Čisté nebe

09/07/2026

🟦BorsodChem splnil dobrovolnou dohodu. Jaký je skutečný přínos?

💠Moravskoslezský kraj zveřejnil výsledky vyhodnocení dobrovolné dohody s chemičkou BorsodChem. Společnost se v červenci 2025 dobrovolně zavázala ke 13 opatřením, která měla přispět ke zlepšení životního prostředí v regionu. Podle zveřejněného hodnocení za rok 2025 své závazky splnila nejen firma, ale i samotný kraj.

💠BorsodChem uvádí, že 57 % investic v roce 2025 směřovalo do ochrany životního prostředí, bezpečnosti provozu a ochrany zdraví při práci. Moravskoslezský kraj zase připomíná investice do čištění komunikací, podpory výměny starých kotlů nebo monitoringu kvality ovzduší.

💠Ostravská chemička patří mezi nejvýznamnější průmyslové podniky v kraji. V roce 2024 dosáhla tržeb téměř 5 miliard korun a investovala 1,32 miliardy korun do modernizace výroby a energetické infrastruktury. Zároveň je ale podnikem se zvýšeným rizikem závažné havárie, pro jehož okolí existují informační materiály popisující postup při případném úniku nebezpečných látek.

💠Právě proto by se úspěch podobných dohod neměl hodnotit jen podle počtu splněných opatření nebo výše investic. Skutečným přínosem jsou až měřitelné výsledky – lepší kvalita ovzduší, nižší emise, méně zápachu a vyšší bezpečnost pro obyvatele.

💠Dobrovolné dohody mohou být dobrým nástrojem spolupráce mezi veřejnou správou a průmyslem. Stejně důležité ale je, aby jejich výsledky byly transparentní a aby se pozitivní změny promítly do každodenního života lidí, kteří v našem regionu žijí.







Zdroje: https://1url.cz/2edYu
https://1url.cz/YedYJ
Zdroj obrázku: https://1url.cz/YedYJ

12/06/2026

Novela stavebního zákona se prodává jako recept na dostupné bydlení. Ve skutečnosti rozhoduje o tom, co vám vyroste za plotem – od hlučné haly po ztrátu ochrany příměstské přírody. A byty kvůli ní levnější nebudou. Doplatí na ni hlavně obyčejní lidé. Druhé čtení novely bude pravděpodobně dokončeno tento čtvrtek.

⚠️Novela stavebního zákona neřeší krizi bydlení na úkor přírody, ale upřednostňuje deregulaci a spekulaci před zájmy běžných lidí.

⚠️Hygienické hlukové limity se mění na doporučení. Nově bude možné povolit hlučné provozy či sklady i tam, kde limity nebudou splněny, což povede ke kumulaci hluku.

⚠️Pravidla bezbariévosti se zužují pouze na osoby se zdravotním postižením (vypadávají senioři či kočárky). Investoři navíc získají výjimky, pokud by pro ně byla bezbariérovost „ekonomicky nepřiměřená“.

⚠️Zavádí se vágní pojem „pohoda bydlení“, který usnadní zahušťování zástavby na úkor práv sousedů. Zavádí se princip „mlčení znamená souhlas“ u dotčených úřadů a pro obranu občanů proti velkým stavbám bude nutné jít rovnou k nákladnému soudu.

⚠️ Ruší se Jednotné environmentální stanovisko (JES). O přírodě budou rozhodovat neodborně stavební úřady, což bude ohrožovat například přírodní parky (např. Divoká Šárka, Prokopské údolí a další). JES bylo součástí Národního plánu obnovy a kvůli nesplnění podmínek Národního plánu obnovy hrozí ztráta desítek miliard Kč z EU.

⚠️U výjimek pro některé zvláště chráněné druhy má nově stačit jen nezávazné vyjádření, kterým se úřad nemusí řídit.

⚠️Nově bude možné stavět obchodní centra a logistické haly až 1 km od dálnic, železnic a řek, a to i na nejkvalitnější zemědělské půdě nebo v záplavových oblastech, namísto využívání brownfieldů.

⚠️Byty nezlevní, rychlejší povolování ceny nesníží; developeři záměrně odkládají stavby s povolením, aby trh nezaplnili a nesnížili si marže. Ceny nových bytů v Praze přitom za posledních šest let vzrostly zhruba o 70 procent, zatímco stavební práce a materiál o 40 až 50 procent.

⚠️Novela navíc ruší plánovací smlouvy obcí s developery, díky nimž si obce mohly s developery vyjednat třeba podíl dostupných obecních bytů.

⚠️Novela současně oslabuje ochranu zdraví, přírody, památek i práv sousedů, vznikla netransparentně a k jejímu autorství se nikdo nehlásí. Zásadní změny se do něj navíc dolepují na poslední chvíli a na připomínky jsou dny a hodiny.

30/04/2026

🟢Větrníky v Moravskoslezském kraji: strašák, nebo řešení?

V posledních týdnech se kolem větrných elektráren hodně vyostřila debata. Na jedné straně stojí plán na tzv. akcelerační zóny , což jsou tedy místa, kde by se větrníky měly stavět rychleji a s menší byrokracií. Na druhé straně jsou obavy lidí z regionu: hluk, zničená krajina, dopady na zdraví nebo přírodu.

Akcelerační zóny jsou předem vytipovaná území, kde se zvažuje vítr, dopad na přírodu i okolí. Smysl je jednoduchý:

🟢zkrátit povolování z let na zhruba 1 rok
🟢 umožnit rychlejší výstavbu čisté energie
🟢 dát obcím finanční přínos a podíl z elektřiny

Jenže v praxi to naráží na realitu. Třeba na Opavsku nebo Bruntálsku lidé větrníky často odmítají. Bojí se hlavně hluku, zásahu do krajiny, dopadů na přírodu a zdraví

A upřímně, tyhle obavy jsou pochopitelné. Nikdo nechce, aby se mu změnilo prostředí, ve kterém žije. Zároveň však část těchto obav neodpovídá tomu, co říkají data:

🟢ve vzdálenosti od domů je hluk srovnatelný spíš s tichým šumem přírody
🟢větrníky musí být umístěny v dostatečné vzdálenosti od obydlí
🟢výzkumy neprokázaly negativní dopad na spánek ani lidské zdraví

Podobně je to s přírodou. Ano, špatně umístěné turbíny mohou zasáhnout ptáky, proto se dělají odborné posudky. V širším měřítku ale větrníky způsobují méně škod než třeba doprava, budovy, nebo třeba domácí kočky

🟢A hlavně – čím méně energie vyrábíme z uhlí, tím méně zatěžujeme přírodu jako celek. A právě to je klíčové. Moravskoslezský kraj dlouhodobě patří k oblastem s nejhorším ovzduším v Česku.
🟢méně uhlí = méně emisí, prachu a zdravotních problémů

Neznamená to, že větrníky jsou bez chyby. Mění krajinu a je fér o tom mluvit otevřeně. Ale zároveň nejsou tak nebezpečné, jak se často prezentuje. Možná tedy nejde o to, jestli větrníky ano nebo ne. Ale kde, jak a za jakých podmínek.

Odkazy na zdroje: https://1url.cz/MeBcZ
https://1url.cz/PeBcU
Zdroj obrázku: https://1url.cz/ftq9L

16/04/2026

🌏Obnovitelné zdroje energie nejsou jen otázkou ekologie – jsou otázkou budoucnosti Česka.

Analýza ukazuje, že jejich rozvoj je klíčový nejen pro snižování emisí, ale i pro naši energetickou bezpečnost. Znamená menší závislost na fosilních palivech, stabilnější ceny energií a větší odolnost vůči krizím. Evropská strategie REPowerEU proto nastavuje jasný směr: do roku 2030 výrazně zvýšit podíl obnovitelné energie a zároveň snížit její spotřebu.

Ve zkratce:
❇️Dnes tvoří obnovitelné zdroje asi 17 % naší spotřeby energie – většina z toho ale pochází z biomasy (např. spalování dřeva či zemědělských zbytků)
❇️ Do roku 2030 se můžeme dostat na 32–35 % – tedy téměř dvojnásobek.

To ale nepůjde bez změny. Zcela klíčový bude rozvoj solární a větrné energetiky. Tyto zdroje jsou dnes nejlevnější formou výroby elektřiny a v Česku mají mnohem větší potenciál, než zatím využíváme. Právě na nich stojí energetická transformace v celé Evropě.

Stejně důležité jsou ale i úspory energie:
❇️ zateplování budov
❇️ tepelná čerpadla
❇️ rozvoj elektromobility
❇️ Biomasa zůstane součástí mixu, ale spíš jako doplněk – její možnosti jsou omezené.

Analýza dále ukazuje, že:
❇️ výroba ze slunce a větru může pokrýt významnou část spotřeby
❇️ rozvoj obnovitelných zdrojů energie nemusí ohrozit stabilitu sítě
❇️ klíčem je modernizace infrastruktury, rychlejší povolování a chytrá energetika

Takže podrženo, sečteno, budoucnost české energetiky nebude o spalování, ale o chytrém využití slunce, větru a úspor.

💚Chceš pochopit, co nás čeká a jak toho dosáhnout?
Přečti si celou příručku v pdf k nalezení na tomto odkazu: https://1url.cz/fe2ST

Zdroj obrázku: ilustrační foto: archiv IVT Tepelná čerpadla s.r.o. a GT Energy s.r.o., z: https://1url.cz/Pe2SD

09/04/2026

♻️Z odpadu zdroj: proč je CirkArena v Třinci důležitá pro budoucnost našeho regionu

Moravskoslezský kraj dlouhodobě čelí důsledkům průmyslové minulosti – znečištění ovzduší, vysoké množství odpadu i závislost na primárních surovinách. Právě proto vzniká v Třinci nové výzkumné centrum CirkArena, které má pomoci změnit způsob, jak s těmito problémy pracujeme.

💠Projekt za téměř 2 miliardy korun podpořený Ministerstvem životního prostředí se zaměřuje na cirkulární ekonomiku – tedy přístup, kdy odpad nekončí na skládkách, ale vrací se zpět do oběhu jako surovina.

💠 Výzkum se soustředí na klíčové oblasti:

- průmyslové odpady typické pro náš region
- bioodpady
- stavební materiály

💠Cílem je hledat nové technologie a postupy, které umožní:
- znovu využívat materiály
- snižovat emise a ekologickou zátěž
- omezit závislost na těžbě nových surovin

Moravskoslezský kraj patří mezi nejzatíženější regiony v Česku. Bez inovací v nakládání s odpady a výrobě se nepodaří výrazně zlepšit kvalitu životního prostředí, splnit klimatické cíle a zajistit dlouhodobě udržitelný rozvoj regionu

🟦Na projektu se podílí široké partnerství:

- výzkumné instituce a Akademie věd
- univerzity (např. VŠB-TUO, ČVUT, VUT)
- průmysloví partneři
- veřejná správa i město Třinec

Zdroj: https://1url.cz/veHrh
Zdroj obrázku: DALL·E image generator (OpenAI)

26/03/2026

🟦Sanace haldy Heřmanice v Ostravě bude pokračovat s upraveným řešením.

Původně plánovaný sarkofág, který připravoval státní podnik Diamo, se stavět nebude. Zástupci ministerstva průmyslu a obchodu, města Ostravy, Moravskoslezského kraje, společnosti OKK Koksovny i Diama se na společném jednání shodli na jiném postupu.

💠Hlavním řešením budou nově vzdušné oddělovací stěny
💠 Ty mají oddělit hořící část haldy od nehořící a přispět ke stabilizaci území
💠 Budovány mají být převážně bez navezeného materiálu, aby se omezila prašnost a dopady na okolí

Cílem všech zapojených stran je co nejrychleji přejít od příprav k samotné realizaci a pokračovat v sanaci, která je dlouhodobou prioritou. Na řešení spolupracují stát, město, kraj i dotčené firmy – s cílem najít funkční a šetrný postup pro tuto dlouhodobou ekologickou zátěž.

19/03/2026

Není strom jako strom. 🌳

Možná vás to překvapí, ale víc stromů neznamená vždycky automaticky čistší vzduch.

Ve městech často bereme zeleň jako jednoduché řešení znečištění. Jenže realita je složitější. Záleží na tom, kde stromy stojí a co se kolem nich děje. V některých ulicích pomáhají, jinde mohou zadržovat škodliviny blíž lidem, a to třeba tím, že brání proudění vzduchu a „uvězní“ znečištění u země.

🟢Studie ukazuje, že klíčová je rovnováha mezi dvěma efekty:
– zachytáváním znečištění na listech (depozice),
– a ovlivněním proudění vzduchu (disperze).

🟢Pokud ve znečištění převažují „vzdálené“ zdroje (např. jemné prachové částice PM2.5), stromy většinou pomáhají. Naopak u silně zatížených ulic s dopravou (např. NOx) mohou někdy zhoršit situaci tím, že zpomalí rozptyl škodlivin.

🟢Záleží tedy na typu ulice, zdrojích znečištění i počasí. O to víc je důležité plánovat zeleň chytře.

🟢Pokud vás zajímá, jak opravdu funguje městské prostředí, tenhle článek stojí za přečtení, přestože je v angličtině:
Zdroj článku: https://1url.cz/YeWU7
Zdroj obrázku: https://1url.cz/GeWfr

12/03/2026

🌍Zajímá vás, jak se měnilo a proč se měnilo klima?

Do tohoto tématu vstupuje mnoho faktorů a v novém díle Historie.cs je rozeberou ti nejpovolanější, a to meteorolog, geomorfolog a klimatolog. Tedy lidé, kteří se této problematice věnují denodenně.

Stačí rozkliknout odkaz a začít sledovat: https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/426236100051001/

V epizodě Vám trojice vědců odhalí :
🔵Jaké metody a nástroje používá moderní věda ke zkoumání klimatu tisíce let zpátky
🔵Jak se proměnil pohled vědců na historická data a jaké znalosti o proměnách počasí měli naši předkové
🔵Kde přesně končí přirozené přírodní cykly a kde začíná náš současný otisk.

Důležité říci, proč je nutné změnit optiku, a to, že výkyvy klimatu provázejí Zemi odjakživa, ale až naše přítomnost proměnila tyto přirozené jevy v pravidelnost, na kterou se příroda i my adaptujeme jen stěží.

Jaké má současná věda nástroje, které ji umožňují zkoumat klima? A jak se znalost o proměně klimatu i počasí otiskla do lidské historie?