Československá obec legionářská jednota Karlovy Vary

Zavolat Trasa Web Kontaktovat organizace

Československá obec legionářská jednota Karlovy Vary Strážci odkazu hrdinů a legionářů v Karlovarském kraji. Věrni tradici.

Pečujeme o historii, podporujeme novodobé veterány a uctíváme památku těch, kteří bojovali za naši svobodu.

Legendární velitel legií s páskou přes oko: Vzpomínka na generála Jana Bohumíra Syrového17. ​října si připomínáme výročí...
17/10/2026

Legendární velitel legií s páskou přes oko: Vzpomínka na generála Jana Bohumíra Syrového

17. ​října si připomínáme výročí úmrtí armádního generála Jana Bohumíra Syrového, jehož jméno je nesmazatelně zapsáno do slavné historie Československých legií v Rusku.
​Byl to právě on, kdo stál v čele našich legií a vypracoval se v legendárního vojevůdce. V bitvě u Zborova sice přišel o pravé oko, ale získal si obrovskou autoritu a srdce svých mužů. S ikonickou páskou přes oko se stal symbolem legionářské odvahy, odhodlání a touhy po samostatném státě. Během první republiky byl uctíván jako pravý národní hrdina.
​V těžkém podzimu roku 1938 sice na prosbu veřejnosti přijal funkci předsedy vlády v době Mnichovské dohody, po druhé světové válce se však dočkal jen krutého vděku. Komunistický režim ho ve vykonstruovaném procesu odsoudil za vlastizradu a poslal na čtrnáct let do vězení.
​Plné spravedlnosti se generál Syrový dočkal až v roce 2022, kdy byl zproštěn všech obvinění a plně rehabilitován. Věnujme dnes vzpomínku muži, který největší slávu získal na bojištích za naši svobodu a nikdy své vlasti nezradil.

Sokol a ČsOL v jednom příběhu: Dnes si připomínáme narození obětavce a vlastence JUDr. Františka ČížkaDnes si připomínám...
15/10/2026

Sokol a ČsOL v jednom příběhu: Dnes si připomínáme narození obětavce a vlastence JUDr. Františka Čížka

Dnes si připomínáme narození muže, který svým nezdolným duchem, přísnou disciplínou a obětavostí zanechal hlubokou stopu v české společnosti 19. století.
František Čížek pocházel z chudé rodiny z Křeliny u Jičína. Díky obětem svých rodičů vystudoval práva, stal se úspěšným advokátem a poručíkem v záloze – především byl ale srdcem i duší vlastenec a cvičitel.
Stal se sokolskou legendou a pravou rukou Miroslava Tyrše. Po Tyršově smrti převzal vedení Sokola pražského a později se stal prvním náčelníkem České obce sokolské. Všichni ho znali jako rázného lídra, který vyžadoval železnou kázeň a jehož pověstné napomenutí „úderem na záloktí“ dokonce zlidovělo v humorné básni. Mimo sokolské hnutí bezplatně obhajoval české menšiny v pohraničí jako člen Národní jednoty severočeské, spoluzakládal Klub českých turistů a miloval šerm i jízdu na koni.
Právě generace cvičitelů jako František Čížek vychovala sokolskou mládež v duchu vlastenectví, bratriství a fyzické zdatnosti. O čtvrt století později to byli právě takto vychovaní Sokolové, kdo zakládal první dobrovolnické jednotky v zahraničí, jako byla Česká družina v Rusku či Rota Nazdar ve Francii, a tvořil morální i výcvikové jádro československých legií. Ze sokolského prostředí si legionáři přinesli tykání, oslovení „bratře“ i odhodlání vybojovat samostatný stát. Na tuto tradici pak v roce 1921 navázala Československá obec legionářská, která se Sokolem sdílela stejné hodnoty i boj za svobodu.
Srdce obětavého organizátora Františka Čížka bohužel skosil nádor na mozku ve věku pouhých 39 let. Ani v těžké nemoci však nepolevil a schůze i setkání cvičitelů řídil ze svého lůžka až do posledních dní.
Čest jeho památce!

12/10/2026
Vzpomínka na brigádního generála Františka FantuDnes 12.10. si připomínáme výročí úmrtí brigádního generála Františka Fa...
12/10/2026

Vzpomínka na brigádního generála Františka Fantu

Dnes 12.10. si připomínáme výročí úmrtí brigádního generála Františka Fanty, československého legionáře, odbojáře a významného velitele, jehož životní příběh je příkladem odvahy, vytrvalosti a věrnosti národu.
Narodil se na Podklášteří u Třebíče v dělnické rodině a vyučil se jirchářem. První světová válka však zásadně změnila jeho životní cestu. Jako voják rakousko-uherské armády padl do zajetí a následně vstoupil do řad československých legií, v nichž bojoval za vznik samostatného československého státu. Do vlasti se vrátil v roce 1920.
Po okupaci Československa nacistickým Německem neváhal znovu nastoupit do boje. V červenci 1939 odešel do zahraničního odboje, přes Polsko se dostal do Sovětského svazu a později působil také na Středním východě, ve Francii a ve Velké Británii. Ve Francii bojoval na řece Marně i Seině. Po návratu do Sovětského svazu v roce 1943 patřil k těm, kteří stáli u zrodu 2. československé paradesantní brigády.
Významnou roli sehrál také během Karpatsko-dukelské operace, kdy velel 3. brigádě 1. československého armádního sboru a později působil jako zástupce velitele generála Karla Klapálka. V říjnu 1944 byl v těžkých bojích vážně zraněn do obličeje, přesto jeho služba vlasti pokračovala i po válce při obnově československé armády.
Za své zásluhy obdržel řadu vysokých československých i zahraničních vyznamenání. Mezi nimi například Československý vojenský řád Bílého lva „Za vítězství“, československé válečné kříže a další ocenění sovětská, polská, francouzská či jugoslávská. Rodná Třebíč mu udělila čestné občanství a jeho jméno nese jedna z místních ulic.
Památka Františka Fanty nám připomíná generaci mužů, kteří byli ochotni obětovat vlastní pohodlí, zdraví i život za svobodu své vlasti. Čest jeho památce.
Nezapomínáme.

10/10/2026

Prosíme, podpořte sbírku na rekonstrukci a doplnění pomníku obětí válek v Horní Radechové, rodišti generála Jana Kratochvíla. Součástí přemístění a úprav pomníku bude doplnění jména gen. Kratochvíla a legionářů pocházejících z obce.

___
Československá obec legionářská | Muzeum československých legií | Legiovlak | Válečné hroby - Ministerstvo obrany ČR | Ministerstvo obrany České republiky | Královéhradecký kraj | Z Buzuluku do Prahy

9. října 1917: Zrod československého armádního sboru v RuskuPřed 109 lety byl v Rusku ustaven samostatný československý ...
09/10/2026

9. října 1917: Zrod československého armádního sboru v Rusku

Před 109 lety byl v Rusku ustaven samostatný československý armádní sbor o síle více než 40 000 českých a slovenských vojáků. Po vítězství u Zborova se československé legie rozrostly v mohutnou vojenskou sílu tvořenou osmi střeleckými pluky, dvěma dělostřeleckými brigádami a dalšími odbornými jednotkami. Staly se základem budoucí československé armády.
V nelehkých časech revolučního Ruska se českoslovenští legionáři řídili pokyny T. G. Masaryka a snažili se zachovávat neutralitu ve vnitřních ruských konfliktech. Jejich hlavním cílem nebylo zasahovat do občanské války, ale pokračovat v boji za vznik samostatného československého státu po boku Dohody.
Měsíce po Zborovu legionáři věnovali výcviku, budování nových jednotek a přípravám na přesun na západní frontu do Francie. Přestože se kolem nich odehrávaly dramatické události ruské revoluce, zůstávalo jejich poslání stejné – boj za svobodu a samostatnost českého a slovenského národa.
Připomínáme si všechny příslušníky československých legií, kteří svou službou, odvahou a obětavostí přispěli ke vzniku samostatného Československa.

Osamělý vlk britského nebe: Legenda jménem Josef FrantišekV letošním roce dorazil do našich kin film Osamělý vlk, který ...
07/10/2026

Osamělý vlk britského nebe: Legenda jménem Josef František

V letošním roce dorazil do našich kin film Osamělý vlk, který divákům připomněl neuvěřitelný příběh hrdinů z řad RAF. Kdo byl ale muž, jehož bezkonkurenční odvaha a letecké mistrovství inspirovaly tvůrce tohoto snímku? Byl to absolutní ráznost, ryzí hrdina tělem i duší, který prožil život v neustálém nasazení a bez sebemenšího zaváhání čelil obrovské přesile nepřátel.
Právě dnes, 7. října, si připomínáme výročí narození četaře Josefa Františka, DFM & Bar (1914–1940), rodáka z moravských Otaslavic, neohroženého stíhacího pilota a nejúspěšnějšího nebritského stíhače v celé bitvě o Británii.
Jeho cesta za svobodou byla doslova románová a plná neuvěřitelných odhodlání. Po tragické okupaci Československa neváhal ani vteřinu, uprchl do Polska a hned se zapojil do boje. Tam dokonce v kokpitu naprosto neozbrojeného a zranitelného cvičného letounu odvážně napadal německé kolony pomocí ručních granátů. Poté, co byl sestřelen a obětavě zachráněn svými druhy, prošel strastiplnou cestou přes rumunský internační tábor až do Francie.
Když se po pádu Francie ocitl ve Spojeném království, byl přiřazen k legendární polské 303. stíhací peruti na letišti Northolt, kde létal na obávaném stroji Hawker Hurricane. Josef František byl povahou svobodomyslný bojovník, kterému klasická svazující taktika velkých formací příliš nevyhovovala. Nejlépe se cítil v nelítostném souboji tváří v tvář nepříteli na vlastní pěst. Britské velení mu nakonec dalo výjimku a povolilo mu operovat zcela samostatně jako vůbec jedinému „hostu perutě“. Poláci tuto taktiku nazývali metoda Frantiszka, Britové ji proslavili jako lone wolf.
Během pouhého září roku 1940 dokázal dosáhnout neuvěřitelných 17 jistých sestřelů a stal se postrachem německé Luftwaffe. Jeho bojové nasazení neznalo mezí, avšak jeho pozemská pouť skončila příliš brzy. Jeho život tragicky vyhasl 8. října 1940, pouhý den po jeho 26. narozeninách, při neobjasněné havárii během návratu z hlídkového letu.
Za své neskutečné hrdinství obdržel řadu britských i polských vyznamenání a in memoriam mu byl udělen také nejvyšší český státní řád – Řád Bílého lva I. třídy. Josef František zůstává nesmrtelným symbolem obětavosti, nesmírné odvahy a čistého vlastenectví. Nezapomeňme na hrdiny, kteří psali ty nejdůležitější kapitoly našich dějin!

Dnes 5. října si připomínáme výročí narození brigádní generál Miroslav Štandera, jehož životní příběh je zapsán v těch n...
05/10/2026

Dnes 5. října si připomínáme výročí narození brigádní generál Miroslav Štandera, jehož životní příběh je zapsán v těch nejdramatičtějších kapitolách našich novodobých dějin.

Tento hrdina prožil své dětství v Dobrušce. Jako vyučený typograf v roce 1936 nastoupil do Školy leteckého dorostu v Prostějově. Když nacisté okupovali vlast, neváhal – 1. června 1939 odešel do exilu, aby bojoval za svobodu.
Prošel francouzskou cizineckou legií a stíhacími jednotkami, kde utrpěl vážné zranění páteře při nouzovém přistání po boji s nepřátelskou stíhačkou. Sádrový krunýř ho nezastavil. Odsud zamířil do Velké Británie, kde se stal hrdým příslušníkem Královského letectva (RAF). Jako pilot 312. československé stíhací perutě a později 68. noční stíhací perutě chránil konvoje, bránil britské nebe, hlídkoval nad Severním mořem, zasáhl do invaze v Normandii a likvidoval německé létající pumy V1. Během války nalétal neuvěřitelných 1320 hodin v bojích.
Přestože po únoru 1949 a vyhození z armády čelil komunistickému pronásledování a útěku před StB zpět do exilu v RAF, nikdy neztratil svou hrdost a lásku k letectvu. Za své mimořádné zásluhy obdržel řadu ocenění, mezi nimiž v roce 2006 mu byl propůjčen Řád Tomáše Garrigua Masaryka 1. třídy.
Po sametové revoluci se vrátil do vlasti, kde v Plzni dál inspiroval lidi a létal s motorovými letadly i ve vysokém věku.
Zaslouží si naši hlubokou úctu a památku. Čest jeho památce!

Dnes 3. října si připomínáme 85 let od chvíle, kdy nacisté popravili jednoho z nejvýznamnějších hrdinů národního odboje ...
03/10/2026

Dnes 3. října si připomínáme 85 let od chvíle, kdy nacisté popravili jednoho z nejvýznamnějších hrdinů národního odboje – generála Josefa Balabána.

Narodil se v roce 1894 v hájovně u Dobříše. Během první světové války bojoval v řadách československých legií v Rusku a po návratu do vlasti spojil svůj život s prvorepublikovou armádou. Když v březnu 1939 nacisté okupovali zbytek naší země, Josef Balabán neváhal ani minutu. Místo odevzdanosti se okamžitě zapojil do budování podzemní armády Obrana národa.
Společně s Josefem Mašínem a Václavem Morávkem vytvořil legendární zpravodajsko-sabotážní skupinu, kterou německé bezpečnostní složky s respektem i obavami pojmenovaly Tři králové. Pod Balabánovým strategickým vedením skupina prováděla odvážné diverzní akce – od odpalování náloží přímo v Berlíně až po řízení rozsáhlé agenturní sítě a udržování klíčového spojení s československým exilovým vedením v Londýně.
V dubnu 1941 padl po přestřelce do rukou gestapa. Přestože byl vystaven nelidskému mučení, neprozradil jediného spolubojovníka. Klamnými zprávami navíc dokázal vyšetřovatele zmást a získat drahocenný čas pro Mašína s Morávkem, aby mohli pokračovat ve své činnosti.
Dne 3. října 1941 byl během prvního stanného práva v jízdárně ruzyňských kasáren v Praze popraven.
Za nezdolnou odvahu, velitelskou rozvahu a nejvyšší oběť položenou na oltář vlasti mu byl in memoriam udělen Řád Bílého lva – nejvyšší státní vyznamenání České republiky.
Věnujme dnes tichou vzpomínku muži, který raději obětoval vlastní život, než aby zradil své spolubojovníky a svou národnost. Čest jeho památce.

Když vlast volala: Příběh generála Františka Slunečka​Dnes, 2. října, si s úctou připomínáme narozeniny výjimečného vojá...
02/10/2026

Když vlast volala: Příběh generála Františka Slunečka

​Dnes, 2. října, si s úctou připomínáme narozeniny výjimečného vojáka, legionáře a generála Františka Slunečka, jehož životní osudy byly pevně spjaté s dramatickými dějinami našeho národa ve 20. století.
​Po vypuknutí první světové války a mobilizaci byl v srpnu 1914 povolán do rakousko-uherské armády, s níž v říjnu odjel na ruskou frontu, kde však již 21. prosince 1914 padl do ruského zajetí. V zajateckém táboře v Pokrově se aktivně angažoval v samosprávě a v červenci 1916 dobrovolně vstoupil do srbské armády, v níž se stal velitelem čety srbské dobrovolnické divize. V prosinci téhož roku byl zařazen k důstojnické skupině generála J. Červinky a v červnu 1917 se stal velitelem roty u 8. čs. střeleckého pluku. Po absolvování školy zákopové války v Jassách a kurzu pro štáby na rumunské frontě byl 29. srpna 1918 jmenován kapitánem a velitelem praporu.
​Do vlasti se vrátil v létě 1920 v hodnosti majora a v československé armádě se stal zástupcem velitele a později velitelem 8. pěšího pluku. Po náročných kurzech pro vyšší velitele byl začátkem roku 1929 ustanoven velitelem 16. pěší brigády v Místku a v létě téhož roku povýšen do první generálské hodnosti. Následně působil jako zástupce velitele Zemského vojenského velitelství v Košicích, velitel brigády ve Znojmě, zástupce velitele divize v Brně a velitel II. skupiny. Tuto poslední funkci zastával také během vypjaté mobilizace v září 1938.
​Příběh Františka Slunečka je trvalou připomínkou odvahy, odbornosti a vlastenectví. Nezapomeňme na naše hrdiny.

Adresa

Hlávkova 818/5
Karlovy Vary
36017

Upozornění

Buďte informováni jako první: pošleme vám e-mail, když Československá obec legionářská jednota Karlovy Vary zveřejní novinky a akce. Vaši e-mailovou adresu nepoužijeme k žádnému jinému účelu a odběr můžete kdykoli zrušit.

Kontaktovat Organizace

Pošlete zprávu Československá obec legionářská jednota Karlovy Vary:

Odkazy

Sdílet