Pěstuj prostor

Domů
česko
Plzen
Pěstuj prostor

Čím chcete, aby pro Vás byla Plzeň? Městem, kde se dá žít i vně dveří Vašeho bytu, kde můžete posedět

20/08/2026

OD ZÁPADU NEFOUKÁ? ◼ Podcast o architektuře

„Winternitzova vila se navenek zdá být trochu „neloosovská“ – je více otevřená směrem ven. Není to taková pevnost jako jiné Loosovy domy, které minimalizují okenní otvory. Naopak u Winternitzovy vily je zvláštnost v tom, že je zde jednak východ do zahrady skrze schodiště, to znamená, že jsou tam velká čelní okna, a pak je zde ještě jedno boční okno. Další věc, která souvisí i se spoluprací mezi Adolfem Loosem a Karlem Lhotou, je určitý ústup od drahých materiálů a volba materiálů levnějších, nebo prostě příjemnějších, teplejších, jako jsou cihla a dřevo,“ vyjmenovává výjimečnosti Winternitzovy vily historička a teoretička umění a designu, kurátorka a pedagožka Lada Hubatová-Vacková.

Poslechněte si letní opakování 8. dílu z minisérie o Adolfu Loosovi.

◼ Odkazy na podcastové aplikace najdete v komentářích. Těšíme se na vaše reakce.

Foto 1–7: Winternitzova vila v Praze | Petr Klíma
Foto 8: Jan Balcar

13/08/2026

OD ZÁPADU NEFOUKÁ? ◼ Podcast o architektuře

„Francie pro Loose představovala velmi významné období, které ho vrátilo k dekorativnímu uvažování. Měl spoustu přátel, architektů, kteří byli stoupenci art deca. Byli to architekti, kteří pracovali s jednoduchými, velkorysými, částečně puristickými formami, ale zároveň je opatřovali celou řadou luxusních materiálů – různými obklady stěn nebo použitím kovu, kamene a skla – ve velmi kultivovaných a moderních formách. I u bytu v Semlerově rezidenci jsou citelné stopy tohohle francouzského, velkorysého, moderního, ale vlastně art decového přístupu,“ říká v rozhovoru historička a teoretička umění a designu, kurátorka a pedagožka Lada Hubatová-Vacková.

Poslechněte si letní opakování 7. dílu z minisérie o Adolfu Loosovi.

◼ Odkazy na podcastové aplikace najdete v komentářích. Těšíme se na vaše reakce.

Foto 1–2: Dům Tristana Tzary v Paříži | Archiweb
Foto 3–4: Müllerova vila v Praze | Petr Klíma
Foto 5: Jan Balcar

06/08/2026

OD ZÁPADU NEFOUKÁ? ◼ Podcast o architektuře

„Jak se tedy stal tak dobrým spisovatelem? Všichni, kteří jej zaznamenali, si povšimli, že má schopnost mluvit a mluvit a mluvit, téměř maniakálně. Myslím, že doslova píše tak, jak mluví. Loos měl podle mě pozoruhodný talent pro psaní. Jeho texty jsou velmi poutavé. A když je čteš dnes, zní překvapivě moderně,“ vysvětluje v rozhovoru americký historik architektury Christopher Long, který se ve své nové knize „Adolf Loos: Ruminations and Revisions. Essays“ pokouší zásadně přehodnotit způsob, jakým je Loos dodnes interpretován.

S profesorem Longem jsme natočili 2 rozhovory. Můžete si je poslechnout v originále nebo předabované. 🇺🇸🇨🇿

◼ Odkazy na podcastové aplikace najdete v komentářích. Těšíme se na vaše reakce.

Foto 1: Jan Balcar
Foto 2–5: archiv Christophera Longa

02/08/2026

🎙️ Představujeme hosty diskuse: Vladan Klement

Co dělá město skutečně veřejným? Komu patří a kdo rozhoduje o tom, jak se v něm budeme potkávat?

Na tyto otázky hledá odpovědi Vladan Klement, filozof města, který se dlouhodobě zabývá vztahem mezi veřejným prostorem a společností. Ve svém doktorském výzkumu se zaměřil na morální a politické souvislosti urbanismu a právě veřejný prostor je jedním z ústředních témat jeho práce.

Působí v Centru globálních studií Filosofického ústavu Akademie věd ČR, kde se věnuje výzkumu arabského urbanismu, a spolupracuje také na projektu Urbanita při Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Je členem mezinárodních výzkumných skupin zaměřených na filozofii města a neformální urbanismus.

Do diskuse Garden talks: Město jako událost // debata // Plzeň přinese pohled, který v debatách o městech často chybí – proč je navrhujeme právě tak, jak je navrhujeme, a jaké hodnoty a společenské vztahy se v něm odrážejí.

01/08/2026

🎙️ Představujeme hosty diskuse: Harald Müller

Jakou roli hraje kultura při oživování měst? A kde leží hranice mezi akcí, která veřejný prostor obohacuje, a akcí, která ho naopak zatěžuje?

Na tyto otázky nabídne svůj pohled Harald Müller – česko-německý kulturní manažer, který se dlouhodobě věnuje rozvoji nezávislé kultury a přeshraniční spolupráce mezi Českem a Německem. Je ředitelem sociokulturního centra Steinhaus v Budyšíně (Bautzen), kde připravuje kulturní programy a podporuje komunitní život města. Zároveň je předsedou česko-německého kulturního spolku Fajn e. V. se sídlem v Chemnitz.

Do diskuse Garden talks: Město jako událost // debata // Plzeň přinese zkušenosti z měst, která dlouhodobě pracují s kulturou jako nástrojem oživování veřejného prostoru i posilování sousedských vztahů. Nabídne tak inspiraci, jak mohou kulturní akce přispívat k životu města, aniž by ztrácely ohled na jeho každodenní fungování.

30/07/2026

🎙️ Představujeme hosty diskuse: Vladimíra Martinovská

Jak vznikají pravidla, podle kterých vypadá veřejný prostor našeho města?

O tom bude moci mluvit z vlastní zkušenosti Vladimíra Martinovská – architektka, která v letech 2019–2023 působila v Ateliéru veřejného prostoru Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně. Podílela se zde na tvorbě strategických dokumentů, které dodnes ovlivňují podobu Plzně. Je autorkou Manuálu reklamy ve veřejném prostoru a koncepčního dokumentu Revitalizace centrální oblasti, spolupracovala také na Manuálu restauračních předzahrádek a Koncepci veřejných prostranství.

V současnosti působí v Plzeňském institutu současné architektury (PISA, z. ú.), kde se věnuje popularizaci architektury a urbanismu a otevírá veřejnou debatu o kvalitě veřejného prostoru. Ve vlastní architektonické praxi se zaměřuje především na rekonstrukce v památkovém prostředí a vedle projektování se věnuje také pedagogické a lektorské činnosti.

Na diskusi Garden talks: Město jako událost // debata // Plzeň přinese pohled člověka, který se dlouhodobě zabývá tím, jak veřejný prostor navrhovat, spravovat a rozvíjet tak, aby dobře fungoval nejen při velkých akcích, ale i v každodenním životě města.

📷 archiv MAM ateliér

30/07/2026

OD ZÁPADU NEFOUKÁ? ◼ Podcast o architektuře

„Ty interiéry, tak výjimečné svou atmosférou — už od momentu, kdy člověk překročí práh z chodby do předsíně — jsou zároveň charakteristické tím, že v naprosté většině případů na těch domech zvenčí vůbec nepoznáte, že se tam něco takového nachází. Platí to i tady v Semlerově rezidenci. Každý, kdo to dříve neznal, říkal: Já jsem si myslel, že za těmi kovovými okny je nějaká dílna nebo něco podobného, nenapadlo by mě, že tam je takhle kvalitní obývák. A to byl patrně i záměr — neupozorňovat, spíše to nechat skryté. Uvědomme si i tu dobovou atmosféru: asi nebylo úplně vhodné takové bohatství veřejně vystavovat. Šlo tedy o to vytvořit si krásný interiér dovnitř, s obklady z mramoru a se zlatem, a zvenku to nechat, pokud možno, co nejvíce nenápadné,“ vysvětluje historik architektury Petr Domanický přístup, s jakým Loos navrhoval bydlení pro své bohaté židovské klienty.

Poslechněte si letní opakování 4. dílu z minisérie o Adolfu Loosovi.
Západočeská galerie v Plzni

◼ Odkazy na podcastové aplikace najdete v komentářích. Těšíme se na vaše reakce.

Foto 1–4: Semlerova rezidence | Petr Jehlík

23/07/2026

OD ZÁPADU NEFOUKÁ? ◼ Podcast o architektuře

„V době, kdy vznikala studie, se v části domu ještě bydlelo a technický stav byl velmi špatný. Jeden z bytů byl obydlený až do roku 2013. Bydlela v něm osmdesátiletá paní, se kterou jsme tehdy společně s městem řešili náhradní byt. Bylo tedy poměrně komplikované začít tady cokoli projektovat, protože i projektanti s námi museli do bytu chodit, dívat se do skříní a všechno záleželo na tom, kdy a jestli nás tam pustí,“ popisoval počátky obnovy Semlerovy rezidence historik architektury Petr Domanický ve 3. dílu minisérie o Adolfu Loosovi. Západočeská galerie v Plzni

◼ Odkazy na podcastové aplikace najdete v komentářích. Těšíme se na vaše reakce.

Foto 1–4: Petr Jehlík
Foto 5: Jan Balcar

16/07/2026

OD ZÁPADU NEFOUKÁ? ◼ Podcast o architektuře

V druhém dílu minisérie o Loosovi popisoval architekt a vedoucí památkář z Odboru památkové péče Magistrátu města Plzně Karel Zoch dva možné přístupy k obnově Loosových interiérů.

„Domnívám se, že v každém případě je třeba vždycky odstranit ty novodobé, nehodnotné nebo znehodnocující vrstvy. A teď nastává otázka, co s tím očištěným prostorem, jak ho pojmout. Přístup, kdy chybějící nábytek doplníme replikami, má tu výhodu, že můžeme na první pohled vnímat prostor tak, jak byl zamýšlený a jak původně vypadal. Ale nevýhodou je, že když jsem například v bytě Voglových jednou provázel německé novináře a jeden z nich se mě ptal, jak je stará židle, na které sedí, a já jsem mu řekl, že je pět let stará, tak najednou nabyl mylného dojmu, že všechno je jakási scénografie. Pak je tu přístup, který vidíme v Bendově 10, v bytě Krausových, kde je velmi pečlivě a pietně zrestaurováno to původní, originální, co tu je, protože to představuje tu klíčovou hodnotu. A současný mobiliář na první pohled říká: to tady původně nebylo, to je tady dnes nové.“

◼ Odkazy na podcastové aplikace najdete v komentářích. Těšíme se na vaše reakce.

Foto 1: Jan Balcar
Foto 2–3: byt Richarda Hirsche | Petr Jehlík
Foto 4–5: byt Krausových | Petr Jehlík

09/07/2026

OD ZÁPADU NEFOUKÁ? ◼ Podcast o architektuře

Protože pro vás nové díly podcastu chystáme zase až od září, během léta si připomeneme minisérii s Adolfem Loosem. V loňském prosinci uplynulo 🥂 155 let od narození této výrazné osobnosti – architekta, který nikdy nezískal titul, a přesto se ve světě architektury stal fenoménem.

„Loosova osobnost vyrostla z vášnivých odporů k secesi a z naivního, nekritického respektu k anglosaské civilizaci. Byl v USA jako mladý člověk a svůj názor si po celý život neprohloubil – jak příznačné pro současnost. Pro Loose a jeho bleskovou vtipnost by to bylo moc práce. Sociální stíny neviděl, skutečný život Anglie a USA neznal. Vrátil se do civilizačně zaostalého Rakouska – Slováci, Tyroláci, Maďaři, Rumuni – dělal náročného „Amerikána“ a sršel posměchem, v němž byla síla jeho ducha plnosti. Jeho živé dílo je nekonečně větší než to stavební. A třeba v jeho úctě k materiálu, hmotě, věku, s jistou náboženskostí… nedovedl zduchovnět vnější svět. Měl filozofii hmotného světa, která byla jen dobrým vkusem, lze-li tak nazvat jeho estétství, epikurejství a potřebu luxusu. Výstřední individualista, rozhazovač peněz, aristokrat s podmanivým kouzlem, “ cituje historička umění a architektury Dagmar Černoušková z dopisu Bohumila Markalouse pro Jana Mukařovského.

Minisérii o Loosovi uvádíme rozhovorem s historičkami umění a architektury Dagmar Černouškovou z Muzea města Brna a Janou Kořínkovou z Fakulty výtvarných umění VUT, které popisují badatelské objevy, jež učinily při přípravě knihy EVROPAN ADOLF LOOS. NEJEN BRNĚNSKÉ STOPY.

◼ Odkazy na podcastové aplikace najdete v komentářích. Těšíme se na vaše reakce.

Foto 1: veřejné natáčení v Semlerově domě Západočeská galerie v Plzni | Jan Balcar

Adresa

Klatovská Třída 110
Plzen
30100

Internetová stránka

http://pestujprostor.plzne.cz/

Upozornění

Buďte informováni jako první, zašleme vám e-mail, když Pěstuj prostor zveřejní novinky a akce. Vaše emailová adresa nebude použita pro žádný jiný účel a kdykoliv se můžete odhlásit.