Československá obec legionářská Kladno

20/04/2026

Kladenští legionáři si připomněli památku letce Františka Peřiny

Dne 8. dubna 2026 uplynulo 115 let od narození generálporučíka Františka Peřiny přezdívaného Generál nebe. Toto výročí narození si připomněli žáci, veřejnost a představitelé politického života před Základní školou genpor. Františka Peřiny v Praze Řepích. Akce s názvem Den generála nebe se konala pod záštitou prezidenta České republiky Petra Pavla. Účastníky této vzpomínky přivítala ředitelka školy Mgr. Pavlína Pavlišová, která uvedla, že slavnostní shromáždění se koná u příležitosti 115. výročí narození a 20. výročí úmrtí generálporučíka Františka Peřiny, jehož jméno tato škola od roku 2002 hrdě nese. Tehdy řekl: „Udělal jsem pro náš národ hodně, ale takovou poctu jsem nečekal.“ Ve svém projevu rovněž zmínila, že František Peřina se narodil 8. dubna 1911 v Morkůvkách. V roce 1937 reprezentoval Československo na mezinárodním leteckém mítinku v Curychu. Po Mnichovu utekl přes Polsko do Francie. Během války ve Francii a v Anglii patřil mezi nejúspěšnější československé stíhače. Byl vynikající pilotem a jako střelec měl znamenitou pověst. V roce 1945 se vrátil do Československa. V dubnu 1949 společně s manželkou Annou uletěl na sportovním letounu do americké zóny obsazeného Německa. Po několika letech strávených v britské R A F a v Kanadě se usadil ve Spojených státech amerických. Do naší republiky se vrátil v roce 1993, od té doby až do své smrti žil se svojí manželkou v Řepích. František Peřina byl především člověk pevných zásad, upřímného srdce, který miloval život, létání a manželku. O svůj životní příběh se vždy rád podělil na besedách s dětmi ve škole, o kterých říkal naše děti.

Po tomto projevu představila Patrika Nachera poslance a místopředsedu Poslanecké sněmovny PRČ, senátora Jiřího Růžičku. Dále představila rodinu generála Peřiny, starostku MČ Praha 17 Alenu Kopejtkovou, starostku obce Mokrůvek Brigitu Petrášovou. Rovněž přivítala zahraniční hosty, a to vojenského přidělence Francie v České republice Stéphana Kaysera, bývalého vojenského přidělence Francie v České republice Bruna Bucherie, další představitelé politického a veřejného života.

Následovalo položení věnců a kytic k pomníku generálporučíka Františka Peřiny. Za ČsOL Kladno se jeho památce poklonil Stanislav Pítr. Minutou ticha a večerkou v podání trubače byla uctěna jeho památka. Následně ředitelka školy přečetla zdravici prezidenta České republiky Petra Pavla, který se nemohl osobně zúčastnit. Pietní akt byl ukončen státní hymnou. Na závěr byl přelet vrtulníku Mi 17.

Program pokračoval vernisáží obrazů „Česká paměť“ a Klubu vojenské historie 276th Sqrchn „Ve službách RAF“ od akademického malíře Pavla Vavryse, která se konala Kulturním centru Průhon. Výstavu zahájila brigádní generálka Lenka Šmerdová, která představila akademického malíře Pavla Vavryse a jeho tvorbu. Výstava potrvá do 7. května 2026.

Ve sportovním areálu ZŠ genpor. Františka Peřiny probíhal celodenní program, kde si veřejnost mohla prohlédnout např. kolové obrněné vozidlo TITUS, satelitní komunikační prostředek MILSATCOM, salvový kanón vz.52 a další techniku. Bylo možné shlédnout ukázku výcviků psů Hradní stráže, výcvik dravců jako ochrana letiště a další ukázky. Den generála nebe byl zakončen besedou s veliteli Vzdušných sil armády ČR v Kulturním centru Průhon.

Text a foto Stanislav Pítr

28/03/2026

15/03/2026

Mnichov a jeho dějinný epilog 15. březen 1939 dočasně uzavřely léta národní nezávislosti a státní suverenity naší republiky. Český lid se stal jednou z prvních obětí světovládné expanze nacismu. Kladno v době okupace mělo charakter kraje. Pojem Kladensko není pojem úřední, ale pouze administrativní. Praha a jiná česká města byla obsazena okupanty 15. března 1939. Do Kladna Němci vstoupili až 17. března 1939. Tato skutečnost měla své opodstatnění. Berlínský a vídeňský rozhlas po celé dva předcházející dny hlásil, že v Kladně bolševici zatopili doly a demolovali hutní zařízení, že ve městě vládne neslýchaný teror proti německému obyvatelstvu a že se bojuje o každý dům. Tyto zprávy měly být přípravou pro případné krvavé vypořádání se s kladenskými občany. Příchodu německých vojsk do Kladna předcházelo rozsáhlé zatýkání, které prováděla česká policie a četnictvo podle předem připravených seznamů. Nacisté v kladenském policejním aparátu se chtěli zavděčit.
Text; Eva Armeanová

07/03/2026

176. výročí narození prezidenta T. G. Masaryka

Členové Československé obce legionářské Kladno si připomněli 176. výročí narození prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Pietní vzpomínka se konala 7. března 2026 od 9:30 na lánském hřbitově. Pietního aktu se zúčastnil předseda Poslanecké sněmovny ČR Tomio Okamura, ministr školství Robert Plaga, senátorka PČR Adéla Šípová, poslankyně PČR Anežka Nedomová a další představitelé politického a veřejného života. Již tradičně se přišli poklonit památce prvního československého prezidenta také legionáři a sokolové. Za ústředí ČsOL věnec položili místopředseda Tomáš Pilvousek a tajemník ČsOL Jiří Filip. Za kladenské legionáře věnec položila delegace ve složení Stanislav Pítr, Jiří Zaňka, Dana Draškovičová, Petr Zikmund a také poslankyně Anežka Nedomová. Pietní vzpomínka byla ukončena českou státní hymnou.

Účastníci pietního aktu se poté přesunuli do Muzea T. G. Masaryka, kde byl od 10:00 doprovodný program. Návštěvníci se setkali s prvorepublikovými četníky, legionáři, dobově oděnými dámami i samotným Masarykem. Od 11:00 mohli zájemci ochutnat výběr oblíbených jídel, které měl Masaryk rád. Dále bylo možné se zúčastnit prohlídky Muzea T. G. Masaryka nebo Muzea Alice. G. Masarykové a komentované prohlídky zámku.
Hlavní program začal v 13:00 pietním aktem u jezdecké sochy T. G. Masaryka před muzeem. Následovalo slavnostní zahájení výstavy TGM na síti. Výstavu připravil Masarykův ústav, Archiv AV ČR a Středisko společných činností AV ČR ve spolupráci s Muzeem T. G. Masaryka v Lánech. Program byl zakončen vystoupením uskupení Jazzové Perutě 80.

Členové ČsOL Kladno uctili památku T. G. Masaryka rovněž ve Slaném. Kytici k soše T. G. Masaryka položili Jiří Skála a Jitka Krňaská.
Legionáři nikdy na svého prezidenta nezapomínali. Přicházeli se poklonit jeho památce nejen na výročí narození i úmrtí. Masarykův hrob navštěvovali i v dobách totality. Toto místo bylo vnímáno jako symbol československé demokracie. Přes všechny zákazy do Lán každoročně přijížděli v čele s ruským legionářem generálem Antonínem Mikulášem Čílou, který hrdě nosil generálskou uniformu. Věnec položil ještě v roce 1979 a to mu bylo 96 let. Masaryk byl s našimi legionáři úzce spjat a oni na to nezapomínali a nezapomínáme ani dnes.

Text; Stanislav Pítr,

Foto; Stanislav Pítr, Jitka Krňanská a Jiří Skála

01/03/2026

Dnes slaví 104 narozeniny válečný veterán plk. Jan Ihnatík. Fotografie pořídil Stanislav Pítr 30. 4. 2025 při pietní vzpomínce na osvobození Ostravy v Komenského sadech. Přejeme Ti hodně zdraví, bratře plukovníku.

01/03/2026

BR. JAN IHNATÍK DNES SLAVÍ 104. NAROZENINY!

Bratr plukovník ve výslužbě Jan Ihnatík, veterán druhé světové války, bývalý dělostřelec československé zahraniční armády na východní frontě, nejstarší veterán v České republice a člen Jednoty Československé obce legionářské v Havířově dnes slaví neuvěřitelné 104. narozeniny!
Bratře plukovníku, všichni z Československé obce legionářské Ti přejeme pevné zdraví a životního elánu, a děkujeme za Tvou službu.

Jan Ihnatík se narodil 1. března 1922 v Poroškovu na Podkarpatské Rusi v tehdejší Československé republice. Když pak byla tato část Československa od března 1939 okupována Maďarskem, byl nucen vstoupit do maďarské polovojenské organizace pro chlapce zvané Levente (Leventeszervezetek). Maďaři tam chlapce připravovali k následné vojenské službě. Společně se dvěma přáteli se na jaře 1940 rozhodl utéct na východ. V Sovětském svazu byli ihned zatčeni a za ilegální přechod hranic dostal Jan Ihnatík tři roky vězení v nápravně-pracovním táboře, nechvalně známém systému GULAG. V nuzných podmínkách byl nasazován na těžké práce v lesnictví, stavebnictví i zemědělství. V jednom z gulagů se Ihnatík seznámil s táborovým lékařem, který mu pomohl předstírat pracovní úraz a pomohl mu k přemístění na mírnější práce do učňovské školy. Tam setrval až do propuštění počátkem roku 1943. Z tábora odjel do Buzuluku, kde byl od 13. února 1943 odveden do československé zahraniční armády. Absolvoval poddůstojnickou školu a dělostřelecké učiliště, na frontu pak odešel coby dělostřelec 1. československého armádního sboru v SSSR. Prošel bojovou cestou před Dukelský průsmyk, bojem u Jasla a osvobozováním Slovenska. Válka pro něj skončila u přerovského Břestu v květnu 1945. Utrpěl několik zranění, ale mohl po válce zůstat v armádě, stal se důstojníkem a až do důchodu sloužil u několika útvarů. Po obnově Československé obce legionářské se stal jejím členem v jednotě Havířov. Dnes je ve svých 104 letech nejstarším veteránem druhé světové války v České republice. I přes svůj věk je stále aktivní, věnuje se zahrádce a zajímá se o celkové dění.

Více na webových stránkách ČsOL, viz www.csol.cz/z-cinnosti-csol/aktualne/br-jan-ihnatik-dnes-slavi-104-narozeniny/

___
Československá obec legionářská - jednota Havířov | Váleční veteráni - Ministerstvo obrany ČR | Ministerstvo obrany České republiky | Armáda České republiky | Pozemní síly AČR | Vojenský historický ústav Praha | Vojenský historický ústav Bratislava | VSŠ a VOŠ MO v Moravské Třebové | Moravskoslezský kraj | Z Buzuluku do Prahy | Československá obec legionářská

01/03/2026

Členové ČsOL Kladno se připomněli akci Kameny zmizelých ve Slaném

Nejen v Kladně, ale také ve Slaném byly odhaleny Kmeny zmizelých Stolpersteine. Odbor kultury a památkové péče Městského úřadu Slaný a Společnost patriot ve Slaném uspořádala 26. února 2026 od 16:30 pietní pochod, který připomněl osudy židovských rodin za II. světové války.

Pietní akt začal u Hemerkova statku č.p. 390, kde se přítomní seznámili s osudem rodiny Witernitzových. Zde žil Josef Witernitz nar. 1922, Anna Witernitzová nar. 1892 a Ludvík Witernitz nar. 1874. Během II. větové války byli 26. 2. 1942 odvezeni do Terezína. Dne 15. 10. 1942 nastoupili do vyhlazovacího tábora Treblinka. Z tohoto transportu, do kterého nastoupilo 1998 lidí, nikdo nepřežil.

Poté se účastníci přesunuli k Fantově vile č.p. 880. Zde se účastníci pietního aktu dozvěděli historii této rodiny. Věra, Hana a Richard Fantovi se z Osvětimi nikdy nevrátili. Zemřeli v plynové komoře patrně hned po příjezdu do Osvětimi po vstupní selekci. Válku přežila jen dcera Eva. Kámen zmizelých byl odhalen Richardu Fantovi.

Další kameny byly odhaleny v ulici Wilsonově č.p. 689, zde žila rodina Benešových. Josef Beneš nar. 1924, Artur Beneš nar. 1891 a Josef Beneš nar.1927 byli v roce 1942 transportováni do Terezína odkud byli 18. 12. 1943 převezeni do Osvětimi. Z koncentračního tábora se již nevrátili.

Předposlední zastávkou byla v ulici Stehlíkova č.p. 1104, kde bydlela rodina Pugnarova. Alžběta Pugnarová nar. 1886 byla deportována v roce 1943 do Terezína v roce 1944 zahynula. Vzpomínka byla věnována Janu a Alžbětě Pugnerové. Kámen zmizelých byl odhalen Alžbětě Pugnarové.

Poslední zastávka byla v Soukenické ulici č.p. 58, kde žila rodina Popperových. Hugo Popper nar. 1874, Elsa Poperová nar. 1883 byli odvezeni 26. 2. 1942 transportem z Kladna do Terezína. V roce 1944 převezeni do Osvětimi, kde byli zavraděni. Deportovány byly také jeho děti Běla a Egon. Válku přežila pouze dcera Běla. Vzpomínka věnovaná Hugovi, Elsze, Egonovi a Běle. Kámen zmizelých byl odhalen Hugovi a Alse Popperovým.

Pietního pochodu se zúčastnili také členové Československé obce legionářské Kladno.

Text; Stanislav Pítr,
Foto Jiří Skála a Jitka Krňanská

20/02/2026

84. výročí transportu židovských spoluobčanů

Členové Československé obce legionářské se zúčastnili dne 19. 2. 2026 pietní vzpomínky, která byla věnována transportu židovských spoluobčanů do Terezína. Letošní odhalení Kamenů zmizelých bylo věnováno rodinám Kohnových a Fränklových. Součástí pietního aktu bylo také odhalení nové pamětní plastiky s názvem Ukradené domovy. Vzpomínkové setkání začalo v 16: 30 odhalením Kamenů zmizelých rodině Kohnových v ulici Doberská 218. Medailonek rodiny Kohnových se zatím nepodařilo dohledat. Je známo, že Hugo Kohn byl zavražděn v Osvětimi v roce 1943, Rudolf Kohn zemřel v Terezíně v roce 1942 a Kamila Kohnová zahynula také v Terezíně v roce 1943.

Poté se účastníci pietního aktu přesunuli do ulice Ivana Olbrachta 2640, kde byl v 17:30 odhalen další Kámen zmizelých věnován rodině Fränklových. Historička Irena Veverková přiblížila životní osud této rodiny. Rodina Fränklových patřila k váženým kladenským obyvatelům. Advokát JUDr. Julius Fränkl přišel do města s manželkou Marií v roce 1905, o několik let později si zde otevřel vlastní advokátní kancelář. Manželům se narodili synové Ervín a Zdeněk a rodina se rozhodla v Kladně usadit natrvalo. V roce 1935 se nastěhovali do vlastního domu nedaleko náměstí. Rodinné štěstí však netrvalo dlouho. Marie Fränklová zemřela již v roce 1936 a nacistická perzekuce brzy zasáhla i zbytek rodiny. Po nuceném vystěhování byli členové rodiny deportováni do Terezína a následně do vyhlazovacích táborů. Nikdo z nich válku nepřežil. JUDr. Julius Fränkl byl zavražděn v Izbici roku 1942, jeho syn Ervín, snacha Lilla i vnučka Jana zahynuli v Osvětimi v roce 1944, MUDr. Zdeněk Fränkl byl zabit v Rize už v roce 1942. Následoval kulturní program a pietní akt byl ukončen židovskou modlitbou, kterou přednesl rabín David Maxa.

Následně se průvod se svíčkami odebral k místu seřadiště u pamětní desky ve Ctiborově ulici na budově Centrálu. Tato pamětní deska připomíná 1 624 osob židovského původu, které byly z tohoto místa odvezeny ve dnech 22. a 26. února 1942 ve dvou transportech označených „Y“ a „Z“. Nevrátilo se jich 1 502. S projevem vystoupil ředitel Památníku Terezín Jan Roubínek. Po ukončení pietního aktu se účastníci vydali s rozsvícenými svíčkami k židovské hvězdě, která byla nainstalována u příležitosti 80. výročí transportu židovských spoluobčanů z našeho regionu. Židovská hvězda symbolicky připomíná zavražděné, kteří se domů již nevrátili. Studenti opět vystoupili s krátkým kulturním programem, byly položeny zapálené svíčky a zazněla jména těch, kteří se nevrátili.

Odhalení pamětní plastiky Ukradené domy je připomínkou kladenských židovských občanů, kteří zmizeli v době holocaustu. Plastika je zhotovená z klíčů, jenž byly nasbírány občany Kladna na základě výzvu studentů kladenského gymnázia. Bylo shromážděno přesně 1624 klíčů, tolik klíčů museli odevzdat židovští spoluobčané. Plastiku navrhla bývalá studentka gymnázia Anna Filipová a vyrobili ji studenti SOŠ a SOU Kladno Dubská. Tato plastika bude na jaře umístěna u zdi židovského hřbitova včetně infomační tabule.

Poděkování patří všem, kteří nezapomínají a zvláště studentům Gymnázia Kladno za jejich doprovodný program.

Text; Stanislav Pítr, foto Jitka Krňanská a Stanislav Pítr

18/02/2026

Na zasedání Republikového výboru jsme se dozvěděli, že ČsOL Kladno přispělo do Vojenského fondu solidarity částkou 9 832 korun. Děkujeme všem, kteří přispěli.

08/02/2026

Válečný veterán z bitvy o Dunkerk dostal francouzský řád

Český veterán z bitvy o Dunkerk dostal francouzský řád. V Olomouci mu ho předal velvyslanec eský účastník bitvy o Dunkerk ze závěru druhé světové války Josef Turek obdržel francouzský Řád čestné legie. Předal mu ho tento týden v Olomouci francouzský velvyslanec v Česku Stéphane Crouzat.

Turek má 99 let a žije ve středisku péče o veterány ve Vojenské nemocnici v Olomouci. Řád čestné legie je nejvyšší francouzské státní vyznamenání, Josef Turek získal tento řád a zároveň hodnost rytíře. Jako tankista Československé samostatné obrněné brigády ve Francii se účastnil obléhání přístavu Dunkerk spojeneckými vojsky v posledních měsících druhé světové války. "Šlo o jednu z posledních velkých operací, v níž sehrála československá jednotka zásadní roli," sdělilo ministerstvo. Francouzský velvyslanec v České republice Stéphane Crouzat předal Turkovi řád za přítomnosti ředitele Odbor pro válečné veterány MO Roberta Speychala tento týden ve Vojenské nemocnici v Olomouci. Válečný veterán Turek obdržel Řád čestné legie – pátého stupně, ve svých úctyhodných 99 letech je podle ministerstva posledním žijícím českým účastníkem bitvy o Dunkerk.

Josef Turek se narodil 9. září 1926 v Doubravě u Karviné. V 18 letech v roce 1944 musel narukovat z donucení do německé armády. V jejích řadách se dostal na západní frontu ve Francii, kde se záhy po zajetí Američany dostal do československé zahraniční armády. "Za boj za svobodu byl pan Turek již dříve vyznamenán Československou vojenskou pamětní medailí se štítkem Francie," uvedlo ministerstvo. Po návratu z války pracoval nějakou dobu jako instruktor řidičů tanků u posádky v Přáslavicích na Olomoucku, poté následovala dlouhá etapa, kdy byl zaměstnán na železnici jako posunovač. Kvůli své minulosti a službě na západě strávil většinu profesního života jako dělník.

zdroj: Hanácká drbna

26/01/2026

Výroční schůze LIDICE MEMORY ze dne 15.1. 2025

Ve čtvrtek 15. ledna 2026 se konala komentovaná prohlídka expozice „Stavíme nové Lidice“ v rodinném domě č.p 116, který se nachází v ulici Osady Ležáků. Expozice přibližuje osudy Lidic po roce 1945. Tato expozice je nejen významným příspěvkem pro poznání poválečných dějin architektury a designu, ale poodkrývá také málo zmapovanou historii a politické pozadí poválečné obnovy Československa. Prohlídky se za ČsOL Kladno zúčastnil Stanislav Pítr, který je rovněž členem spolku LIDICE MEMORY.

Po prohlídce následovala od 17:00 výroční členská schůze spolku LIDICE MEMORY, z.s. v sále lidického Domu pro seniory OÁZA. Spolek vznikl z podnětu Pavla Horešovského, přeživšího lidického dítěte, za spolupráce potomků a příbuzných obětí vypálení obce Lidice.

Za jeho aktivní činnost předala Pavlu Horešovskému ocenění předsedkyně spolku LIDICE MEMORY, Hana Pokorná. Ocenění Pavla Horešovského velmi potěšilo.

Text a foto; Stanislav Pítr

19/01/2026

Československá obec legionářská Kladno se dne 12. ledna 2026 naposledny rozloučila ve Vojenském kostele sv. Jana Nepomuckého s bývalým členem Československé obce legionářské a válečným veteránem ve výslužbě generálporučíkem Miloslavem Masopustem, který zemřel 4. ledna 2026 ve věku 101 let. Za Československou obec legionářskou se s generálem Masopustem rozloučil místopředseda Tomáš Pilvousek, který přednesl smuteční řeč. Za ČsOL Kladno kytici položil Stanislav Pítr