27/02/2026
Dne 26. února 2026 se konalo veřejné setkání, na němž se měl mimo jiné projednávat i plánovaný kulturní dům v lokalitě Ostrůvek. Kdo však přišel s očekáváním, že město otevře skutečnou debatu o smysluplnosti umístění tolik diskutované stavby do této kontroverzní lokality, musel být zklamán.
Přestože pan starosta úvodem uvedl, že by rád diskutoval i o tom, „kam kulturní dům umístit“, o samotném umístění je ze strany města už dávno rozhodnuto. Z dotazů, které na radnici během večera směřovaly, bylo zřejmé, že tato skutečnost nebyla široké veřejnosti vůbec zřejmá. „Veřejná debata“ v otevřeném plénu navíc trvala přibližně patnáct minut. Poté byla ukončena – zjevně dříve, než by mohlo zaznít, že většina přítomných se stavbou na Ostrůvku nesouhlasí.
Je proto namístě uvést věci na pravou míru. O tom, kde bude kulturní dům stát, bylo rozhodnuto bez širší veřejné diskuse a necelý rok před komunálními volbami. Vládnoucí koalice schválila na zasedání zastupitelstva 10. prosince 2025 podpis několika provázaných smluv. Ty počítají se směnou pozemků na Ostrůvku, které vlastní soukromý podnikatel provozující obchod s rybářskými potřebami, za městské pozemky o celkové výměře téměř 4 300 metrů čtverečních v atraktivní a dobře dostupné lokalitě u nového obchvatu Staré Boleslavi.
Podle schválených smluv má město převést vlastní pozemek v hodnotě téměř 24 milionů korun a zároveň vyplatit soukromému vlastníkovi dalších 35 milionů korun. Z majetku města tak odejde bezmála 60 milionů korun, aniž by za to město v tuto chvíli cokoliv získalo. Ostrůvek má do jeho vlastnictví přejít až za tři až šest let.
Jedinou „jistotou“ města je zástavní právo na dotčené pozemky. To však nepředstavuje skutečné protiplnění, ale pouze pojistku pro případ, že by dohoda ztroskotala. Hodnota pozemků se může v čase změnit a nikdo dnes nezaručí, že bude za několik let odpovídat částce, kterou město vydá předem. Pokud by navíc došlo ke sporu, město by muselo své prostředky složitě vymáhat soudní cestou. Prodej zastavených pozemků by mohl trvat roky a jeho výnos by nemusel pokrýt celou investovanou částku.
Ještě závažnější jsou sjednané sankce. Pokud město z jakéhokoli důvodu neuzavře finální kupní smlouvu – například proto, že zastupitelstvo neschválí změnu územního plánu – hrozí mu smluvní pokuta ve výši 25 milionů korun. To odpovídá zhruba desetině ročního investičního rozpočtu města Brandýs nad Labem–Stará Boleslav.
Smlouvy navíc podmiňují celý projekt konkrétní změnou územního plánu, a to v mimořádně krátké lhůtě 12 měsíců od jejich podpisu. Územní plán má přitom vznikat transparentně, za účasti veřejnosti a bez předem garantovaného výsledku. V tomto případě se však město zavazuje k určitému výsledku pod hrozbou milionových sankcí. Na podzim se navíc uskuteční komunální volby, takže o změně územního plánu může rozhodovat již zcela nové zastupitelstvo, které k projektu nemusí mít žádný vztah.
Tento text přitom upozorňuje pouze na právní a smluvní rizika, která jsou sama o sobě alarmující. Neřeší další zásadní otázky – například celkové náklady na vybudování kulturního centra, které podle oslovených odborníků ze stavebnictví mohou dosáhnout až půl miliardy korun, rizika spojená se záplavovou zónou ani reálnou dopravní obslužnost Ostrůvku. Nikdo zatím přesvědčivě nevysvětlil, jak se na Ostrůvek opakovaně dopraví až tisíc návštěvníků, kde budou parkovat a jaký dopad to bude mít na už dnes přetíženou dopravu.
Navzdory výše uvedeným rizikům město projekt posouvá dál. Radnice již připravuje vyhlášení architektonické soutěže na podobu kulturního domu. Ta bude znamenat další nemalé náklady – a to v situaci, kdy nejsou vyřešeny základní otázky územního plánu, ani celkové finanční náročnosti projektu. Město tak pokračuje v investicích do záměru, který je zatížen významnými právními i ekonomickými nejistotami.
Koalice Vyjsteměsto kulturní dům jako takový nezpochybňuje. Naopak. Pokud by však nesla odpovědnost za vedení města, již podepsané smlouvy by znovu otevřela a přehodnotila tak, aby byly minimalizovány právní a finanční dopady na město Brandýs nad Labem–Starou Boleslav. Dle našeho názoru by se lokalita pro kulturní dům měla vybírat na základě jasných kritérií – urbanistických, dopravních, ekonomických – a po otevřené debatě s veřejností. Ne stylem „náhodou jsem se dozvěděl, že je něco na prodej, tak to vezmeme“.
Pokud je hlavním impulzem pro strategickou investici města informace, že si někdo zrovna chystá prodat svůj objekt, nepůsobí to jako promyšlená koncepce rozvoje města, ale spíše jako realitní pohotovostní reakce. Kulturní dům si zaslouží víc než vzniknout jen proto, že se objevil vhodný inzerát.
Mgr. Štěpán Doležal
Autor textu je právník
