25/07/2026
Štukatérství je o tvaru a ten by měl být uzpůsobený práci se světlem a stínem. Proto střídání ostrých hran, vypouklých a vydutých křivek v promyšleném způsobu, může vytvořit krásný efekt. Dříve to dobře věděli a vrchol této dovednosti byl v baroku. Dnes bohužel tato taktika zanikla a praxe pokud vůbec sáhne k tomuto prostředku, tak vyprodukuje primitivní tvar. Jak říkám nejčastěji, profil násobných desek. Přitluče se deska, nahodí se vrstva, pak další deska a další vrstva, pak další deska….a výsledek? Děsivý, tvrdý a neotesaný tvar. Zajisté je to neznalostí těch, kteří projektují, stejně jako úpadkem řemesla. Projekce by měla vědět, že výkres má pracovat i se třetím rozměrem. Zhotovitel, že existuje šablona. Ale ani samotné použití šablony nezaručuje kvalitní výsledek. Je třeba umět pracovat s tvarem a přemýšlet. Práce se šablonou byla dříve víceméně zednická dovednost.
Jaké poznání pro nás z toho je? Citace historických prostředků by měla být poučená a profesionální, jinak výsledek vyzní trapně a je lepší se k němu neuchylovat. Touto tvrdou řečí nechci zahanbit všechny nadšence, co se o něco snaží a použijí zmíněné desky. Všichni se učíme a řada lidí to také dělá z čistého nadšení, aby něco zachránila. Mají můj obdiv. Tímto statusem se trefuji především do řad profesionálů. Pojďme to změnit!
