29/05/2026
Sdílíme od Aliance pro individualizovanou podporu. Posuzování příspěvku na péči naléhavě potřebuje změnu. Otestovali jsme, zda by situaci lidí s postižením pomohlo převzetí systému, jaký mají v Německu *. MPSV totiž zvažuje, že by ho do budoucna přejalo.
Co jsme v naší pilotáži zjistili ❓
Ano – tzv. německý model by mohl být v řadě ohledů přínosem. Jednalo by se však spíše o kosmetickou změnu 🤷♀️.
Proč?
Základní princip systému posuzování by zůstal stejný: Každý žadatel by byl na základě bodového systému zařazen do jednoho ze stupňů příspěvku a k němu dostal pevně danou částku. Opět by se nezjišťovalo, kolik hodin péče žadatel reálně potřebuje 🕰️.
A právě to je největším limitem nejen stávajícího, ale i potenciálního systému. Německý model by lidem s nejtěžším postižením možná pomohl snadněji dosáhnout na nejvyšší stupeň příspěvku, ale nic víc. Pokud by zároveň nedošlo k výraznému navýšení částek, které jsou přiřazeny jednotlivým stupňům, přijetí nového modelu by samo o sobě nevedlo ke zlepšení finanční dostupnosti skutečně potřebné péče.
Co to znamená v praxi? Že i pokud by člověk s nejtěžším postižením pobíral nejvyšší stupeň dávky, i nadále by si nemohl dovolit zaplatit tolik péče, kolik reálně potřebuje. Péčová chudoba by nezmizela 😢.
Co s tím?
👉 Stojíme si za tím, že je pro lidi s těžkým postižením naprosto nezbytné zavést do systému individualizované posuzování potřeb – jinými slovy začít přesně zjišťovat, kolik hodin péče denně žadatel reálně potřebuje.
Bez individualizovaného posuzování:
❌ Nikdy nikdo nebude vědět, kolik péče žadatel o příspěvek doopravdy potřebuje, aby mohl vést důstojný život. Nikdo mu tedy nemůže dát odpovídající výši příspěvku, který by pokryl jeho potřeby.
❌ Stát ani kraje nikdy nebudou vědět, jakou kapacitu sociálních služeb zajistit a kde je rozmístit. Rovněž nikdy nebudou schopni dobře plánovat alokaci prostředků – nejen na zmíněné služby, ale i na spravedlivé zabezpečení blízkých pečujících.
Čili dokud se nebude zjišťovat skutečný hodinový rozsah potřebné péče, nemůže systém posuzování nároku na příspěvek na péči fungovat správně, a to ani z pohledu jednotlivce, ani z pohledu státní a krajské správy.
* Ten se momentálně v Česku používá občany z Ukrajiny žádající o humanitární dávku. Jedná se o redukovaný německý model posuzování míry soběstačnosti, který se od 1. 7. 2025 používá u žádostí občanů z Ukrajiny, a to dle lex Ukrajina (zákon č. 24/2025 Sb.).
Zobrazovat míň
‼️ Jsme znepokojeni rozhodnutím o rozpuštění Odboru pro lidská práva a ochranu menšin Úřad vlády ČR.
Právě tento odbor dlouhodobě zajišťoval koordinaci agendy lidských práv, včetně práv lidí s postižením postižením. Přesun jeho kompetencí na čtyři různá ministerstva může vést k ještě větší roztříštěnosti, nepřehlednosti a oslabení odpovědnosti státu za naplňování závazků vyplývajících z Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením ♿️.
Už dnes přitom Česká republika čelí oprávněné kritice za nedostatečné dodržování práv lidí s postižením a za pomalé prosazování systémových změn. Místo posilování koordinace a odborného zázemí přichází krok, který může situaci dále zkomplikovat.
Kriticky se k rozhodnutí vyjádřil i Ombudsman, který upozornil na riziko oslabení ochrany lidských práv v České republice ⚖.
Lidská práva nesmí být na okraji zájmu státu.
