A kdo ten kavárenský povaleč (KP) vlastně je? KP intelektuálně hřímá, očuchává kávičky, blaženě se usmívá, zasněně hledí z okna, čte, píše, pozoruje, prostě je:)
Zde je jeho desatero:
1. KP vyznává svou zábavu buď kolektivně, nebo individuálně. sedět v kavárně sám není osobní potupa, ale znak vyzrálé osobnosti, která to umí!
2. KP je vlídný a vstřícný na personál kavárny, i když je obsluha nevrl
á. Pomstí se tím, že znova nepřijde, a roznese je na sociálních sítích.
3. KP se naučí vyslovovat názvy káviček podle originální výslovnosti, nikdy si neobjedná mačiáto!
4. KP si poznámky o neužitečnosti své záliby či cosi o flákačství nebere osobně, ví přeci své…
5. KP zná slovo Turek pouze jako toho, kdo mu na bazaru prodá i svoji matku; Preso řadí do post-sovětského uspořádání světa, něco mezi zakládáním McDonaldů a bouráním pomníků Lenina; před Nespressem si odplivne a POZOR pokud uvidí na nápojovém lístku do nebe volající zvěrstva typu Piccolo, teatrálně před zraky všech roztrhá lístek, upálí ho nad svíčkou, podupá si na popelu a po zvolání „Tohle není kavárna, ale kofeinový hampejz“ odchází za obdivného mručení přítomných pseudo-KP jako hrdina!
6. KP respektuje ostatní přítomné KP, neleze jim ke stolkům, když nedají jasně najevo, že se chtějí intelektuálně družit.
7. KP nevypadává z role ani v zahraničí, považuje místní kavárny za chrámy, muzea a nejpozoruhodnější pamětihodnosti. Běda mu jak vleze do více kostelů a muzeí než kaváren!
8. KP má povinnost se alespoň jednou za život vydat na poutní cestu do Mekky a Mediny všech KP – do Vídně a do Budapešti.
9. KP je uvědomělý. Netouží svojí oblíbenou zábavou zničit svět, a proto preferuje bio a fair trade kávu.
10. KP se zavazuje, že každý rok věnuje neziskovým organizacím částku ve výši alespoň 10 svých oblíbených káviček!
