Science Café Chodov

03/06/2026

Podívej se na tu starou fotografii. Zdá se obyčejná: matka a dvě malé dcery, zachycené někdy kolem roku 1906. Ticho, úsměv, rodinný okamžik.
A přitom se díváš na tři ženy, jejichž životy změnily vědu, kulturu i humanitární práci víc, než si tehdy kdo dokázal představit.
Ta žena uprostřed je Marie Curie. První žena v historii, která získala Nobelovu cenu. A dodnes jediná osoba, která má dvě Nobelovy ceny za vědu ve dvou různých oborech — fyzice (1903) a chemii (1911).
V laboratoři objevila polonium a radium. Popsala jevy radioaktivity, o kterých lidstvo do té doby nemělo tušení.
Ale možná největší experiment jejího života seděl přímo vedle ní: její dcery.
Irene — dcera, která pokračovala tam, kde matka začala
Nejstarší Irene vyrůstala mezi zkumavkami a přístroji. Chodila kolem laboratoře, jako kdyby to byl další pokoj v domě. Pozorovala matku, která pracovala do noci, chybuje, opravuje, bojuje — ne s lidmi, ale s neznámem.
V roce 1935 za svůj objev umělé radioaktivity získala Irene Nobelovu cenu za chemii společně s manželem Frédéricem Joliot-Curiem. Ukázali, že i stabilní prvky mohou být „přepnuty” do radioaktivního stavu — objev, který změnil medicínu, energetiku i vojenské technologie.
Eve — dcera, která si vybrala úplně jiný svět
Eve Curie nikdy netížila fyzika ani chemie. Vnímala svět slovy, hudbou, emocí. Stala se koncertní pianistkou. Později novinářkou. A po smrti své matky napsala světově proslulou biografii Madame Curie, která dodnes patří k nejlepším knihám o vědeckém životě 20. století. Během druhé světové války působila jako válečná korespondentka. Po válce zasvětila svůj život humanitární práci — stala se významnou osobností UNICEF a obhajovala práva dětí po celém světě.
Tři ženy. Tři cesty. Tři různé podoby velikosti.
Marie Curie dala světu nové prvky a nový způsob chápání hmoty. Irene dala světu umělou radioaktivitu — základ moderní nukleární medicíny. Eve dala světu příběhy, které připomínají, proč lidskost stojí za to chránit.
Společně — matka a dvě dcery — mají na kontě tři Nobelovy ceny. Rekord, který v historii rodin nemá obdoby.
Ale jejich skutečný odkaz neleží ve cti a medailích. Leží v tom, co ukázaly světu:
Že excelence může mít tisíce tváří. Že věda, umění i humanita jsou cesty stejné hodnoty. A že největší odkaz rodiče není v tom, co dokáže — ale v tom, co umožní objevit svým dětem.

KamPoMaturite.cz – pochop svět v souvislostech. Přijímačky i maturitu zvládneš s přehledem.

15/05/2026

Radiologická fyzička Simona Šimůnková, která byla u nás v Městská knihovna Chodov, má s kolegyní instagramový účet pro všechny, které zajímá, jak fungují a jak pomáhají radiodiagnostické a radioterapeutické přístroje. Sledujte! https://www.instagram.com/duo_behindtherays/

09/05/2026

Sir David Attenborough slaví narozeniny a i my se připojujeme ke gratulantům!
Muž, který nám ukázal přírodní krásy i divy naší planety tak, že jsme pochopili, jak unikátní místo k životu máme a jak je v zájmu nás všech toto místo chránit a starat se o něj. Děkujeme!

„Kéž by byl svět dvakrát tak velký – a polovina z něj byla stále neprozkoumaná.“

◼️ To je jedno z životních hesel britského šlechtice, který si získal srdce lidí po celém planetě.

👉 Jeho životní příběh je fascinující: https://czch.tv/sir-david

09/05/2026

Užitečné informace od chemičky Olinium, která byla v rámci Science Café i u nás v knihovně!

23/04/2026

Dnes nás navštívila radiologická fyzička Simona Šimůnková. Srozumitelně a s velkou dávkou naděje vysvětlila celý proces od diagnózy po léčbu závažných onemocnění, které už dnes umí s minimálním zásahem do zdravé tkáně vyřešit úžasně pokročilé technologie.
Děkujeme za návštěvu u nás v Městská knihovna Chodov ❤️

23/04/2026

Už dnes v 17 hodin v Městská knihovna Chodov.
Budeme se těšit na vaše dotazy! Vstup zdarma.

22/04/2026

Nezapomeňte - už zítra v 17 hod v Městská knihovna Chodov

19/04/2026

Už ve čtvrtek -> zkontrolujte si kalendáře! https://www.facebook.com/events/3008592272667850

09/11/2025

Právě tohle je jeden z dotazů, který vědkyně Kateřina zmínila při našem čtvrtečním v Městská knihovna Chodov. ⤵️

🍗 Pivo nebo víno k propečenému stehýnku? Katka nám dá možná úplně nový pohled na klasickou českou větu nedělního oběda “Jedno na lepší trávení” 👇

🍺DOTAZ🍺
Je pravda, že když zapijeme tučné jídlo alkoholem, typicky pivem, rychleji nám pak slehne a nebude nás bolet břicho?

⏱ MINUTOVÁ ODPOVĚĎ ⏱

😵Pocit plnosti způsobuje hlavně napětí stěny žaludku.
🍻Pivo, víno i whiskey vyprazdňování žaludku zpomalují.
🥃Stejně vyprazdňování žaludku zpomalují i roztoky s totožným množstvím etanolu, takže složkou zpomalující trávení je pravděpodobně samotný líh.

🌍 ODPOVĚĎ 🌍

🍷Představa, že sklenka alkoholu během jídla napomáhá rychlejšímu trávení, je rozšířená napříč mnoha zeměmi. Ať už jde například o tradiční pivo po kachně v Česku, nebo calvados podávaný jako digestiv v Normandii. O to překvapivější je zjištění, že alkohol může ve skutečnosti trávicí proces spíše zpomalit.
🍔Pokud sníme tučné jídlo, už v ústech vedle mechanického mělnění dochází k prvnímu štěpení tuků enzymem lipázou (v tomto případě jazykovou). Dále se tuky dostávají jícnem do žaludku, kde dochází k jejich dalšímu mělnění a štěpení lipázami. Zde mohou tuky ležet velmi dlouho (uvádí se až šest hodin) a pocit plnosti je dán právě napětím stěny žaludku a začátku tenkého střeva. Pro slehnutí je tedy třeba dostat potravu ze žaludku dále do tenkého střeva [1, 2].
Může nám s tím tedy pomoct alkohol?
🍺Pokud bychom předpokládali, že tou složkou usnadňující trávení je samotný etanol (líh), můžeme porovnávat pití alkoholického a nealkoholického piva. V takovém případě se ale ukazuje, že v tom žádný rozdíl není. Nestane se tedy, že by se nám po alkoholickém pivu vytrávilo rychleji než po nealkoholickém [3].

Mohou za to tedy jiné složky piva?
🍽️Polští vědci porovnávali plnost žaludku po požití piva, vína, whiskey a sladkého nápoje jako kontroly. Dále měřili i vyprazdňování žlučníku. Jak zjistili, vyprazdňování žaludku se pitím jakéhokoliv z testovaných alkoholických nápojů zpomalilo. Zpomalovalo se i vyprazdňování žlučníku, které urychluje trávení tuků v tenkém střevě, ze všech nápojů ho dokonce zpomalovalo nejvíce pivo [4].

🕗Dá se tedy říct, že pokud zapijeme tučné jídlo pivem, tak nejenže do sebe dostáváme celkem dost kalorií navíc, ale ještě nám bude těžko delší dobu. K obdobným závěrům dospěla i řada dalších studií, ať už s japonským švestkovým vínem [5], nebo německá studie s pivem a vínem [6]. Když porovnáme pivo s roztokem obsahujícím stejné množství etanolu, ukáže se, že zpomalují trávení stejně. Zdá se tedy, že právě etanol je látkou, která brzdí vyprazdňování žaludku [4].

🍻A pokud byste chtěli argumentovat, že urychlit trávení umí jen plzeňské pivo, což se taky traduje, tak vás i tady zklamu – zmiňovaní polští vědci používali ke studii právě to plzeňské.
Závěr
🚰Závěrem lze říct, že pitím jakéhokoliv alkoholického nápoje své trávení zpomalíme a paradoxně se budeme cítit plní déle, než když si k tučnému jídlu dáme vodu.

🧑‍🔬 Pro Zeptej se vědce odpovídala Katka.

✍️ ✍️ ✍️ ✍️ ✍️

Ing. Kateřina Žížalová, Ph.D., Ústav lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy

🧐 Odbornou revizi poskytl:
Mgr. Zuzana Šmotková, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR IOCB Prague - Institute of Organic Chemistry and Biochemistry , 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy

📑 Odpověď editovali:
Luděk Vašta
Hedvika Šimková
Markéta Brůnová
Dr. Ing. Kristýna Lapčíková, Ústav analytické chemie, VŠCHT Praha

🌐 Ke zveřejnění na sociálních sítích připravily:
Mgr. Ing. Jana Benešová
Mgr. Věra Milotová

📚 Zdroje najdete v komentáři. 👇