11/06/2026
BŘETISLAV CHRASTINA, dobrovolník v bojích s Maďary na Slovensku v roce 1919, příslušník československé zahraniční armády na západní i východní frontě, velitel paravýsadku SPELTER, účastník Slovenského národního povstání, svobodovec, vězeň komunistického režimu.
Narodil se 25. května 1901 v Hodoníně manželům Marii a Františkovi Chrastinovým. Rodina se přestěhovala do Valašského Meziříčí, kde Břetislav vychodil základní školu a gymnázium. Do pekla první světové války již odveden nebyl, ale když se po jejím skončení formovala podoba nové Československé republiky, přihlásil se jako dobrovolník do armády a prošel boji s maďarskými bolševiky na jižním Slovensku. V bojích utrpěl i zranění. V roce 1920 byl z armády propuštěn, aby si mohl dokončit maturitu. Poté se do armády vrátil a na počátku 20. let absolvoval vojenskou akademii v Hranicích. V roce 1924 zažádal o převelení k letectvu, prošel kurzem leteckého pozorovatele v Chebu a působil na letišti v pražských Kbelích. Z armády odešel na počátku roku 1930, doplnil si vysokoškolské vzdělání na právnické fakultě a stal se advokátním koncipientem. Brzy však opět povolání změnil a přihlásil se do řad policie. Nastoupil v kritickém roce 1938 a sloužil, kdy sloužil v Náchodě. Při zářijové mobilizaci byl povolán znovu k letectvu. Pak ale přišel Mnichov a Chrastina se nakrátko vrátil k policii. Po německé okupaci v březnu 1939 sbor opustil a již v červnu 1939 se vydal za hranice. Přes Polsko odjel do Francie, kde pracoval na československém konzulátu. Po vyhlášení války v září 1939 byl přijat do československé zahraniční armády v jihofrancouzském Agde. V řadách pěšího pluku 1 pak během června 1940 prošel krátkou kampaní bojů o Francii. Následně byl evakuován do Spojeného království. Tam byl v říjnu 1941 povýšen na kapitána a během následujícího jara a léta absolvoval speciální výcvik pro plnění zvláštních úkolů v týlu nepřítele. Nutno poznamenat, že jako čtyřicátník již nezapadal do ideálního výběru adeptů dle představ československých zpravodajců i britských instruktorů. V létě 1943 byl určen za velitele skupiny SPELTER, jejímž úkolem byl sběr zpravodajských informací a udržování rádiového spojení domácího odboje s Londýnem. Skupinu dále tvořili: rotný Jaroslav Kotásek a dva radisté, rotný Rudolf Novotný a četař Jan Vavrda. Skupina byla vysazena během noci ze 4. na 5. května 1944 u Kramolína na Třebíčsku. Hned po seskoku došlo k prvním komplikacím, když Chrastina ztratil při brodění potoka boty a odloučil se od své skupiny. Nenašel pomoc na žádné ze záchytných adres, odebral se do Brna a v srpnu 1944 na Slovensko. Tam se spojil s odbojovou skupinou Flóra, tvořenou příbuznými a přáteli legionáře generála Rudolfa Viesta. Ve stejném měsíci na Slovensku vypuklo národní povstání, co kterého se prostřednictvím Flóry kapitán Chrastina zapojil. Mohl přitom využít své zkušenosti a znalosti nabyté při speciálním výcviku ve Skotsku. Po potlačení povstání ustoupil s partyzány do hor a na počátku roku 1945 se spojil s jednotkami 1. československého armádního sboru v SSSR, který osvobozoval Československo z východu. Konec války jej tedy zastihl jako tzv. svobodovce, v řadách československé zahraniční armády na východní frontě. V létě 1945 armádu opustil v hodnosti majora a vrátil se k advokacii. Jako "zápaďák" byl v roce 1950 zatčen a dva a čtvrt roku vězněn. Po propuštění mohl vykonávat jen dělnická povolání, až v 60. letech se mohl vrátit k práci advokáta. Zemřel před 55 lety, 11. června 1971, ve Vítkově na Opavsku.
___
Armáda České republiky | Pozemní síly AČR | Speciální síly AČR | 601. skupina speciálních sil | CPSS - Centrum podpory speciálních sil | 102. průzkumný prapor | 43. výsadkový pluk | Ministerstvo obrany České republiky | Váleční veteráni - Ministerstvo obrany ČR | Válečné hroby - Ministerstvo obrany ČR | Vojenský historický ústav Praha | Vojenský ústřední archiv | Ústav pro studium totalitních režimů | Muzeum paměti XX. století | Boj o Slovensko 1919 | Múzeum SNP | Tváre SNP | KVH Slovácko & ČSOL Hodonín | Československá obec legionářská
