Alka Wildlife

Domů
česko
Dacice
Alka Wildlife

We are a non-profit NGO undertaking research and conservation of endangered species in the Czech Republic.

04/09/2026

🦦 Vydra říční je semiakvatická šelma obývající nejrůznější vodní a mokřadní prostředí Evropy. Jako vrcholový predátor vodních ekosystémů se živí především rybami, významnou součást její potravy tvoří také obojživelníci a raci.

💩 V rámci mezinárodní studie, na které se podílel i náš tým, jsme analyzovali trus vyder sesbíraný v České republice, Rakousku, Španělsku a Nizozemsku. Cílem bylo zjistit, zda se mikroplasty dostávají i do organismu tohoto vrcholového predátora.

⚠️ Mikroplasty byly zjištěny ve 23 % analyzovaných vzorků, přičemž nejčastěji se jednalo o plastová vlákna. Zastoupení jednotlivých typů mikroplastů i jejich množství se mezi sledovanými zeměmi výrazně lišily.

💧 Předpokládáme, že hlavním zdrojem mikroplastů v trávicí soustavě vyder je jejich potrava – tedy vodní živočichové stojící na nižších trofických úrovních.

❗️Výsledky našeho výzkumu tak ukazují, že znečištění mikroplasty vážně zasahuje i naše vodní ekosystémy.❗️

01/09/2026

Další video z bobřího mokřadu v česko-saském pohraničí ukazuje volavku popelavou jak si právě ulovila rybku k obědu. A tak se nabízí připomenout jeden poměrně rozšířený mýtus – že bobří hráze představují pro ryby nepřekonatelnou překážku.

🐟 Ryby překonávají bobří hráze různými otvory, přepadem vody, bočními rameny nebo při vyšších průtocích. Průchodnost přitom vždy závisí na konstrukci konkrétní hráze a druhu ryby.

🐟 Výzkum z Norska prokázal, že jak juvenilní pstruzi, tak juvenilní lososi byli v hojných počtech zaznamenáni pod bobřími mokřady i nad nimi a hráze nijak nebránily pohybu ryb nebo využívání úseků toku proti proudu.

🐟 Ještě zajímavější výsledky přineslo telemetrické sledování migrujících lipanů arktických přes hráze bobra kanadského. Průměrná pravděpodobnost překonání neporušené bobří hráze byla 88 %.

🐟 Bobr zároveň buduje tůně, boční ramena, zatopenou vegetaci a další prostředí, které rybám poskytuje úkryt, potravu a místa pro odpočinek i rozmnožování

Video: Landschaftspflegeverband
Sächsische Schweiz-Osterzgebirge e. V.

31/08/2026

Výstava fotografií našeho zesnulého kolegy Aleše Tomana, výborného zoologa a skvělého kamaráda, je nyní k vidění v Muzeu Vysočiny.

26/08/2026

Sezónu svého života letos zažívá rysí kocour Baron (první na videu) z lesů v okolí Vlachova Březí. Po delším soupeření se dvěma mladšími konkurenty se mu podařilo obsadit teritorium, které sdílí hned se dvěma rysicemi – Kačenkou (druhá na videu) a Lesněnkou (třetí na videu). A obě letos vodí koťata! 😍 🐾

Letošní sezóna přitom nebyla pro rysí rodiny kvůli extrémnímu počasí nijak jednoduchá. Naše fotopast zachytila v první polovině července mimořádně silnou bouřku doprovázenou krupobitím. Pro malá koťata v otevřeném terénu může takto intenzivní počasí představovat náročnou situaci. Naštěstí vše nasvědčuje tomu, že ji obě rysí rodiny zvládly bez úhony.

O to větší radost z letošních koťat máme. Naposledy jsme v této oblasti zaznamenali rozmnožování rysa v roce 2022. Od zmizení rysice Baronky a jejího partnera Piškota v roce 2023 tudy pouze procházeli mladí samci během migrace. Letošní data ale ukazují, že se sem rys opět vrací natrvalo – a tentokrát rovnou se dvěma rodinami. 💚

24/08/2026

I letos probíhá mapování výskytu dnes již velmi vzácného křečka polního. 🔍

🐹 Křeček je noční hlodavec, ale občas se objeví i za denního světla, tak jako tady na videu, kde se nám ukazuje ze všech stran. Je jedním z nejbarevnějších savců u nás.

🌾 Křeček polní, jak napovídá jeho český název, u nás žije zejména v polích. Dnešní převážně velmi intenzivní hospodaření je hlavní příčinou, proč křečci z naší krajiny mizí. A nejen u nás, ale v celém areálu svého rozšíření.

❗️Dle IUCN je od roku 2020 řazen mezi druhy celosvětově kriticky ohrožené.❗️

Pokud jste křečka polního viděli, dejte nám vědět! Děkujeme. 💚

Mapování křečků

21/08/2026

💧 Seznamte se s jedním z nejpodivuhodnějších evropských savců – vychucholem pyrenejským (Galemys pyrenaicus). Tenhle drobný zástupce hmyzožravců z čeledi krtkovitých (Talpide) se vyznačuje dlouhým pohyblivým „chobotkem“, mohutnými zadními tlapkami a dlouhým ocasem. Většinu svého života tráví ve vodě, kde loví bezobratlé živočichy na dně horských potoků a řek.

🐀 Vyskytuje se pouze na Pyrenejském poloostrově a patří mezi živočichy, o jejichž existenci řada lidí vůbec netuší. A není divu – je aktivní převážně v noci, žije skrytě a spatřit ho ve volné přírodě je mimořádně obtížné.

🔍 Vychuchol je také jedním z vodních savců, na kterém náš tým v čele s kolegou Fernando Mateos González zkoumal plasty ve vodním prostředí. V rámci výzkumu bylo sesbíráno 52 trusů z pěti různých povodí. Antropogenní materiály byly identifikování v 32,7 % vzorků, přičemž nejběžnější byly textilní vlákna jako hedvábí, syntetické vlákna z přírodnin, i umělé vlákna. Lze předpokládat, že do zažívacího traktu vychucholů se tento materiál dostává převážně z potravy, což jsou v tomto případě vodní bezobratlí.

⚠️ Studie tak bohužel potvrzuje předpoklad, že i na pohled nedotčené čisté horské toky jsou kontaminovány plasty 😞

foto a video: Sergi Munné Prat

18/08/2026

Unikátní záběry z bobřího mokřadu v česko-saském pohraničí zachytili bobra evropského, jak si opakovaně hoduje na netykavce žlaznaté (Impatiens grandulifera). 💪

⚠️ Netýkavka je nebezpečná invazní rostlina z Asie, která se rychle šíří podél našich toků a vytváří až 3 m vysoké husté porosty. Tím vytlačuje naše původní druhy rostlin a v některých oblastech tak zcela zarůstá břehy řek.

🪚 Je velmi obtížné se jí zbavit, jako doporučená metoda se uvádí opakované kosení nebo vytrhávání rostlin, náš bobr tedy postupuje podle oficiální metodiky na likvidaci tohoto druhu 😁

🌿 Tím bobr dává šanci na návrat našim původním druhům rostlin, které byly netykavkou vytlačeny

PS: Všimněte si, jak si bobr před jídlem způsobně očistí tlapky i čumák 😉

Video: Landschaftspflegeverband
Sächsische Schweiz-Osterzgebirge e. V.

15/08/2026

Srnec obecný a jelen evropský často obývají stejná území, jejich potravní strategie se ale liší. Srnec je typický okusovač a potravu si vybírá velmi selektivně – vyhledává především dobře stravitelné části rostlin, například listy a mladé výhony dřevin, má rád ostružiníky a borůvku. Jelen je naproti tomu mohem flexibilnější a v potravě u něj bylo popsáno nejméně 145 druhů rostlin.

Díky rozdílným potravním strategiím mohou oba druhy žít vedle sebe, jejich potravní niky se ale částečně překrývají – ve střední a severní Evropě nejvíce v zimě a na jaře, kdy je nedostatek potravy. Při vysokých populačních hustotách jelena proto může docházet ke konkurenci, při níž je menší a potravně selektivnější srnec znevýhodněn. Dlouhodobá studie z Francie například ukázala, že s rostoucí početností jelena klesala tělesná hmotnost srnčat v jejich první zimě.

Pěkný příklad přinesl také výzkum ze Słowińského národního parku v Polsku. V nelovené populaci zde dosahovala hustota jelena přibližně 26 jedinců/km² lesa, zatímco srnců bylo v průměru jen 2,4/km². V okolních hospodářských lesích žilo jelenů pouze přibližně 11–13/km², ale srnců naopak 4–5/km². V národním parku přitom vyžívání prostoru srncem negativně souviselo s přítomností jelena. V oblastech s nižší hustotou jelenů tento vztah ale zjištěn nebyl.

Přítomnost jelena tedy sama o sobě nemusí být pro srnce problém. Síla konkurence závisí na početnosti obou druhů, produktivitě prostředí, ročním období i dostupnosti jednotlivých druhů potravy. Při velmi vysoké hustotě jelenů ale může větší konkurent významně ovlivnit množství a kvalitu potravy dostupné srncům – a důsledky se mohou projevit nejen v tom, kde srnci žijí, ale dokonce i v jejich tělesné kondici. 🦌🌿

12/08/2026

Lidská činnost přináší do přírodního prostředí širokou škálu znečišťujících látek, které mění ekologické procesy a ohrožují volně žijící živočichy. Mezi polutanty stále většího významu se řadí i plasty. Jsou ve vzduchu, v půdě i ve vodě.

Náš tým a zejména kolega Fernando Mateos González se podílel na výzkumu plastů v hnízdech rorysů pod vedením profesora Álvaro Luna z Madridské Univerzity.

Studie odhalila přítomnost plastů a dalších materiálů vyrobených člověkem v hnízdech tří druhů rorýsů. Jedná se o první studii, která odhaluje rozsah znečištění v hnízdech rorýsů. Rorýsi jsou specifičtí v tom, že hnízdní materiál sbírají ve vzduchu. Rorýsi tedy sbírali poletující drobné plasty, které použili při stavbě svého hnízda.

Výzkumníci analyzovali 487 hnízd z 25 kolonií v sedmi evropských zemích, včetně České republiky, přičemž se zaměřili na tři druhy rorýsů: rorýse obecného (Apus apus), rorýse šedohnědého (Apus pallidus) a rorýse velkého (Tachymarptis melba). Výsledky byly zarážející: 36,5 % hnízd obsahovalo syntetické materiály, převážně plastový odpad.

Studie také odhalila přímou souvislost mezi lidskou činností a pravděpodobností výskytu plastu v hnízdech. V oblastech s větší lidskou stopou, jako jsou městské oblasti, se významně zvýšila pravděpodobnost nálezu plastu v hnízdech rorýsů.

Zjištění vyvolávají vážné obavy ohledně širších environmentálních důsledků atmosférické cirkulace plastů a jejího dopadu na různé ekosystémy a volně žijící živočichy.

10/08/2026

Vztahy mezi šelmami nejsou vůbec jednoduché. Vlk a liška jsou do určité míry potravní konkurenti, protože loví stejnou kořist, například zajíce a hlodavce. Pro lišku může být ale setkání s vlkem velmi nebezpečné – přestože není jeho běžnou kořistí, vlci za určitých okolností lišky zabíjejí.

Překvapivě ale může tento predační vztah fungovat i opačně. V Itálii se nedávno podařilo fotopastí zaznamenat lišku, která přímo z vlčího doupěte ulovila přibližně měsíční vlče.

A pak je tu ještě třetí stránka jejich vztahu: liška může ve vztahu k vlkovi vystupovat jako komenzál. Vlk loví velkou kořist, kterou často nespotřebuje celou, a lišky se na zbytcích jeho úlovků pravidelně přiživují.

Nové výzkumy z Polska dokonce ukazují pozitivní prostorovou asociaci mezi výskytem vlka a lišky – výhoda snadno dostupné potravy může totiž za určitých podmínek převážit nad rizikem.

Vlk tak může být pro lišku konkurentem, predátorem, ale zároveň i zdrojem potravy. 🐺🍖🦊

Adresa

Lidéřovice 62
Dacice
38001

Telefon

+420606598903

Internetová stránka

https://www.alkawildlife.eu/

Upozornění

Buďte informováni jako první, zašleme vám e-mail, když Alka Wildlife zveřejní novinky a akce. Vaše emailová adresa nebude použita pro žádný jiný účel a kdykoliv se můžete odhlásit.