PannFlora

PannFlora Kontaktní informace, mapa a trasa, kontaktní formulář, otevírací doba, služby, hodnocení, fotky, videa a oznámení od PannFlora, Organizace pro ochranu životního prostředí, Kotlářská 267/2, Brno.

PannFlora (Interreg AT–CZ 2021–2027) obnovuje odolné trávníky pomocí původních druhů – pro biodiverzitu, klima a praxi./PannFlora (Interreg AT–CZ 2021–2027) renaturiert Wiesen mit heimischen Arten – für Biodiversität, Klima und Praxis.

Jak vypadá trávník budoucnosti? A je to ještě vůbec trávník? Letošní počasí vyhlásilo neoficiální soutěž: Kdo vydrží nej...
23/08/2026

Jak vypadá trávník budoucnosti? A je to ještě vůbec trávník?

Letošní počasí vyhlásilo neoficiální soutěž: Kdo vydrží největší suchopár?

A kdo vyhrál a kdo naopak dostal na frak?

Trávy to letos moc nezvládly. V čele s dosavadním králem trávníků – jílkem vytrvalým, který byl letos z trůnu sesazen. A možná celkem definitivně. 👑

Naopak do popředí se dostaly dosavadní „Popelky“ trávníků. Místy třeba svlačec nebo rdesno – postrach všech zahrádkářů – ale i další „ne-trávy“.

A tak vyvstávají dvě otázky:

Budou trávníky budoucnosti vypadat takhle?
Doufáme, že ne. A právě proto je tu PannFlora.

A druhá otázka: Budeme jim ještě vůbec říkat trávníky?

Máte nějaký nápad na nový název? Sem s ním do komentářů. 🙂


------------------------------------------------------------
Wie sieht der Rasen der Zukunft aus? Und ist das überhaupt noch ein Rasen?

Das diesjährige Wetter hat einen inoffiziellen Wettbewerb ausgerufen: Wer hält die größte Trockenheit aus?

Und wer hat gewonnen – und wer ordentlich verloren?

Die Gräser haben sich dieses Jahr nicht gerade mit Ruhm bekleckert. Allen voran der bisherige König vieler Rasenmischungen – das Deutsche Weidelgras, das in diesem Sommer ziemlich deutlich vom Thron gestoßen wurde. Vielleicht sogar endgültig. 👑

Dafür rückten die bisherigen „Aschenputtel“ der Rasenflächen nach vorne. Stellenweise zum Beispiel Winde oder Knöterich – der Schrecken vieler Gärtnerinnen und Gärtner – aber auch andere „Nicht-Gräser“.

Damit stellen sich zwei Fragen:

Werden die Rasenflächen der Zukunft so aussehen?
Wir hoffen nicht. Und genau deshalb gibt es PannFlora.

Und die zweite Frage: Werden wir sie überhaupt noch Rasen nennen?

Haben Sie eine Idee für einen neuen Namen? Schreiben Sie sie uns in die Kommentare. 🙂



Ústav botaniky a zoologie Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity Agronomická fakulta MENDELU (MZLU, VŠZ) Výzkumný ústav pícninářský a Zemědělský výzkum Bio Forschung Austria

Jak se sbírá regionální osivo? Díl 2: Nejdřív povolení. 🌿Jedno z velkých zjištění projektu? Pokud chceme v jihomoravské ...
19/08/2026

Jak se sbírá regionální osivo? Díl 2: Nejdřív povolení. 🌿

Jedno z velkých zjištění projektu? Pokud chceme v jihomoravské krajině sbírat semena původních bylin, často musíme do chráněných území.

Běžná krajina je totiž mnohdy druhově chudá. A i tam, kde byliny ještě rostou, se kvůli časté seči často ani nedostanou k tvorbě semen.

Jenže v chráněném území si nemůžete jen tak říct: „Tahle kytka se mi líbí, vezmu si semínka domů.“ 🙂

Po sestavení seznamu druhů jsme proto strávili týdny až měsíce vyřizováním potřebných povolení pro vytipované lokality. V Česku je máme vyřízená u institucí, které mají jednotlivá chráněná území v gesci – AOPK ČR, Správy NP Podyjí a Krajského úřadu Jihomoravského kraje. S nimi také průběžně komunikujeme a vykazujeme, co a kde jsme nasbírali.

V Rakousku je situace trochu jiná. Naše cílové druhy tam častěji najdeme i mimo chráněná území. Jenže prakticky každý pozemek má vlastníka, takže pro každou lokalitu řešíme jeho souhlas a podle místa případně i souhlas ochrany přírody.

Než se tedy vůbec dostaneme do terénu, je za tím docela dost příprav a papírování.


------------------------------------------------
Wie wird regionales Saatgut gesammelt? Teil 2: Zuerst die Genehmigungen. 🌿

Eine der wichtigsten Erkenntnisse unseres Projekts? Wenn wir in der südmährischen Landschaft Samen heimischer Wildkräuter sammeln wollen, müssen wir oft Schutzgebiete aufsuchen.

Die gewöhnliche Kulturlandschaft ist nämlich vielerorts artenarm. Und selbst dort, wo Wildkräuter noch vorkommen, gelangen sie aufgrund der häufigen Mahd oft gar nicht mehr zur Samenreife.

In einem Schutzgebiet kann man jedoch nicht einfach sagen: „Diese Pflanze gefällt mir, ich nehme ein paar Samen mit nach Hause.“ 🙂

Nachdem wir die Artenliste erstellt hatten, verbrachten wir daher Wochen bis Monate damit, die erforderlichen Genehmigungen für die ausgewählten Standorte einzuholen. In Tschechien verfügen wir über die notwendigen Bewilligungen der Institutionen, die für die jeweiligen Schutzgebiete zuständig sind – AOPK ČR, die Nationalparkverwaltung Podyjí und das Regionalamt der Südmährischen Region. Mit ihnen stehen wir auch laufend in Kontakt und berichten regelmäßig darüber, was wir wo gesammelt haben.

In Österreich ist die Situation etwas anders. Dort finden wir unsere Zielarten häufiger auch außerhalb von Schutzgebieten. Allerdings hat praktisch jedes Grundstück einen Eigentümer. Deshalb benötigen wir für jeden Standort dessen Zustimmung und je nach Lage gegebenenfalls auch eine naturschutzrechtliche Genehmigung.

Bevor wir also überhaupt ins Gelände gehen können, steckt bereits eine ganze Menge Vorbereitung und Bürokratie dahinter.



Ústav botaniky a zoologie Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity Agronomická fakulta MENDELU (MZLU, VŠZ) Výzkumný ústav pícninářský a Zemědělský výzkum Bio Forschung Austria

✂️Sekat, nebo nesekat?Všichni teď vidíme, že městské trávníky mají k sytě zelené barvě daleko. A znovu se otevírá debata...
16/08/2026

✂️Sekat, nebo nesekat?

Všichni teď vidíme, že městské trávníky mají k sytě zelené barvě daleko. A znovu se otevírá debata, jestli sekat, nebo nesekat.

Jenže možná je zajímavější otázka: jak často sekat a co to s trávníkem dlouhodobě udělá? Jak se změní jeho druhové složení? Které druhy budou zvýhodněné a které naopak ustoupí?

Jednoduchá odpověď na to není.

Proto už v roce 2019 naši kolegové z Ústav botaniky a zoologie založili dlouhodobý demonstrační experiment, kterému říkáme Latinský čtverec. V běžném městském trávníku sledujeme tři různé režimy péče:

🌱 bez seče
✂️ seč 2× ročně
✂️✂️✂️ seč 6× ročně

A už několik let pozorujeme, jak se jednotlivé porosty mění.

Experiment jsme nově zařadili také do projektu PannFlora a na jeho konci se můžete těšit na výsledky. Do té doby se na něj můžete přijít podívat přímo do areálu kampusu MU.


----------------------------------------------------------------------
✂️Mähen oder nicht mähen?

Wir alle sehen gerade, dass die städtischen Rasenflächen von sattem Grün weit entfernt sind. Und wieder stellt sich die Frage: mähen oder nicht mähen?

Vielleicht ist aber eine andere Frage noch spannender: Wie oft sollte gemäht werden – und was macht das langfristig mit dem Rasen? Wie verändert sich die Artenzusammensetzung? Welche Arten profitieren und welche gehen zurück?

Eine einfache Antwort darauf gibt es nicht.

Deshalb haben unsere Kolleginnen und Kollegen vom Institut für Botanik und Zoologie bereits 2019 ein langfristiges Demonstrationsexperiment angelegt, das wir „Lateinisches Quadrat“ nennen. In einem gewöhnlichen städtischen Rasen untersuchen wir drei unterschiedliche Pflegeregime:

🌱 keine Mahd
✂️ Mahd 2× pro Jahr
✂️✂️✂️ Mahd 6× pro Jahr

Seit mehreren Jahren beobachten wir nun, wie sich die einzelnen Bestände verändern.

Das Experiment haben wir inzwischen auch in das Projekt PannFlora aufgenommen. Am Ende des Projekts werden wir die Ergebnisse vorstellen. Bis dahin können Sie sich das Experiment direkt auf dem Campus der Masaryk-Universität ansehen.



Ústav botaniky a zoologie Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity Agronomická fakulta MENDELU (MZLU, VŠZ) Výzkumný ústav pícninářský a Zemědělský výzkum Bio Forschung Austria

Posíláme pozdravy ze sběrů semínek! 🌿Sezóna je v plném proudu a počasí nám to letos rozhodně neusnadňuje – horko, sucho ...
12/08/2026

Posíláme pozdravy ze sběrů semínek! 🌿

Sezóna je v plném proudu a počasí nám to letos rozhodně neusnadňuje – horko, sucho a zase horko. Připadáme si trochu jako silničáři, kteří zrovna asfaltují novou dálnici. Soucítíme s nimi. Čest jejich práci! 😅

Některé lokality už mají parametry slušné venkovní sauny – jen místo ručníku máme sáčky na semínka a místo ochlazovacího bazénku hledáme nejbližší stín.

Tak nám držte palce, ať se nám toho podaří nasbírat co nejvíc a neupečeme se. 🙂


----------------------------------------------------
Wir schicken Grüße von der Samensammlung! 🌿

Die Saison ist in vollem Gange, und das Wetter macht es uns dieses Jahr wirklich nicht leicht – Hitze, Trockenheit und noch mehr Hitze. Manchmal fühlen wir uns ein bisschen wie Straßenarbeiter, die gerade eine neue Autobahn asphaltieren. Unser Mitgefühl ist bei ihnen. Respekt für ihre Arbeit! 😅

Manche Standorte haben inzwischen echte Sauna-Qualitäten – nur statt Handtuch haben wir Samentüten dabei und statt Abkühlbecken suchen wir den nächsten Schatten.

Drückt uns die Daumen, dass wir möglichst viel sammeln – und dabei nicht selbst gebacken werden. 🙂



Ústav botaniky a zoologie Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity Agronomická fakulta MENDELU (MZLU, VŠZ) Výzkumný ústav pícninářský a Zemědělský výzkum Bio Forschung Austria

Za měsíc se potkáme v Troubsku! 🌿Připomínáme workshop Produkce regionálního osiva v praxi, který proběhne 9. 9. 2026 v Z...
09/08/2026

Za měsíc se potkáme v Troubsku! 🌿

Připomínáme workshop Produkce regionálního osiva v praxi, který proběhne 9. 9. 2026 v Zemědělském výzkumu v Troubsku.

📅 9. 9. 2026, 9:30–15:30
📍 Troubsko

Účast i občerstvení jsou zdarma, kapacita je omezená.
👉 Přihlášky do 4. 9. 2026 na e-mail uvedený v pozvánce.


-------------------------------------------------
In einem Monat treffen wir uns in Troubsko! 🌿

Wir erinnern an unseren Workshop „Produktion von regionalem Saatgut in der Praxis“, der am 9. 9. 2026 bei Zemědělský výzkum in Troubsko stattfindet.

📅 9. 9. 2026, 9:30–15:30 Uhr
📍 Troubsko

Teilnahme und Verpflegung sind kostenlos, die Plätze sind begrenzt.
👉 Anmeldung bis 4. 9. 2026 an die in der Einladung angegebene E-Mail-Adresse.



Ústav botaniky a zoologie Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity Agronomická fakulta MENDELU (MZLU, VŠZ) Výzkumný ústav pícninářský a Zemědělský výzkum Bio Forschung Austria

Jak se sbírá regionální osivo? Díl 1: Které druhy vlastně sbírat? 🌿Než jsme vyrazili do terénu, museli jsme si nejprve u...
06/08/2026

Jak se sbírá regionální osivo? Díl 1: Které druhy vlastně sbírat? 🌿

Než jsme vyrazili do terénu, museli jsme si nejprve ujasnit, po kterých druzích budeme pátrat. A přistoupili jsme k tomu – jak jinak – vědecky.

Nejprve jsme definovali cílová rostlinná společenstva. Díky rozsáhlé České vegetační databázi jsme mohli zjistit, které druhy se v daných společenstvech objevují nejčastěji.

Ke každému druhu jsme následně doplnili jeho ekologické nároky, například vztah k teplotě, vlhkosti, půdní reakci nebo množství živin. Tady nám výrazně pomohla databáze Pladias, která propojuje údaje o české flóře, rozšíření druhů, jejich vlastnostech i vegetačních typech. Podobně jsme postupovali také v Rakousku.

Do výběru jsme zahrnuli i stupeň ohrožení a ochrany jednotlivých druhů. Z původního přehledu vznikla užší skupina přibližně 150 druhů, kterou jsme loni na jaře během kick-off meetingu diskutovali s odbornictvem z botaniky, ochrany přírody a produkce osiva.

Výsledkem je seznam o něco více než 100 druhů, se kterým nyní pracujeme a podle kterého plánujeme naše sběry.

Takto vypadala naše pracovní tabulka. :-) Trochu děsivá, že?


-----------------------------------------------------------
Wie wird regionales Saatgut gesammelt? Teil 1: Welche Arten sollen wir eigentlich sammeln? 🌿

Bevor wir ins Gelände aufgebrochen sind, mussten wir zunächst klären, nach welchen Arten wir überhaupt suchen wollen. Und dabei sind wir – wie könnte es anders sein – wissenschaftlich vorgegangen.

Zuerst haben wir die Zielpflanzengesellschaften definiert. Mithilfe der umfangreichen Tschechischen Vegetationsdatenbank konnten wir feststellen, welche Arten in diesen Gesellschaften am häufigsten vorkommen.

Anschließend haben wir für jede Art ihre ökologischen Ansprüche ergänzt, zum Beispiel in Bezug auf Temperatur, Feuchtigkeit, Bodenreaktion oder Nährstoffangebot. Dabei hat uns die Datenbank Pladias besonders geholfen. Sie verknüpft Informationen zur tschechischen Flora, zur Verbreitung der Arten, zu ihren Eigenschaften und zu Vegetationstypen. Ähnlich sind wir auch in Österreich vorgegangen.

Bei der Auswahl haben wir außerdem den Gefährdungs- und Schutzstatus der einzelnen Arten berücksichtigt. Aus der ursprünglichen Übersicht entstand so eine engere Auswahl von rund 150 Arten, die wir im vergangenen Frühjahr während unseres Kick-off-Meetings mit Fachleuten aus Botanik, Naturschutz und Saatgutproduktion diskutiert haben.

Das Ergebnis ist eine Liste mit etwas mehr als 100 Arten, mit der wir nun arbeiten und nach der wir unsere Sammlungen planen.

So sah unsere Arbeitstabelle aus. :-) Ein bisschen einschüchternd, oder?



Ústav botaniky a zoologie Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity Agronomická fakulta MENDELU (MZLU, VŠZ) Výzkumný ústav pícninářský a Zemědělský výzkum Bio Forschung Austria

Proč jsou teď trávníky spíš „sušenkové“ než zelené? 🌾Navazujeme na předchozí příspěvek z kontroly pilotních ploch. Dnes ...
02/08/2026

Proč jsou teď trávníky spíš „sušenkové“ než zelené? 🌾

Navazujeme na předchozí příspěvek z kontroly pilotních ploch. Dnes si vysvětlíme, proč mají trávníky místo svěží zelené spíš odstíny slámové až „sušenkové“ barvy – a proč z toho zatím nepanikaříme.

Většina běžných tráv potřebuje pro aktivní růst mírnější teploty a dostatek vody. A toho se jim letos opravdu nedostává. Proto mohou přejít do tzv. letní dormance.

Je to něco jako zimní spánek u medvěda, jen v létě. Trávy zastaví růst, omezí spotřebu energie a zásoby soustředí do kořenů a báze trsu. Listy mezitím zasychají. Jakmile se ochladí a zaprší, mohou znovu obrazit.

U stepních trav je tato reakce zcela běžná. U klasických městských trávníků nás ale hnědý porost může snadno vyděsit.

Hranice mezi dormancí a úplným odumřením však není ostrá. Záleží na druhu, stanovišti i způsobu péče. Pokud oslabený trávník dál zatěžujeme častým sečením nebo intenzivním sešlapem, můžeme ho posunout spíš ke smrti než k bezpečnému „letnímu spánku“.

A co s tím? Několik tipů máme. Ukážeme si je příště. 🙂


--------------------------------------
Warum sind die Rasenflächen derzeit eher „keksfarben“ als grün? 🌾

Wir knüpfen an unseren letzten Beitrag zur Kontrolle der Pilotflächen an. Heute erklären wir, warum die Rasenflächen statt frischem Grün eher stroh- bis „keksfarbene“ Töne zeigen – und warum wir deshalb vorerst nicht in Panik geraten.

Die meisten unserer gewöhnlichen Gräser benötigen für aktives Wachstum mildere Temperaturen und ausreichend Wasser. Beides bekommen sie in diesem Jahr kaum. Deshalb können sie in die sogenannte Sommerruhe übergehen.

Das ist ein bisschen wie der Winterschlaf eines Bären – nur im Sommer. Die Gräser stellen ihr Wachstum ein, reduzieren ihren Energieverbrauch und verlagern ihre Reserven in die Wurzeln und an die Basis der Horste. Die Blätter trocknen währenddessen ein. Sobald es wieder kühler wird und regnet, können sie erneut austreiben.

Bei Steppengräsern ist diese Reaktion ganz normal. Bei klassischen städtischen Rasenflächen kann ein brauner Bestand jedoch schnell beunruhigend wirken.

Die Grenze zwischen Sommerruhe und vollständigem Absterben ist allerdings nicht klar. Sie hängt von der Art, dem Standort und auch von der Pflege ab. Wenn ein geschwächter Rasen weiterhin häufig gemäht oder stark betreten wird, kann er sich schneller dem Absterben als einem sicheren „Sommerschlaf“ nähern.

Und was lässt sich dagegen tun? Ein paar Tipps haben wir. Die zeigen wir Ihnen beim nächsten Mal. 🙂



Ústav botaniky a zoologie Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity Agronomická fakulta MENDELU (MZLU, VŠZ) Výzkumný ústav pícninářský a Zemědělský výzkum Bio Forschung Austria

Vyrazili jsme zkontrolovat naše pilotní plochy. 🌿Sledovali jsme, jak se porosty vyvíjejí, které druhy se už prosadily a ...
29/07/2026

Vyrazili jsme zkontrolovat naše pilotní plochy. 🌿

Sledovali jsme, jak se porosty vyvíjejí, které druhy se už prosadily a jaká bude potřeba další péče. A ano, zatím to není právě nejhezčí podívaná. Mladé porosty vypadají trochu jako "sušenky" – ostatně stejně jako velká část okolní krajiny. Letošní sucho dává (nejen) semenáčkům opravdu zabrat.

Na výraznější výsledky si proto budeme muset počkat až do příštího roku. U lučních porostů je ostatně trpělivost skoro základní pracovní nástroj.

Každá plocha se vyvíjí trochu jinak podle stanoviště, počasí i způsobu založení. Pravidelné kontroly nám pomáhají vyhodnotit, co funguje a jak se o jednotlivé plochy dále starat.

A samozřejmě jsme pořídili i pár fotek. 👇


---------------------------------------------------
Wir waren unterwegs, um unsere Pilotflächen zu kontrollieren. 🌿

Wir haben beobachtet, welche Arten sich bereits etabliert haben und welche Pflege die Flächen künftig benötigen. Und ja, besonders schön sieht es im Moment noch nicht aus. Die jungen Bestände wirken ein wenig wie „Kekse“ – genauso wie die umliegende Landschaft. Die diesjährige Trockenheit macht nicht nur den Keimlingen ordentlich zu schaffen.

Auf deutlichere Ergebnisse müssen wir daher wohl bis zum nächsten Jahr warten. Bei Wiesenbeständen ist Geduld schließlich ein wichtiges Arbeitsmittel.

Die regelmäßigen Kontrollen helfen uns zu beurteilen, was funktioniert und wie die Flächen weiter gepflegt werden sollten.

Ein paar Fotos haben wir natürlich auch gemacht. 👇



Ústav botaniky a zoologie Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity Agronomická fakulta MENDELU (MZLU, VŠZ) Výzkumný ústav pícninářský a Zemědělský výzkum Bio Forschung Austria

Otevíráme nový seriál: Jak se sbírá regionální osivo? 🌿Na první pohled žádná věda – vyrazit na louku, nasbírat semena a ...
22/07/2026

Otevíráme nový seriál: Jak se sbírá regionální osivo? 🌿
Na první pohled žádná věda – vyrazit na louku, nasbírat semena a hotovo. Realita ale bývá mnohem pestřejší a složitější. Přípravy začínají už několik měsíců předem. Sběru předchází hledání vhodných lokalit i druhů, ověřování jejich historie, plánování termínů i vyřizování potřebných povolení. A ani po návratu z terénu práce nekončí.
V novém seriálu vám postupně ukážeme celý proces získávání regionálního osiva.
Začínáme už brzy. A vezmeme to pěkně od začátku. 🙂

—---------------------------------------------------------------------
Wir starten eine neue Serie: Wie wird regionales Saatgut gesammelt? 🌿
Auf den ersten Blick keine große Sache – auf die Wiese gehen, Samen sammeln und fertig. In der Realität ist der Prozess jedoch deutlich vielfältiger und komplexer. Die Vorbereitungen beginnen bereits mehrere Monate im Voraus. Vor der eigentlichen Sammlung stehen die Suche nach geeigneten Flächen und Arten, die Prüfung ihrer Vorgeschichte, die Planung der Termine und die Einholung der erforderlichen Genehmigungen. Und auch nach der Rückkehr aus dem Gelände ist die Arbeit noch nicht vorbei.
In unserer neuen Serie zeigen wir Ihnen Schritt für Schritt den gesamten Prozess der Gewinnung von regionalem Saatgut.
Wir starten schon bald – und beginnen ganz von vorne. 🙂


Ústav botaniky a zoologie Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity Agronomická fakulta MENDELU (MZLU, VŠZ) Výzkumný ústav pícninářský a Zemědělský výzkum Bio Forschung Austria

Máme tu další zářijovou akci! I když jsou prázdniny ještě v plném proudu, vyplatí se už teď poznamenat si do kalendáře n...
17/07/2026

Máme tu další zářijovou akci!

I když jsou prázdniny ještě v plném proudu, vyplatí se už teď poznamenat si do kalendáře náš workshop Produkce regionálního osiva v praxi.

Čeká vás nahlédnutí do celého procesu od sběru semen přes pěstování matečných porostů až po hotovou osivovou směs. Součástí programu bude také prohlídka areálu, matečnic a pilotní realizace.

📅 9. 9. 2026, 9:30–15:30
📍 Zemědělský výzkum, Troubsko

Účast i občerstvení jsou zdarma, kapacita je omezená.

👉 Přihlášky posílejte do 4. 9. 2026 na e-mail uvedený v pozvánce.


----------------------------------------------------------------------
Wir haben noch eine weitere Veranstaltung im September für Sie! 🌿

Auch wenn die Ferien noch in vollem Gange sind, lohnt es sich, unseren Workshop „Produktion von regionalem Saatgut in der Praxis“ schon jetzt im Kalender vorzumerken.

Sie erhalten Einblicke in den gesamten Prozess – von der Samensammlung über die Kultivierung von Mutterbeständen bis hin zur fertigen Saatgutmischung. Zum Programm gehören außerdem eine Besichtigung des Geländes, der Mutterbestände und einer Pilotfläche.

📅 9. 9. 2026, 9:30–15:30 Uhr
📍 Zemědělský výzkum, Troubsko

Teilnahme und Verpflegung sind kostenlos, die Plätze sind begrenzt.

👉 Bitte senden Sie Ihre Anmeldung bis zum 4. 9. 2026 an die in der Einladung angegebene E-Mail-Adresse.



Ústav botaniky a zoologie Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity Agronomická fakulta MENDELU (MZLU, VŠZ) Výzkumný ústav pícninářský a Zemědělský výzkum Bio Forschung Austria

Adresa

Kotlářská 267/2
Brno
61137

Telefon

+420549495109

Internetová stránka

Upozornění

Buďte informováni jako první, zašleme vám e-mail, když PannFlora zveřejní novinky a akce. Vaše emailová adresa nebude použita pro žádný jiný účel a kdykoliv se můžete odhlásit.

Odkazy

Sdílet

Kategorie