Alka Wildlife

Domů
Česko
Dacice
Alka Wildlife

Zavolat Trasa Web Kontaktovat organizace

We are a non-profit NGO undertaking research and conservation of endangered species in the Czech Republic.

05/10/2026

Lehká váha, polochápavý ocas, silné nohy a otáčivé prsty – to jsou vlastnosti, které drží vzácnou myšivku horskou vysoko v bylinách. Na tenkých stoncích a stvolech balancuje, přelézá z rostliny na rostlinu. V hustých bylinných porostech horských mokřadů a luk našla svoji ekologickou niku a přežívá zde od doby ledové.

Ve zpomaleném záběru můžete vidět, jak se pohybuje a otáčí. Dobře je vidět, jak využívá ocas k vybalancování váhy těla i k přidržení u stonku.

V České republice žijí myšivky jen ve vyšších nadmořských výškách některých našich hor: v Novohradských horách, v jihovýchodní části Šumavy, v Jeseníkách, Rychlebských horách a v Beskydech.

02/10/2026

Los evropský, náš největší kopytník, mizí z přírody Šumavy a Pošumaví. Náš poslední losí záznam pochází z Vyšebrodska z roku 2022, od té doby nemáme ani fotky ani stopy, ani žádná pozorování 😞 Los Emil, který byl na Lipensko před rokem přemístěn rakouskými ochranáři právě proto, že se tu v minulosti nacházela stabilní losí populace, tu také nezůstal, možná proto, že zde už žádná populace není? Odešel na západní stranu Šumavy a už několik měsíců se pohřešuje...

Výskyt losa na území dnešní České republiky nebyl nikdy příliš hojný, vyskytoval se hlavně v nížinných oblastech Polabí, Poohří a jižní Moravy. Poslední záznamy před jeho vyhubením pocházejí z 16. století.

Znovu se na našem území začal objevovat od roku 1957. Šlo o migrující zvířata z Polska, kde se losovi díky přísné ochraně daří a jeho populace dlouhodobě narůstá. Od přelomu 60. a 70. let tak počet migrujících jedinců narůstal, zvyšovala se i délka jejich pobytu a vyrovnával se poměr pohlaví. V roce 1974 bylo na Jindřichohradecku zaznamenáno narození prvního mláděte, což lze považovat za první údaj o stálém výskytu losa na našem území.

Na Třeboňsku, v Novohradských horách a na Lipensku tak došlo k vytvoření stabilní populace druhu, ta ale už od 80.let klesá. Původně odhadovaná početnost 10-15 losů na pravém břehu Lipna už bohužel dávno neplatí a tak se losi pomalu stávají nejvzácnějšími obyvateli česko-rakouského pohraničí. Tomu odpovídají i naše vlastní záznamy, kdy mezi lety 2014-2016 jsme v této oblasti měli losy na fotopastech pravidelně. Od roku 2017, kdy mladou losici srazilo u Lipna auto, jsme ale měli jen jeden záznam v roce 2022 a moc doufáme, že to nebyl záznam poslední. 😞

30/09/2026

Sysel je ikonický obyvatel stepí. U nás sysli žijí v různém prostředí – v pasených stepních rezervacích, na travnatých letištích, při okraji měst či vesnic. Dvě charakteristiky mají tyto lokality společné, je to bezlesí a je tam sucho a teplo. I historicky se u nás sysli nacházeli v nížinách, případně v pahorkatinách, maximálně do 1000 m.n.m. V současnosti se všechny kolonie u nás nachází do 400 m.n.m. s jednou výjimkou v nadmořské výšce 600 m.n.m. Takřka všechny lokality výskytu sysla u nás spadají do oblasti ohraničené červencovou isotermou 17 °C.

Minulý týden se účastníci konference k malým savcům (Small Mammal Conservation Conference) včetně naší kolegyně vydali podívat na jednu z nejvýše položených kolonií sysla obecného, do pohoří Rila v Bulharsku. Tato unikátní populace se nachází v nadmořské výšce 2000 až 2600 m.n.m.! Správný biolog by na těchto horských pastvinách očekával sviště, ale mezi jalovci a klečí se nachází nory mnohem menší, nory sysla obecného. Sníh zde na jaře roztává až v květnu, sysli se zde tedy musí probouzet z hibernace o několik týdnů později než např. u nás. I v době návštěvy zde panovalo chladné počasí, padal sníh, ale když vysvitlo slunce, sysli stále ještě aktivní v tuto roční dobu vylezli z nor ven.

24/09/2026

Rysí kočka Lucka se narodila na jaře 2022 Sněžence z Boleticka. První rok svého života strávila s mamkou a pak se vydala na cestu za vlastním teritoriem. Nakonec se k našemu velkému překvapení usadila v česko-rakouském pohraničí, v lesích, které už byly z větší části obývané rysicemi Pomněnkou a Amálkou.

Taková tolerance nebývá u rysích samic vůbec obvyklá. Podle odborné literatury se jejich teritoria překrývají jen minimálně. Každá totiž potřebuje dostatečně velké území s množstvím kořisti – zejména srnčí a jelení zvěře – aby uživila sebe i svá mláďata. Aniž by kořist postupně ubývala, aby bylo pořád co jíst. 😊

Zdá se, že v případě Lucky tohle není vůbec problém. Letos úspěšně odchovala do samostatnosti celkem tři koťata! U samic na Šumavě je přitom průměrná velikost vrhu 2.09 koťat/samici a prvního roku života se dožije jen zhruba polovina z nich. Máme z toho velkou radost a přejeme Lucčiným potomkům, ať se jim daří! 💚

21/09/2026

Co je tohle ???!!! 🧐

Naše fotopast v bobřím hradu zachytila zvíře, nad kterým jsme si docela dlouho lámali hlavu. Nějaké podezření už máme, ale než vám ho prozradíme, chceme slyšet i vaše tipy. 😉

Kdo je podle vás záhadné zvíře z naší fotopasti? 👀

18/09/2026

Bobr evropský (první video) bývá zaměňován s nutrií říční (druhé video), což je invazní druh, který k nám byl zavlečen z Jižní Ameriky. Jak je ale rozlišíme?

✅ Nutrie má výrazné bílé vousy x bobr je nemá

✅ Ocas nutrie je kulatý x ocas bobra placatý

✅ Nutrie váží 5–10 kg x bobr 15-30 kg.

✅ Nutrie je často aktivní ve dne a není nijak plachá x bobr je převážně noční a člověku se vyhýbá.

✅ Nutrie se velmi rychle množí a tak lze na jedné lokalitě napočítat i 15 jedinců x průměrná velikost bobří rodiny u nás je 5 jedinců.

❗️Tvrzení, že někdo viděl na jedné lokalitě desítky bobrů je tak nesmysl, jednalo se zcela jistě o nutrie❗️

16/09/2026

Naše fotopast natočila mladého daňka skvrnitého, jak doslova masakruje malý stromek. Proč to dělá?

V období říje se podobnému chování říká fraying – samci otírají paroží a hlavu o keře a malé stromky, odírají kůru, lámou větve a stromky značí sekretem z čelních žláz. Jenže daňčí říje probíhá na podzim a naše video bylo natočeno letos v březnu, tedy v období, kdy už by měla být hormonální aktivita dávno na ústupu.

Co tedy našeho mladého daňka k útoku na nebohý stromek vedlo? Možná nevybitá energie či agresivita, možná si jen hraje – a možná má důvod, o kterém nemáme tušení. Zkrátka páni kluci. 😄

09/09/2026

Rysí kočka Pomněnka má k našim fotopastem poměrně neobvyklý vztah. Ráda před nimi s celou rodinou odpočívá, a to i několik dní v kuse, takže je na jejich přítomnost zvyklá. Zároveň je ale přesvědčená, že fotopasti je potřeba pravidelně kontrolovat a občas i pořádně profackovat. 😎🎥

Tuto rodinnou tradici předala všem svým potomkům – od prvního vrhu v roce 2021 až po ten loňský z roku 2025. O pravidelnou „údržbu fotopastí“ tak máme už několik let postaráno. 😅

07/09/2026

Po třech letech jsme se znovu podívali na Slovensko, jak se zde daří syslům. Tentokrát jsme navštívili několik lokalit na středním Slovensku.

Oproti situaci u nás, kdy počty syslů v podstatě stagnují, syslům na Slovensku se daří lépe. V roce 2025 kolegové odhadovali, že zde celkově počet syslů překročil 50 tisíc, tedy skoro 10 x více než u nás!

I přesto se jedná stále o ohrožený druh. Velké množství kolonií je malých, populace jsou fragmentované a mnoho z nich je velmi vzdálených, a tedy izolovaných od ostatních.

04/09/2026

🦦 Vydra říční je semiakvatická šelma obývající nejrůznější vodní a mokřadní prostředí Evropy. Jako vrcholový predátor vodních ekosystémů se živí především rybami, významnou součást její potravy tvoří také obojživelníci a raci.

💩 V rámci mezinárodní studie, na které se podílel i náš tým, jsme analyzovali trus vyder sesbíraný v České republice, Rakousku, Španělsku a Nizozemsku. Cílem bylo zjistit, zda se mikroplasty dostávají i do organismu tohoto vrcholového predátora.

⚠️ Mikroplasty byly zjištěny ve 23 % analyzovaných vzorků, přičemž nejčastěji se jednalo o plastová vlákna. Zastoupení jednotlivých typů mikroplastů i jejich množství se mezi sledovanými zeměmi výrazně lišily.

💧 Předpokládáme, že hlavním zdrojem mikroplastů v trávicí soustavě vyder je jejich potrava – tedy vodní živočichové stojící na nižších trofických úrovních.

❗️Výsledky našeho výzkumu tak ukazují, že znečištění mikroplasty vážně zasahuje i naše vodní ekosystémy.❗️

Adresa

Lidéřovice 62
Dacice
38001

Telefon

+420606598903

Web

https://www.alkawildlife.eu/

Upozornění

Buďte informováni jako první: pošleme vám e-mail, když Alka Wildlife zveřejní novinky a akce. Vaši e-mailovou adresu nepoužijeme k žádnému jinému účelu a odběr můžete kdykoli zrušit.