Obec Sukorady
ZUJ: 548880
Počet částí: 2
Katastrální výměra 554 ha
Nadmořská výška: 262 m n.m. Počet obyvatel: 224
Průměrný věk: 43,3
Pošta: ne
Zdravotnické zařízení: ne
Policie: ne
Škola: ne
Vodovod: ano
Plynofikace: ne
Kanalizace (ČOV): smíšená (není)
Zastupitelstvo
Obec Sukorady
Sukorady 70
50801 Hořice
Osoby
Malý Petr, Ing. star
osta 605 886 486
731 161 142
Valentová Petra 1. místostarosta 732 288 167
Rozum Michal zastupitel
Kvasnička Michal zastupitel
Horák Michal zastupitel
Kvasnička Miloš zastupitel
Podřízené organizační složky
Finanční výbor zastupitelstva
Kontrolní výbor zastupitelstva
Kulturní výbor
Sbor dobrovolných hasičů Sukorady založen v roce 1913, v roce 2022 členská základna tvoří 36 členů. Historie obce Sukorady
Obec v jižní části Hořicka, v nadmořské výšce 262 metrů. století, přesněji do roku 1382. K tomu jak vznikl název obce je několik teorií. Podle pověsti za vsí na místě, kde je dnes hřbitov, stával hrad pana S**a, od toho odvozeno Sukohrad. Historickou skutečností je, že v lese na jih od vsi stávala tvrz Vysoká, která byla obklopena vodním příkopem, který ale trpěl nedostatkem vody. Bylo v něm rádo sucho a i od toho by mohl být odvozen nynější název. Zbytky tohoto tvrziště jsou velice dobře patrné a dnes se toto místo nazývá Pustý hrad. Jedním z prvních majitelů Sukorad je uváděn Hereš z Pecky. Po jeho smrti majetky přešly na krále. Z dalších, historicky význačných majitelů lze jmenovat Vojtěcha z Pernnštejna, který se stal majitelem vsi jako součástí panství Hořického v roce 1521. Pernštejnové byli vyhlášenými staviteli rybníků, zbudovali v okolí celou soustavu rybníků. Ale již roku 1532 byl Prenštejn vystřídán Janem Litoborským z Chlumu, hejtmanem hradeckého kraje. Roku 1535 bylo celé panství prodáno za 5000 kop grošů Petru Bohdaneckému z Hodkova. Od něho jej koupil Bernard Žehušický z Nestajova, který panství ihned prodal Zikmundova ze Smiřic. V roce 1538 se tak majiteli stal rod pánů Smiřických ze Smiřic. Ti v budování rybníků pokračovali. století byly rybníky postupně zrušeny. Zbytky hrází jsou v okolní krajině zachovány dodnes. Vypuknutí třicetileté války znamenalo konec vlády rodu Smiřických. Novým držitelem panství se stal roku 1622 Albrecht z Valštejna, který připojil panství Hořické ke svému Frýdlantskému knižectví. Po jeho zavraždění roku 1632, se o panství Hořické a jeho koupi zajímala paní Polyxena z Pernštejnu. Roku 1635 daroval císař Ferdinand II. panství Hořické s připojeným statkem Třebovětice, nejvyššímu komořímu hrabětí Jakubu Strozzimu za jeho věrné služby koruně. Z tohoto daru se však Jakub Strozzi dlouho netěšil. V závěti odkázal veškerý svůj majetek svým dvěma synům Oktaviánovi a Petrovi. Do plnoletosti synů, spravovala Hořické panství jejich matka Oktávie. Po smrti bratra Oktaviána roku 1654 připadá celé panství Petrovi. Příslušnými testamenty Petra Strozziho a jeho manželky Kateřiny byla pak založena nadace a majetky přešly do invalidního fondu v Hořicích. Zápis v zemských deskách z roku 1604 udává, že v Sukoradech se nachází devět usedlostí. Druhým nejstarším zápisem je Urbář panství Hořic z roku 1632, ve kterém je uvedeno rovněž devět usedlostí. Početní stav se změnil v průběhu třicetileté války. Berní rula z roku 1654 uvádí, že v Sukoradech je sedm usedlostí osedlých a tři usedlosti opuštěné nebo pusté. Soupis poddaných z roku 1651 sděluje, že všichni obyvatelé Sukorad jsou nekatolického vyznání, ale u všech byl předpoklad že přejdou na víru katolickou. Za časů první tak zvané vizitace, to jest soupisu v roce 1717, bylo v seznamech zaneseno 20 usedlostí. Stejný počet je uveden i v Tereziánském katastru. Během dalších sta let vzrostl počet osedlých domů na 40. Topografie Království českého z roku 1790 uvádí, že Sukorady již měly 33 usedlostí a o 45 let později v roce 1835 již 38 usedlostí a 230 obyvatel. století byla na hořickém panství provedena tzv. raabizace, tedy reforma, při níž byla panská půda rozparcelována a pronajata poddaným. Reformy přijaté po revolučním roce 1848 vedly k zániku vrchnostesnké správy a vznikly první politické okresy. V rámci územně správních reforem v Rakouském císařství, Rakousku-Uhersku, Československu, Protektorátu Čechy a Morava a Čssr patřily Sukorady do těchto politických okresů
•
o 1850-1868 Hořice
o 1868-1903 Hradec Králové
o 1903-1935 Nová Paka
o 1935-1942 Hořice
o 1942-1945 Dvůr Králové nad Labem
o 1945-1960 Hořice
o od 1960 Jičín
Do Josefínských reforem spadaly Sukorady pod Petrovickou farnost, od roku 1787 byly v rámci reforem přeřazeny pod lokální kaplanství v Lískovicích, které bylo roku 1855 povýšeno na farnost. Až do roku 1879, kdy byla v Sukoradech po několika žádostech na C.K úřady postavena škola, chodily děti ze Sukorad do školy v Lískovicích. Po mnoha odkladech, byl roku 1906, zřízen v obci hřbitov. V Sukoradech, jako ve většině tehdejších vesnic, bylo množství staveb ze dřeva, četné požáry donutily občany v předvečer 1. světové války, roku 1913, založit stálý hasičký sbor. Prvním starostou hasičů byl tehdejší starosta obce p. Alois Baudyš. Hospodářsko-čtenářský spolek Přemysl byl založen roku 1901. První záznam o hraní ochotnického divadla v obci se datuji do roku 1887, rok vzniku ochotnického divadelního spolku v Sukoradech není znám, roku 1903 přejíma ochotníky do své správy Hospodářsko- čtenářský spolek Přemysl. Po r. 1918 byly v repertoáru ochotníků hlavně legionářské hry, nejznámější hrou hranou v Sukoradech byla Růže ze Sibiře, poprvé uvedena v roce 1921. Roku 1921 vstoupil soubor do Sdružení divadelních ochotníků Hořického okresu, nazývaného Erbanův okrsek. Po 1. svět. válce vznikl v obci další divadelní soubor,roku 1924 dochází k jejich sloučení. Celkově bylo v letech 1926/1937 v obci sehráno 9 představení. Za 2.světové války, až na jednu vyjímku, kdy byla v roce 1942 uvedena divadelní hra Liduška z Pastoušky, byla činnost souboru přerušena. Činnost souboru byla nakrátko obnovena v roce 1946. V dalších letech zájem opadal a obě jeviště v Sukoradech byla zlikvidována. V roce 1923 provedena elektrifikace obce a roku 1930 byl do obce zaveden telefon. V roce 1940 v obci zřízena kanalizace. V roce 1943 byla vydlážděna hlavní silnice v obci. Roku 1952 byla v obci zřízena první autobusová linka. V průběhu let se neustále snižoval počet žáků navštěvující zdejší obecnou školu, ta byla uzavřena v roce 1976. V budově bývalé obecné školy pak, až do roku 2001, nadále fungovala školka. Významnou událostí v obci z posledních několika let, je zprovoznění vodovodu v roce 2011. V letech 2005 a 2015 proběhly v obci setkání s rodáky. Z kulturních památek je možné jmenovat barokní sochu Jana Nepomuckého z roku 1798, Sochu Svaté trojice z roku 1869 a pomník padlým v 1. světové válce. Při sčítání v roce 1921 bylo v Sukoradech 77 domů a 344 obyvatel a v osadě Kouty 11 domů a 46 obyvatel. Kronikář Michal Rozum
