Československá obec legionářská Hradec Králové

01/06/2026

V pátek 29. května 2026 proběhla v Hronově slavnostní vernisáž výstavy „Alois Jirásek, Sokol a český boj za svobodu“.

Výstava připomíná nejen osobnost Aloise Jiráska a význam Sokola v našich dějinách, ale také širší tradici českého boje za svobodu, občanské odvahy a služby vlasti. Součástí vernisáže byla také prezentace spolků vojenské historie a Armády České republiky, která vhodně propojila historickou paměť s odkazem novodobých veteránů a současné služby naší zemi.

Děkujeme všem, kteří se na přípravě a uskutečnění výstavy podíleli, Muzeum Náchodska za podporu a všem hostům za účast. Velké poděkování patří také zástupcům spolků vojenské historie Historický spolek Jaroměřsko z.s., Stráž obrany státu Náchod z. s., (Řopík na Babí u Náchoda), Pěchotní srub T-S 19 Turov, Manové Přemysla Otakara a příslušníkům AČR z 31. pluk radiační, chemické a biologické ochrany, Agentury pro podporu válečných veteránů (Váleční veteráni - Ministerstvo obrany ČR) a KVV Hradec Králové a 131. praporu územní obrany (Pěší rota AZ Hradec Králové) za jejich důstojnou prezentaci a spolupráci.

Jsme rádi, že se podařilo vytvořit prostor, kde se setkává historie, tradice, vlastenectví a úcta k těm, kteří se v různých obdobích našich dějin postavili za svobodu.

01/06/2026

24/05/2026

V sobotu 23.5 2026 se naši členové v dobových legionářských uniformách zúčastnili na žádost Sboru dobrovolných hasičů Vrbčany u Českého Brodu oslav 140. výročí založení tohoto sboru. Po zahájení a slavnostním průvodu účastníků v čele s mažoretkami proběhl pietní akt u místního pomníku k uctění památky padlých v 1. Světové válce, kde byl položen věnec. Poté byly na historické hasičské prapory zavěšeny Pamětní stuhy na tuto slavnou událost a oslavy naplno propukly. Děkujeme za pozvání a skvělé pohoštění.

10/05/2026

81. výročí Dne Vítězství bylo pro bratry z naší jednoty dnem naplněným událostmi. Nejprve jsme se účastnili tradičního pietního aktu u Památníku Tří odbojů na Eliščině nábřeží spolu se zástupci města Hradce Králové. Majoritním počinem jednoty však byla participace na programu v lázních Velichovky, který měl za cíl připomenout působení tzv. Velichovské mise, která 7.- 9. 5. 1945 sehrála důležitou roli v mechanismech kapitulace nacistických ozbrojených sil v Protektorátu Čechy a Morava. Naše pozvání do Velichovek přijal plukovník Robert Padgett, zástupce vojenského atašé USA v ČR.
Rovněž jsme byli v podobě přítomnosti našich členů zastoupeni na Slavnostech Svobody v Plzni, br. Hrubecký byl hostem speciálního vysílání ČT 24: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/regiony/konvoj-svobody-projizdi-plzni-373041 a účastnil se též doprovodu veteránů 2. světové války.

01/05/2026

...u pomníku-čs. tanku T34/85 s číslem 051 vzpoměli i na řidiče tanku, svobodníka Alexandra Hrocha, který na boj o přechod přes řeku Ostravici později vzpomínal:
„Jedeme první. Všichni máme soustředěné tváře a já zavřené oči. Jedu na trojku. Prudce. Vaněk zamiřuje dělo, Ahepjuk trpělivě ladí spojení. Ivasjuk počítá vteřiny. Vyletí to? ...Projeli jsme. Jsme na druhé straně. Někdo přestřihl dráty... Nejspíše je přestřílela samotná osádka prvního tanku. Nebo střelci z tanku, který jel v závěsu. Most byl v jednom ohni. Ale kdo skutečně přestřelil dráty, to se dá těžko zjistit... Na druhé straně na nás čekaly kulomety a pancéřovky. Ahepjuk to dostal přímo horním příklopem. Umírá. Tank hoří, hoříme i my. Vyskakujeme jeden po druhém, ale šero, které se sneslo, nás prozrazuje. Jsme jako hořící svíčky. Střílejí po nás, jen se práší. Prcháme na druhou stranu, zpátky. Motají se tu i nepřátelé. Kdosi běží přede mnou, zavrávorá...“
Bratr Alexander Hroch pomáhal obnovit ČsOL po roce 1989 a byl členem královéhradecké jednoty, zemřel v roce 2000.

05/04/2026

Na Velký pátek si bratři z naší jednoty připomněli 82. výročí seskoku paraskupiny Barium ve Vysoké nad Labem. Tuto paraskupinu, jeden z nejúspěšnějších čs. výsadků organizovaný Zvláštní skupinou D Ministerstva národní obrany exilové vlády ČSR v Londýně, připomínáme tradičně formou přednášek, komentovaných procházek, výstav a účastí na pietních aktech.

15/03/2026

15. březen 1939 patří k nejtragičtějším dnům našich moderních dějin. Nacistickou okupací českých zemí však skončila éra II. republiky, jež díky po Mnichovské dohodě Německem designovaným a vnuceným požadavkům tzv. "neutrality" neprováděla zahraniční ani domácí politiku suverénního státu. Společenský kvas prožívání státní i niterné tragédie zasáhl prakticky každého občana, avšak stále byla republika chápána jako země, jenž je hodna obrany a obětí.
O to pozoruhodnější je pohled na stránky dobového tisku, které referují nejprve o těžkých bojích na Podkarpatské Rusi s maďarskou armádou a teroristy, následně odtržení Slovenska a poté o nacistické okupaci. O tempu překotně se valících událostí také vypovídá změna narativu, se kterou tisk o dění informoval.
Srovnání s realitou nabízí studie Radana Láška:https://www.ustrcr.cz/data/pdf/pamet-dejiny/pad0901/021-029.pdf
Pokud by vás zaujala atmosféra března 1939, pak ji chytlavě vykresluje inscenace České televize z roku 1993, kde Emila Háchu ztvárnil ve své poslední roli Josef Hrušínský: https://www.youtube.com/watch?v=9nx5IHxK0E8

07/03/2026

Dnes se bratři naší jednoty účastnili pietního aktu u příležitosti 176. výročí narození našeho prvního prezidenta T. G. Masaryka, který se konal v Jaroměři.

02/03/2026

S pohnutím sdílíme zprávu o úmrtí válečného veterána Vasila Bučoka, který nás opustil v pátek 27. února 2026. Rusín, bývalý příslušník československé zahraniční armády na východní frontě druhé světové války, účastník osvobozovacích bojů, zemřel ve věku 99 let.
Čest jeho památce, poděkování za jeho službu, a upřímnou soustrast jeho rodině.

Vasil Jura Bučok se narodil 20. prosince 1926 rusínským rodičům v městečku Ťačiv (též Ťačovo) na Podkarpatské Rusi, která byla tou dobou součástí Československé republiky. Ve dvanácti letech byl svědkem maďarském okupace, ve které pak dospíval. Když na podzim 1944 přešla fronta i Podkarpatskou Rusí, začal na osvobozeném území nábor do československé zahraniční armády. Mladému Rusínovi Vasilovi Bučkovi nebylo ještě ani osmnáct let, když byl 9. listopadu 1944 v rodném městě odveden. Prošel nezbytným vojenským výcvikem a po něm byl zařazen ke 4. baterie 2. oddílu dělostřeleckého pluku 5. Vykonával funkci telefonisty. S dělostřelci prošel bojovou cestou přes slavnou bitvu u Jasla, Liptovského Mikuláše, Žiliny a další osvobozovací boje na Slovensku. Po válce ještě krátce sloužil u dělostřeleckého pluku v Žilině, než demobilizoval. Byl četařem v záloze. Rodná Podkarpatská Rus se již nacházela za hranicemi Československa, jako válečná kořist Sovětského svazu. Rozhodl se žít v Československu a coby vyučený zámečník pracoval v dělnicích profesích. Naposledy žil v domově pro seniory na Broumovsku.

___
Váleční veteráni - Ministerstvo obrany ČR | Ministerstvo obrany České republiky | Armáda České republiky | Pozemní síly AČR | 13. dělostřelecký pluk "Jaselský" | Vojenský historický ústav Praha | Královéhradecký kraj | Velvyslanectví Ukrajiny v České republice | Československá obec legionářská

24/02/2026

Před čtyřmi roky jsme se stali nechtěnými svědky toho, jak vojska Ruské federace zaútočila na suverénní stát Ukrajinu. Po osm let trvajících ruských pokusech o vnitřní destabilizaci ukrajinského území začala v Evropě otevřená válka, nasazenými prostředky největší od konce druhé světové války. Do pohybu se daly tisíce válečných uprchlíků, především žen s dětmi.

Československá obec legionářská - i díky osobním zkušenostem svých členů, válečných veteránů a nositelů legionářských tradic - usiluje o mír a svobodu. Nemohli jsme být pouhými diváky. Reakce byla okamžitá a na Ústředí ČsOL i v jednotách po celé zemi se ihned rozběhla tolik potřebná pomoc válečným uprchlíkům. Jednotliví členové pak dle vlastních možností pomáhali dále, přispívali ve sbírkách, sháněli ubytování, zprostředkovávali pomoc na úřadech apod. Všem jim děkujeme za toto dobrovolné nasazení.

Před rokem jsme s nadějí vyhlíželi možný konec konfliktu na východě Evropy, jen několik kilometrů od našich hranic. Bohužel, i přes zahájená jednání i opakovaná ujištění některých světových lídrů, k němu zatím stále není blízko více, než bychom si přáli. Lidé na Ukrajině jsou stále denně vystavováni nebezpečí ruského ostřelování a útoků dronů, vojáci na frontě stále umírají. Neustále je třeba být na pozoru před dezinformacemi a propagandistickým překrucováním reality. Paradoxně snad ještě více, než předtím. Kdo je napadeným a kdo agresorem je však jasně dáno od prvního dne a nic se na tom nezměnilo. To by měli mít všichni aktéři mírových jednání na paměti. Naším přáním je, aby mír pro Ukrajinu a pro Evropu byl udržitelný. Tak jako my si Ukrajinci zaslouží žít ve svobodné zemi.



___
Velvyslanectví Ukrajiny v České republice | Československá obec legionářská