Klub českých turistů - Mnichovo Hradiště, Masarykovo Náměstí 1142, Mnichovo Hradiste (2026)

04/06/2026

Na letošní 7. ročník tohoto pochodu se nám opravdu vydařilo počasí. Celkem 19 účastníků se sešlo na jiném místě než obvykle - tentokrát u vlakového přejezdu nedaleko nádraží. Vydali jsme se Husovou alejí lemovanou vzrostlými lípami k lávce nad dálnicí. Chvilku jsme strávili u nového poeziomatu, odkud byl krásný výhled na celé naše město, a pokračovali vzhůru na vrch Horka (310 m n. m.), kde již byla cesta po nedávné těžbě dřeva krásně upravená. Na konci lesa před Dobrou Vodou jsme se zastavili, abychom si vychutnali výhled na Drábské světničky, Mužský, Valečov i nedaleký boseňský kostel. Upozornila jsem na místo pod svahem, kde je v houští skryté bývalé tvrziště obklopené valem a příkopem. U místního odpočívadla s houpačkou jsme již museli v tomto teplém počasí hasit žízeň.
Přes Dobrou Vodu jsme pokračovali po červeně značené cestě přes silnici a na louce pod námi bylo plno kvetoucích petrklíčů. Naše kroky vedly až k Zásadce u Bosně, kde někteří využili dokvétající třešně k tradičnímu polibku. Ze Zásadky jsme se přes Bunclavu dostali k rozcestí, v tomto místě se spojuje červená trasa se žlutou, my se vydali vpravo k Valečovu. V nám již známé "svačinové" světničce jsme si vychutnali občerstvení z vlastních zásob a po obvyklém přípitku jsme se přiblížili až ke zřícenině hradu Valečov. Chvilku jsme poseděli v kiosku u parkoviště pod hradem, část turistů měla již jiný program a spěchala domů. Zbylá skupinka čítající 13 turistů si po malém občerstvení vybrala pro zpáteční cestu cyklostezku, odkud byl nádherný výhled na Mnichovo Hradiště, Káčov i Ještěd. Poslední zastavení bylo u rybníka v Přestavlkách a ve 13:30 h jsme se rozešli ke svým domovům.
1. máj jsme tedy prožili za slunečného počasí a v příjemné společnosti a ušli jsme cca 11 km.

Helena Pöllová

31/05/2026

V sobotu 30. června 2026 jsme se stali součástí Rodinného dne, který se uskutečnil na atletickém stadionu za ZŠ Studentská. Díky slunečnému počasí a mnoha aktivitám pro děti od nejrůznějších mnichovohradišťských spolků a organizací se na samotné akci, ale i v našem stánku zastavily desítky dětí se svými rodiči či prarodiči. Však jsme pro ně také připravili pestré činnosti – možnost namalovat si krásný kamínek a ozdobit jej některou z turistických dominant našeho blízkého či vzdáleného okolí (i když řada dětí využila spíše vlastní invenci), pomalovat si šnečí ulitu či zahrát si pár zajímavých her.
Děkujeme všem návštěvníkům, kteří s námi pobyli! Byli jste skvělí!
Markéta Tomášová

29/05/2026

Dnes nás čeká start nočního pochodu, kdy se vydáme z Nové P**y do Mnichova Hradiště, kam bychom měli zítra v dopoledních hodinách doputovat.
A komu by to přišlo příliš "drsné", přijměte pozvání na RODINÝ DEN, který se uskuteční v sobotu 30. května 2026 na stadionu za ZŠ Studentská.
I my tam budeme mít své stanoviště, kde se na vás budeme těšit s drobnými aktivitami pro dětské návštěvníky.

24/05/2026

STEZKA STŘEDOZEMÍM
2. etapa: Šluknovskem od města k městu
V roce 2020 představil projekt Via Czechia ucelený systém nejdelších turistických a poutních dálkových tras v České republice. Jako první vznikly Severní stezka a Jižní stezka. Vytvoření těchto dvou tras motivovalo mnoho lidí k tomu, aby si sbalili batoh a vyrazili na pouť po českých pohraničních horách. Severní a Jižní stezku později doplnily další čtyři dálkové trasy. A jednu z nich, konkrétně Stezku středozemím, můžete v následujících měsících a letech absolvovat společně s členy a příznivci KČT Mnichovo Hradiště.
Stezka středozemím propojuje nejsevernější a nejjižnější body České republiky. Zatímco Severní a Jižní stezka vedou především horami a v maximální míře přírodou, Stezku středozemím navíc obohacují malebná městečka či zelená údolí řek.
Na 2. etapu stezky jsme se vydali v sobotu 18. dubna 2026. Setkání účastníků proběhlo tradičně na vlakovém nádraží v Mnichově Hradiště, kde se před sedmou hodinou ranní sešlo celkem 11 turistů a jeden pes. V 6:59 hod. jsme sedli do vlaku a odjeli do Šluknova (s přestupem v Mladé Boleslavi a Rumburku). Právě v tomto městě jsme 20. září 2025 dokončili 1. etapu stezky. Po sedmi měsících jsme se tak do Šluknova znovu vrátili, abychom navázali tam, kde jsme posledně skončili.
Do Šluknova jsme přijeli vlakem krátce po půl desáté. Na nádraží jsme pořídili společnou fotku a poté se vydali kolem zámku směrem k náměstí. Na šluknovském náměstí jsme vkročili na červenou trasu a po necelém kilometru opustili město. Za další kilometr nás červená turistická značka zavedla do Karlova údolí, kde momentálně stojí ruiny lázeňské budovy. Toto místo zažilo svou největší slávu přibližně před sto lety, kdy bylo vyhledávaným turistickým cílem a zdejší vzdušné a sluneční lázně navštěvovali lidé z celého světa.
Následující čtyři kilometry prověřily naši fyzičku, neboť nás čekalo stoupání k nejvyššímu vrcholu Šluknovské pahorkatiny, k 610 metrů vysokému Hrazenému. Protože je vrchol hory relativně plochý a pokrytý bučinami, nic jsme z něho neviděli. Ovšem jen 100 metrů vzdálená vyhlídka Volský kámen nám to vynahradila. Ačkoliv jen úzkým průzorem směřujícím mezi stromy, pozorovali jsme odtud jizerskohorský Ořešník či některé krkonošské vrcholky.
Po krátké přestávce jsme sestoupali z Hrazeného, prošli rozcestím Zelený kříž a přes louku posetou břízami dorazili do obce Brtníky. Následně jsme křížovou cestou vystoupali na Křížový vrch, po půl kilometru odbočili z červené trasy na žlutou a zdolali Vlčí horu. Ta nám díky stejnojmenné rozhledně umístěné na jejím vrcholu nabídla krásné výhledy na Lužické hory, České a Saské Švýcarsko, Ještěd i vzdálenější Jizerské hory a Krkonoše.
Při cestě z Vlčí hory jsme minuli podnikovou prodejnu aromaterapeutické kosmetiky značky Nobilis Tilia, která zaujala především ženy. Většina z nich si odtud odnesla i nějaký pěkný nákup. Pak už stezka vstoupila mezi první domy Krásné Lípy, respektive jejího předměstí Krásný Buk. Honosné budovy nebo komíny současných i bývalých továren dokládaly průmyslovou minulost a dávné bohatství tohoto kraje. Však také cesta vedla kolem zaniklé Jägerovy továrny, kde vznikaly proslulé spodky, dámské punčochy, ponožky nebo noční košile.

Na krásnolipské náměstí jsme dorazili kolem půl čtvrté. Vzhledem k tomu, že náš vlak odjížděl až za více než hodinu, rozprchli jsme se po okolí. Někteří zamířili do nedaleké restaurace, jiní si dopřáli sladkou odměnu v některé z místních kaváren. V půl páté jsme se opět všichni sešli na náměstí a společně vyrazili na vlakové nádraží, odkud jsme se v 16:44 hod. (s 21 kilometry v nohách) vrátili zpátky do Mnichova Hradiště.
Všichni zúčastnění si výlet náramně užili a už teď se těší na podzim, kdy vyrazíme na třetí etapu stezky (na niž jsou srdečně zváni i ti, kteří neabsolvovali žádnou etapu). Navazující trasa povede z Krásné Lípy do České Kamenice, bude dlouhá 21 kilometrů a nabídne zejména spoustu nádherných vyhlídek (např. z Kamzičího vrchu, Jehly či Studence).
Jiří Janda

20/05/2026

Na čtvrtek 16. dubna 2026 byl naplánován výlet do Prahy s návštěvou Tyršova domu a Senátu. Na tuto akci se přihlásilo 28 osob a vyjížděli jsme vlakem v 6:59 h. Z hlavního nádraží jsme popošli na tramvaj č. 15, která nás dovezla na Újezd. Vystoupili jsme u kostela Panny Marie Vítězné, kde je možné spatřit Pražské Jezulátko. My jsme však jen nakoukli a nechtěli rušit, neboť právě probíhala bohoslužba. O několik metrů dál se nacházel náš první cíl - Tyršův dům - sídlo České obce sokolské, městský šlechtický palác z konce 16. století. Shromáždili jsme se u sochy Miroslava Tyrše - zakladatele Sokola, kde nás vyzvedl náš průvodce Aleš Rychlý a spolu s historičkou Adélou Boháčovou nás provedli po celém komplexu budov, z nichž nejvýznamnější je barokní Michnův palác s bohatou štukovou výzdobou. My měli možnost nahlédnout do reprezentativních prostor, kde je k vidění např. album s fotodokumentací výstavby Masarykova státního stadionu, prezidentské standarty darované prezidentem T. G. Masarykem a P. Pavlem. Na začátku 20. století byla k původním budovám přistavěna tělocvična - stavba architekta Fr. Krásného, kde je v suterénu 20 metrů dlouhý bazén a dodnes je využíván veřejností. Nad bazénem je nezvykle velká tělocvična a na střeše sluneční lázně. Na nádvoří v místě bývalých zahrad jsme obdivovali sochu Davida Černého "Věra", kterou vytvořil na počest olympijské vítězky Věry Čáslavské. Socha byla po dobu olympijských her v Paříži v roce 2024 dominantou Českého domu. Po velmi zajímavé prohlídce jsme se s našimi průvodci rozloučili a prošli Galerií Sokola s vystavenými stejnokroji na rušný Újezd a Karmelitskou ulicí a přes Malostranské náměstí jsme došli k restauraci U Tří zlatých trojek, kde nás čekal oběd. Jen pár kroků odtud se nachází Valdštejnský palác, kde nás od 13 hodin čekala komentovaná prohlídka Senátu.
Vše vycházelo na minutu, prošli jsme bezpečnostním rámem a ujala se nás průvodkyně. Valdštejnský palác nechal začátkem 17.století vystavět Albrecht z Valdštejna jako své reprezentativní sídlo. Prošli jsme palácový komplex s řadou reprezentativních prostor - hlavní sál s bohatou štukovou výzdobou, nástropní freska zde znázorňuje A. z Valdštejna jako boha války Marta na válečném voze. Návštěvníci odtud byli uváděni do přijímacích salónků. Rytířské síni vévodí krb a nad ním jezdecký portrét A. z Valdštejna. Stěny jsou pokryté tapetami z kůže s motivy květů, ptáků a hmyzu. Vstoupili jsme do předpokoje se dvěma velkými benátskými zrcadly a poté do audienční síně s kruhovým půdorysem. Mytologickou chodbou jsme prošli do Valdštejnovy pracovny, z chodby se dá také projít do honosné palácové konírny, která dnes slouží jako jednací sál pro 81 senátorek a senátorů. Jsou zde dvě galerie - jedna pro členy vlády a druhá slouží veřejnosti a zástupcům médií. Zde nás naše průvodkyně předala panu Pečenkovi, asistentu senátora Ondřeje Lochmana. Měli jsme možnost zasednout do senátorských lavic a zde nás také přivítal Ondřej Lochman a blíže nás seznámil s fungováním Senátu. Poté jsme si rozlehlou bývalou konírnu detailně prohlédli. Přemístili jsme se do Kolowratského paláce, který dnes slouží jako součást sídla Senátu - v saloncích jednají senátní výbory. Naše skupina byla pozvána do Zeleného salonku, kde nás čekala beseda se senátorem Lochmanem a jeho asistentem a bylo nám nabídnuto občerstvení v podobě kávy a chlebíčků. Beseda se poněkud protáhla, přesto jsme ještě měli možnost prohlédnout si nádherně rozkvetlou Valdštejnskou zahradu s voliérou a krápníkovou stěnou, kde lze rozpoznat různé živočichy a hlavy šklebících se obrů.
Od salla terreny s mnoha freskami a štukovou výzdobou jsme prošli promenádou k fontáně, vodní nádrži až k jízdárně, kde jsou výstavní prostory. Odtud jsme popošli ke stanici metra Malostranská, s přestupem jsme dojeli na Černý Most a v 17:30 h nás autobus vezl do Mnichova Hradiště. Dnes jsme ušli necelých 6 km.
Návštěva Tyršova domu i Senátu se vydařila, iniciátorkou této akce byla Martina Kulíková, průvodcem Aleš Rychlý a hostitelem náš bývalý starosta a nyní senátor Ondřej Lochman, za což jim od nás patří velké poděkování.

Helena Pöllová

15/05/2026

Když jsem zjistila, že letos od 25. dubna 2026 jezdí víkendový autobus do Českého ráje, hned jsem se rozhodla, a jako obvykle, na poslední chvíli, oznámila odjezdy vlaku a autobusu spolu s mapkou plánované 9kilometrové trasy (nám již velice dobře známé od zámku Hrubá Skála do Turnova).
Na nádraží v Mnichově Hradišti se nás sešlo 16 turistů. Ve vlaku jsme zakoupili seniorské přestupní jízdenky IDOLza přijatelnou cenu 22,50 Kč. V Turnově na nás již čekaly moje, a nyní už naše, kamarádky a přidaly se k nám i ti, co přijeli do Turnova autem, takže nás bylo celkem 20.
To, že je kousek cesty z důvodu opravy silnice uzavřen, jsem zjistila v jízdním řádu a podle mapy, ale nedovedla jsem si přesně představit, kudy vede náhradní cesta. Takže v jedné ze zatáček před zámkem řidič autobusu zastavil a my jsme vystoupili. Nebyli jsme sami, kteří hledali tu nejlepší cestu na zámek Hrubá Skála. S touto partou jsem nikdy nenavštívila místní hřbitov, a protože značená obcházka byla kolem něj, prohlédli jsme si ho. Místní paní jsem se ptala na značenou cestu na nádvoří před zámek. Ta nám sdělila, že cesta je jen pro zdatné, značili ji horolezci, a pro naši věkovou skupinu první úsek není vhodný. Opravdu prudká cesta po skalním hřebenu do kopce z jedné strany a velice prudké klesání pod hřbitovem mezi skalami na straně druhé.Vrátili jsme se tedy ke značené uzavírce silnice, a viděli jsme, že tam chodí lidé a jezdí na kole, tak jsme se uzavřenou silnicí také vydali. Byla sobota a na silnici se nepracovalo. Viděli jsme na vlastní oči, jak vypadá propadlá silnice v důsledku nepevnosti skály. Silnice má být opravená do 30. 9. 2026, silničáři se budou muset hodně snažit, než se po ní zase bude moci vyjet na parkoviště před zámek. My jsme prošli (zákazem) opatrně po jejím okraji, byla jsem ráda, když jsme se všichni sešli u velké lípy na parkovišti. Pokud se sem chystáte jít, zvolte jinou trasu k zámku.
U kiosku si někteří dali rychlou kávu, a měli jsme možnost vidět pána a paní na projížďce na koni v historickém dobovém ustrojení. Pán si plnil svůj 40letý sen - jet ze zámku Hrubá Skála na koni jako král s hradní paní.
Náš další cíl byla zámecká vyhlídka, kde jsme se kochali pohledem na zámek. Okolní stromy jsou již olistěné a jsou hodně vzrostlé, a tak pohled na vzdálené Trosky nebyl vidět. Naše kroky směřovaly do arboreta a déle po červené turistické značce přes všechny vyhlídky na krásné skály, až jsme došli k hradu Valdštejn.
Po občerstvení a hodinovém odpočinku jsme pokračovali přes nově opravenou rozhlednu Hlavatice až do Turnova. Na vlakové zastávce „Turnov-město“jsme zjistili, že teprve přijede zpožděný vlak, který má hned přípoj do Mnichova Hradiště, a tak jsme na něj počkali. Podle slov se všem výlet líbil a po ujití 7,5 km jsme se rádi posadili do vlaku a jeli domů.
Jitka Thorovská

06/05/2026

Devátý ročník tradičního jarního zahajovacího výletu, který pravidelně směřujeme na nedalekou zříceninu Zásadku, je za námi. Uskutečnil se v neděli 12. dubna 2026 a počasí jsme si pro tuto příležitost nemohli přát lepší. Slunce se na nás po celý den smálo, příroda nám předváděla nejrůznější odstíny zelené a radost z možnosti být po studené zimě opět venku byla nezměrná.
Každoročně se start odehrává na parkovišti za zámkem, kam pro mapky a propozice zavítalo zhruba 100 pochodníků. Ti nejmenší mohli na trase ještě plnit pohádkovou bojovku, luštit písmenka, která se v cíli, na zřícenině, převtělila ve smysluplnou tajenku. Nechyběla možnost opéct si buřty, prohlédnout si kouzelný velikonoční betlém a vůbec na sebe nechat působit toto s láskou opečovávané místo. Zlatým hřebem programu pak byl hudební podkres celé akce, o nějž se postaral pan Nohýnek starší se svými přáteli-hudebníky. Folkové a country písně skvěle zapadly do romantické kulisy zříceniny Zásadka, jež se pro nás stala cílem a zároveň místem odpočinku před návratem do Mnichova Hradiště.
Děkujeme všem turistům z blízka i z daleka, že se přidali k naší zahajovací akci. A již nyní se těšíme na příští rok, který pro nás bude mimořádný – uskuteční se v něm totiž desátý ročník. Tak v půlce dubna 2027 na viděnou!

Markéta Tomášová

03/05/2026

V sobotu 11. dubna se celkem 11 našich turistů zúčastnilo komentované vycházky "CESTA ZA OBRAZY", kterou připravilo mnichovohradišťské muzeum.
Sešli jsme se v 9:30 h na pláži u Jizery a průvodního slova se ujala Mgr. Marie Janšová, která nás seznámila s vývojem krajinářské malby. Od kamenného mostu směřovala vycházka kolem bývalé Benešovky, sousoší sv. Jána a do zámecké zahrady, odtud ke kapli sv. Anny a přes Nigrinovo návrší a ulicí 1. máje k faře a na Masarykovo náměstí. Na každé zastávce jsme byli seznámeni s autorem obrazu a používanou technikou a mohli jsme porovnávat současnou podobu míst s jejich zachycením na obrazech.
K obrazu "Kamenný most" nám pár slov řekla i na akci přítomná autorka Eva Ševců. Viděli jsme obrazy i dalších autorů, např. Jaroslava Korčáka, Josefa Marka, Bedřicha Ženíška, Václava Ningra, Josefa Loudy, Jaroslava Šámala, Jiřího Hislera a z novějších i díla Martiny Bachové.
V závěru procházky nabídla Eva Ševců ještě návštěvu Konírny, kde jsme si prohlédli výstavu skla manželů Urbanových. Tím jsme zakončili sobotní dopoledne naplněné uměleckými zážitky se 3,5 kilometry v nohách.
Helena Pöllová

29/04/2026

Tradiční prvomájový výlet na Valečov. 😉
Jestlipak najdeme ještě nějakou rozkvetlou třešeň?! 🍒

Klub českých turistů - Mnichovo Hradiště

04/06/2026

31/05/2026

29/05/2026

24/05/2026

20/05/2026

15/05/2026

06/05/2026

03/05/2026

29/04/2026

Adresa

Telefon

Internetová stránka

Upozornění

Kontaktujte Ta Organizace

Odkazy

Sdílet

Kategorie