05/06/2026
PROPŮJČÍM SI ČLÁNEK OD EQISERVIS
“I vyjížďky mají svá pravidla!"
V minulém příspěvku jsme se zaměřili na pohyb po jízdárně, dnes se podíváme na to, jak se chovat s koněm v terénu.
🌟Projet se po loukách nebo po lese je pro většinu z nás příjemný relax a způsob, jak si vyčistit hlavu. I pro pohyb v přírodě však platí pravidla, která je potřeba dodržovat.
Všechny louky a pole mají majitele a ten na nich s největší pravděpodobností hospodaří. Stojí ho to úsilí, čas a peníze, je to pro něj zdroj obživy. Pro nás jakožto jezdce na koních (ale i pro pěší turisty) platí, že se po nich vždy pohybujeme tak, abychom úrodu nezničili. To znamená po cestě, pokud po louce nějaká vede, nebo úplně u kraje.
✅Nikdy! nejezdíme středem zasetého pole nebo loukou, kde už je vysoká tráva připravená k seči. Zákon o ochraně přírody a krajiny sice uvádí, že pokud se jedná o pozemek státní, obecní či v majetku právnické osoby, má každý právo na volný průchod, pochopitelně za předpokladu, že na pozemku nezpůsobí žádnou škodu. Ale pozor! Orná půda, louky a pastviny jsou však z práva průchodu vyloučeny v době, kdy může dojít k poškození porostů (např. obilí) či půdy nebo při pastvě dobytka. Pokud je majitelem soukromá osoba, má samozřejmě právo vstup na pozemek zakázat a takový zákaz pak musíte respektovat.
Když pomineme ničení úrody tak pohyb ve vysoké trávě přináší také rizika v podobě možných děr, které nevidíte, nebo mláďat čekajících na matku.
🦋Také lesy nejsou „ničí“ – jsou buď státní, nebo soukromé. Pro lesy platí tzv. institut obecného užívání, což v praxi znamená, že do všech lesů mají osoby volný vstup, aby mohly využít jeho rekreační funkci. Pohyb jezdců na koních je upraven v zákoně na ochranu přírody a krajiny a jasně říká, že se smíme pohybovat pouze po lesních cestách a vyznačených trasách (pokud nám vlastník lesa neudělí výjimku).
Možná patříte mezi ty šťastlivce, kteří mají koně ustájené v lokalitě, kde jsou nekonečné lesy a louky a vy na svých toulkách přírodou nikoho nepotkáte. Je nás ale mnoho, kdo se s koňmi pohybujeme v okolí menších či větších měst, vesnic, a potkáváme na svých vyjížďkách turisty a cyklisty. Vždy by na prvním místě měla být ohleduplnost a dodržování obecných zásad bezpečnosti:
🔹 klušeme a cváláme pouze tam, kde vidíme před sebe, vždy musíme mít koně pod kontrolou, abychom ho v případě problému mohli rychle zastavit
🔹 pokud míjíme chodce/cyklisty/jiné koně vždy!! přejdeme do kroku! To by měla být neprostá samozřejmost. I ten nejhodnější kůň může zareagovat nepřiměřeně.
🔹 les je v první řadě domovem zvěře, proto se chováme tak, abychom zvěř naší přítomností zbytečně nerušili (takže jak je psáno výše – pohyb pouze po cestách, nehalekat, nehlučet, nebrat do lesa psy, kteří za zvěří vybíhají!)
🔹 respektujeme případné zákazy vstupu do určité části lesa, ať už kvůli honu, klidu pro zvěř v období kdy vyvádí mladé, nebo třeba kvůli nebezpečí padajících stromů
📌Značené turistické stezky nejsou jezdcům na koních zapovězené, pohybovat se po nich můžeme zcela svobodně. Ale samozřejmě jak z názvu vyplývá, jedná se o turistickou stezku, takže lze předpokládat pohyb chodců či cyklistů a my to musíme mít stále na paměti.
📌A co silnice? Pohyb jezdců na koních na pozemních komunikacích upravuje silniční zákon. Ve chvíli, kdy s koněm jdete po silnici, zákon vás považuje za řidiče. Musíte tedy dodržovat stejná pravidla, jako ostatní řidiči – ježdění vpravo, při plánované změně směru dát znamení, atd. Samostatně se po silnici na koni smí pohybovat pouze osoby starší 15 let.
📌Stezek pro jezdce na koni označených dopravní značkou u nás zatím není mnoho, ale pokud taková podél silnice vede, musíte jí využít. Naopak do cyklopruhu či pruhu pro chodce, stejně jako na chodník, vstupovat nesmíte.
📌Věděli jste, že reflexní prvky za snížené viditelnosti pro pohyb po silnici nestačí? Zákon nám nařizuje být označen na levé straně neoslňujícím bílým světlem viditelným zepředu a červeným neoslňujícím světlem viditelným zezadu.
❤️Ano, je nám jasné že většina z vás teď kroutí hlavou a vzpomíná na nějaký nepříjemný zážitek – s troubícím autem na silnici, s cyklistou doslova „zapíchnutým“ koni v zadku, nebo s rodiči, kteří nemají ani minimální snahu zavolat stranou svoje děti pobíhající s křikem prostředkem cesty, případně s pejskařem, který nechá svého mazlíčka štěkat na koně a vůbec si při tom neuvědomuje, jakému nebezpečí vystavuje jak psa, tak jezdce na koni. Takovým situacím se zkrátka nevyhneme. Jenže naprostá většina lidí nemá o chování kolem koní ani ponětí a neumí si vůbec představit, jakou přehnanou reakci mohou někteří jednici vytvořit. Třeba ty silnice - jezdci mají přesně dáno, jak se na silnicích chovat, bohužel budoucí řidiči v autoškolách se o ohleduplnosti a zvýšené opatrnosti k jezdcům na koních neučí.
❤️Pokud máte možnost, vysvětlujte lidem, co vše se může stát, zkuste je v klidu trochu zasvětit do chování koní a do toho, jaké by mohlo mít následky. Jasně, ne s každým se dá mluvit, ale ze zkušenosti víme, že spousta lidí si vás vyslechne a často je jejich reakce „no vidíte, to mě vůbec nenapadlo, že by se něco takového mohlo stát“.
❤️Vzdělávat naše „nekoňské“ okolí je na nás. 😊
