Plantážníci

05/04/2026

Návrat z víkendovky se nám trochu zkomplikoval. Máme cca 2 hodiny zpoždění. Praha příjezd 19:55, Nymburk 19:57 a Beroun 20:50.

05/04/2026

Jdeme si pro poklad! Vodítka nás navedla na kostel, který ukrýval tajuplné chodby. Na konci jsme narazili na strážce, kteří střežili poklad. Strážce jsme přelstili a vzali jsme si poklad. Přišla zrada! Knapp kámen mudrců ukradl a utekl, naštěstí se za ním vrhla badatelka Šímová a pronásledovala ho. Bohužel nám se zavalil vchod a museli jsme najít jinou cestu ven. Jakmile jsme byli venku, našli jsme stopy, které za sebou Šimková nechala. Šli jsme po nich a narazili na Knappa, jak drží Šimkovou jako rukojmí. Podařilo se nám ho přeprat a předat ho spravedlnosti. Co s kamenem? Rozhodli jsme se ho věnovat do muzea a přenechat ho vědě.

05/04/2026

V pátek jsme během rána procházeli veškerá vodítka, na která jsme doteď narazili. Svitky nám prozradily, že musíme najít hrobku mrtvého čaroděje. Kdo by to mohl být? Jediný čaroděj, o kterém z doby kolem kamene mudrců víme, je magistr Kelly. Šli jsme tedy na hřbitov, kde byl pochován. Náhrobek jsme pozorně prozkoumali a našli jsme zprávu, která po přečtení otevřela tajné dveře do hlubokých a temných komnat. Neznámý a tajemný hlas prohlásil, ať nenarušujeme spánek mrtvých. Museli jsme být celou dobu potichu. Při prozkoumávání jsme narazili na mnoho pastí a nástrah, ale podařilo se nám je překonat. Poté se objevili golemové s dalšími vodítky, ale ty nám nechtěli dát zadarmo. Museli jsme se prokázat znalostí hebrejštiny. Nezbývalo nám, než rozluštit a přečíst nápisy, co měli na sobě napsané. Za správné rozluštění jsme získali další svitek a ten nás navedl na křížovou cestu, kde jsme narazili na sochu, která by měla mít další vodítka. K našemu údivu tam nebyla! Šli jsme zpátky do města, abychom od místních zjistili, že je někdo ukradl. Podle svědků byl dotyčným lupičem Dr. Knapp. Vodítko nám nakonec po usvědčení dal. S vodítkem jsme se vydali na noční cestu, kterou střežili golemové a ti nám na konci cesty předali klíč s dalším svitkem. Blížíme se ke konci!

02/04/2026

Dnešním dnem začíná naše nová cesta. Byli jsme pozváni jako ti nejlepší badatelé z celé republiky a bylo nám přisouzeno najít největší český poklad. Je to kámen mudrců! Nejspíš? Pozvali si nás badatelé Šimková, Kohen a Konečná. Ukázali nám různé způsoby, jak hledat, bádat, luštit a objevovat. Budeme je celou cestu doprovázet a tak se staneme součástí velkého objevu. Nalezli jsme už dva svitky, které nám ukázaly a popsaly, jak vypadá jad a kde máme hledat další vodítka. Jad je židovské ukazovátko na čtení tóry. Ale tohle asi nebude jen tak obyčejný jad, nejspíše něco odemyká. Zatím je to dost náročné, snad se posuneme dál. Cesta začíná!

19/02/2026

🏕️🔥11 let Vám přinášíme neobvyklé zážitky z přírody a rozhodně nekončíme! Děkujeme, že jste v tom s námi 💚

30/10/2025

Dnes nastal den, kdy se konečně osvobodíme od kletby deníku. Stačí nám jen 4 artefakty: deník, přehrávač, kytka vědění a kostra panenky, kterou se nepodařilo proměnit zpět. Jedná se o kamaráda Radima a osoby, která odtud uprchla a zanechala nám vodítka. První dva už máme. Kde začít hledat zbylé? Jdeme se zeptat Radima, jestli o nich něco neví. Říká, že by se měli nacházet někde tady v chatě. Paráda! O to snaží bude hledání. Ale co to? Náš kamarád Alfík ty artefakty už našel a teď je odnáší pryč! Vůbec nás nevnímá a neposlouchá. Navíc si pro něj ještě přišli postavy v černých hábitech! Tohle je divné, a kam to utíkají? Musíme jít za nimi! Nenápadně se za nimi snažíme plížit. Dostáváme se na podivné místo, které je plné nástrah a pastí a na jejich konci je naše kytka vědění. Nezbývá nám, než se protáhnout kolem pastí a nástrah. Jsme na konci! Máme jeden z artefaktů. No ale co teď? Vracíme se zpět do chaty a přemýšlíme, co dál.
Když nám kuchyň přináší oběd, přijde nám něco zvláštního. Jeden z kuchařů zní stejně, jako osoba z nahrávky. Mohlo by to mít spojitost? Může to být ta samá osoba? To ale není možné. Osoba ze záznamu uprchla z tohoto místa. A co je vlastně ta kytka vědění? Co když ji ukážeme kuchařovi? Třeba to bude mít nějaký efekt. Po obědě se jdeme za kuchařem a ukazujeme mu kytku vědění. Co se s ním děje? Jako by si vzpomínal na to, co se stalo. Ptáme se ho, jestli ví, kde se nachází kostra panenky jeho kamaráda. Mluví o temném a chladném místě, kde ani slunce nesvítí. Hluboko v zemi, pod knihovnou. Vydáváme se tedy tam. Vcházíme do temného a rozlehlého bludiště. Nevidíme na krok, a tak se držíme při stěnách a hledáme, kde se dá. Na něco jsme narazili. Snad to bude náš hledaný artefakt. Bereme jej a vracíme se na povrch. Je to ono! Jdeme na základnu a čekáme na měsíční svit, abychom mohli provést rituál. Přinášíme předměty a všichni společně začneme zaříkávat. Aby byl rituál a kouzlo úspěšné, musíme jej zopakovat pětkrát. Zaříkáváme a za námi se shromažďují postavy v kápích, aby nám vše překazili! Opakujeme, opakujeme a najednou záblesk! Postavy kolem nás zmizely. No jo, ale co deník? Má pořád moc? Pojďme ho spálit a doufejme, že se znova již neobjeví.

27/10/2025

Přichází ráno a s ním i naše naděje na odchod z tohoto prapodivného místa. Během snídaně nahlížíme do deníku. Jak je tohle možné? Přibyla tam nová zpráva a to jsme měli deník celou dobu u sebe. Říká nám, jak se pobavil nad naším kouzlem a že tímhle zábava pouze začíná. Jaké kouzlo? Co se stalo? Jdeme zkontrolovat naši kamarádku, která večer stála uprostřed ornamentu. Ráno jsme ji ani nepotkali na snídani. To je zvláštní. Proč v jejím spacáku leží panenka s její podobiznou? Kde je naše kamarádka? Hledáme všude možně a nikde není k nalezení. V deníku se opět objevila další zpráva. Říká nám, že svitek na prolomení kouzla se nachází v knihovně. Ale má to háček! Musíme správné kouzlo najít dřív, než vychladne polední jídlo. A sakra! Spěcháme do knihovny. Běháme a hledáme, seč nám nohy stačí. Máme to! Snad jsme našli správný svitek. Zvláštní, u svitku ležela také kazeta s přehrávačem. Bereme jej sebou a běžíme zpátky za panenkou, naší kamarádkou. Po cestě potkáváme divné postavy v kápích. Když chceme kolem nich projít, zastaví nás a prošacují. Asi něco hledají. Nesmíme jim nic ukázat a prozradit! Podařilo se nám to, nepozorovaně jsme se proplížili a běžíme zpět na chatu. Stojíme u postele s panenkou a začínáme zaříkávat. Nic se zatím neděje. Nezbývá nám, než čekat. 

Už uběhlo pár hodin od zaříkání protikouzla. Jdeme zkontrolovat panenku. Je zpátky! Naše kamarádka je zase živá! Povíme jí, co vše se stalo a co jsme našli v knihovně. Jdeme si společně poslechnout kazetu. 

Tak tohle bylo děsivé! Kazetu nahrála neznámá osoba, které se odtud podařilo utéct. Měla uprchnout společně s kamarádem Radimem. Toho známe, ten je tu s námi! Prý prováděli rituál, aby se odtud dostali, ale Radima během rituálu odvedli postavy v kápích. Už Radima nestihla zachránit. Věděla, že tohle místo je prokleté a musela před ním varovat druhé. Kazetu ukryla v knihovně pro další nebohé oběti deníku a tohoto místa, aby měli šanci se odtud dostat. To jsme teď my. Musíme se odtud dostat! V nahrávce ještě mluví o svitku, díky kterému se odtud dostala. Mluví i o tom, jaký je deník. Že nám nesmí lhát, ale věřit se mu nedá. Je manipulativní a nevyzpytatelný. No nic, vracíme se do knihovny vyhledat další

26/10/2025

Naše víkendové dobrodružství začíná. Společně s oddílem se vydáváme směrem k naší chatě. Cesta je dlouhá a únavná. Zastavíme na odpočinek. Ale není to pocestný? Je to pocestný! Potkáváme chataře, který se nám představí jako Radim. Vidí naší únavu a zve nás k sobě na čaj a teplé jídlo. Protože je náš cíl ještě daleko, tak s radostí přijímáme. Přicházíme k chatě a jsme vítáni místními, avšak se nám na nich něco nezdá. Jsou tak staromódně oblečeni a neznají spousty moderních věci a pojmů, o kterých si povídáme. Asi se moc nezajímají o svět venku. Po dobrém občerstvení jsme plni síly a chceme se vydat opět na cestu. Ale co to? Nejde nám odejít! Nemůžeme se hnout z místa! Ptáme se Radima, proč to nejde. Radim nám ukáže, že to jde. Jde pro dříví a bez problému opouští brány chaty. Nám to ale nejde. Vypadá to, že jsme tu uvězněni! Od Radima se dozvídáme, že je tu nějaký deník se záznamy. Deník pročítáme a nacházíme zápisky neznámé osoby, která zde kdysi byla. A zároveň to vypadá, že deník sám k nám promlouvá. Budou v tom nějaká kouzla nebo jde jen o hloupý vtip? Na jedné stránce jsme našli kouzlo a tak jsme se jej snažili uskutečnit. Jeden z nás se postavil doprostřed ornamentu a všichni společně jsme zaříkávali kouzlo. Nic se nestalo, tak uvidíme další den. Asi jde jen o vtip.

31/08/2025

Táborový onlajn – Den dvanáctý – Ticho před bouří

Mayské předměstí, 14.2.1894

Už je to týden, co jsme v jeskyni objevili mapu rozmístění patníků, které mají očividně pro město naprosto nenahraditelnou funkci - dokáží ho pravděpodobně skrýt. Celý týden jsme se snažili převést mapu do nám pochopitelné podoby a zároveň zdokonalovali jednotlivé elektrolyty aby byly připravené na doplnění do bechenetů.
Vydáváme se po okolí a postupně nalézáme všech zbývajících 10 bechenetů - testujeme zbývající elektrolyt a snažíme se najít ten s nejpodobnějšími vlastnostmi. Trvá to několik dnů, ale nakonec je hotovo. Je to vše? Město už není vidět?
Dnes to totiž vypadalo, jako by se zastavil čas. Už několik dnů sužují naše jinak celkem příjemné místo uprostřed džungle neuvěřitelná horka. Překonáváme strach a dokonce se jdeme osvěžit k nedaleké řece, která je ale plná krokodýlů a jedovatých hadů - horko je ale silnější. Můžeme být v klidu, úkol jsme splnili, město je neviditelné. Nebo ne?
Při návratu od řeky nás čekalo nemilé překvapení! Alfred Mudsley se svými kumpány obsadil naše tábořiště a podle toho, jak popisoval, co všechno provede s městem, to nevypadá, že by bylo neviditelné. Jak z toho ven? Ustupujeme do dostatečné vzdálenosti a radíme se - teď je přece ideální doba na to podvrhnout Alfredovi falešné důkazy a pak ho vyhnat - druhá část plánu sice ní moc jasná, ale začínáme plnit alespoň tu první.
Plížíme se zpátky do našeho tábora a opravdu objevujeme čtyři důkazy, které Alfred má - deník, ch’umil ku’h chet, fotografii města a mapu. Postupně vyměňujeme důkazy za falzifikáty, které jsme vytvářeli celý týden. Snad si ničeho nevšimne.
Přichází čas na druhou fázi plánu. Nenapadá nás nic lepšího, než všichni dohromady bojovně vzít věci do svých rukou. Vyšlo to! Alfred je pryč i se svými důkazy.
Město je ale stále viditelné pro všechny. Splnili jsme snad vše, co po nás bytosti chtěli. Ale pozor, něco se stalo!
Mayský kalendář najednou svítí zelenou barvou! A my už víme, že zelená znamená, že jsme na dobré cestě.

Long live the Queen!

31/08/2025

30/08/2025

Táborový onlajn - Den jedenáctý - Úkol od K’uh

Mayské předměstí, 7. 2. 1894

Po zážitku v chrámu se snažíme zjistit více o tom, k čemu chrám sloužil a hlavně k čemu slouží zvláštní zařízení, která se nám v chrámu objevila. Od toho večera už nesvítí - zkoušeli jsme ho různě přibližovat k posvátným kamenům, kolega Marconi prováděl základní výzkum, ale bezúspěšně. Co nás ale znervózňuje je zážitek s Alfrédem - stačilo připevnit chumil k’uh chet na obyčejnou zbraň a rázem byl schopen zničit zařízení na které by normálně nestačila ani nálož výbušnin. Alfréda jsme od naší poslední potyčky nepotkali, ale ve vzduchu je cítit obava z toho, že se vrátí.
Z komunikace v chrámu je jasné, že nás cizí bytosti žádají o pomoc - postupně zapadají jednotlivé díly skládačky - z nějakého důvodu je město ukryté před zraky veřejnosti - a nám asi dochází proč. Kdyby Alfréd podal svědectví o tom, co se tady všechno děje, znamenalo by to pořádný chaos a minimálně konec jedné civilizace. Nebude přeci jen lepší nechat toto tajemství v džungli tak, jak zde bylo ukryto po staletí?
Vydáváme se do trosek pevnosti, kterou ještě nedávno obýval. Naštěstí ji opouštěl ve spěchu a nechal po sobě spoustu indicií - víme, že Alfred vlastní expediční deník, mapu k městu, fotku města a naše chumil k’uh chety. To je dost důkazů na to, aby mu v Anglii uvěřili a všechno dopadlo špatně. Probíráme možnosti řešení a jako nejlepší se jeví vytvoření falzifikátů a jejich podvržení - tím Alfreda znemožníme a dosáhneme svého cíle.
Z naší dřívější cesty poznání Ba Na’ah víme, že K’uh město schovali pomocí bechenetů rozmístěných okolo města. Ty však už asi vypovídají svou funkčnost a tak musíme vymyslet, jak je zase zprovoznit, aby bylo město a jeho obyvatelé znovu v bezpečí. Na základě výzkumy pana Churche přichází J. J. Thomson s myšlenkou, že bechenety fungují na základě elektrolytických vlastností různých látek - jedná se o naprosto převratný objev, který začíná obecně rezignovat vědeckou obcí.
Zkoušíme z dostupných materiálů vytvářet různé elektrolyty. Podobá se to alchymii, moc nevíme, co děláme, ale dodržujeme postupy pana Thompsona. Máme hotovo, co teď?
Zkoušíme testovat myšlenku pana Thompsona na dvou bechenetech, které se nacházejí přímo na našem předměstí a aktuálně vydávají červené záření. Po dolití elektrolytu se nejprve nic neděje, ale po chvíli začne bechenet měnit barvu. Svítí modře! To je dobré znamení!
Není to ale jediná věc, která se stala - zařízení z chrámu začínají reagovat a rozsvítí se také. Mění barvy podle toho, kam jdeme. Vedou nás někam?
Na konci naší cesty však nacházíme pouze prázdnou destičku, a jakousi svítící tyč, na jejímž konci se nacházel chumil k’uh chet. Po osvícení destičky se zjevila mapa, se zakreslenými body. Obkreslujeme je a zítra se vydáme je prozkoumat!

Long live the Queen!