicky první společné pozorování hvězd. ✨ Akce se konala v zázemí Kurzovy věže – kamenné rozhledny vysoké 19 metrů.

Od 19 hodin přednesl Ota Kéhar interaktivní přednášku na téma „Lidské oko v astronomii“ 👁️📖. Měl totiž trochu nevděčnou roli, většina účastníků akce se v 16 hodin vydala s Michalem Fronkem na komentovanou procházku z Capartic na Čerchov. 🚶‍♂️🚶‍♀️ Takže mohli být unaveni, ale to jim během přednášky nedovolil. Neustále se totiž účastníků na něco ptal. 😅💪

Během přednášky si všichni na vlastní oči vyzkoušeli, zda mají v oku slepou skvrnu. 👀 Jen připomeneme, že to lze vyzkoušet nejenom pomocí papírku s potištěnými symboly černého kolečka a znaku plus, ale pokud se najde stejně vysoká dvojice, může jeden druhému nechat díky slepé skvrně v oku „zmizet“ celou hlavu. 😵‍💫✨ Vyzkoušel to někdo z přítomných nebo jste na to v záplavě dalších informací zapomněli? Nevadí, od toho je tento příspěvek, aby vám to připomenul. 😉

Slibovali jsme pár odkazů: knihu Astronomické oko od slovenského autora Petera Begeniho si můžete stáhnout ze stránky http://astro.begi.sk 📘🔗

Přednáška skončila lehce po půl deváté, tedy krátce po západu Slunce. 🌅 Kolega Michal Vávra už byl ale od šesti hodin přichystaný na pozorování oblohy. Nejdříve oblohu denní – a na té byl celkem snadno pozorovatelný Jupiter. 🪐 Tato skutečnost řadu lidí překvapila. 😲 Občanský soumrak končil ve 21:02. Kromě Jupitera a Venuše (na večerní obloze se jí říká večernice) 🌟 se začaly objevovat první jasné hvězdy – Capella v souhvězdí Vozky, Procyon v Malém psu, jak se na místě pozorování říkalo, vedle věže (v tu chvíli se ale myslela betonová radarová budova) svítil Arcturus z Pastýře. Naopak vlevo od Kurzovy věže byly k vidění dvě jasné hvězdy z Letního trojúhelníku (asterismu) – Vega v Lyře a Deneb v Labuti. Pod obzorem ještě byl z tohoto asterismu Altair v Orlu. 🌌

Příchodem nautického soumraku (to už je Slunce hlouběji než 6° pod obzorem) se objevily souhvězdí Lva (s jasnou hvězdou Regulus) 🦁, ale i známější Kasiopeja. 👑 Prakticky v zenitu byl Velký vůz (opět asterismus, který je součástí rozlehlého souhvězdí Velké medvědice). 🐻 Pomocí hvězd Merak a Dubhe lze najít Polárku – nejjasnější hvězdu Malého vozu (tedy souhvězdí Malého medvěda), ke které směřuje rotační osa Země. 🧭 Vlivem precese (což je krouživý pohyb zemské osy přibližně po plášti dvojkužele) tam ale nebude směřovat vždy, za 12 000 let to bude hvězda Vega v Lyře. ⏳

Pozorovat a debatovat o noční obloze jsme vydrželi ještě i během astronomického soumraku, to je Slunce hlouběji než 12° pod obzorem a na obloze bývají vidět i méně jasné hvězdy. Jenže prakticky ve stejnou dobu, co začal astronomický soumrak, vycházel na jihovýchodě Měsíc osvětlený z 98 % 🌕, byl totiž zhruba jeden den po prvním letošním květnovém úplňku (ten druhý nastane 31. května a označuje se jako Modrý úplněk – nikoli podle barvy, ale z anglického rčení „once in a blue moon“, což v češtině odpovídá spíše „jednou za uherský rok“, protože ke dvěma úplňkům během jednoho měsíce dochází zřídka). 🔵🌙

Byla i položena otázka, zda je vidět planetka (4) Vesta. 🤔💫 Ta byla nalezená jako čtvrtá v pořadí, v roce 1807 a chvíli i považována za planetu. Obíhá okolo Slunce mezi Marsem a Jupiterem. Je jediná z několika set tisíc očíslovaných planetek, kterou lze pozorovat pouhým okem. Jenže zrovna nyní nejsou podmínky úplně příznivé, vychází až před pátou, kdy už zase nepřeje pozorování těchto méně jasných objektů Slunce. ☀️ V druhé polovině roku to bude lepší, to bude planetka v opozici se Sluncem. Jen se bohužel na oběžné dráze pohybuje k odsluní, takže její jasnost nebude dosahovat nejlepších hodnot pro pozorování pouhým okem. 📉

Kromě Jupiteru, Venuše, Měsíce jsme se v okuláru podívali i na kulové hvězdokupy: M3 v souhvězdí Honicích psů 🐕 nebo ikonickou M13 v souhvězdí Herkula. 💪✨

V závěru večera se někdo zeptal na náš vztah k večerníčku Rákosníček a hvězdy. 🦝🌟 Je vidět, že nás asi vloni nesledovali na Facebooku (Západočeská pobočka České astronomické společnosti), protože by věděli, že jsme věnovali 14 dní právě těmto příběhům. Scénárista, výtvarník a režisér v jedné osobě – Zdeněk Smetana by vloni oslavil sté narozeniny. 🎂🎈 Zároveň to bylo 50 let, co tato série 13 dílů vznikla. Buď si jednotlivé příspěvky můžete najít na naší facebookové stránce nebo ještě snáze nahlédnout do výroční zprávy za rok 2025, kde je tomu věnována celá příloha. 📂 Mrkněte na https://zpcas.cz 👈

Akce, která skončila až před 23. hodinou, se zúčastnilo více než 50 účastníků, dokonce i cizojazyčných, kdy byla přednáška tlumočena do německého jazyka. 🇩🇪🗣️ Dle zpětné vazby se k nám doneslo, že se akce líbila. 👍😊 Dle domluvy s domažlickým klubem českých turistů nebyla tato akce poslední a jistě najdeme další termín, kdy pozorování hvězd u Kurzovy věže uspořádáme. 🤝🔭 Zároveň se pokusíme vyvarovat Měsíci v úplňku a zvolíme mnohem příznivější fázi, což je první čtvrt. 🌗✅

Velké setkání ČAS a studentů astronomie v Plzni? Stálo to za to! 🌌✨Už jste viděli podrobnou reportáž z velké akce České ...
30/04/2026

Velké setkání ČAS a studentů astronomie v Plzni? Stálo to za to! 🌌✨

Už jste viděli podrobnou reportáž z velké akce České astronomické společnosti, která se v polovině dubna historicky poprvé konala v Plzni, konkrétně v Techmanii? 🏛️🔭 Ať už jste byli u toho, nebo jste nestihli přijet, náš článek (spíše reportáž) vás provede celým víkendem – studentskou konferencí 🎓💬, ale i sobotními a nedělními přednáškami.

Sešlo se nás skoro 90 📊 a program byl nabitý. Dočtete se, kdo získal Cenu Zdeňka Kvíze 🏆 či Ceny Jindřicha Zemana 📸✨, jak probíhala přednáška o ELT 🔭🌠 nebo jak je na tom astronomie na západě Čech – respektive jak Západočeská pobočka ČAS popularizuje astronomii třeba pomocí Rákosníčka 🦝🚀 nebo mise Artemis 🌕🛰️. Nechyběly ani večerní diskuse u dobrého občerstvení 🍻🥨.

👉 Odkaz: https://www.astro.zcu.cz/cs/clanky/clanek/490/

👍 Zvedněte palec a podělte se o vzpomínky! Budeme rádi, když v komentářích napíšete, co vás na setkání nejvíc zaujalo. 💬⬇️

🚨 DŮLEŽITÁ ZMĚNA – dnešní program v Lukové (18. 4. 2026) 🚨Podle aktuální předpovědi počasí (Aladin) k nám od západu post...
18/04/2026

🚨 DŮLEŽITÁ ZMĚNA – dnešní program v Lukové (18. 4. 2026) 🚨

Podle aktuální předpovědi počasí (Aladin) k nám od západu postupuje oblačnost. Venkovní část dnešního astronomického pozorování bohužel rušíme – na hvězdy se dnes nepodíváme. 🌧️🌥️

🟢 Akce jako taková se však NERUŠÍ!

Srdečně vás zveme alespoň na kostel sv. Jiří v Lukové, který bude otevřený od 20:00 do 23:00.

📍 Kdo vás čeká?
Sejdeme se tam společně s Vaškem Sidorjakem a Josefem Jírou – bude tedy příležitost si povídat o astronomii, o vesmíru i o čemkoli jiném.

🔥 Co dalšího?
Platí také možnost si opéct špekáček („buřta“) – to přece nikdy nezklame 😊

Takže pokud máte chuť na příjemný večer v krásném prostředí kostela, s dobrou společností a ohněm – zastavte se v Lukové. I bez dalekohledu to stojí za to.

📅 Dnes – sobota 18. 4. 2026
📍 Luková, kostel sv. Jiří
⏰ 20:00 – 23:00
✅ Akce zdarma, vhodná i pro děti (a pro milovníky buřtů)

Děkujeme za pochopení a těšíme se na vás! 🙏

✨ Pozvánka na večer plný hvězd i svíček – Luková sobota 18. dubna 2026 ✨Rádi bychom vás pozvali na astronomické pozorová...
17/04/2026

✨ Pozvánka na večer plný hvězd i svíček – Luková sobota 18. dubna 2026 ✨

Rádi bychom vás pozvali na astronomické pozorování deep-sky objektů jarní oblohy v obci Luková, která leží v Manětínské oblasti tmavé oblohy (manetinskatma.cz). 🌌
A i kdyby počasí nepřálo – nezůstanete ošizeni. Kostel sv. Jiří bude otevřený za každého počasí.

🔭 Co plánujeme vidět?
Za jasné noci společně zamíříme na galaxie M81 a M82 ve Velké medvědici, elegantní Triplet ve Lvu (M65, M66, NGC 3628) nebo jasnou kulovou hvězdokupu M13 v Herkulu. Pokud to podmínky dovolí, nahlédneme i na M51 – Vírovou galaxii, jeden z nejkrásnějších spirálních systémů na obloze.

Astronomická část začíná ve 21:00 SELČ, konec podle zájmu a počasí.

🏛️ Kostel sv. Jiří – otevřeno i za nepohody
Atmosféru večera umocní návštěva jedinečného kostela sv. Jiří, známého svými sádrovými postavami. Interiér bude nasvícen svíčkami. Kostel bude přístupný od 20:00 do 23:00 – a to bez ohledu na počasí. I když bude zataženo nebo mrholit, můžete přijet už na tuhle část večera.

🌦️ A co když nebude jasno?
Předpověď z ČHMÚ na sobotu říká:
„Polojasno až oblačno, odpoledne a večer na západě místy přeháňky.“

Rozhodnutí, zda se astronomické pozorování uskuteční, padne v sobotu 18. dubna 2026 ve 13:00 SELČ na:
➡️ fb.com/zpcas
➡️ zpcas.cz

Pokud bude nepříznivé počasí, pozorování rušíme, ale kostel zůstává otevřený – a i to stojí za návštěvu.

✅ Akce je zdarma, vhodná i pro zvídavé děti.

🧥 Co s sebou (na pozorování, pokud vyjde)?
- teplé oblečení (jasné noci mohou být velmi chladné)
- termosku s čajem nebo kávou
- baterku s ČERVENÝM světlem (např. zadní světlo na kolo, baterka s červenou fólií)
- bílé světlo z mobilů při pozorování hvězd prosím nepoužívejte

📍 Mapa a místo: https://mapy.cz/s/cakekucole
📅 Datum: sobota 18. dubna 2026, obec Luková
👥 Pořádají: Luková – kostel sv. Jiří, farma Pod Sýpkou, Západočeská pobočka ČAS

Sledujte v sobotu ve 13:00 rozhodnutí o pozorování.
Ale pokud máte chuť na večer v atmosféře svíček, hudby a možná i hvězd – vydejte se do Lukové. Třeba se zadaří. 🌠🕯️

Velké setkání složek ČAS a studentů astronomie poprvé v Plzni 🎓🔭V pátek dopoledne začala v přednáškovém sále Techmania S...
10/04/2026

Velké setkání složek ČAS a studentů astronomie poprvé v Plzni 🎓🔭

V pátek dopoledne začala v přednáškovém sále Techmania Science Center v Plzni (U Planetária 1) každoroční astronomická víkendová akce, která spojuje zkušené odborníky a nastupující generaci vědců. Zhruba tři desítky účastníků si mohly vyslechnout pestrou škálu studentských výzkumů – a musíme uznat, že laťka je letos velmi vysoko! 👏

Na čem dnes mladí astronomové pracují? 🤔
Prezentace probíhají v angličtině a pokrývají fascinující témata:
• Formování hvězdných výtrysků a precese horkých Jupiterů
• Rezonance v planetární soustavě HD 110067 a hmotné vícenásobné systémy
• Využití strojového učení pro charakterizaci hvězd 🤖
• Pozorování blazarů a MHD simulace slunečních spikul (ne, MHD v tomto případě opravdu neznamená městskou hromadnou dopravu, ale magnetohydrodynamiku 😄)
• Analýza dat z přístroje STIX a vliv hvězdné aktivity na obyvatelnost exoplanet 🌍

Nový vizuální zážitek v Techmanii ✨
Akce probíhá v úzké spolupráci s Techmanií, která shodou okolností právě dnes, 10. dubna, otevírá své rekonstruované 3D Planetárium!

Návštěvníci se mohou těšit na:
• Vysoké rozlišení 6,5K 🎥
• Špičkové laser-fosfor projektory Barco QDX (společnost Nowatron / RSA Cosmos)
• Věrnější barvy a celkově realističtější pohled do hlubin vesmíru 🌌

Co nás čeká v sobotu? 📅
Program zdaleka nekončí, naopak, teprve začíná! Zítra se zaměříme na techniku, samotnou společnost (myslíme astronomickou 😊), ale i historii:
• Představení stoletých dalekohledů z výstavy EXPO Borotín a kosmických koronografů ESA s českou stopou 🛰️
• Předání prestižních ocenění (Cena Zdeňka Kvíze, Ceny Jindřicha Zemana) 🏆
• Aktuality o největším dalekohledu světa ELT a tipy na zatmění Slunce v letech 2026 a 2027 ☀️🌑
• Diskuse o občanské vědě, světelném znečištění a hospodaření Česká astronomická společnost

Jsme rádi, že Plzeň (Pilsen) na pár dní hostí špičku naší astronomické scény. Máte se na co těšit! 🚀🔭
📌 Poznámka: Akce je určena pouze pro přihlášené účastníky.

Dovolíme si parafrázovat dřívější oblíbenou větu o internetu: „Kdo v dnešních dnech nepíše o Měsíci, jako by nebyl.“ S t...
07/04/2026

Dovolíme si parafrázovat dřívější oblíbenou větu o internetu: „Kdo v dnešních dnech nepíše o Měsíci, jako by nebyl.“ S trochou nadsázky by se dalo napsat, že se z pondělí 6. dubna na úterý 7. dubna 2026 přepisovala historie pilotované kosmonautiky 🚀.

Z čistě astronomického pohledu šlo jen o tyto dva úkazy 🔭:

1. Konjunkce Měsíce s Antares 🌙✨
Měsíc se dostal do konjunkce s nejjasnější hvězdou souhvězdí Štíra – Antares (α Sco). Jde o červeného veleobra, proměnnou hvězdu, která mění svoji jasnost mezi 0,6 mag až 1,6 mag. Pokud se přiblíží na vzdálenost 1° (zhruba dva měsíční úplňky) severně od Měsíce, jistě ji nepřehlédnete. 👁️

K největšímu přiblížení došlo na Velikonoční pondělí okolo 21. hodiny. Na některých místech Země, zejména na jižní polokouli, došlo dokonce k zákrytu hvězdy Antares Měsícem. 🌑 U nás ovšem Měsíc vycházel až po půlnoci. Pokud si někdo v úterý přivstal do práce, mohl Měsíc osvětlený ze 75 % pozorovat nad jižním obzorem ve výšce necelých 11°. Na druhé hodině se zhruba 4° od Měsíce nacházel jasný objekt – Antares s jasností 1 mag.

2. Měsíc v odzemí (apogeu) 🌍🌕📏
V úterý 7. dubna 2026 v 10:33 SELČ procházel Měsíc odzemím – nejvzdálenějším bodem své dráhy od Země, a to ve vzdálenosti téměř 405 000 km.

A co ta kosmická loď Orion? 🛸
Dokonce jsme zaregistrovali, že se někdo domníval, že by jasný bod u Měsíce mohl být Orion z mise Artemis II, která se shodou okolností opravdu toho času nacházela v blízkosti Měsíce. To je ale nemožné. Proč? 🤔

Měsíc má průměr 3 476 km. Kosmická loď Orion je dlouhá 8 metrů a má průměr 5 metrů – v porovnání s Měsícem je 435 000× menší. Abychom něco ve vesmíru viděli, nepotřebujeme, aby to bylo nad rozlišovací schopností oka (či dalekohledu). Stačí, aby z objektu dorazilo dostatečné množství světla. V tomto případě je vše hodně hluboko pod našimi detekčními možnostmi. 🔍

Představme si to na místním příměru (zejména pro plzeňské a okolí) 🏞️:
Zmenšeme Měsíc na velikost kamenné rozhledny na vrchu Krkavce (výška 18 m, Krkavec.cz) 🗼. Loď Orion by v tom samém měřítku měla velikost 0,04 mm – zhruba tloušťka lidského vlasu 💁‍♀️.

Abychom zachovali správnou vzdálenost při pozorování Měsíce ze Země, museli bychom se postavit k rybníku Strženka (k rozhledně přibližně 2,1 km). Od rybníka sice vrchol Krkavce ve skutečnosti není vidět – ale pro představu (zejména pro místní) to bude více než dostatečné.

Zkuste tedy na vzdálenost těchto dvou kilometrů od rozhledny hledat u ní lidský vlas. 👀 Takto se vám to určitě zdá nemožné, i když u té kosmické lodě a Měsíce si to hned neuvědomíme. Ale od toho jsme tady právě my – abychom se pokoušeli kosmická měřítka přiblížit i nám pozemšťanům. 🌌🔭

🚀 Astrovečer I/2026 a Josef František Smetana 📖Astronomické, astronautické a kosmonautické weby, ale nejenom ty, jsou pl...
06/04/2026

🚀 Astrovečer I/2026 a Josef František Smetana 📖

Astronomické, astronautické a kosmonautické weby, ale nejenom ty, jsou plné zajímavých záběrů Země a Měsíce z mise Artemis II 🌍🌕. Start se uskutečnil na apríla, tedy 1. dubna, a to nejzajímavější se uskuteční právě dnes, na Velikonoční pondělí 6. dubna 2026. Jedná se o první let s posádkou od Apolla 17 (tedy po více než 53 letech) za nízkou oběžnou dráhu Země. Bude také překonán rekord (drží jej Apollo 13) nejvzdálenějšího lidského letu od Země (406 773 km). Zajímavé je i to, že první průlet nad odvrácenou stranou Měsíce byl na Štědrý den roku 1968 🎄, zatímco další ve 21. století se naopak uskuteční na Velikonoční pondělí 🐣.

My se ovšem v tomto příspěvku ohlédneme za 24. březnem 2026 📅, kdy se konal letošní první Astrovečer. Poprvé se tato akce uskutečnila v úterý a jednalo se o již 66. setkání členů pobočky a zájemců o astronomii (první byl 13. dubna 2000).

Termín tohoto setkání nebyl zvolen náhodně. Byl věnován připomínce 225 let od narození Josefa Františka Smetany 🎂. Ten se narodil 24. března 1801 (také to bylo úterý) ve Svinišťanech v okrese Náchod. Tehdy samozřejmě okresy nebyly, šlo tedy o České království za vlády krále Františka I. 👑

Mimochodem, rok 1801 byl zajímavý už od samého začátku – italský astronom Giuseppe Piazzi tehdy na Nový rok objevil trpasličí planetu Ceres 🔭, zprvu považovanou za planetu, později zařazenou mezi planetky pod označením (1) Ceres.

Kdo byl Josef František Smetana? 👨‍🏫

📚 Navštěvoval do roku 1814 vesnickou školu ve Velkém Třebešově. Na gymnáziu v Hradci Králové (1814–1819) ho humanitním vědám učil Václav Kliment Klicpera. Na univerzitě v Praze (1819–1826) se věnoval filozofii a teologii, seznámil se s Josefem Jungmannem.

⛪ V roce 1823 vstoupil do premonstrátského řádu a v roce 1826 byl vysvěcen za kněze. Mezi lety 1829 až 1831 byl kaplanem v Úterý. Pak se dostal do Plzně, kde vyučoval fyziku na gymnáziu (1831–1849). V roce 1834 byl jmenován doktorem filozofie.

🚶‍♂️ V roce 1844 utrpěl vážné zranění, upadl při cestě na Lochotíně. Mezi 1850 až 1857 trpěl špatným zrakem, chvílemi i úplně oslepl.

🕯️ Zemřel v pondělí 18. února 1861. Je pohřben na Mikulášském hřbitově v Plzni.

Jeho nejznámější díla 📚
• Základové hvězdosloví čili ASTRONOMIE (1837) ⭐
• Silozpyt čili fyzika (1842) ⚛️
• Všeobecný dějepis občanský (1846)
• Nauka o arithmetice… (1852) ➕
• Počátkové silozpytu čili fysiky (1852)

Nás astronomy samozřejmě nejvíce zajímá dílo Základowé hwězdoslowj čili ASTRONOMIE (originální dobový pravopis) – první česky psaná publikace (snad až učebnice) věnovaná astronomii. 📖✨

Již v roce 1839 vychází v časopise Česká včela (č. 15, dostupné v Národní digitální knihovně) podrobná recenze. Autor Tomíček chválí záměr autora rozšířit astronomické znalosti mezi „českoslovanskou“ veřejnost populární formou. Vyzdvihuje, že kniha je srozumitelná jak pro ty, kteří mají matematické základy, tak i pro laiky, kterým otevírá pohled na „říši nebeskou“. Popisuje, jak studium hvězd povznáší lidského ducha a odhaluje „zákony Tvůrce“. Srovnává vesmír s velkou zahradou 🌌🌱, kde hvězdy procházejí životními cykly podobně jako rostliny (klíčí, kvetou a hynou).

Tomíček uzavírá recenzi velmi pozitivně. Považuje knihu za „stálý pomník v srdci svých krajanů“ a oceňuje, že František Smetana věnoval své duševní poklady národu. Podle něj je to dílo, které česká literatura potřebovala.

Zejména v úvodu tohoto díla jako kdybychom četli nějaký současný text 💭

„Lhostejný neb nevšímavý bývá větší části lidu na oblohu hvězdnatou pohled; úkaz každodenní nebudí pozornost, protože neznáma velikost jeho. … Jaká škoda vyplývá z neznámosti oné a předsudku tohoto! … Což teprve kdyby znal nebe hvězdnaté!“

ZpČAS se věnuje vzpomínce na Josefa Františka Smetanu bezmála deset let 🕯️

📅 2017 – Konference o životě a díle Josefa Františka Smetany („100 let od založení ČAS“) včetně odhalení opraveného náhrobku na Mikulášském hřbitově. Západočeské muzeum v Plzni.

📅 2019 – „Dvacet čtyři hodin s J. F. Smetanou“ včetně položení květiny na hrob. Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje. 🌸

📅 2020 – Morávková, Řeháček, Jíra (ed.). Josef František Smetana a jeho doba. Praha: ViaCentrum, 268 s. ISBN 978-80-87646-28-1.

📅 2021 – Randa. Josef František Smetana. Komorní sál Kláštera Teplá.

📅 2023 – „Premonstráti z Teplé aneb 222 let od narození J. F. Smetany“ včetně položení květin na hrob. Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje.

📅 2024 – Kéhar. Smetana a jeho význam pro astronomii (Astrovečer). Hvězdárna v Rokycanech a Plzni, pobočka Plzeň.

📅 2024 – „Premonstráti v Plzni“ (připomenutí J. V. Sedláčka a J. F. Smetany) a křest pětisvazkové monografie Premonstráti v Plzni od manželů Bečvářových. Položena květina u hrobů na Mikulášském hřbitově. Západočeské muzeum v Plzni.

📅 2026 – Astrovečer I/2026: 225 let od narození J. F. Smetany. Hvězdárna v Rokycanech a Plzni, pobočka Plzeň. 🎉

Ale najdeme i zmínky z doby dávno minulé, např. 1978 – Astronomický zpravodaj 1978/1 (vydává Lidová hvězdárna v Rokycanech, redaktor Jaroslav Mráz) a článek Jiřího Čapka František Josef Smetana – první popularizátor astronomie u nás (s. 4–10). 📰

Co říci v závěru? Citujme z knihy:
„Že kdo málo zná, s málem spokojen bývá, dle obecného: ignoti nulla cupido, ovšem pravda jest. Ale jaká to spokojenost! Spokojenost to zvířete nerozumného, které nasytivši se, pohodlně se natáhne v doupěti svém neb ve chlévě, i nic nedbaje, co vůkol něho se děje.“ 🐾

Jsme rádi, že se podařilo Josefa Františka Smetanu opět připomenout. Můžeme tak parafrázovat větu z listu Plzeňský obzor (č. 30 z 9. března 1901) – „Sláva památce Smetanově!“ – na:
„Sláva obnovené památce Smetanově v Plzni!“ 🕯️🔭

Přeci jenom ale dáme slovo samotnému Josefovi Františku Smetanovi, dokonce v originálním znění:
„Nemámeli tedy giných nepřátel, nehrozili nám giná nebezpečenstwj: pro kométy wždy pokogně spáti můžeme.“ ☄️😌

Dneska prý věříte všemu... nebo ničemu?🤔Máme za sebou přesně 90 celých dní roku 2026, tedy 2160 hodin. ⏳ To je už pořádn...
01/04/2026

Dneska prý věříte všemu... nebo ničemu?

🤔Máme za sebou přesně 90 celých dní roku 2026, tedy 2160 hodin. ⏳ To je už pořádná porce času a ideální příležitost k ohlédnutí. Říká se, že 1. dubna je jediný den v roce, kdy lidé skutečně kriticky zkoumají zdroje a ověřují informace. Tak si to pojďme vyzkoušet v praxi! Věříte nám, že jsme výroční zprávu pobočky za rok 2025 opravdu vydali?

😉Ověřování času a informací má u nás hlubokou tradici. 🕰️ Přesně před 100 lety, v roce 1926, byl v Českém rozhlase zaveden nový časový signál v podobě šesti teček (přesněji šlo o šest krátkých tónů o frekvenci 1 kHz, kde poslední označoval přesný začátek hodiny), vysílaný přímo ze Státní hvězdárny v Klementinu. Dnes už si čas hlídáme jinak, ale snaha o přesnost nám zůstala. 🛰️

Právě jsme zveřejnili Výroční zprávu ZpČAS za rok 2025. 📒 Slibujeme, že v ní nenajdete žádné vymyšlené exoplanety ani pozorování zelených mužíčků. Naopak, je to poctivé a faktické shrnutí všeho, co jsme loni společně dokázali.

Dokument má i s přílohou úctyhodných 66 stran. Za pozornost stojí zejména unikátní 22stránková příloha – kompletní „přepis“ seriálu věnovaného 100. výročí narození Zdeňka Smetany, autora legendárního večerníčku Rákosníček a hvězdy. ✨ Tento seriál původně vycházel na našem Facebooku v létě 2025 a nyní ho máte pohromadě v ucelené formě. 🐸

⭐Přesvědčte se sami a prověřte si naše informace:👉 https://www.astro.zcu.cz/cs/onas/

Dnešek ale není jen o astronomii. Je také Mezinárodním dnem ptactva 🐦 (slavíme ho už od roku 1906), takže než večer usednete k dalekohledu, tabletu či notebooku, nezapomeňte se zaposlouchat do ptačího zpěvu – venku to nyní bývá přímo ptačí orchestr. A pokud bude pršet, nezoufejte – pranostika říká, že „Prší-li na 1. dubna, bývá mokrý máj“, což příroda určitě ocení. 🌱 My astronomové už méně. 🌧️🔭

Jako ilustrační obrázek jsme pro zaujmutí poprvé použili generování pomocí velkého jazykového modelu, konkrétně Gemini Advanced od Google. 🤖 V zadání jsme specifikovali: „Možná by šla brožovaná závěrečná zpráva, dalekohled a nějaký pozorovatel. Astronom by mohl vypadat nějak takto“ [a přiložena fotografie předsedy ZpČAS z jeho profilu na LinkedIn]. 📸

Co si o takovém využití AI myslíte? Napište nám do komentářů! Zaujalo vás něco v závěrečné zprávě? 👇

Přejeme příjemné čtení a těšíme se na vás na akcích v roce 2026! Jejich aktuální seznam je na webu pobočky, tedy na adrese zpcas.cz. 🚀

Okno do vesmíru  #3: Od prachu v ekliptice až po tanec hvězdokup ✨🌌Pojďme se s mírným zpožděním ohlédnout za první letoš...
31/03/2026

Okno do vesmíru #3: Od prachu v ekliptice až po tanec hvězdokup ✨🌌

Pojďme se s mírným zpožděním ohlédnout za první letošní akcí Západočeské pobočky ČAS (zpcas.cz)! 🔭 Formát našeho popularizačního cyklu v Semlerově rezidenci se osvědčil, a tak jsme i tentokrát vsadili na prověřenou klasiku: dvě přednášky, skvělou atmosféru a něco k zakousnutí. ☕🍪 Na akci dorazilo parádních 40 účastníků!👥

Po krátkém úvodu pronesl pár vřelých slov předseda pobočky Ota Kéhar. Tentokrát si přichystal více vět než jen pozdravení ve formě „Dobrý den“. A zase to bylo špatně. 😂 Ale aspoň se našel viník, který může za to, že program byl ihned od začátku v mírném skluzu. ⏳ Každopádně zmínil, že termín tohoto setkání byl zvolen pěkně – den předtím byl v Plzni rovnodenný den, ve čtvrtek po půlnoci byl Měsíc v novu a večer se dalo sledovat jeho úzký srpeček. 🌙 Další den pak nastala březnová rovnodennost. O všech těchto úkazech jsme psali na Západočeská pobočka České astronomické společnosti, kam předseda pobočky účastníky akce pozval.

Poté se slova ujal Jan Herzig s obvyklým tématem Novinky z vesmíru. 🚀 V první části věnované kosmonautice připomněl misi Artemis II, která umožní návrat lidí k Měsíci v podobě jeho obletu čtyřčlennou posádkou. Následovat by měla v příštím roce mise Artemis III, ale ještě zajímavější bude Artemis IV, u které se počítá s přistáním na povrchu Měsíce. 👨‍🚀 Bylo by to poprvé ve 21. století a po dlouhých 56 letech. Česko ale hlavně zajímají projekty, se kterými je úzce spojené jméno Aleše Svobody. 🇨🇿

Další část se věnovala astrofyzice. Na urychlovači LHC v CERNu byla objevena nová částice složená ze tří kvarků – d, c, c, první svého druhu po 10 letech. ⚛️ Zmíněna byla i nová studie mapující rozložení temné hmoty ve vesmíru, kdy bylo využito JWST a jeho 255 hodin pozorování v souhvězdí Sextantu, kde se podařilo identifikovat 800 000 galaxií. 🛰️ Zajímavosti přináší i pozorování protohvězdy EC 53 pomocí stejného teleskopu, kdy bylo zjištěno, že každých 18 měsíců nastávají 100 dní dlouhé pravidelné výtrysky. Ani Slunce nebylo ušetřeno dlouhodobého pozorování, sledují se jeho oscilace. ☀️ Máme data za posledních 30 let ze sond SOHO, SDO či GONG. Ukazuje se na zásadní vliv vrstvy pojmenované tachoklina, 200 000 km pod povrchem, kde dochází ke generování magnetického pole. ⚡

Už jen telegraficky byla zmíněna poslední část věnovaná astronomii: zvířetníkové světlo a možnosti jeho pozorování okolo jarní rovnodennosti. 🌌 Zmínka byla i o srpnovém úplném zatmění Slunce, protože další setkání bude až v září. 🌑

Po přestávce, kdy se účastníci mohli bohatě občerstvit, následovala přednáška dr. Václava Pavlíka, pracovníka Astronomický ústav AV ČR, čerstvého šéfredaktora časopisu Astropis a člena ústředního výboru Astronomické olympiády. 🎓 Téma přednášky bylo: „Na rychlosti záleží aneb dynamika hvězdokup pod lupou“. 🔍 Hvězdokupy nejsou jen klidné shluky hvězd. Uvnitř probíhá složitý gravitační tanec a záleží na tom, jakým směrem a jak rychle se hvězdy pohybují. 💃🕺 Bylo zajímavé přirovnání ke sledování rušné ulice – křižovatce, tedy pohybu lidí a aut. Vidíme, o jak složitou záležitost jde, a my pak tento děj zastavíme v jeden okamžik a pořídíme fotografii. 📸 A na základě této jedné fotografie se snažíme odhadnout, co se na té křižovatce dělo, děje a bude dít. Ukázali jsme si, jak různé typy pohybu ovlivňují vývoj celé hvězdokupy. Jak rychle se „promíchá“, kdy dojde ke kolapsu jádra a proč se těžší hvězdy někdy chovají překvapivě jinak než ty lehké. Nahlédli jsme přitom do světa moderních pozorování i počítačových simulací, které odhalují skrytou dynamiku těchto kosmických systémů. 💻✨

Po samotné přednášce se ještě rozběhla zajímavá debata. 🤔 Účastníky například zajímalo, jak se dostat k astronomii, co musí zájemce umět, kde se dozvědět více apod. Zájemci si mohli zakoupit i knihy, jejichž autorem je dr. Pavlík – Perseus a Andromeda nebo O zmizelé hvězdě. 📚 O nich si ale více povíme jindy. 👋

🌕 Měsíc se nezadržitelně blíží ke svému prvnímu jarnímu úplňku, který nastane ve čtvrtek 2. dubna ve 4:12 SELČ. Tento du...
30/03/2026

🌕 Měsíc se nezadržitelně blíží ke svému prvnímu jarnímu úplňku, který nastane ve čtvrtek 2. dubna ve 4:12 SELČ. Tento dubnový úplněk se označuje jako růžový. Název pochází od domorodých Američanů a nikterak nesouvisí se skutečnou barvou Měsíce (kupodivu by šlo psát i s malým m, tedy měsíce), ale podle brzy kvetoucí plamenky šídlovité. 🌸

Ještě předtím jsme si ovšem v neděli 29. března posunuli hodinky ⌚ na středoevropský letní čas. Tento okamžik nastal ve 2 hodiny středoevropského (nebo také pásmového) času a došlo k posunu na 3. hodinu středoevropského letního času. Jen připomínáme, že původně lidé používali sluneční čas ☀️, který má ovšem nevýhodu, že se liší od místa k místu. Zkuste si najít nejbližší sluneční hodiny: 📍 https://astro.mff.cuni.cz/mira/sh/sh.php

Tyto místní rozdíly časem začaly vadit, proto se Země 🌍 rozdělila na pásma kolem daných poledníků. Jelikož má celý obvod Země 360° a střední sluneční den jsme si definovali na 24 hodin, klíčové poledníky jsou od sebe vzdáleny po 15°. Hraniční body České republiky 🇨🇿 se nachází na 12° východní délky (nejzápadnější bod ČR) a 19° východní délky (nejvýchodnější bod ČR). Prochází námi tedy i 15. poledník (např. Hvězdárna a planetárium prof.Františka Nušla v Jindřichově Hradci) východní délky, přesněji řečeno jeho 206 km. Východně u města Kouřim protíná poledník 50. rovnoběžku severní šířky. Toto místo se používá pro astronomické výpočty jako obecné souřadnice Česka. Každopádně přítomnost 15. poledníku způsobuje, že jsme posunuti o 1 hodinu oproti nultému (greenwichskému) poledníku.

Je tomu již 110 let ⏳, kdy bylo střídání času zavedeno. Nyní jedna změna připadá na poslední březnovou neděli. Je určitě řada odpůrců – a jistě i příznivců. Například předsedovi ZpČAS tato praxe nevadí. Naopak je za ni vlastně rád, protože nám přináší večer více světla. 💡 A astronomové stejně používají světový čas (UT), takže jim střídání času úplně nevadí. My se tedy při psaní příspěvků snažíme, abychom vám uváděli okamžiky v čase platném a lokálním. Zároveň předseda není zastáncem toho, aby se v případě zrušení střídání času zavedl trvale letní čas. Znamenalo by to totiž, že by Slunce v okolí Nového roku vycházelo až okolo deváté hodiny. 🌅 Však si vzpomeňme, když jsme psali, kdy Slunce vychází v roce nejpozději.

Často se používá tvrzení, že nám v zimě platil „zimní čas“. To ale není pravda, šlo o již zmiňovaný pásmový, tedy středoevropský čas. To je delší slovní spojení než zkratkovité „zimní čas“. Jenže česká legislativa pojem zimní čas opravdu zná! 📜 Stačí se podívat do zákona č. 212/1946 Sb., o zimním čase. Není to překlep – tento zákon z roku 1946 nejenže existuje, ale je dodnes platný! Dokonce byl v období let 1946–1947 uveden v praxi a zimní čas se nařízením vlády na pár měsíců zavedl – konkrétně od neděle 1. prosince 1946 do neděle 23. února 1947 (na 84 dnů). ❄️ Byl o 1 hodinu posunutý oproti standardnímu času. Oproti stávajícímu letnímu času šlo tedy o rozdíl 2 hodin. Žili jsme tak na úrovni času, jaký dnes platí ve Velké Británii nebo Portugalsku. 🇬🇧🇵🇹

Neděle 29. března byla i poslední postní neděle. Doba půstu (46 dnů) se počítá od Popeleční středy (letos připadla na 18. února). V misálu (liturgické knize) se tato neděle označuje jako „Květná neděle o utrpení Páně“. 🌿 Tímto názvem je naznačen hlavní motiv začátku Svatého týdne. Aby ale mohly Velikonoce 🐣 přijít, musí nejprve nastat první jarní úplněk – přesněji řečeno ten církevní, tedy tabulkově stanovený. Letos se ale shodou okolností kryje i s tím skutečným astronomickým. O tom ale v úvodu příspěvku. V neděli byl Měsíc v 18:41 SELČ osvětlen z 88 %, do úplňku ještě něco schází. 🌘

Adresa

Voldušská 721
Rokycany
33702

Internetová stránka

Upozornění

Buďte informováni jako první, zašleme vám e-mail, když Západočeská pobočka České astronomické společnosti zveřejní novinky a akce. Vaše emailová adresa nebude použita pro žádný jiný účel a kdykoliv se můžete odhlásit.

Sdílet