Československá obec legionářská jednota Karlovy Vary

Československá obec legionářská jednota Karlovy Vary Strážci odkazu hrdinů a legionářů v Karlovarském kraji. Věrni tradici.

Pečujeme o historii, podporujeme novodobé veterány a uctíváme památku těch, kteří bojovali za naši svobodu.

Přesně před 108 lety, 15. června 1918, se rozhořely jedny z nejtěžších bojů první světové války na italské frontě. Když ...
15/06/2026

Přesně před 108 lety, 15. června 1918, se rozhořely jedny z nejtěžších bojů první světové války na italské frontě.
Když se řekne „první světová válka“, mnoha Čechům se okamžitě vybaví jediné slovo: Piava. Tato severoitalská řeka se stala dějištěm krvavých a vyčerpávajících střetů mezi vojsky Rakousko-Uherska (a Německa) na jedné straně a Itálií s podporou států Dohody na straně druhé.
Celé tažení trvalo od listopadu 1917 až do počátku listopadu 1918.
Právě v tento den roku 1918 zahájilo Rakousko-Uhersko poslední velkou ofenzívu. Útok odstartovala masivní dělostřelba, při které Rakušané použili jak klasické, tak i plynové granáty. Italové však na to už byli lépe připraveni – díky vybavení novými typy plynových masek nebyly jejich ztráty z chemického útoku zdaleka tak hrozivé, jak útočníci doufali. Kvůli silnému italskému odporu, vyčerpání, nedostatku zásob i nečekaně rozvodněné řece rakousko-uherská ofenzíva brzy uvázla a předznamenala konec celé monarchie.Bitva se hluboce zapsala do naší národní paměti. V rakousko-uherských uniformách tam nuceně bojovaly (a umíraly) desetitisíce Čechů a Slováků. Na druhé straně barikády však již stáli i naši českoslovenští legionáři, kteří bojovali za vznik samostatného státu po boku Itálie.
Řeka Piava tak pro nás není jen kapitolou ze světových dějin, ale příběhem konkrétních lidí, našich pradědečků a prapradědečků. Téměř každá rodina u nás měla někoho, koho se boje na italské frontě dotkly.
Znáte rodinnou historii z první světové války? Bojoval někdo z vašich předků na Piavě nebo jinde na frontě? Budu rád, když se o jejich příběhy nebo dochované fotografie podělíte v komentářích!

Černý den Paříže a zapomenutý triumf našich legionářů Přesně před lety, 14. června 1940, zažila Paříž jeden ze svých nej...
14/06/2026

Černý den Paříže a zapomenutý triumf našich legionářů

Přesně před lety, 14. června 1940, zažila Paříž jeden ze svých nejtemnějších dnů. Do prázdných ulic „města světel“ napochodoval wehrmacht. Začaly čtyři dlouhé roky nacistické okupace, teroru, nedostatku a ponížení. Pro celou Evropu to byl šok – symbol svobody a kultury padl na kolena.
Francie byla v koncích. Ale když se podíváme v historickém kalendáři o kousek zpět, právě Francie byla svědkem toho, jak mocný dokáže být československý duch, když jde do tuhého.
Zatímco v červnu 1940 Francie kapitulovala, v červnu 1918 naši legionáři na Sibiři dělali pravý opak.
Byli sice odříznutí od domova, ale díky neuvěřitelné odvaze ovládli Transsibiřskou magistrálu a šokovali celý svět.
Francouzští generálové tehdy před našimi vojáky smekali klobouk a tehdejší úspěchy legií pomohly Masarykovi v Paříži vybojovat vznik samostatného Československa.
Historie nám ukazuje, že i ta největší impéria mohou padnout a zdánlivě bezvýchodná situace se může otočit. Paříž se nakonec v srpnu 1944 dočkala svobody. Naši legionáři zase dokázali, že i malý národ dokáže velké věci, když drží spolu a neztrácí naději.
Nezapomínejme na to, až budeme mít pocit, že jsou věci kolem nás černé. Každá okupace i krize jednou končí.
Krásnou neděli všem!

Dnes je to přesně 84 let od chvíle, kdy se zastavil čas v jedné středočeské vesnici. Právě 10. června 1942 byl dokončen ...
10/06/2026

Dnes je to přesně 84 let od chvíle, kdy se zastavil čas v jedné středočeské vesnici.
Právě 10. června 1942 byl dokončen jeden z nejhrůznějších činů naší moderní historie – vyhlazení Lidic. Tragédie, jejíž plánování začalo už o den dříve, vyvrcholila v noci a ráno brutálním zásahem nacistických okupantů.
Výsledek této chladnokrevné pomsty za atentát na Reinharda Heydricha byl děsivý:
173 lidických mužů bylo zastřeleno přímo na zahradě Horákova statku.
Ženy a většina dětí byly odtrženy od rodin a odvlečeny do koncentračních táborů.
Celá vesnice byla srovnána se zemí, domy vypáleny, a nacisté se pokusili vymazat jméno Lidice z map i z paměti světa.
Nepodařilo se jim to. Jméno Lidice se stalo celosvětovým symbolem odporu proti fašismu a brutalitě.
Nezapomínejme na oběti tohoto strašlivého dne. Jejich příběh je mementem toho, jak daleko může zajít lidská nenávist, a připomínkou, jak křehká a vzácná věc je svoboda.
Čest jejich památce.

Nikdy nezapomeneme: 84 let od vyhlazení LidicDnes, 9. června, si připomínáme jedno z nejtragičtějších období našich novo...
09/06/2026

Nikdy nezapomeneme: 84 let od vyhlazení Lidic
Dnes, 9. června, si připomínáme jedno z nejtragičtějších období našich novodobých dějin. Před 84 lety začala likvidace obce Lidice – barbarský čin nacistického teroru, který otřásl celým světem.
Po úspěšném atentátu na Reinharda Heydricha se nacistický režim rozhodl pro akt neslýchané pomsty. Záminkou se stalo nešťastné nedorozumění a banální milostný dopis, který vedl gestapo k vykonstruovanému podezření vůči lidickým rodinám. Přestože vyšetřování neprokázalo žádné spojení obce s odbojem, rozhodl se K. H. Frank využít Lidice jako nástroj zastrašování a demonstraci moci.
Obec byla vypálena a srovnána se zemí a celkem 340 nevinných lidí (192 mužů, 60 žen a 88 dětí) bylo popraveno nebo odvlečeno do koncentračních táborů. Nacisté chtěli Lidice vymazat z mapy světa, aby zastrašili český národ.
Lidice se však staly symbolem, který nelze vymazat. Dnes na místě tragédie stojí Památník Lidice, který nám připomíná hodnotu svobody a cenu, kterou za ni naši předkové zaplatili.
Zastavme se dnes na chvíli a vzpomeňme na všechny lidické oběti. Jejich příběh je mementem, které musíme předávat dalším generacím, aby se podobné hrůzy již nikdy neopakovaly.

Zapomenutá kapitola našich dějin: Když Čechoslováci bojovali v Sýrii Věděli jste, že se naši vojáci za druhé světové vál...
08/06/2026

Zapomenutá kapitola našich dějin: Když Čechoslováci bojovali v Sýrii
Věděli jste, že se naši vojáci za druhé světové války účastnili i bojů na Blízkém východě? Dnes si připomínáme operaci Exporter – významnou, ale často opomíjenou vojenskou akci z roku 1941.
Spojenci se obávali, že nacistické Německo získá vliv v oblasti Levanty (Sýrie a Libanon). Vichistická Francie, která zde vládla, mohla své letiště poskytnout pro mezipřistání německé Luftwaffe, podobně jako se to stalo při povstání v Iráku. Spojenci proto museli jednat rychle.
Československá stopa Hrdinou tohoto příběhu je Československý pěší prapor 11 – Východní. Ten vznikl 1. listopadu 1940 v palestinské Gedeře z dobrovolníků, kteří se do oblasti evakuovali po pádu Francie. V jeho čele stál legendární voják a pozdější armádní generál Karel Klapálek.
Muži, kteří tvořili základ praporu, znali místní terén i situaci velmi dobře – mnozí z nich totiž do Palestiny přišli přímo ze Sýrie, kterou tehdy ovládali právě vichisté.
Boje skončily uzavřením příměří a odchodem vichistických jednotek. Je zajímavostí, že přibližně jedna sedmina těchto vojáků se po porážce rozhodla změnit stranu a přidala se ke Svobodným Francouzům v boji proti nacismu.
Generál Karel Klapálek, rodák z Nového Města nad Metují a veterán ruských legií, svým velením v těchto operacích jen potvrdil své kvality. Byl to muž, který stál u zrodu slavné historie našich zahraničních jednotek.
Pojďme si připomenout odvahu našich vojáků, kteří za svobodu Československa bojovali tisíce kilometrů od domova, v horkých píscích Blízkého východu.

Dnešní den byl ve znamení historie, přátelství a společných zážitků! ​Naše jednota se dnes vydala na exkluzivní, soukrom...
06/06/2026

Dnešní den byl ve znamení historie, přátelství a společných zážitků!
​Naše jednota se dnes vydala na exkluzivní, soukromou prohlídku utajeného bunkru z doby studené války – objektu Jasyr. Prozkoumat toto místo, které bylo dlouhá desetiletí obestřeno tajemstvím, byl pro nás naprosto unikátní zážitek. Člen spolku Jasyr nás provedl historií tohoto fascinujícího podzemního komplexu a přiblížil nám neuvěřitelné úsilí, které spolek věnuje jeho záchraně, údržbě a postupné obnově do původní podoby, aby se na tyto historické události nezapomnělo.
​Jsme hrdí na to, že jsme mohli spolek Jasyr podpořit finančním příspěvkem, který pomůže v jejich další záslužné práci na uchování této historické památky pro budoucí generace.
​Po prohlídce samozřejmě nemohla chybět klasická opékačka buřtů! U ohně jsme probrali nejen historii, ale i naše další plány – příště vyrazíme společně do Jindřichovic k zajateckému táboru a mauzoleu obětí první světové války.
​Velkou radost nám udělala i účast naší snad nejmladší členky, malé Klaudinky, která s námi statečně držela krok!
​Přesně tohle je filozofie naší obce: držet při sobě, pravidelně se vídat a pomáhat si. Ještě jednou velké díky spolku bunkru Jasyr za to, jak skvěle se o tento kousek historie starají, a těšíme se na další společné setkání!

Dnes by oslavil narozeniny skutečný hrdina naší historie: Josef Balabán (1894–1941) Víte, kdo stál za legendární odbojov...
05/06/2026

Dnes by oslavil narozeniny skutečný hrdina naší historie: Josef Balabán (1894–1941)
Víte, kdo stál za legendární odbojovou skupinou „Tři králové“? Jedním z nich byl právě Josef Balabán. Muž, jehož životní cesta vedla z hájovny u Dobříše přes fronty první světové války až do čela neohroženého odboje proti nacismu.
Od strojního zámečníka k legionáři: Josef se vyučil řemeslu, ale osud ho rychle zavál do první světové války. V roce 1915 se v Rusku přihlásil do československých legií a prošel těžkými boji, kde prokázal odvahu i vojenské schopnosti.
Člen „Tří králů“: Během nacistické okupace se stal klíčovou postavou organizace Obrana národa. Společně s Václavem Morávkem a Josefem Mašínem vytvořili legendární zpravodajsko-sabotážní trio, které nacistům nedalo spát a udržovalo naději v okupované vlasti.
Cena za svobodu: Za svou neochvějnou věrnost republice zaplatil Josef Balabán cenu nejvyšší. Byl zatčen gestapem a 3. října 1941 popraven v ruzyňských kasárnách.
Pamatujme na ty, kteří pro naši svobodu neváhali obětovat vše. Josef Balabán zůstává symbolem odvahy, vlastenectví a nezlomné vůle.
Čest jeho památce!

Úcta k veteránům: Odkaz minulosti a závazek přítomnosti​Během dnešní návštěvy Prostějova nebylo možné přehlédnout zdejší...
03/06/2026

Úcta k veteránům: Odkaz minulosti a závazek přítomnosti
​Během dnešní návštěvy Prostějova nebylo možné přehlédnout zdejší památník věnovaný válečným veteránům. Je to důstojné a působivé místo, které si zaslouží pozornost každého návštěvníka.
​Tento památník není jen kamenným prvkem v architektuře města, je to především symbol úcty a kontinuity. Připomíná osudy těch, kteří v minulosti neváhali obětovat vše pro svobodu naší vlasti, a zároveň vyjadřuje vděk těm současným, kteří na tuto odkazovou linii navazují v rámci novodobých misí.
​Právě díky těmto místům paměti naše historie nezůstává uzavřena v učebnicích, ale žije dál v našem povědomí. Je ctí vidět, že v Prostějově věnují takovou péči pietnímu místu, které je trvalým připomenutím hodnot, na nichž naše společnost stojí.
​Pokud budete mít cestu kolem těchto míst, vřele doporučuji se u památníku zastavit a věnovat mu chvíli času. Stojí to za to.
​Čest památce všech, kteří sloužili a slouží.

Dnes si připomínáme narození významné osobnosti našich dějin: Armádní generál Bedřich Homola (2. 6. 1887 – 5. 1. 1943)Be...
02/06/2026

Dnes si připomínáme narození významné osobnosti našich dějin: Armádní generál Bedřich Homola (2. 6. 1887 – 5. 1. 1943)
Bedřich Homola nebyl jen vojákem, byl symbolem neústupného odporu proti totalitě. Muž, který prošel boji první světové války, stal se hrdinným legionářem v Rusku a v nejtemnějších časech naší historie stanul v čele odbojové organizace Obrana národa.
Do rakouské armády narukoval v roce 1914. Po zranění a ruském zajetí se jeho cesta stočila k československým legiím.
Od velení rotě až po velitele Severní fronty – Bedřich Homola prokázal své kvality v mnoha bitvách. Jeho cesta zpět do vlasti po skončení války vedla přes celý svět, doprovázela ho manželka Galina, se kterou se seznámil právě v Rusku.
Během nacistické okupace se stal klíčovou postavou odboje. Jako vrchní velitel Obrany národa riskoval vše pro svobodu své země. Za své vlastenecké postoje zaplatil cenu nejvyšší – v roce 1943 byl popraven v berlínské věznici Plötzensee.
Dnešní datum je příležitostí zastavit se a poděkovat těm, kteří se nebáli postavit zlu, i když to znamenalo obětovat vlastní život. Čest jeho památce!

Adresa

Hlávkova 818/5
Karlovy Vary
36017

Telefon

+420777074181

Internetová stránka

Upozornění

Buďte informováni jako první, zašleme vám e-mail, když Československá obec legionářská jednota Karlovy Vary zveřejní novinky a akce. Vaše emailová adresa nebude použita pro žádný jiný účel a kdykoliv se můžete odhlásit.

Kontaktujte Ta Organizace

Pošlete zprávu Československá obec legionářská jednota Karlovy Vary:

Odkazy

Sdílet

Kategorie