03/08/2026
Někdy dospělí čekají, až dítě samo něco řekne. Jenže u citlivých témat to nemusí stačit.
Pokud už je vytvořené bezpečné prostředí a dítě ví, co jsou intimní části těla, a mezi dospělým a dítětem je důvěra, může být namístě položit otázku přímo. Klidně, vlídně, bez dramatizace, ale jasně.
Obecné otázky typu „Ublížil ti někdo?“ nemusí být pro dítě srozumitelné. Dítě si s nimi nemusí spojit konkrétní zkušenost. Proto je lepší ptát se přesně a věcně, bez studu a bez nátlaku.
Smyslem není dítě vyděsit ani vyslýchat. Smyslem je dát mu prostor, aby mohlo odpovědět, pokud něco potřebuje říct.
I to je součást prevence: Nenechat dítě v osamění jen proto, že jsme se báli položit nepříjemnou otázku.
Tento příspěvek je inspirován příručkou primární prevence pro děti mladšího školního věku 6–9 let Mariany Korbové O dotecích.
