10/07/2026
Miroslav Vosmik napsal poutavá slova o táborech. A právě tábory jsou jednou z hlavních náplní léta na DISU, tak rádi jeho myšlenky sdílíme! ☀️
👉 V posledních měsících před prázdninami se v Trianglu – centru pro rodinu častěji opakuje jedno téma: On/ona na ten tábor nechce. Má strach. Bude se mu/jí stýskat, nemá tam žádné kamarády. Nechceme ji/ho nutit.
Jako rodinný terapeut podobné rozhovory vedu každý rok a rozumím jim. Nejde o rodiče, kteří by byli lhostejní, naopak jsou to rodiče, kterým na dětech záleží a nechtějí je vystavit zbytečnému trápení, zároveň si uvědomují přínos takového tábora.
👉 Je to paradox, děti vyrůstají v prostředí, které je bezpečnější, pohodlnější a více kontrolované než kdykoli v historii. Přesto stále častěji mluvíme o úzkostech, nízké odolnosti nebo strachu z nových situací.
Psychická odolnost nevzniká tím, že odstraníme všechny důvody k obavám, ale tak, že dítě obavu prožije, zvládne ji a mozek si uloží zkušenost: "Bál jsem se. A stejně jsem to dokázal." Musí tu zkušenost zažít.
❤️ Proto cítím potřebu poděkovat všem vedoucím, instruktorům, zdravotníkům, kuchařům i dobrovolníkům, kteří odjíždějí s dětmi na tábory. Možná si ani neuvědomujete, jak významnou roli hrajete v jejich psychickém vývoji. ❤️
Tábor totiž nabízí něco, co dnešním dětem stále více chybí: vývojově přiměřenou míru nejistoty, autonomie a odpovědnosti.
🌲 Posilují fyzickou odolnost. Celodenní pohyb, nepohodlí, změny počasí, únava, batoh na zádech, spaní ve stanu nebo v chatce, pod širákem. Zjišťují, že jejich tělo zvládne mnohem víc, než si myslely.
🧠 Posilují psychickou odolnost. Učí se překonávat nejistotu, řešit konflikty, přijímat neúspěch, nést odpovědnost, dokončit věci i tehdy, když nejsou jednoduché. Objevují, že nepohodlí není katastrofa, ale běžná součást života.
👨👩👧 Získávají zdravou separaci od rodičů. Na pár týdnů se svět netočí kolem okamžité pomoci dospělých. Děti samy rozhodují, domlouvají se, zvládají drobné problémy a zjišťují, že jsou samostatnější, než si ony i jejich rodiče mysleli. Je to cenný protipól fenoménu vrtulníkového rodičovství.
📵 Hlavně odpočívají od mobilů, notifikací a sociálních sítí. Místo scrollování přichází skutečné rozhovory, smích, ticho, nuda i kreativita. Mozek dostává prostor soustředit se, úzkosti „odcházejí“.
🤝 Zažívají opravdové vztahy. Tváří v tvář. Přátelství, spolupráci, první spory i usmiřování, první lásky. Vztahy, které vznikají společně překonanou únavou, deštěm, noční hrou nebo táborovým ohněm. Takové vztahy mají často velkou intenzitu, a právě proto si je lidé pamatují celý život.
🌿 Objevují přírodu. Učí se, že svět není jen klimatizovaný interiér, wi-fi a all inclusive bufet.
Pokud vaše dítě říká: „Na tábor nepojedu,“ možná pomůže několik věcí, které se v terapii i vývojové psychologii opakovaně osvědčují, mrkněte na infografiku. 👇