Evropská společnost čelí v posledních letech znovuotevření otázky migrace která přímo útočí na změnu evropských hodnot. Změna našeho systému je nevyhnutelná, není otázkou zda chceme tuto změnu podporovat, nýbrž kdy tato změna přijde a zda-li na ni budeme připraveni. Miliardy eur jsou investovány do zadržení a zpomalení vlny migrace před hranicemi EU namísto toho, aby byli investovány do potřeb lid
í tam kde je to nejvíce potřeba. Propojováním dobrovolnických skupin a šíření myšlenky změny chápání života v komunitě, kterou s sebou asijské a africké národy přinášejí lze docílit proměny našich kultur a následného společného vývoje k ekologii a solidaritě. V posledních letech se setkáváme převážně v Bosně s s lidmi z různých končin země. To co zde hmatatelně nacházíme je právě to co evropská, potažmo světová západní společnost nejvíce potřebuje a zároveň to úspěšně přehlíží a oddaluje. Je to nové pojetí komunity, vzájemná solidarita, vysoký morální kodex, touha po svobodě, neutuchající naděje, vřelost a mezilidská láska. Je to schopnost dělit se o svoji zem, dělit se o své zdroje, o svůj komfort, dodržování lidskoprávních hodnot a vymezení se proti nacionalismu, rasismu a xenofobii. Náš systém je nefunkční a potřebuje změnu. Nikdo jiný než my tuto změnu nemůže započít, protože veškerá změna pramení u nás samotných v našich životech a v naší schopnosti omezit vlastní komfort pro dosažení vyších cílů. Aby se tak stalo, musíme využít veškeré dostupné prostředky a formy. Těmito prostředky jsou: aktivismus, žurnalistika, média, soudy, politika, sbírky, neziskový sektor, internet a dílčí spolupráce na jednotlivých projektech. V konečném důsledku je to využití našich fyzických a právnických identit k podněcování a vedení naší společnosti k solidaritě jako základní lidské hodnotě.
