24/06/2026
Jmenuji se Erika, je mi 31 let a od svých 12 let žiju s neoperovatelným nádorem v míše. Nemůžu chodit a už téměř 20 let se pohybuji na invalidním vozíku. Nikdy jsem se ale nechtěla litovat. Přijala jsem svůj život takový, jaký je, a snažila se žít co nejlépe. I proto je pro mě těžké prosit o pomoc. Kdyby se můj zdravotní stav tak výrazně nezměnil, snažila bych se všechno dál zvládat sama.
Před rokem lékaři zjistili, že se nádor znovu rozšířil. I po operaci páteře a měsících plných bolesti jsem pořád věřila, že to dobře dopadne. Během letošní chemoterapie přišly bolesti tak silné, že jsem si přála, aby už skončilo úplně všechno. A pak mi lékaři oznámili, že v další léčbě už nejde pokračovat. Dnes jsem v paliativní péči, ale nechci rezignovat na život. Neprosím o zázrak, jen bych si moc přála, aby čas, který mám před sebou, nebyl jen o ležení a bolesti.
Prosím, pomozte mi získat zpět alespoň část samostatnosti, o kterou mě nemoc postupně připravila. Moc si přeji, aby čas, který mi zbývá, nebyl jen o bolesti. Ráda bych ještě vyrazila ven, byla mezi lidmi, plavala, cestovala, cítila slunce na tváři a užívala si obyčejné chvíle, které většina z nás považuje za samozřejmost. S vaší podporou bych mohla prožít své poslední měsíce aktivně a po boku lidí, které mám ráda. Děkuji vám z celého srdce.
❤️🩹 Prosím pomozte mi prožít život naplno:
https://l.donio.cz/Erika
