10/03/2026
Hluboce nás zasáhla zpráva o úmrtí PhDr. Ferdinanda "Fedi" Vrábela, slovenského historika a publicisty, bývalého člena Ústavu politických vied Slovenskej akadémie vied, odborníka na československé dějiny a odboj, a také aktivního člena Československé obce legionářské. Vždy veselý bratr Feďo nás opustil v neděli 8. března 2026 ve věku 77 let.
Čest jeho památce, poděkování za jeho práci, a upřímnou soustrast jeho blízkým.
Ferdinand Vrábel se narodil 4. listopadu 1948 v obci Radzovce, okres Lučenec, na jižním Slovensku. V roce 1967 ukončil Střední všeobecně vzdělávací školu Boženy Slančíkové-Timravy v Lučenci, načež pokračoval ve studiu na Karlově univerzitě v Praze, kde si vybral obor archivnictví. Od dob svého středoškolského studia se zajímal o historii, zejména o středověk a dějiny husitského a bratřického hnutí v okolí Lučence a o dějiny národního obrození. Později svůj zájem zaměřil na novější dějiny, předně slovenské národní obrození, první světovou válku a československé legie, boje s Maďary z roku 1919, vztahy mezi Slováky a Čechy, a postavení národnostních menšin v první Československé republice. K uvedeným tématům publikoval několik knih a mnoho vědeckých i popularizačních článků v časopisech. K jeho nejvýznamnějším publikacím patří "Sarajevský atentát. Následnícky pár a Slovensko" (2014), "Zápisky legionára - Jozef Honza-Dubnický" (2014), "Slováci v československých légiách" (2018) a "Splnený sen. M. R. Štefánik a vznik Československa" (2018), "M. R. Štefánik očami detí a pre deti" (2018), nebo "Vlastenci a hrdinovia. Slováci v prvom odboji" (2021). O historii československých legií napsal řadu příspěvků do časopisů Vojenská história, Bradlo, Legionářský směr, Historická r***e a Vojnová kronika. V roce 2009 se stal členem Jednoty Československé obce legionářské v Českém Brodě, později také členem Republikového výboru ČsOL. Následující roky organizoval cyklistické přejezdy mezi rodištěm Milana Rastislava Štefánika v Košariské a rodištěm Tomáše Garrigue Masaryka v Hodoníně, kterých se účastnili Češi i Slováci. Tato krásná akce je moderním propojením jedinečných česko-slovenských vztahů, přičemž směry jízd se pravidelně střídají. Ferdinand Vrábel tuto tradici nejen založil, ale také se jízd pravidelně účastnil. Nevynechal také většinu zahraničních poutí Československé obce legionářské, zvláště těch směřujících na Slovensku k připomínce bojů roku 1919. V tomto ohledu bylo zásadní i jeho členství ve správní radě Nadácie Milana Rastislava Štefánika, která se díky jeho přičinění stala hlavním partnerem ČsOL (a následně i Ministerstva obrany České republiky) v aktivitách na území Slovenské republiky. Díky tomu se na Slovensko několikrát vypravil Legiovlak a zahájila se čile běžící rekonstrukce a evidence válečných hrobů. Na mapování vojenských hrobů a pomníků se podílel i coby spolupracovník a člen Spolku pro vojenská pietní místa (vets.cz). Poslední roky byl v důchodu a působil jako nezávislý publicista, účastnil se besed se studenty a širokou veřejností. Byl velice přátelský a skromný. Poslední roky jsme mohli být v kontaktu pouze prostřednictvím dobrého přítele Pavla Šestáka z Nadácie MRŠ, neboť náhlé zdravotní problémy dovedli bratra Feďu do péče bratislavských lékařů. Věřili jsme, že už bude lépe a brzy se znovu sejdeme. O to více nás čerstvá zpráva o jeho odchodu silně zasáhla.
Více na webových stránkách ČsOL, viz www.csol.cz/z-cinnosti-csol/aktualne/zemrel-br-ferdinand-vrabel/
___
Válečné hroby - Ministerstvo obrany ČR | Ministerstvo obrany České republiky | Ministerstvo obrany Slovenskej republiky | Slovenská akadémia vied | Boj o Slovensko 1919 | Vojenský historický ústav Bratislava | Vojenský historický ústav Praha | Vojenský ústřední archiv | Československá obec legionárska Jednota Slovensko | Československá obec legionářská
