07/06/2026
♥️Přístav porozumění – místo, kde uvidíte víc ♥️
Pokud vás při čtení článku napadla otázka, jestli opravdu víte, co chcete, možná bych vás ráda pozvala na místo, které pro mě samotnou bylo a stále je místem nových objevů.
Přístav porozumění není místem, kde dostanete odpovědi.
Je místem, kde můžete uvidět víc.
Víc z toho, kým opravdu jste.
Víc z toho, co se ve vašem životě děje.
Víc možností tam, kde jste dosud viděli jen jednu cestu.
Víc naděje tam, kde jste ji možná ztratili.
Víc klidu tam, kde byl chaos.
A někdy také víc lásky, soucitu a porozumění sami k sobě.
Každý večer od 20:00 do 22:00 hodin se společně setkáváme a povídáme si o životě, vztazích, dětech, práci, zdraví, radosti, bolesti i o obyčejných každodenních situacích.
www.pristavporozumeni.cz
Můžete přijít s čímkoliv, co vás zajímá.
A nebo nemusíte přijít s ničím.
Jen s ochotou být chvíli ve zvědavosti.
Ve zvědavosti toho, co můžete uvidět a uslyšet, když na chvíli odložíte potřebu najít správnou odpověď.
Když si dovolíte nelpět na tom, co si myslíte, že víte.
Když si dovolíte být otevření možnosti, že život může být mnohem větší, laskavější a moudřejší, než jsme si dosud dokázali představit.
Já si v těchto chvílích často představuji metaforu té největší knihovny na světě. 📚✨
A v ní nekonečné množství knih.
Každá z nich vypráví jiný příběh, nabízí jiný pohled a jinou možnost.
A někdy je potřeba na chvíli odložit knihy, které jsme už přečetli. Všechny závěry, pravidla, přesvědčení a jistoty, které jsme cestou životem posbírali.
Ne proto, že by byly špatně.
Ale proto, abychom mohli otevřít novou knihu.
A někdy nás právě tato nová kniha dovede zpět k těm starým. Jenže tentokrát v nich uvidíme něco úplně jiného.
Tentokrát bych vás touto metaforou chtěla pozvat k tomu, abyste se podívali, co všechno dalšího, nového a dosud nepoznaného tu pro vás v každém okamžiku života je. ❤️
Právě tímto směrem v Přístavu plujeme.
Na vlnách naslouchání.
Na vlnách porozumění.
Na vlnách důvěry v moudrost života.
Ne proto, abychom se stali někým jiným.
Ale abychom stále více uviděli, kým jsme byli odjakživa.
🌊 Přístav porozumění
🕗 Každý den 20:00–22:00
❤️ Jste srdečně zváni.
Možná nepřijdete pro odpověď.
Možná přijdete jen proto, abyste uviděli víc. ✨🥰❤️🌊
S ♥️ Káťa
Opravdu víme, co chceme? 😉
Nedávno jsem řešila v jedné organizaci, zda mohu působit v jejich projektu jako peer konzultantka.
Díky tomu, že jsme se bavili o tom, kde všude mám vlastní prožitky a zkušenosti, se kterými mohu být nápomocná, dostali jsme se přes maminkování čtyřem dětem, práci s mnoha rodinami za téměř 22 let v rodinném centru, přes toxický vztah s prvním partnerem a mnoho dalšího až do mého dětství.
Do místa, kde můj život vypadal opravdu těžce. Nežitelně. Do místa, kde mě stále častěji napadala otázka:
„Proč jsem se do takhle nebezpečného, nelaskavého a boxerského ringu plného bolesti narodila?“
A čím dál více přicházela odpověď:
„Nechci tu být.“
Nepamatuji si už přesně celý proces přemýšlení o tom, jak, kdy a co dál.
Ale vím, že v jednu chvíli, kdy jsem byla rozhodnutá všechno ukončit, najednou z ničeho nic přišlo něco úplně jiného:
„Já nechci zemřít. Já chci žít jinak.“ ♥️
Uvidění toho, co je to, co chci doopravdy, bylo to, co můj život skutečně změnilo.
Čím dál víc vidím, jak velký a silný ten okamžik byl.
Dnes, když se na něj dívám zpětně, vidím ještě něco dalšího.
Nešlo jen o to, že jsem si uvědomila, že nechci zemřít.
Šlo o to, že jsem poprvé opravdu uviděla podstatu toho, co chci.
Do té doby jsem si myslela, že chci jinou rodinu. Jiné okolnosti. Jiný život. Aby se změnili lidé kolem mě.
Ale to, po čem jsem ve skutečnosti toužila, nebylo venku.
Toužila jsem po klidu.
Po bezpečí.
Po lásce.
Po naději.
Po svobodě být sama sebou.
A v okamžiku, kdy jsem to uviděla, se něco změnilo.
Život je zevnitř ven.
Nemusela jsem změnit všechny okolnosti venku. Nemusela jsem změnit svoji rodinu ani celý svět kolem sebe.
Uvnitř mě bylo najednou tolik síly, naděje, jasnosti a víry.
Věděla jsem, že to zvládnu.
Ne proto, že bych znala všechny odpovědi.
Ale proto, že jsem najednou věděla, že to chci prostě jinak. A že mohu objevovat, co to „jinak“ vlastně znamená.
Uvidění téhle možnosti bylo jako exploze síly života ve mně. ✨
Od té doby se ve mně stále něco skládá, rozpadá a znovu skládá. Něco ve mně znovu a znovu exploduje do nových uvědomění.
A zároveň cítím, že právě tehdy byly usazeny základní pevné kameny, na kterých mohu stavět. Hrát si. Objevovat. Padat a znovu vstávat.
Bez jakékoliv hrozby skutečného nebezpečí a ublížení. ♥️
Ale o tom zase někdy příště. 😉
Dnes bych se chtěla vrátit k otázce:
Opravdu víte, co chcete?
Nebo si jen myslíte, že to víte?
Protože čím dál víc vidím, že často nevidíme podstatu toho, po čem toužíme.
Myslíme si, že chceme jinou práci.
Jiného partnera.
Více peněz.
Větší dům.
Více času.
Více jistoty.
Ale opravdu chceme tyto věci?
Nebo chceme to, co si myslíme, že nám přinesou?
Možná hledáme klid.
Možná bezpečí.
Možná lásku.
Možná svobodu.
Možná pocit, že jsme dost.
A když se dotkneme podstaty toho, co chceme, najednou se otevře mnohem více možností, než jsme si kdy dokázali představit.
Pojďte s touto otázkou chvíli zůstat.
Pravdivě. Autenticky. Bez spěchu.
Jen ve zvědavosti toho, co můžete uvidět a uslyšet.
Nechte se překvapit tím, co ve vás je. 😉🥰😍
S láskou Káťa ♥️
