27/03/2025
24. března 1921 se ve Vnorovech na Slovácku narodila Marie Kudeříková, studentka, která byla za druhé světové války aktivní v komunistickém domácím odboji.
Okupace jí zastihla na gymnáziu ve Strážnici na Hodonínsku, kde v roce 1940 odmaturovala, nastoupila na jazykovou školu do Brna a poté byla nasazena do továrny na zdravotnický materiál v blízké Veverské Bítýšce. Tehdy se zapojila do ilegální odbojové práce. Spolupracovala se Svazem komunistické mládeže a jinými protifašistyckými komunistickými skupinami na Brněnsku. Rozmnožovala a rozšiřovala ilegální tiskoviny a plakáty, jednou se dokonce pokusila o zapálení místního továrního skladiště. Posléze sama kolem sebe soustředila skupinu mladých lidí z městečka a okolních vesnic a řídila jejich ilegální a sabotážní činnost. Po ukončení školy pracuje krátký čas v místní továrně Rico a zůstává i nadále ve Veverské Bítýšce. Po vlně zatýkání se skrývá u rodiny Zavřelů v blízkých Lažánkách. Na podzim roku 1941 odchází do Brna. Zatčena byla v prosinci téhož roku. Dne 16. listopadu 1942 by na dní vynesen ortel smrti. Popravena byla 26. března 1943 ve věku 22 let.
Marie Kudeříková čekala na smrt téměř sto dní, během kterých vznikla z jejích dopisů, propašovaných ven z vězení, kniha Zlomky života. Stejně jako její mužský, komunisty neméně oslavovaný protějšek Julius Fučík, tak se i Marie stala in memoriam autorkou tehdejšího bestselleru a komunistickou modlou. Nic to však nemění na odhodlání a osobní statečnosti této mladé dívky.
