10/01/2026
V pátek, ještě před Vánoci, jsme se my, Divoké kočky🐈⬛, sešly a vedoucí nám oznámily, že musíme dojít „až“ na Jonyho louku, kde budeme celý víkend. Tak jsme vyrazily na cestu. Po týdnu školy jsme si dávaly spoooustu přestávek, protože jsme byly unavené.😴
Když jsme konečně dorazily ke srubu, rozložily jsme spaní, daly si večeři a pak jsme hrály deskovky 🎲.
V sobotu nás vedoucí vzbudily s tím, že máme půl hodiny na probuzení, čištění zoubků a odchod. Dostaly jsme papír se všemi úkoly a hlavním cílem bylo dojít do Kamenice nakoupit jídlo 🛒. Takže jsme šly opět stejnou cestou jako včera, tentokrát ale bez vedoucích. Cestou jsme vymyslely básničku o naší cestě, vyfotily se s náhodným kolemjdoucím(ano, to byl úkol 📸), zazpívaly sluníčku a dorazily do obchodu. Nakoupily jsme jídlo na zbytek výpravy a ještě jsme dost ušetřily – prostě profíci 💸😎.
Po návratu jsme vařily oběd, daly si polední klid, a pak pracovaly na dřevě, dokud bylo světlo 🪵💪. Večer jsme měly program o naší budoucnosti, nejen ve skautingu. Daly jsme si večeři, zahrály deskovky a pak jsme si povídaly do té doby, dokud jsme nešly spát.
…no, „šly spát“. Po asi hodině a půl nás vzbudilo klepání na dveře a začal noční program ✨. Měly jsme najít sušenky a „stickies“ – takový ty postavičky, co se lepí na okno. Chodily jsme samy, jediná pomoc bylo světlo svíček 🕯️.
Ráno už jen snídaně, úklid a cesta zpátky do Kamenice, kde jsme celou výpravu zakončily pokřikem a zpětnou vazbou 💖.