21/06/2026
Jarmilovo desatero jak přežít Letní školu
Tak se nám to přiblížilo. Pro mě to bude už zítra, pro vás v úterý. LŠHR je tady. Sjezd pracovníků minimalizace rizik do kempu, který je starší, než politické sliby o blahobytu.
No a protože to je konference od teréňáků pro teréňáky, tak bych chtěl poradit (jo, to já umím), jak co nejefektivněji snížit své vlastní poškození z účasti na tomto průsečíku mezi konferencí, oborovým setkání a festivalem.
Když nevím, zeptám se
Organizační tým, kterého jsem členem, jsou kluci, holky a ti třetí z Terénních programů SANANIM. A takové trika na sobě mají a budou v nich běhat kolem vás. Takže když nevím, kde je klubovna číslo 3, kde se kupují stravenky, nebo jestli tady můžu rozdělat oheň. Nekoušeme (až na mě, pokud se mě budete chtít dotknout), blbé dotazy neexistují. Ptejte se.
Jsem kytkožravý káčkař. Co mám čekat?
Co si budem, mít specifické stravovací návyky může být občas obtížné. Máme letos opět nabídku veganské stravy. Ale očekávejte typ „školní jídelna“. Personál v kuchyni je fajn, snaží se, ale jejich doménou je UHO a jejich tempo je smažené. Jistě jste si všimli, že bílkovin v obědech moc nebude. Já si tam vždycky beru něco navíc. Na špagety je super Lunter boloňská. Přimíchám si to k omáčce a je to super. A jedno balení je pro dva kytkožrouty ideální. Jo, brát si k placenému jídlu doplňky z domu je naprd, ale chceš ž**t, nebo remcat?
Jedem na LŠHR pařit.
Setkání tohoto druhu je jedinečné a nemáme bláhové očekávání, že se všichni budou chovat jako v nedělní škole a za celou dobu si dáme jenom jedno pivo a to taky s přemáháním. Jsme z nízkoprahu a víme, že se dá udělat párty i ze supervize, ale nechoďte s jointem na přednášky. Jo, je to venku, jo jsme na čerstvém vzduchu, chápu, že to je legální a že si člověk po celým tom sh*tstormu, co se teď děje chce trochu oddychnout. Ale přednášející to sere. Sice to málokdo řekne, ale jo, i mě, jako přednášejícího trochu sere, že tam někdo vzadu hulí, když mluvím o konopí. Mějte k nám trochu respektu a vzdělávejte se, choďte na přednášky a zhulte se bokem. To stejné platí i o pivu. Rozhodně to rádi uvítáme. A pokud vám to je jedno, tak mějte na paměti, že v organizačním týmu LŠHR dělají dva certifikátoři.
Tyvole, ty chatky jsou retro!
Kempů, jako je YMCA Soběšín moc není. Dlouho jsme hledali náhradu za Měchenice i s ohledem na mnohem větší návštěvnost, než byla před devíti lety. A taky chceme udržet toho ducha Letní školy, která slouží i pro výjezd mimo signál, mimo civilizaci, do prostředí, které nemá 21089 mikročástic ve vzduchu. A Soběšín nám toto všechno nabízí. Zakládala jej manželka tatíčka prezidenta Masaryka a tuto atmosféru si stále drží.
Když řekneme, že přijde průser, tak MŮŽE PŘIJÍT PRŮSER.
Máme velmi negativní zkušenost s počasím, kdy doopravdy padaly stromy a vypadalo to, že končí svět. A od toho se odvíjí i to, že monitorujeme atmosférické jevy a když k vám přiběhne člověk v triku Terénní programy SANANIM a řekne vám, že je potřeba přeparkovat auto, tak to udělejte. Jsme pracovníci minimalizace rizik, a i tímhle přispíváme k minimalizaci rizik škod na zdraví a majetku.
Fakt.
Sportem ku zdraví
Tradičním sportem, co se na LŠHR hraje od nepaměti je obíhačka. V kuloárech se proslýchá, že obíhačka je ten důvod, proč Aleš Herzog LŠHR pořádá. Aby si jednou za rok pořádně zahrál. Nebojte se, profíka u stolu nenajdete (až na kolegy z Jihlavy), i vemeno jako já se dokáže jednou za dvanáct pokusů trefit. A to, že nemáte pálku nevadí. Vezeme s sebou erární k zapůjčení a dá se hrát i knihou (doporučuju knihu Kontaktní práce České asociace streetwork, nebo Kalinova Klinická adiktologie – to je fakt dělo)
Voda je kámoš
Klientům doporučujeme spoustu věcí, jak zmenšit dopady svého užívání na tělo. Tak se toho držme. Bude vedro, bude pivo, možná přijde i nějaká kořalka (a bacha na jednu specifickou limonádu specifické chatky). Prokládejte to vodou, hlava ráno poděkuje, játro zaplesá a svědomí bude mít zadostiučinění, že děláme i něco pro sebe.
Cash a cigára
To si vemte s sebou. Platba kartou je sice možná, ale ne vždy je signál. Budeme v místech, kde dávají lišky dobrou noc. A je to tábor pro děti, takže špinky z trafiky kupte cestou, tam se neprodávají. A když na to zapomenete, tak pak zbývá stará, dobrá vajglovina. Vaše smůla.
Odjíždím, kde mám klíče
Klasika, čtvrtek odpoledne, chatka musí být sbalená, mám všech plný zuby a bolí mě hlava, jak kdybych chlastal tři dny v kuse. Chci domů, do vany. A klíče od chatky najdu v kapse, když vypadnu z auta. Sakra. To se stává. A to nesnášíme. Když budete odjíždět, vraťte klíče zpátky těm, kdo vám je dal (oba dva), nebo je dejte tam, kam vám řekneme. Kdo neodevzdá klíče a odjede s nimi, ten dostane pořádkovou pokutu. Víme, kde bydlíte, víme, kde pracujete. Víme, že jste neodevzdali klíče. Není to paranoia.
Co, není jich deset? Taky jsem nešel na adiktologii kvůli lásce k matice.
-Jarmil / Zadek-
