Archaia Brno z. ú.

03/06/2026

🔎 Archeologické léto 2026 s ARCHAIA Brno

I letos se zapojujeme do projektu Archeologické léto pořádaného Archeologickým ústavem AV ČR. Můžete těšit na několik prohlídek zajímavých lokalit, které povedou i naši archeologové.
🏰 Hrad Lelekovice u Brna
Jeden z nejlépe archeologicky prozkoumaných středověkých hradů u nás. Prohlídky povedou prof. PhDr. Josef Unger, CSc. a archeolog Mgr. Josef Jan Kovář.
https://www.archeologickeleto.cz/akce/hrad-lelekovice/
🏰 Státní hrad Veveří
Na hradě právě probíhá archeologický výzkum pod vedením Národního památkového ústavu. Prohlídkami vás provede archeolog Mgr. Josef Jan Kovář.
https://www.archeologickeleto.cz/akce/hrad-veveri/
🏺 Znojmo-Hradiště
Významná raně středověká lokalita, kterou představí náš bývalý dlouholetý kolega Mgr. Václav Kolařík.
https://www.archeologickeleto.cz/akce/znojmo-hradiste/
📅 Více informací a rezervace najdete na webu projektu Archeologické léto.

02/06/2026

Loosova vila v Hrušovanech u Brna

V jarních měsících tohoto roku se nám naskytla příležitost vyzkoušet si archeologii z období 20. století. Zkoumali jsme zahradu vily továrníka Viktora Bauera v Hrušovanech u Brna, kterou koupila obec v roce 2020. Výzkum byl zajímavý nejen archeologicky, ale i svým přesahem do krajinářské architektury.

Historie tohoto domu je těsně spjatá s místní cukrovarnickou rafinérií, jejíž počátky sahají do roku 1881. Bauer si nechal vypracovat plány v roce 1913 u významného architekta a svého přítele Adolfa Loose. Ten mu navrhnul budovu v puristickém stylu zakončenou plochou střechou a dvěma souměrnými terasami. Vilu, která měla sloužit k bydlení rodiny a zároveň být zázemím podnikové kanceláře, si Bauer dlouho neužil. Pobýval většinou v Brně na zámečku v Pisárkách a po roce 1948 mu byla vila znárodněna.

Současně se stavbou vily byla na západní straně založena okrasná zahrada s množstvím dřevin a keřů. Dokončení stavby vily je podle nových zjištění kladeno na podzim roku 1914. Po revoluci a následném znárodnění cukrovaru byla vila využívána různými způsoby. Nebyla příliš udržována a došlo k necitlivým úpravám exteriéru a interiéru. Stejným způsobem bylo zacházeno i se zahradou. Až na výjimky byla nahrazena nebo odstraněna většina rostlin a postupně zanikly i cesty.

Naším úkolem bylo objevit zaniklou síť cest a další zahradní prvky. Výzkumu předcházel geofyzikální průzkum ve spolupráci s Masarykovou univerzitou, díky kterému se podařilo alespoň částečně zmapovat původní kompozici zahrady.
Odkryli jsme pozůstatky cest vysypaných jemným pískem, drenážní vrstvy ze škváry i relikty původních zahradních prvků – pravděpodobně vodotrysku nebo altánu.
Ve výplních sond jsme našli také množství předmětů z 20. století – například fragmenty zahradních nádob, kovových technologických prvků nebo koupelnových obkladů. Ty mohou v budoucnu pomoci při obnově vily a její zahrady.

Zajímavým zjištěním byla i přítomnost množství keramiky z období pravěku, konkrétně doby bronzové až halštatu, a pak také z vrcholného až pozdního středověku. Ty pocházejí ale z navážek při úpravách terénu zahrady z 2. poloviny 20. století, zřejmě z blízkých lokalit. V obci Hrušovany a jejím okolí je doloženo osídlení právě z těchto období. (Ondřej Navrátil) Více info na https://www.archaiabrno.org/home/?acc=zapisnicek

27/05/2026

25/05/2026

Řecká sobota na hradě Veveří

V sobotu 23. května 2026 od 15 hodin proběhla v rámci 14. ročníku Řecké soboty na hradě Veveří veřejná prezentace prvních výsledků současného archeologického výzkumu, který na hradě provádí Národní památkový ústav ve spolupráci se společností ARCHAIA Brno z. ú.

Výzkum je zaměřen na prostor jižní brány a přilehlé skleníkové terasy, kterou v letech 1875–1876 nechala vybudovat kněžna Eleni Ypsilanti. Právě v 19. století, přesněji v letech 1844–1881, totiž hrad vlastnili členové významných řeckých rodů Sina a Ypsilanti.

Výzkum veřejnosti představil archeolog Mgr. Josef Jan Kovář.

13/05/2026

Archeologie na dětském táboře RangerCamp

Jedním z důležitých poslání archeologie je práce s veřejností – seznamovat naše spoluobčany (a nejen je) s tím, co děláme, proč to děláme a jaké metody a technologie používáme při odhalování a záchraně pokladů naší minulosti. Stejně důležité je vyvracet některé pevně zakořeněné mýty (například že archeologové zkoumají dinosaury) a představovat současný stav našeho poznání, které od časů průkopníků v 19. století urazilo dlouhou cestu.

Zatím největší letošní popularizační akce společnosti Archaia Brno proběhla začátkem května v Křižanově na Českomoravské vrchovině. V tamním rekreačním středisku Drak se od 6. do 10. května 2026 konal RangerCamp křesťanské skautské organizace Royal Rangers. Jedná se o tábor s přibližně 800 účastníky z celé České republiky, zaměřený na kolektivní sportovní hru ringo a řadu dalších aktivit, jako jsou turnaje v LARPu a deskových hrách, všestranná soutěž Ranger roku či prezentace různých zajímavých profesí a složek, například policie, armády nebo zdravotníků. Pro letošní, již 27. ročník si vedení RangerCampu pozvalo i nás, archeology.

Prezentaci archeologie jsme zahájili přednáškou, ve které jsme ukázali, co všechno musí archeolog umět a jaké vybavení má dnes k dispozici. To vše na příkladu vybraných současných výzkumů Archaia Brno, konkrétně prostoru budoucího Janáčkova kulturního centra v historickém jádru Brna, zříceniny gotického kláštera Rosa coeli v Dolních Kounicích a zejména státního hradu Veveří u Brna, kde od prosince loňského roku zkoumáme jižní bránu a přilehlou skleníkovou terasu. Po přednášce následovala komentovaná ukázka vzácných originálních artefaktů ze středověku a novověku i jejich přesných replik. Tuto část programu uzavřela diskuze, jejíž oficiální část ukončila až obědová pauza.

Další den následoval terénní workshop, na který archeologa Josefa Kováře přijel posílit jeho kolega Šimon Kochan z jihlavské pobočky Archaia Brno. Na dětském pískovišti v areálu základny jsme ukryli kovové plíšky, které děti následně vyhledávaly detektorem kovů a jejich hloubku zaměřovaly pomocí nivelačního přístroje. Kdo dobře zvládl obě činnosti, dostal drobný dárek na památku. Zvláště detektor kovů se stal velkým hitem a občas jsme museli odhánět samozvané asistenty, kteří se snažili pomáhat našim „pracujícím kolegům“, oděným ve služebních archeologických reflexních vestách.

Závěrem dodejme, že archeologické aktivity prezentované na RangerCampu 2026 se setkaly s velmi pozitivními ohlasy a věříme, že pro malé i velké účastníky se jednalo o hodnotně strávený čas, ze kterého snad vzejde obnovený zájem o dějiny naší vlasti i o možnosti jejích studia. A kdo ví, možná se z některého malého účastníka RangerCampu jednou stane člen budoucí generace našich kolegů. (Josef Jan Kovář)

24/04/2026

Hledáme brigádníky na archeologický výzkum na hradě Perštejně. DPP, mzda 150 - 170 Kč/hod. Kontakt: Ondřej Čmelák – 774 965 146; Archaia Brno z.ú.

23/04/2026

Brněnský klášter voršilek, původně klášter františkánek při kostele sv. Josefa, se nachází na nároží ulic Josefská a Orlí v městské části Brno-střed.
Jeho počátky sahají do let 1482–1484, kdy byl založen jako komunitní dům z iniciativy Markéty Goldschmidové, vdovy po zlatníkovi. Původně stál za hradbami města, před Židovskou branou, a obývaly jej terciářky františkánského řádu. Roku 1617 byl z rozhodnutí kardinála Františka z Ditrichštejna povýšen na regulérní klášter a současně byl vystavěn i kostel sv. Josefa.
Dnes je areál v majetku brněnského biskupství a čeká ho rozsáhlá revitalizace. V budoucnu bude zpřístupněn veřejnosti a vzniknou zde nové gastro provozy, obchody i byty. Součástí projektu jsou také podzemní garáže a nová budova na ulici Novobranská.
V klášteře probíhá dlouhodobý archeologický výzkum, který přináší zajímavé objevy. Jedním z nich je torzo sklepa nalezené v severozápadním rohu křížové chodby. Konstrukce i nalezené střepy naznačují, že by sklep mohl být středověkého až pozdně středověkého stáří. Objekt byl v průběhu času upravován a částečně narušen mladšími zásahy. (Antonín Zůbek – Ondřej Navrátil – David Merta)

02/04/2026

Na Zelený čtvrtek 2. dubna 2026 otevírá státní hrad Veveří své brány návštěvníkům. Jedna z nich však zůstane uzavřena – jižní (dolní) brána, kde právě probíhá její celková rekonstrukce včetně přilehlé skleníkové terasy s oranžerií.
Stavební aktivity na hradě pro nás archeology vždy představují vítanou příležitost nahlédnout takříkajíc „pod povrch“ této prvořadé národní kulturní památky. Hrad Veveří, jeden z největších a nejvýznamnějších moravských hradů, je z hlediska svého stavebně-historického vývoje pro odborníky dlouhodobě velkou výzvou.
Na současném výzkumu spojili síly archeologové z Národního památkového ústavu, který má hrad Veveří ve správě, a společnosti ARCHAIA Brno, z. ú. Bádání bylo zahájeno v prosinci minulého roku a neodradila nás ani nepřízeň počasí – v lednu ranní teploty na hradě klesaly až k −17 °C.
Odměnou za naše úsilí je řada nových poznatků a překvapivých zjištění, která jižní brána hradu dosud skrývala. O výsledky výzkumu se rádi podělíme po jeho dokončení.
Do té doby prosíme návštěvníky, aby respektovali zákaz vstupu do prostoru jižní brány a skleníkové terasy, kde z důvodu probíhajících prací hrozí zvýšené riziko úrazu. Děkujeme za pochopení.
Jozka Kovar

29/12/2025

Městské opevnění ve Veselí nad Moravou
Miroslav Dejmal – Michala Přibylová – Jakub Šimík

Už před nějakou dobou jsme informovali o výzkumu dalšího úseku městských hradeb ve Veselí nad Moravou, při stavbě domu přírody. Hradba byla v těchto místech následně v podstatě odstraněna. Smutný osud veselského městského opevnění, jehož nemnohé relikty jsou postupně odstraňovány, nás vedl k sepsání našich dosavadních znalostí o zdejší městské fortifikaci. Studie vyšla jako odborný článek (https://doi.org/10.47382/pv0662-08), jehož informační přínos pro odbornou i laickou veřejnost, snad pomůže k lepšímu povědomí o této neoficiální památce. Jejíž další části snad potká lepší osud....
Samotné opevnění bran vzniká patrně v 15. století. Součástí opevnění byla patrně městská hradební zeď, několik bašt a dvě brány. Opevnění sloužilo patrně ještě na počátku 17. století.

02/12/2025

Prof. PhDr. Josef Unger, CSc., archeolog-antropolg, emeritní profesor Masarykovy univerzity píše zastupitelům města Brna:

Představitelům Brna a ochráncům památek

S přáním pěkného adventního času sděluji, že při přednášce 25. listopadu
v Besedním domě týkající se výsledků archeologického výzkumu v areálu
Janáčkova kulturního centra, které se zúčastnily stovky občanů, jsme se
dozvěděli, že mimořádná památka objevená archeologickým výzkumem má být
odstraněna. Jedná se o kamenný měšťanský dům o celkovém půdorysu 10,5 x 8 m
s dochovanou výškou zdí 2,5 m. Navíc je k tomuto domu připojen unikátní
záchod. Celkem se jedná o mimořádnou památku středoevropského významu
z poloviny 13. stol. Terénní archeologický výzkum by zde měl skončit do
konce roku a potom by měla být tato památka odstraněna.

V Brně bylo již v 19. století zničeno několik středověkých stavebních
památek, ať již se jedná o kapli sv. Mikuláše na Nám. Svobody, nebo kapli
na Dominikánském náměstí. Dnes bychom jistě uvítali, kdyby tyto památky
zůstaly dochovány a tehdejší projekt se jim přizpůsobil. Bohužel zvítězil
tehdy bezohledný ekonomický zájem, který v té době pro Prahu pojmenoval
Vilém Mrštík jako triumf „Bestie triumfans“. Na druhé straně se za
posledních třicet let podařilo v Brně zachránit a prezentovat veřejnosti
několik středověkých stavebních památek odkrytých archeologickým výzkumem,
ať již se jedná o kryptu na Petrově, rotundu na Vídeňské, nebo část kostela
Všech svatých na Pekařské.

Záchrana měšťanského domu na Veselé by si vyžádala jen malou úpravu
projektu, což ve srovnání s významem této památky je jistě proveditelné.
Navíc vnitřní prostor, dobře přístupný z Veselé ulice, byl by jistě využit
ke kulturním účelů.

V současné době na počátku prosince je však jen málo času k tomu, aby také
zde nezvítězila ona „Bestia triumfans“ a tato památka z 13. stol. byla
zachráněna a nenechali jsme si ukrást kus historie Brna. Je k tomu třeba
okamžitě podniknout kroky k zastavení případné demolice a vyvolat jednání
vedoucí k záchraně a využití. Představitelé Brna, orgány památkové péče za
přispění sdělovacích prostředků, mají k tomu dost možností a záleží jen na
jejich odvaze a iniciativě. Jde jen o to, aby se tyto možnosti
nepromeškaly. Pokud se tuto památku podaří zachránit, tak vám to budoucnost
ocení.

V Brně dne 29. listopadu 2025.

Prof. PhDr. Josef Unger, CSc., archeolog-antropolg, emeritní profesor
Masarykovy univerzity