Krásná žába

07/10/2026

V pondělí byla veřejná předvolební diskuze a bylo nabídnuto položit otázku přes net, má otázka nebyla vybrána, tak ji dávám alespoň sem.
dotaz na paní Janečkovou (Piráti + Praha sobě) a Pana Vronského (Topstan ) týkající se likvidaci biologicky cenného ekosystému včetně zákonem chráněných druhů v lesním lemu na NNŽ, jedná se o stovky milionů.

Na Praze 3 máme anomálii – rezort životního prostředí si dělí dva placení radní, pan Bartko za Piráty a pan Ptáček za TOP 09. Přesto zde na NNŽ Penta vykácela obrovskou plochu lesa (větší než dvě fotbalová hřiště) zlikvidoval se celý ekosystém, pokácely se sto let staré stromy, na základě tendenčního posudku doc. Farkače. Posudek byl placen developerskou společností. Vyhovující razítko jim dala vedoucí odboru m.č. Prahy3, která za nedlouho z úřadu odešla. K čemu má Praha 3 dva radní za stovky tisíc korun ročně, když nedokáží ohlídat ani vlastní odbor před zájmy developerů, a proč vaše komise pod vedením zástupkyně paní Kochové (Praha sobě) v této věci zcela selhala a mlčela? Proč městská část nenechala vypracovat vlastní nezávislý posudek a proč paní Kochová toto téma na schůzi komise vůbec neotevřela (odmítla to)? Je to nekompetence radního pana Bartka (Piráti), lhostejnost předsedkyně komise paní Kochové (Praha sobě), nebo záměrné krytí developerských zájmů koalicí Pirátů a Prahy 3 sobě? Pan Ptáček má na starost úklid, odpady atd..., ale viděl, co se děje a mohl se ozvat... mlčel k tomu, že se zlikvidoval cenný ekosystém, navíc podle Územního plánu se měl tento lem zanechat. Považujete toto za naplnění programu transparentnosti, se kterým zejména koalice Pirátů a Praha sobě kandiduje?

Vím, že do rozhodnutí Odboru živ. prostředí zasahovat jako samospráva nesmíte, ale jako radní a komise máte plnou politickou odpovědnost za kontrolu a personální vedení úřadu. Tajemnice vaší vlastní komise podepsala spornou věc bez Magistrátu, tomu to mělo být předloženo a utekla z úřadu. Magistrát měl rozhodovat. To není nezávislá správa, to je politické selhání.
A na závěr, v komisi byli zástupci VŠECH stran a neozval se ani jeden.

Honza

06/10/2026

už snad po desáté zde čtu, jak Židovské pece "vysychají", nevysychají... tady dávám foto, jak tato lokalita vypadala po staletí, foto je z padesátých let minulého století. (v komentářích přidám další) Prostě ta lokalita je na vrcholu hřbetu, je přirozeně suchá a při budování parku by na to mělo být pamatováno, kvůli druhové rozmanitosti původních společenstev. Některé fragmenty zde ještě přežívají. Parky by se měly budovat citlivě, přirozeně k charakteru konkrétního biotopu, kde je to podmáčené tak vlhkomilná flora, na severní straně zas stínomilná, atd... Bojovat proti globálnímu oteplování tím, že budu zavlažovat "pár metrů čtverečných" a zlikviduji poslední zbytky původních suchomilných společenstev může jen hlupák.
Tady dávám ještě odkaz, kde je to u nás naopak, kde dešťová vody je stažena do kanalizačního systému a potřebná voda na zavlažování se dováží z kolektoru retenční nádrže automobilovou dopravou sem... vítejte v Blbákově.
odkaz:
https://www.facebook.com/photo/?fbid=2231113903609800&set=a.547136277450302

05/10/2026

Tady je ukázka, jak pajasan žláznatý dokázal zlikvidovat sazenice třešně křovité na Parukářce. Pajasan žláznatý vytváří pro ostatní druhy toxické prostředí v půdě, je konkurenčně velice zdatný. Je důležité nejprve před sazbou místo od nežádoucích druhů vyčistit a to nejprve mechanicky vytrhat i s kořeny průběžně během koku a co vyrazí i chemicky pomocí herbicidu. Výhodný přípravek je Ailantex, protože je to selektivní herbicid.
V našem případě též zálivka byla v tomto suchém roce nedostatečná a absence průběžného plení. Výsledek je, že přežilo cca 15% sazenic.

a teď si neodpustím poznámku: "já jsem vám to říkal, že je špatné na pořádně nevyčištěná místa sázet", no nic prostě mčP3. Je normální, že se něco nepovede, ale tohle bylo odfláklé.
chtělo by to jiného radního za životní prostředí asi... honza

04/10/2026

VOLBY Blíží se volby a vidím, že na Trojce to, alespoň v mém okolí, vře... :) Lidé se ptají , koho budeme jako org. K.ž. volit z pohledu ochrany přírody. No my toho mnoho tady "nenavolíme", všichni z naší org. se z Prahy3 odstěhovali, snad jen kromě Veroniky a s tou jsem nemluvil přes měsíc, není v Praze.

Napíši tedy komu to hodím já z pohledu ochrany přírody na Praze3, respektive komu to v žádném případě nehodím. Budu kroužkovat, protože nevidím jasnou stranu, o které bych mohl říci "TY TAM CHCI".... Takže na prvním místě nechci, aby radní pro životní prostředí byl zase pan Bartko (Piráti), protože za jeho vedení v posledních čtyřech letech přišla Praha3 o nejméně 30% biodiverzity, to samé platí o panu Ptáčkovi (TOP09), mají spojenou funkci životní prostředí. Pan Ptáček sice má na starost úklid, odpady atd..., ale viděl, co se děje a mohl se ozvat... mlčel k tomu, že se zlikvidoval obrovský ekosystém, pokácely se sto let staré stromy. To samé snad ještě více platí pro paní Kochovou (Praha sobě) předsedkyni komise pro životní prostředí na Praze3. Její přímo povinnost byla žádat radu MČ o vypracování nezávislého biologického hodnocení na developerem dnes již vykáceného lesního lemu na NNŽ a ne spokojit se s hodnocením, které předložil a zaplatil developer. Ten lem se měl podle Územního plánu zachovat. O kácení že bude, komise dobře věděla všichni členové a nic neudělala, ti lidé nemají ve vedení radnice co dělat, nehájili naše přírodní bohatství, mlčeli, např. za Zelené tam seděl pan Žaloudek. Ani jeden z komise ode mne nedostane hlas. Jen na dokreslení, paní předsedkyni Komise jsem nabídnul, když nastoupila do funkce, že ji biologicky hodnotné lokality na Trojce ukáži, aby je viděla. Neměla čas, napsal jsem jí pětkrát, čtyři roky neměla čas... na těchto postech, když už nejsou odborníci, tak ať jsou alespoň lidé, kteří se o téma zajímají.

A teď koho zakroužkuji, mám 35 hlasů - kroužků, na prvním místě zakroužkuji paní Editu Janečkovou (Piráti). S paní Editou jsem mluvil, o naší přírodu projevila zájem, tak jsme si už dříve lokality prolezli i tam kam se nesmí... je naprostý opak předsedkyně Komise. Na druhém místě zakroužkuji všechny zástupce Volt. Volt je začínající panevropské hnutí po většině mladých lidí, oslovuje mne, že chtějí prosadit společnou evropskou armádu. jasně, že jsme jen v komunálu a jsou na kandidátce se Zelenými, ale nějak začínat musí... Zeleným nedám nic. Ostatní své hlasy - kroužky dám do stran, které mě nejméně štvou a to od konce kandidátní listiny a budu upřednostňovat mladé lidi, zejména ženy.

A závěrem bych chtěl říci, že naše organizace nebrání rozvoji města, co je nám často podsouváno, žádáme však, aby biologicky hodnotné části byly zachovány pro příští generace.
Honza

foto: soumračník slézový, Nákladové nádraží Žižkov

30/09/2026

https://www.facebook.com/photo/?fbid=1591800866321287&set=a.644947784339938

Akademická rada Akademie věd České republiky důrazně odsuzuje barbarský útok Ruské federace na budovu Ukrajinské národní akademie věd v Kyjevě a připojuje se k prohlášení All European Academies.

29/09/2026

Tak konec srandy s krumpáčem, teď něco zajímavého s diviznou černou, alespoň dle mého. Na NNŽ je to běžná rostlina, alespoň zatím... divizna černá si sama syntetizuje rotenon, jedná se nebezpečnou neurotoxickou látku, kterou ukládá ho do svých semen. Rotenon ovlivňuje lidský mozek především tím, že selektivně ničí buňky produkující dopamin. Tento proces probíhá přímo na molekulární úrovni uvnitř buněčných elektráren – mitochondrií. Výzkumy (např. studie Sherer et al., 2003) potvrdily, že rotenon vyvolává symptomy Parkinsonovy choroby. Rotenon je vysoce lipofilní (rozpustný v tucích), což znamená, že snadno prochází přes hematoencefalickou bariéru do mozku a proniká přímo do nervových buněk. Ačkoliv rotenon prostupuje do celého mozku, nejcitlivější jsou na něj neurony v oblasti zvané substantia nigra (černá hmota), které produkují dopamin. Tyto buňky jsou k oxidativnímu stresu náchylnější než jiné, protože samotná metabolizace dopaminu v těle produkuje určité množství volných radikálů. Rotenonem vyvolaný stres tuto hranici překročí a spustí v nich buněčnou smrt (apoptózu). Poškození neuronů a přítomnost volných radikálů zalarmuje imunitní buňky mozku – mikroglicie. Aktivované mikroglicie vyvolají v postižené oblasti chronický neurozánět. Místo toho, aby mozku pomohly, začnou produkovat další toxické látky, čímž zkázu dopaminergních buněk ještě urychlí. Divizna si rotenon nevyrábí proto, aby škodila lidem, ale jako přirozenou obranu proti býložravcům a hmyzu. Tím, že rotenon paralyzuje mitochondrie, funguje jako dokonalý přírodní insekticid. Na Praze 3 máme více jedovatých rostlin. Za fotku se omlouvám, našel jsem pouze jedinou tuhle blbou... to je tak, když člověk na běžné kytky kašle s tím, že se je vyfotí jindy... někdy příště :) prostě nikdy.

29/09/2026

Dnes jsem šel poprvé na Žižkově po ulici s krumpáčem přes rameno, byl to můj dávný sen. Šel jsem na nákladové nádraží vykopat několik divizen černých. Rostou v hrubém štěrku, který je prachem z uhlí a koksu celý "spečený" kompaktní, divizny mají kořeny relativně hluboko. 😁S nějakou lopatkou, ale i s rýčem bych byl druhý.
Ovšem ten pocit jít s tím krumpáčem, ten je k nezaplacení, lidé se na vás úplně jinak dívají...

honza

15/09/2026

Sdílím z jedné skupiny názor... bohužel ne ojedinělý:
Jana Kovářová "Letos jsem začala dokrmovat všechen hmyz na zahradě, a s hrůzou jsem zjistila, že jsem vytvořila krmelec pro sršně. Včelky obsadily meloun, sršeň přiletěla, jednu včelku chytla, ukousla hlavičku a letěla do ústraní, kde její bříško plné sladké šťávy vyžrala. Začala jsem je zabíjet a koupila jsem i lapače, ze kterých neutečou. A nebyly to asijskè sršně, byly s tmavými nohami. Tak si asi předávali informace, že k nám na zahradu nesmí."

1) Sršeň obecná je pro zahradu prospěšná, protože zabíjí mnoho, pro člověka, dotěrného hmyzu (komáři, ovádi atd ), též zabíjí mnoho škůdců rostlin, které jsou na zahradě pěstovány, nemusí se aplikovat insekticidy. Sršně jsou součástí přírody a je hloupost je vybíjet.
2) Včela medonosná je naopak negativní faktor z pohledu ochrany přírody, ochrany biodiverzity. Na lokalitách, které jsou biologicky hodnotné, bychom neměli dopustit chov včel medonosných.

foto Jan Knížek

13/09/2026

Veřejný dopis
Rada městské části Praha 3
Komise životního prostředí Rady MČ Praha 3
(k rukám předsedkyně Julie Kochové a radního pro životní prostředí Jana Bartka)
Havlíčkovo nám. 9, 130 00 Praha 3
Věc: Oficiální podnět k hrubému zanedbání povinností Komise životního prostředí a Rady MČ Praha 3 při ochraně drobnokvětu pobřežního na Nákladovém nádraží Žižkov

Vážený pane starosto, vážení členové Rady, vážená paní předsedkyně Kochová, obracíme se na Vás ve věci probíhající výstavby tramvajové tratě Olšanská–Habrová v prostoru Nákladového nádraží Žižkov (NNŽ). Tato stavba přímo likviduje stanoviště dekády stabilní populace drobnokvětu pobřežního (Corrigiola litoralis). Tento druh je kriticky ohroženým taxonem České republiky ( zákona č. 114/1992 Sb.) a toto stanoviště je jednou z mála lokalit na našem území. Žižkovská adventní izolovaná populace představuje zcela unikátní botanický fenomén a mezinárodně významný doklad adaptability tohoto druhu v nepůvodním prostředí.

Stanoviště bude v důsledku stavebních prací definitivně zničeno. K této situaci došlo prokazatelně kvůli pasivitě, lhostejnosti a manažerské neschopnosti jak vedení městské části Praha 3, tak samotné Komise životního prostředí. Adventní výskyt drobnokvětu na tomto území je dlouhodobě znám všem odpovědným činitelům.
Přesto městská část zcela rezignovala na svou roli a projektantovi Dopravního podniku (DPP) v době přípravy projektu nikdo nepředal podklady s přesnou lokalizací tohoto chráněného druhu. Dle vyjádření samotných projektantů přitom v rané fázi přípravy nebyl žádný technický ani ekonomický problém trasu kolejí o několik metrů posunout a vzácné stanoviště zcela minout. Celá situace tak nikdy nebyla problémem technickým, nýbrž čistě politickým a manažerským. Záchrana tohoto botanického unikátu by vyžadovala pouze aktivní zájem o svěřené území, který ze strany Komise životního prostředí Prahy 3 i radnice Prahy 3 plně absentoval.

Zástupci samosprávy se v této věci opakovaně zbavují odpovědnosti a alibisticky se schovávají za argument, že agenda zvláště chráněných druhů (ZCHD) spadá do přenesené kompetence Magistrátu hl. m. Prahy. Tento postoj je však v přímém rozporu s oficiálním vymezením činnosti Vašich vlastních orgánů. Na oficiálních webových stránkách městské části je v popisu náplně práce Komise životního prostředí Rady MČ Praha 3 výslovně uvedeno, že komise: „projednává opatření k ochraně přírody, ekologické stability či zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů na území městské části.“

Městská část sice nemá v této věci rozhodovací pravomoc, má však jednoznačnou povinnost v samostatné působnosti tyto hodnoty na svém katastru monitorovat a včas hájit. Že o výskytu rostliny úřady věděly minimálně deset let, dokazuje i zápis z místního šetření OOP MHMP ze dne 4. 10. 2016, kde se výslovně uvádí: „Dále se upozorňuje na výskyt chráněného druhu rostlin – drobnokvět pobřežní. Místo bude výrazně označeno a nesmí do něj být po dobu odstraňování kolejiště jakkoli škodlivě zasahováno.“
Magistrát po letech své stanovisko změnil a povolil rizikové přesazení jen proto, že Praha 3 zcela zaspala přípravnou fázi a investorovi byl předložen hotový, schválený projekt, jehož překreslení by stavbu zdrželo. Celá situace je tak výsledkem lhostejnosti a úřednického formalismu. Namísto aktivní ochrany přírody se městská část spokojila s tím, že se investorem placené biologické hodnocení kryje záchranným transferem. Ten sice bude realizovat pracoviště Akademie věd ČR, avšak dopředu s výslovně přiznaným rizikem neúspěchu, neboť Corrigiola litoralis je extrémně světlomilný a konkurenčně slabý druh s velmi specifickými ekologickými nároky.

Vzhledem k tomu, že transformace celého území NNŽ bude pokračovat další desítky let a hrozí opakování stejného scénáře u dalších projektů, vás žádáme o přijetí následujících systémových opatření:
1) Požadujeme, aby městská část garantovala, že pozemek vybraný jako náhradní biotop bude v územním plánování striktně chráněn před jakýmikoliv budoucími negativními vlivy.
2) Vytvoření interní Mapy biodiverzity Prahy3: Požadujeme, aby městská část v souladu s jasným posláním své komise neprodleně zadala vypracování podrobné nezávislé rešerše vzácných (Červené seznamy) a zákonem chráněných druhů na svém území a tato data napříště automaticky předkládala jako závazný podklad pro jakoukoli plánovanou výstavbu. Musí se zamezit situaci, kdy se odpovědní činitelé vymlouvají na to, že „projektant nebyl upozorněn“.
3) Aktivní využívání oponentních posudků: Žádáme, aby Odbor životního prostředí a Komise pro životní prostředí napříště nespoléhaly pouze na biologická hodnocení předkládaná investory, ale aktivně využívala možnost zadání vlastních, nezávislých expertních posouzení. Kulturnost naší městské části se pozná podle toho, jak dokáže chránit ty nejzranitelnější prvky svého prostředí. Považujeme za nepřijatelné, aby se volení zástupci zbavovali politické odpovědnosti za zpackanou ochranu kriticky ohroženého druhu.
Žádáme Vás o písemné vyjádření k tomuto podnětu a o jasnou informaci, jaké konkrétní systémové kroky v rámci drobnokvětu pobřežního na území městské části hodláte podniknout. Problém totiž není logistický, ale pouze administrativní.

Tento dopis považujeme vzhledem k závažnosti tématu za otevřený a seznamujeme
s ním veřejnost.
S pozdravem
org. Krásná žába, z. s.
IČ: 22863788