Brdští tuláci - turisté z Nové Vsi pod Pleší

20/04/2026

☀️ Výhled z Korunky byl nádherný.
Posíláme kousek jarní atmosféry i těm, kteří tentokrát zůstali doma.

20/04/2026

Jarní výlet do Černolic se vydařil ☀️

Za sebou máme naši další společnou akci – a byla opravdu krásná. Počasí nám přálo, celou dobu nás provázelo sluníčko a příjemná jarní atmosféra.

Velkou radost máme z hojné účasti dětí. Pro menší byla opět připravená pohádková hra na cestu, aby jim případné stoupání lépe ubíhalo. A starší děti se pustili do kvízu spojeného s Černolicemi, Korunkou a okolím. Něco nového se tak po cestě nedozvěděly jen děti, ale i dospělí. 🙂

Každý šel svým tempem a vybral si trasu podle chuti a sil. Pochodové družstvo si užilo celou 10 km dlouhou variantu, ostatní zvolili dětskou nebo vycházkovou trasu.

Po cestě nás potěšily krásné výhledy z Korunky, jarní krajina, Černolické skály i příjemná společnost.

Po výletě se část z nás neplánovaně sešla v Úzkém bistru v Černolicích na malé občerstvení. A následně jsme se ještě přesunuli na Malou Svatou Horu na pořádný oběd. Jiní zamířili po výletě rovnou domů – a i to je součást našich akcí: každý si den užije po svém.

Děkujeme všem, kdo dorazili a těšíme se na další společné kroky a setkání. 🥾

17/04/2026

Povídání k našemu výletu 📖:

2/2 Všenorský potok

Romantické údolí Všenorského potoka je poznamenáno historickou těžbou zlata. V okolí se dají zahlédnout hromady propraného písku, tzv. sejpy. Zlato se zde nachází v náplavech potoka. Pochází z křemenných žil, které prostupují okolní horniny jílovského pásma.

S dávkou trpělivosti lze v potoce stále najít mikroskopické zlatinky. Podle některých pramenů je zde větší šance uspět při amatérském pokusu o rýžování, než v místech organizovaných akcí.

Zdejší lokalita ale neumožňuje pořádání závodů. Potok byl využívaný i pro a pohon mechanizace na mletí rudy. Údolí je dnes oblíbenou přírodní lokalitou s rekreační trasou.

Připravil Pavel Kottnauer, člen přípravného týmu🥾

17/04/2026

Těšíme se na všechny tuto sobotu na našem společném toulání☀️

📅 18.04.2026
⏰ 10:00
📍 Start i cíl: parkoviště za hřištěm v Černolicích

Povídání k našemu výletu 📖:

1/2 Černolice, obec založená na hlavní zemské silnici

V Černolicích dnes končí silnice, dál jsou jen lvi. Právě proto je zde příjemný božský klid. Z vesnice je odevšud nádherný výhled do krajiny směrem na jihovýchod. Nedávno (2022) otevřená rozhledna Korunka na kopci poskytuje krásný výhled všemi směry.

Černolicemi ve středověku procházela Zlatá stezka – důležitá obchodní tepna mezi Prahou a Dunajem. Historická trasa vedla z Prahy přes Ořech a Třebotov, v Mokropsích přebrodila Berounku, pak podél Všenorského potoka stoupala k Černolicím, přes Řitku na Dobříš a dále směrem k Šumavě. Královskou hranici překonala u Soumarského a pokračovala do Pasova.

Naše současné spojení s Prahou po „strakonické silnici“ č. 4 (dnes D4) přes Cukrák vzniklo až po odstřelu skal pod Barrandovem. Před tím museli poutníci a vozkové při cestě z Prahy překonat strmé stoupání ze Všenor na „naši“ stranu Brd. Černolice na jeho konci byly místem úlevy. Poskytovaly přístřeší s hostincem, kovárnou, pitnou vodou a krmením. Můžeme na ně vzpomenout, až se občerstvíme v Úzkém bistru.

Připravil Pavel Kottnauer, člen přípravného týmu🥾

13/03/2026

Přidáte se k nám? 🧹

V Nové Vsi pod Pleší se letos zapojíme do akce Ukliďme Česko a budeme rádi, když se přidáte také. 🥾

Pojďme společně udělat něco dobrého pro místo, kde žijeme, chodíme na vycházky a trávíme čas s rodinou i přáteli. My u toho budeme také. 💚

Opět si budeme uklízet vesničku. Sraz Včelníkářů v 9:00 u Čmeláka!

22/02/2026

Dvě videa, dva vrcholy – Babka (506 m n.m.) a Pišťák (460 m n.m.).
Naše vrcholové družstvo včera ušlo 11 km, nastoupalo 550 výškových metrů (a stejný počet zase „naklepalo“ dolů 😄).

Bylo to náročné, ale stálo to za to – jsou fakt stateční.💚

🎥 Podívejte se na krátké záběry z vrcholů (druhé video najdete v komentáři).
🔈A zapněte si zvuk;-)

22/02/2026

Zimní zahajovací výlet: zvládnuto!💚🥾

Včera se sešla parta opravdu odvážných – počasí nám ukázalo všechno, co umí: trochu déšť, trochu vítr, ale nakonec i sluníčko. 🌦️

Děti cestou plnily pohádkové úkoly, dospělí se dozvěděli pár zajímavostí po cestě, na Skalce byla zasloužená pauza – někdo dal párek v rohlíku, někdo si opekl buřta 🔥.

Potom se naše skupina rozdělila:
🥾 „Vrcholové družstvo“ se vydalo po dlouhé trase směrem k Babce,
🚶 ostatní zamířili pohodověji zpět do Mníšku.

Výlet jsme zakončili společně odpoledne v bistru U Čmeláka, kde jsme si v klidu sedli, dali něco dobrého a probrali (nejen) dojmy z trasy – a dorazili i reprezentanti silného vrcholového družstva.

A jaké to bylo?
Prostě zase dobré, milé a uklidňující setkání na cestě. Díky všem, kdo dorazili, i těm, kdo nám tentokrát drželi palce na dálku. 🙂

Těšíme se na další společné kroky!🥾

05/02/2026

Co uvidíme při našem brdském toulání v sobotu 21.2.2026❄️

3/3 Zeď, která vyřešila spory dobříšských a mníšeckých pánů

Cestou k Jezírku zahlédneme suchou kamennou zeď. Oddělovala mníšecké a dobříšské panství. Byla mnohem delší, ale v minulosti si ji místní rozebrali na kámen. Kam se dalo zajet vozem už po ní nenajdeme ani stopy. Naopak v nedostupných místech stojí bez poškození nějakých 260 let a udivuje s jakou pečlivostí a důkladností ji tehdy vystavěli.
Svědomitý badatel Jan Čáka v jedné ze svých knih píše o její historii. Všemu předcházelo dvě stě let se táhnoucích sporů, hádek a soudů. Ve stručnosti to začalo v raném středověku, kdy celé Brdy patřily ke královskému majetku, včetně hrádků Dobříš a Mníšek. Václav IV dal Janu z Lestkova mníšecké panství do zástavy s tím, že vyčistí kraj od loupežníků a k tomu dal také tzv. „Mníšecké právo“, tedy lovit zvěř a těžit dřevo až na čtvrt míle od dobříšského hradu.
Zastavený hrádek ale král nikdy zpět nevyplatil. Tím bylo na problém bylo zaděláno, neboť mníšečtí toto právo řádně využívali k obrovské nevraživosti dobříšských, i když králi už nic nepatřilo. Například je zapsáno, že v září 1541 lovci z Mníšku hnali jelena až pod okna dobříšského zámku a místního pána z té drzosti málem trefil šlak. Téměř došlo ke krveprolití. Skončilo to další žalobou, která zase nic nevyřešila.
Teprve v roce 1764 uzavřeli dobříšští Mannsfeldové s mníšeckými hrabaty z Unwertu smlouvu, kterou spory ukončili. Dobříšští poskytli finanční kompenzaci, postoupili kusy lesa a pak nechali pro uhájení svého území vystavět zeď. Historické hraniční patníky na některých místech Brd dodnes vyznačují současné hranice okresů.

Připravil Pavel Kottnauer, člen přípravného výboru🥾

05/02/2026

Co uvidíme při našem brdském toulání v sobotu 21.2.2026❄️

2/3 Romantika divoce rozeklaných skal Babky a Pišťáku

Nad Skalkou přejdeme hřeben Brd a na odlesněných plochách se nám otevře výhled do údolí Berounky. Krajina mění ráz, převládá listnatý les a místy divoce rozeklané skály. Většina brdských vrcholů má ploché zalesněné temeno.
Babka je výjimkou, její skalnatý vrchol vystupuje nad špičky okolích stromů a poskytuje výhled do okolí. Někdy okolo roku 1890 byl péčí okrašlovací spolku v Řevnicích vystavěn na Babce altán. Dnes už po něm nenajdeme stopy.
Celá oblast je poznamenána těžbou stavebního kamene. Od poloviny 19. století tu vznikl nespočet menších lomů. Musela to být dřina, dobývalo se jen ručními nástroji. Po kamenickém zpracování byl kámen svážen k Berounce a plaven do Prahy. Intenzita těžby ještě vzrostla po otevření železnice v roce 1863, pak náhle ustala a už nikdy nebyla obnovena. Mnohde to působí, jako by kameníci odešli od rozdělané práce. Prý lze dodnes nalézt dláždění z těchto lomů na některých pražských ulicích. Opuštěné lomy s různými převisy, labyrinty a výklenky lákají romantiky.
Stejný příběh má i lom Jezírko (po trempsku El Paso), kolem kterého povede naše cesta. Mezi válkami si jej oblíbili zakladatelé trempingu. Z nadivoko vystavěných přístřešků se postupně staly regulérní chaty a jsou tam dodnes.
Ohledně informací o hradišti na Pišťáku odkážeme na Mapy.com, podobně jako v případě Skalky.

Připravil Pavel Kottnauer, člen přípravného výboru🥾

05/02/2026

Co uvidíme při našem brdském toulání v sobotu 21.2.2026❄️

1/3 Stopy po těžbě železa, které změnily tvář krajiny

Bylo by zbytečné zmiňovat se o Skalce, její historii, o záchraně památek a vzácného stropního obrazu v kostelíku proměněného ve zříceninu vlivem poddolovaného terénu. Je o tom spousta informací.
My se zaměříme na pár drobných postřehů. Až budeme stoupat svahem z Mníšku na Skalku, všimneme si stop po propadání terénu z důlní činnosti. Dnes se vrásy a prohlubně tváří, že tam patří od nepaměti. Před pár desítkami let to byly trhliny do hlubin. Kořeny rostlin visely přes okraje, čerstvá hlína mizela s dešťovou vodou kamsi otvorem ve dně. Bylo lepší se téhle oblasti vyhnout. Týkalo se to hlavně svahu .
V areálu Skalky to bylo lepší, tam se běžně chodilo, i když to oficiálně nebylo povolené. Oblast byla vyznačena cedulemi a polorozpadlým oplocením. Rezavé tabulky s nečitelným nápisem VSTUP ZAKÁZÁN PODDOLOVÁNO! tam můžeme najít dodnes.
V devadesátých letech byl již terén uklidněný a při obnově areálu Skalky byla znovu otevřena pěšinka z Mníšku. A právě po ní půjdeme. Přes některé nerovnosti museli zbudovat lávky. Původní pěšinka, po které se chodívalo na Skaleckou pouť vedla zčásti jinudy, přímo pod kostelíkem. Tam ale byla devastace svahu byla tak značná, že už ji nešlo obnovit.
Poslední metry výstupu se napojíme na tu část, která zůstala zachována. Poznáme to podle kamenné podesty, ta vede odkudsi zprava - nepoužívána, my půjdeme po vyšlapané vlevo vzhůru ke kříži. Potom, až budeme u kostela, tak na fasádě si povšimneme, jak restaurátoři v devadesátých letech „přiznali“ prasklinu ve zdi, se kterou se museli vyrovnat. Jedna část kostela se propadla i s okolním terénem zhruba o metr, zbylá o 75 cm. Zlom vedl právě tím kulatým okénkem.

Připravil Pavel Kottnauer, člen přípravného výboru🥾