Skupina JARO

Zavolat Trasa Web

Skupina JARO Mezinárodní ochranářskou skupinu JARO tvoří 11 ochranářských organizací, které spolu velmi úzce spolupracují.

🌱Ochrana přírody o pár kroků napřed. 🏃‍♀️Chráníme motýly🦋 Pečujeme o vzácnou přírodu 👩‍🌾 Paseme kozy, koně, buvoly a spol.🐎 Léčíme zraněná divoká zvířata 🦉 Vzděláváme 🤝 Propojujeme a 🌾 vracíme život do krajiny – už 30 let, doma i v zahraničí. Vedeme záchrannou stanici pro divoká zvířata v Jaroměři, kde se nám ročně podaří ošetřit více než 1000 pacientů a přes polovinu jich vracíme zpátky do volné přírody. Aby však bylo tato zvířata kam vracet, je třeba o přírodu správně pečovat. V poslední době si můžete všimnout, že se hodně pozornosti věnuje především vysazování stromů, ale my se naopak staráme o přírodu tak, aby nezarostla. Vytváříme prostor pro ty, kteří možná nejsou tak vidět, ale přitom je tolik potřebujeme a do naší krajiny neodmyslitelně patří. Protože příroda nezná hranic, pracujeme už napříč několika státy, kde každoročně pečujeme o stovky hektarů nejcennějších kousků krajiny. motto: "Nezachráníme všechno, co bychom chtěli, ale zachráníme mnohem více, než kdybychom se o to nikdy nepokusili" (Sir Peter Scott, 1962)

15/10/2026

🦬 Buvoli v české přírodě? Ale jistě, na Plachtě už čtvrtým rokem! Kdo zná klenot královéhradecké přírody, památku Na Plachtě, ví, že se o zdejší bezlesí starají divocí koně, respektive hřebci Exmoorského ponyho. V jižní části lokality ale narazíte na další spásače: buvoly domácí, kteří se starají o mokřadní louku a rybník Jáma.

Vzhledem k jejich vazbě na vodní prostředí je v rybníce často spíše nenajdete než najdete. Rádi se totiž potápějí a když se pak vynoří, bývají ověšení vodními rostlinami. 💦

A proč právě buvoli? Oto Petřík

🐸 Udržují nezarostlé břehy: Pomáhají čistit břehy rybníka, které jsou klíčové pro přežití vzácných mokřadních rostlin i obojživelníků.
🌾 Regulují vegetaci: Ve vodě brání nadměrnému zarůstání a na souši pilně okusují náletové dřeviny. Díky tomu zachovávají cennou louku s hadimordy, čertkusy a trnkami.
🪲 Podporují hmyzí společenstva: Jejich trus vytváří podmínky pro život mnoha druhů bezobratlých, od much přes koprofágní brouky až po dravé drabčíky v čele se zlatě ochlupeným drabčíkem huňatým (podívejte se na něj do komentáře).

Tato zvířata nám pomáhají udržovat lokální přírodu pestrou a funkční. 💚

Skautský institut

🍂 Přijďte pomoci cenné Přírodní památce Na Plachtě a dozvědět se víc o tom, co kolem nás žije a roste. Chystá se naše tr...
13/10/2026

🍂 Přijďte pomoci cenné Přírodní památce Na Plachtě a dozvědět se víc o tom, co kolem nás žije a roste. Chystá se naše tradiční říjnová brigáda, která nabízí čerstvý vzduch, pocit smysluplně odvedené práce a k tomu odbornou exkurzi přímo v terénu.

🗓 Kdy: Sobota 17. října 2026 | 9:00
📍 Kde: Sraz na hrázi rybníka Plachta (doprava trolejbusy č. 1 a 2, zastávka Na Plachtě, Hradec Králové)

Na co se můžete těšit?
Brigáda v terénu: Vyřežeme břízy, odklidíme větve, pohrabeme trávu a posbíráme odpadky – zkrátka to, co bude zrovna potřeba.

🌿 Zoologicko-botanická exkurze: Podíváme se na vzácné obyvatele Plachty s odborným výkladem.

Co s sebou?
Nářadí bude na místě k dispozici, ale pokud máte vlastní osvědčené zahradnické nůžky ✂️, pilku, hrábě nebo rýč, vezměte je s sebou.

☕ Něco dobrého na zahřátí: Pro všechny pomocníky bude na místě připravena káva, čaj a buřty na opékání.

❓ Otázka pro vás: Dorazíte v sobotu Na Plachtu za námi? Napište nám do komentářů.

🚀 Do vesmíru nelétáme, ale mít Mars u nás v Jaroměři na záchranné stanici? To bereme všemi deseti! 🍲🐾Začátkem října u ná...
12/10/2026

🚀 Do vesmíru nelétáme, ale mít Mars u nás v Jaroměři na záchranné stanici? To bereme všemi deseti! 🍲🐾

Začátkem října u nás strávila den skupina dobrovolníků ze společnosti Mars. Vyhrnuli si rukávy a udělali velký kus práce při údržbě našeho areálu a výběhů. Mimo to přivezli i pořádnou zásobu krmiva pro naše zvířecí pacienty.

Na podzim je u nás práce víc než dost a zvířat v péči jakbysmet, takže pomocné ruce i krmení se hodí v podstatě kdykoliv.

Přesně takhle vypadá smysluplné propojení firmy a záchranné stanice. Konkrétní práce v terénu a reálná pomoc, která je hned vidět.

Týmu z Mars, Incorporated moc děkujeme za odvedenou práci i štědrý dar! 🦔💚

08/10/2026

☀️🌧️ Před suchem i povodněmi nás chrání pestrá krajina. Ale takhle to nepůjde.

Martin Simon z komise ŽP Jaroměř a náš David se potkali u polní cesty s alejí, kterou v Jaroměři úspěšně obnovili před 5 lety. Dříve byly na tyto projekty vyčleněny prostředky ze státního rozpočtu a stačil souhlas vlastníků.
Letos se však financování zastavilo a pro příští rok je rozpočet na obnovu volné krajiny čistá NULA.

Jako odborníci z praxe přitom víme, že právě pestrá krajina rozdělená mezemi, alejemi a cestami je jedním z nejúčinnějších a nejpřirozenějších způsobů proti erozi a suchu. Máme připravené konkrétní projekty i týmy lidí, kteří chtějí pracovat na obnově našeho prostředí. Bez finanční podpory se však tyto odborné projekty neobejdou.

V čem spočívá zásadní přínos obnovených cest a mezí?
🥾 Pro lidi i krajinu: Využijí je občané k pohybu a odpočinku v přírodě.
💧 Zadržování vody: Fungují jako přirozená a účinná protierozní zábrana.
🌱 Podpora biodiverzity: Zvyšují pestrost přírody a vrací do krajiny život.
🌧️ Ochrana obcí: Zabraňují splavování úrodné ornice a bahna do vesnic při přívalových deštích.

Jak můžete pomoci chránit náš společný domov?
1️⃣ Ptejte se na svých obcích a městech na možnosti podpory a financování těchto krajinných prvků.
2️⃣ Sdílejte toto video mezi přátele, známé i místní zastupitele.

Čím více z nás bude tyto projekty podporovat a žádat jejich financování, tím dříve vytvoříme odolnější a pestřejší krajinu pro nás všechny! 💚

07/10/2026

Pršelo celou noc. Čekáte trávník plný života? Omyl. ❌💦

Martin Simon z komise ŽP Jaroměř a náš David zkusili v městském parčíku zasmýkat entomologickou síťkou. Výsledek na nízko posekané trávě? Vůbec nic. Nula.

Jak je to možné, když celou noc pršelo? Když se totiž trávník vyseká až na hlínu, příroda z něj zmizí.

Přitom stačí tak málo: nechat trávník o něco vyšší.

🌱 Udrží vodu: Vyšší trávník daleko lépe zadržuje vlhkost a v létě nežloutne.
🐝 Pomůže opylovačům: Dává domov a potravu hmyzu i dalším živočichům.

Znamená to, že musí být celé město zarostlé po kolena? Určitě ne.

Stačí sekat chytrě: okraje zastřihnout pro čistý vzhled a uprostřed nechat prostor pro život.

Stačí tak málo! 💚

04/10/2026

🐸 Dnes je Mezinárodní den zvířat. Pojďme si ukázat jeden detail, který v přírodě zachraňuje spoustu životů.

Při obnově rybníků se často řeší jen technické parametry a na jejich obyvatele se zapomíná. Betonové přelivy se bez pozvolného výlezu stávají pastí, ze které se zvířata nedostanou ven.

Hromadí se v nich migrující obojživelníci a padají do nich třeba i labutě. Přitom by stačilo tak málo, udělat přímo v přelivu mírnou rampu.

Naštěstí to jde i správně. Na konci videa ukazujeme mělký břeh s pozvolným přechodem do vody, tedy takzvané litorální pásmo. Přesně tam nachází domov spousta živočichů, stejně jako malá ropuška.

Drobné kroky a nenápadné detaily mají pro přírodu velký význam. A právě o tom by dnešní den měl být. 💚

Pomozte nám šířit osvětu: Sdílejte video mezi své přátele nebo obce, ať je v naší krajině zbytečných pastí co nejméně.

A pokud byste naši práci na záchraně přírody chtěli podpořit i finančně, odkaz najdete dole. Děkujeme, že v tom lítáte s námi!

V létě jsme měli napilno i za hranicemi. Tentokrát v Rakousku. 🇦🇹V Hainburských kopcích ⛰️ jsme s kolegy z VINCA a WWF p...
01/10/2026

V létě jsme měli napilno i za hranicemi. Tentokrát v Rakousku. 🇦🇹

V Hainburských kopcích ⛰️ jsme s kolegy z VINCA a WWF přímo v terénu připravovali společný projekt zaměřený na aktivní ochranu okáče skalního. Prošli jsme zdejší lokality a přímo na místě řešili, co by se dalo zlepšit. Okáč skalní totiž potřebuje suché, slunné stráně s nízkým a řídkým trávníkem, ve kterém rostou vhodné kostřavy pro jeho housenky.

Hainburské kopce patří k nejteplejším a nejsušším oblastem Rakouska a zdejší panonské suché trávníky jsou mimořádně bohaté. Dnešní podoba zdejší přírody přitom souvisí i s dlouhou historií pastvy. Po jejím ústupu začaly cenné trávníky zarůstat a už od 80. let se proto na řadě míst aktivně obnovují.

Další zastávkou byly Hohe Wand a Dürre Wand, kde jsme monitorovali jasoně červenookého a připravovali návrhy další péče o jeho stanoviště. A pár jasoňů jsme na obou místech opravdu našli. 🙂

Hohe Wand leží na východním okraji Severních vápencových Alp, na přechodu mezi panonskou a alpskou oblastí. Je součástí Naturparku Hohe Wand a evropské soustavy Natura 2000. Zároveň je to velmi využívaná rekreační oblast. Po skalách vedou ferraty a horolezecké cesty, ze skal startují paraglidisté a rogalisté a na hraně stojí vyhlídkový Skywalk. Mezi tím vším přežívají cenná skalní a suchá stanoviště včetně populace jasoně.

Na Hohe Wand s udržováním otevřených skalních stanovišť pomáhají i kozorožci. Ani jejich pastva na divoko ale není všude stejně vhodná. Zvířata více využívají horní partie, které jsou místy spasené až příliš, zatímco níže položené svahy zarůstají. Při plánování další péče proto řešíme i to, jak jejich pohyb lépe usměrnit, aby se pastevní tlak rozložil tam, kde může jasoni pomoci.

Okáč skalní a jasoň červenooký potřebují každý trochu něco jiného. Jedno ale mají společné: samotné vyhlášení chráněného území jejich přežití nezajistí. Potřebují vhodnou strukturu stanovišť a tam, kde ji už neudržuje tradiční hospodaření nebo jiné procesy, také pravidelnou aktivní péči.

A spolu s okáčem a jasoněm z toho těží desítky dalších druhů. Suché trávníky, osluněné skály a řídká vegetace jsou domovem celé řady dalších motýlů, kobylek, brouků, plazů i rostlin. Když tedy připravujeme péči pro jeden ohrožený druh, ve skutečnosti tím pomáháme udržet celé prostředí, na které je navázaná spousta dalších.

Okáč SKALNÍ. Myslíte, že je pevný jako skála a přežije všechno? Nenechte se zmást jménem. 🪨🦋Okáč skalní ještě před někol...
29/09/2026

Okáč SKALNÍ. Myslíte, že je pevný jako skála a přežije všechno? Nenechte se zmást jménem. 🪨🦋

Okáč skalní ještě před několika desítkami let patřil k typickým druhům našich stepí po celé republice. S ústupem pastvy a zarůstáním lokalit postupně vyhynul v západních, východních i jižních Čechách. Na Moravě vymřel v 90. letech 20. století. Dnes u nás přežívá pouze v Českém krasu a v lounském Českém středohoří.

A právě na jižní Moravu zamýšlíme okáče skalního navrátit. Máme záchranný chov motýlů a bedlivě sledujeme stav potenciálně vhodných lokalit.

Letošní léto nám ale položilo nepříjemnou otázku: Bude tam mít vůbec dostatek potravy?

Navštívili jsme řadu potenciálně vhodných lokalit na jižní Moravě – hřeben Pálavy, Děvín, Tabulovou, Rudlické kopce, Vevčickou stráň i Senorady. Sledovali jsme, jak hustý je travní porost, v jakém stavu jsou živné rostliny housenek (kostřavy), kde mají motýli podmínky pro kladení vajíček, kuklení, líhnutí a páření, kolik je k dispozici nektaru i vhodných nocovišť. A také co s lokalitou udělá extrémní počasí.

Řada navštívených míst měla přesně to, co okáč potřebuje:
obnažené plošky a řídké porosty kostřav. Jenže po týdnech horka a bez deště byly kostřavy suché. A to je obrovský problém v době, kdy se líhnou housenky a krmí se právě na nich. Pokud rostliny v tuto dobu vyschnou, housenky nemusejí dokončit vývoj. Podobnou zkušenost jsme letos získali i v záchranném chovu – jarní sucho omezilo množství živných rostlin, další komplikace nastaly v letních měsících kvůli vedru a počet okáčů skalních výrazně klesl.

Takže teď řešíme složitější otázku než jen to, kam motýly vypustit. Dokáže populace okáče skalního, kterou chceme navrátit na jižní Moravu, zvládnout podmínky dnešní jižní Moravy?

Druh žije i v mnohem teplejších oblastech Evropy a severní Afriky, jenže Jednotlivé populace nejsou zaměnitelné. Po generace se přizpůsobují podmínkám prostředí, ve kterém žijí, a to, co zvládá jedna populace, nemusí stejně zvládat jiná. Letošní zkušenost neznamená, že projekt návratu okáče skalního na jižní Moravu padá. Ukazuje ale, že musíme další postup přizpůsobit tomu, co jsme zjistili. Kromě správného výběru vhodné lokality nejspíš budeme muset pracovat také s jedinci z jiné populace, která má pro zdejší podmínky lepší předpoklady.

👇 Máme na vás otázku a zajímá nás váš názor:
Myslíte si, že má smysl vracet druhy do lokalit, které se kvůli klimatickým změnám a extrémnímu počasí takhle rychle mění? Nebo bychom se měli zaměřit jen na druhy, které horko a sucho zvládají bez problémů? Napište nám do komentářů. 💬

Přípravy pro návrat okáče skalního na jižní Moravu jsou umožněny díky projektu Interreg Slovensko-Česko Archa jménem ZOO ve spolupráci ze ZOO Brno, Zoo Bojnice a CHKO Pálava. Číslo projektu: NFP403201DXM9.

Proč kuchyňská váha na ježky nestačí?! 🦔 ⚖️Každý podzim přijímáme desítky telefonátů od lidí, kteří zvažují odchyt jen n...
28/09/2026

Proč kuchyňská váha na ježky nestačí?! 🦔 ⚖️

Každý podzim přijímáme desítky telefonátů od lidí, kteří zvažují odchyt jen na základě gramů. Jenže příroda nefunguje podle tabulek. Drobné podzimní mládě bývá v přírodě plně soběstačné a neuváženým odchytem ho jen můžeme obrat o svobodu.

Pomáhejme tam, kde je to nutné a neubližujme nechtěně tam, kde si příroda poradí sama. Jak poznat skutečného pacienta?

🚨 Kdy ježek POTŘEBUJE naši pomoc:
•⁠ ⁠Je viditelně zraněný, apatický, podchlazený nebo napadený mouchami/larvami.
•⁠ ⁠Uvízl v bazénu, jímce nebo síti.
•⁠ ⁠Jde o prokázaně osiřelé mládě.

❌ Nejčastější laické chyby:
•⁠ ⁠Mléko: Ježkům způsobuje těžké, život ohrožující průjmy.
•⁠ ⁠Domácí léky a odčervování: Bez konzultace bývají fatální.
•⁠ ⁠Teplý obývák: Narušuje přirozený zimní spánek.

💡 Nejlepší pomoc? Bezpečná zahrada!
Ježkům pomůže kontrola trávy před sečením, zajištění bazénů a jezírek šikmým výlezem, průchozí plot a ponechané křoví či kompost pro zimování.

Zlaté pravidlo: Nejdřív volejte, pak jednejte.
Než zvíře odeberete z přírody, zkonzultujte stav se záchrannou stanicí.

🔗 Podrobný článek s příklady z praxe najdete v komentáři.

Projekt „Pomoc pro ježky“ realizuje Český svaz ochránců přírody za podpory Fondu pro udržitelný život Nadace Via a Fondu JRD. 💚

Druhů jsme zaznamenali přibližně stejně. V létě jsme ale napočítali výrazně méně motýlů než v předchozích dvou letech.Do...
24/09/2026

Druhů jsme zaznamenali přibližně stejně. V létě jsme ale napočítali výrazně méně motýlů než v předchozích dvou letech.

Do letošní Motýlí půlhodinky se zapojilo přes 600 lidí. Společně jste odeslali téměř 1000 pozorování a zaznamenali přes 17 tisíc motýlů. Děkujeme! 🦋

Jarní sčítání vyšlo podobně jako v minulých letech. V létě však na jedno pozorování připadalo méně jedinců. Výrazně méně jsme zaznamenali například baboček admirálů.

Tři ročníky jsou příliš krátká doba na závěr o dlouhodobém vývoji v Česku. Z evropského monitoringu ale víme, že úbytek motýlů je skutečný: motýlů v Evropě je podle dlouhodobého sledování zhruba o polovinu méně!

Odkaz na výsledky a tiskovou zprávu je dole.

Adresa

Legionářská 45
Jaromer
55101

Upozornění

Buďte informováni jako první: pošleme vám e-mail, když Skupina JARO zveřejní novinky a akce. Vaši e-mailovou adresu nepoužijeme k žádnému jinému účelu a odběr můžete kdykoli zrušit.

Odkazy

Sdílet