Mašínův statek - Památník tří odbojů

10/02/2026

Vážení příznivci a přátelé,
zveme vás na přednášku

Mauthausen – konečná stanice

v sobotu 7. března 2026 ve 14 hodin

Přednášející: Vlastislav Janík

Místo konání: Památník tří odbojů v Lošanech

Místo nepředstavitelné bolesti, všude přítomné smrti, ale i místo obrovské vůle žít. Vyprávění o nelidsky krutém konci elity našeho národa. Místo, které by nikdy nemělo být zapomenuto.

Vstup zdarma

Akci pořádá:
Mašínův statek - památník tří odbojů ve spolupráci s Regionálním muzeem v Kolíně a Spolkem pro zachování odkazu českého odboje

www.masinuvstatek.cz

10/02/2026

🎓 Pro školy nabízíme bezplatnou komentovanou prohlídku s historikem a ředitelem muzea Petr Blažek.
V rámci festivalu MENE TEKEL - mezinárodní festival proti totalitě připravilo Muzeum paměti XX. století výstavu Oči StB – o křesťanech a dalších pronásledovaných ve fotografiích Státní bezpečnosti.
📍 Kostel svaté Ludmily, náměstí Míru, Praha 2
📅 24. 2. – 23. 3. 2026 (komentované prohlídky)

Výstava představuje fungování sledovacích útvarů StB v období komunismu prostřednictvím autentických archivních fotografií a techniky. Je vhodná zejména pro výuku moderních dějin na SŠ.

Silné téma, autentické materiály, prostor pro diskusi o svobodě a demokracii.

👉 Zájemci o komentovanou prohlídku z řad SŠ a 2. stupňů ZŠ: [email protected]
Vstup zdarma.

✅ Součástí nabídky je vzdělávací pracovní list
✅ Publikace Oči StB lze zakoupit na e-shopu muzea
Odkazy na výše uvedené v komentáři 👇

01/02/2026

Dnes si připomínáme nedožité 93. narozeniny Zbyňka Janaty

Člen odbojové skupiny bratří Mašínů se narodil 1. února 1933 v Bartoušově na Jičínsku v rodině učitele. Matka zemřela již v roce 1936.
Za války jeho otec pomáhal Zdeně Mašínové po zatčení jejího manžela. Zbyněk Janata se tehdy seznámil s bratry Ctiradem a Josefem Mašínovými. Po válce nedokončil studium na gymnáziu v Nymburku a v Poděbradech. V roce 1948 byl přijat na Vyšší průmyslovou školu v Mladé Boleslavi. Po účasti na pokusu o krádež motoru z vraku auta odstaveného na školním dvoře byl vyloučení ze všech škol. Poté pracoval jako brigádník v hutích na Kladně a později jako technický úředník v podniku Kovolis – Čáslav, provozovna v Hedvíkově.
Zapojil se od počátku do činnosti protikomunistické skupiny bratří Mašínů. Dne 28. září 1951 se zúčastnil přepadení stanice SNB v Čelákovicích. V srpnu 1952 poskytnul informace pro přepadení vozu s výplatami pro zaměstnance Kovolisu. V srpnu 1953 se podílel na krádeži donaritu z dolu Kaňk. Společně s bratry Mašínovými, Milanem Paumerem a Václavem Švédou odešel na podzim 1953 do zahraničí. Cestou do Západního Berlína se po přestřelce na nádraží v Uckro oddělil od přátel a následně byl zatčen příslušníky Lidové policie NDR.
V roce 1954 byl s Václavem Švédou vydán do Československa, kde byli společně se Ctiborem Novákem odsouzeni Nejvyšším soudem v Praze k trestu smrti a 2. května 1955 oběšeni v pankrácké věznici. Nesměli být pohřbeni a urny s jejich popelem byly v roce 1961 zničeny patrně na zadním dvorku pankrácké věznice.
V roce 1991 byl Zbyněk Janata rehabilitován. Jeho osud je připomínán v několika knihách, filmech či Památníku tří odbojů v Lošanech.

Na snímcích vězněný Zbyněk Janata po předání z NDR v roce 1954 (Národní archiv)

12/01/2026

07/01/2026

Křesťanský svátek tří králů si nemusíme spojovat jen s Vánocemi. Může být i ideální dobou ke vzpomínce na statečné odbojáře působících proti německým okupantům v Protektorátu Čechy a Morava. Největší odbojovou organizaci utvořili již na počátku okupace vojáci rozpuštěné československé armády, jmenovala se Obrana národa, a v jejích řadách působila i velmi aktivní zpravodajská a sabotážní skupina soustředěná kolem trojice bývalých důstojníků: podplukovníka Josefa Balabána (ruského legionáře), podplukovníka Josefa Mašína (ruského legionáře) a štábního kapitána Václava Morávka. Svými kurážnými akcemi a unikáním před zatčením si od vyšetřovatelů německého gestapa vysloužili označení "Tři králové", ač se tak oni sami nenazývali. Němcům škodili nejen v protektorátu, ale i v samotném Německu, kde provedli bombové útoky a pokusili se o atentát na Heinricha Himmlera. Získané informace předávali do zahraničí pomocí ilegálních rádiových stanic. K tomu všemu jim pomáhala síť oddaných spolupracovníků, úkrytů a přísná konspirace. Mezi jejich informátory však patřil i dvojitý agent německé zpravodajské služby Paul Thümmel, který se podílel na jejich likvidaci.

Velitel skupiny Balabán byl zatčen po přestřelce v dubnu 1941 v pražských Dejvicích. O měsíc později byl v pražských Nuslích v přestřelce raněn a zatčen i Mašín, když kryl útěk Morávka a radisty Františka Peltána, jejich zřejmě nejbližšího spolupracovníka. Ještě necelý rok byl na vlastní pěst aktivní Morávek, který v březnu 1942 padl v přestřelce s gestapáky na Prašném mostě na pražských Hradčanech. Skupina "tří králů" tím sice zcela zanikla, ale vzpomínka na ně patří k největším symbolům hrdinství českého domácího odboje během druhé světové války.

___
Mašínův statek - Památník tří odbojů | Armáda České republiky | Pozemní síly AČR | Ministerstvo obrany České republiky | Válečné hroby - Ministerstvo obrany ČR | Vojenský historický ústav Praha | Vojenský ústřední archiv | VSŠ a VOŠ MO v Moravské Třebové | Ústav pro studium totalitních režimů | Československá obec legionářská

26/12/2025

Dnes společně s Prague City Tourism zvoníme za Jana Sonnevenda (* 25. prosince 1880 – Topolany, † 4. září 1942 – Praha).

Jan Sonnevend, představitel české pravoslavné církve a člen protinacistického odboje, se nesmazatelně zapsal do našich dějin jako člověk, díky jehož činnosti a obětavosti našli českoslovenští parašutisté po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha úkryt v kryptě pravoslavného kostela sv. Karla Boromejského (dnes sv. Cyrila a Metoděje) v pražské Resslově ulici.
I přes veškerou pomoc, kterou Jan Sonnevend spolu s manželkou Marií parašutistům poskytli, se nakonec nepodařilo úkryt výsadkářů před gestapem utajit. Německá tajná policie po boji v kryptě, který nepřežil ani jeden ze sedmi ukrytých parašutistů, zatkla i představitele tamní pravoslavné církve – kaplana Vladimíra Petřka, Václava Aloise Čikla, biskupa Gorazda i Jana Sonnevenda. Všem byl za protinacistickou činnost udělen trest smrti.
Jan Sonnevend byl zavražděn na Kobyliské střelnici v Praze 4. září 1942. Jeho manželka Marie, dcera Ludmila i její manžel byli rovněž odsouzeni ke stejnému trestu, který byl vykonán 24. října téhož roku v koncentračním táboře Mauthausen.
V roce 2008 byl Jan Sonnevend, spolu s dalšími mučedníky, svatořečen.

Ve čtvrtek 25. prosince v 15 hod. se rozezní zvon sv. Mikuláše v Praze, aby uctil jeho památku. Vzpomeňte s námi!
Celý medailonek a více informací o projektu Zvony paměti: www.mpxx.cz a https://prague.eu/cs/zvony-pameti/
📸 Archiv Jaroslava Čvančary

24/12/2025

Přejeme pokojné Vánoce a vše dobré v roce 2026! Těšíme se na viděnou v Lošanech.

19/11/2025

Vzpomínková lavička válečných veteránů v Lošanech

Dne 11. listopadu 2025 v 11 hodin, u příležitosti Dne válečných veteránů, obdržel Památník tří odbojů v Lošanech vzpomínkovou lavičku válečných veteránů s pořadovým číslem 130. Lavičku památníku věnovalo Military muzeum generála Sergěje Jana Ingra ve Vlkoši, zastoupené jeho zakladatelem panem Petrem Něničkou. Předání lavičky bylo součástí IX. cesty poděkování, úcty a pokory, kterou přede Dnem válečných veteránů každoročně organizuje spolek Military muzea, a na které jeho členové uctívají památku padlých válečných veteránů s mottem „Poděkovat není slabost“.

Vzpomínková lavička válečných veteránů je projekt, který se zaměřuje na propagaci Dne válečných veteránů (11. listopad), ale je také připomenutím tragické události 8. července 2014, kdy
v Afghánistánu zahynuli čtyři čeští vojáci a pátý o několik dní později podlehl následkům zranění.
V neposlední řadě je lavička vzpomínkou na neúnavného životního bojovníka Jiřího REGI Schamse, bývalého vojáka AČR jednotky SOG. V horní části lavičky je proto vyrytý citát, který často užíval Jiří REGI Schams: „Kdybys byl třeba jediný, kdo může či umí udělat, co je třeba, musíš to udělat.“
V dolní části je nápis: 11. listopad – Den válečných veteránů – Děkujeme – Nezapomeneme.

První lavička s evidenčním číslem 000 byla původně umístěna na základě Bagram v Afghánistánu, v sídle jednotky AČR. Po ukončení mise byla převezena do ČR a od roku 2022 je součástí expozice novodobých misí AČR ve Vojenském muzeu v Praze na Žižkově.

16/11/2025

Dnes zvoníme za Leopolda Musila (*15. listopadu 1911 v Třebíči, †23. října 1997 v Praze)

Voják a policista ve službách meziválečné republiky. Během druhé světové války příslušník čs. zahraniční armády a člen paradesantní skupiny TUNGSTEN. Po válce příslušník SNB. Ačkoliv byl Leopold Musil od března 1946 členem KSČ a nositelem Řádu Vítězného února II. stupně, představoval pro vládnoucí garnituru vzhledem k působení v západní zahraniční armádě osobu nedůvěryhodnou. Proto byl v březnu 1950 odvolán z funkce a přeložen do trvalé výslužby. Leopold Musil nadále pracoval u Stavebního podniku hl. města Prahy. Po sametové revoluci byl v říjnu 1990 povýšen na podplukovníka ve výslužbě.

V sobotu 15. listopadu 2025 v 15 hod. se rozezní zvon sv. Mikuláše v Praze, aby uctil jeho památku. Vzpomeňte s námi!
Celý medailonek a více informací o projektu Zvony paměti: www.mpxx.cz a https://prague.eu/cs/zvony-pameti/

📸 kniha S padákem nad hlavou - Jan Kubiš a ti druzí

11/11/2025

15/09/2025

„Bachaři, vězně politického nenáviděti budeš!“

Knihu Kryštofa Zemana vydalo v roce 2025 Muzeum paměti XX. století. Autor se podrobně zabývá tzv. borskou vzpourou, což byl komunistickým režimem zkonstruovaný soudní proces z roku 1950. Publikace zkoumá iniciaci, průběh vyšetřování a soudního přelíčení, následnou politickou kampaň a dopady na oběti, přičemž čerpá z originálních archivních dokumentů. Přibližuje osudy Stanislava Broje, Reného Černého a Čeňka Petelíka, kteří byli hlavními oběťmi tohoto politického procesu. Popraveni byli 23. května 1950 na zadním dvorku pankrácké věznice.
Kniha je dostupná v muzejním e-shopu s podpisem autora.
https://eshop.muzeum20stoleti.cz/bachari--vezne-politickeho-nenavideti-budes/