02/10/2026
Los evropský, náš největší kopytník, mizí z přírody Šumavy a Pošumaví. Náš poslední losí záznam pochází z Vyšebrodska z roku 2022, od té doby nemáme ani fotky ani stopy, ani žádná pozorování 😞 Los Emil, který byl na Lipensko před rokem přemístěn rakouskými ochranáři právě proto, že se tu v minulosti nacházela stabilní losí populace, tu také nezůstal, možná proto, že zde už žádná populace není? Odešel na západní stranu Šumavy a už několik měsíců se pohřešuje...
Výskyt losa na území dnešní České republiky nebyl nikdy příliš hojný, vyskytoval se hlavně v nížinných oblastech Polabí, Poohří a jižní Moravy. Poslední záznamy před jeho vyhubením pocházejí z 16. století.
Znovu se na našem území začal objevovat od roku 1957. Šlo o migrující zvířata z Polska, kde se losovi díky přísné ochraně daří a jeho populace dlouhodobě narůstá. Od přelomu 60. a 70. let tak počet migrujících jedinců narůstal, zvyšovala se i délka jejich pobytu a vyrovnával se poměr pohlaví. V roce 1974 bylo na Jindřichohradecku zaznamenáno narození prvního mláděte, což lze považovat za první údaj o stálém výskytu losa na našem území.
Na Třeboňsku, v Novohradských horách a na Lipensku tak došlo k vytvoření stabilní populace druhu, ta ale už od 80.let klesá. Původně odhadovaná početnost 10-15 losů na pravém břehu Lipna už bohužel dávno neplatí a tak se losi pomalu stávají nejvzácnějšími obyvateli česko-rakouského pohraničí. Tomu odpovídají i naše vlastní záznamy, kdy mezi lety 2014-2016 jsme v této oblasti měli losy na fotopastech pravidelně. Od roku 2017, kdy mladou losici srazilo u Lipna auto, jsme ale měli jen jeden záznam v roce 2022 a moc doufáme, že to nebyl záznam poslední. 😞