Bohuslav Martinů Institute

29/07/2026

Vyšlo nové číslo časopisu Martinů R***e (1/2026) ✨

Právě vyšlo nové číslo anglicky psaného periodika Martinů R***e (leden–červen 2026), které vydává Institut Bohuslava Martinů ve spolupráci s International Martinů Circle.

Můžete se těšit například na první díl rozsáhlého článku Bohuslav Martinů v spárech československé Státní bezpečnosti, který vrhá nové světlo na praktiky sledování, politický nátlak a Martinů postoj ke komunistickému režimu.

Nová kniha od malířky Veronika Bilkova osloví zejména milovníky výtvarného umění, ale zaujme i všechny příznivce hudby Martinů. V podrobném rozhovoru s autorkou hovoříme o jejích živých ilustracích a jejím jedinečném pohledu na svět Bohuslava Martinů.

Mezinárodní dosah skladatelovy hudby je zdůrazněn v článku Christian Arming diriguje Martinů v Hirošimě, rozsáhlém rozhovoru o symfoniích a ohlasu díla Martinů v tomto městě.

Závěr časopisu obsahuje také důležité oznámení předsedy IMC Michaela Crumpa, v němž nastiňuje významné strukturální změny v rámci International Martinů Circle a jejich dopad na budoucí činnost.

Podrobnější přehled obsahu a informace o možnostech objednání či přístupu k časopisu naleznete na našich webových stránkách:
👉 https://www.martinu.cz/cz/aktuality/2706-vyslo-nove-cislo-casopisu-martinu-revue-/

26/05/2026

Zemřel Dr. Brian Large (1937-2026). Režisérská legenda a autor
Martinů monografie 🕊

Se hlubokým zármutkem jsme přijali zprávu, že ve věku 89 let zemřel Dr. Brian Large, jedna z nejvýznamnějších osobností televizní režie klasické hudby a opery a také hluboký znalec a oddaný propagátor díla Bohuslava Martinů.

Svět si Briana Large pamatuje jako vizuálního vizionáře, který režíroval téměř stovku přenosů z Metropolitní opery, 20 ročníků novoročních koncertů Vídeňských filharmoniků, legendární koncert Tří tenorů v Římě či slavný Chéreauův Ring v Bayreuthu.

Studoval na Royal Academy of Music a University of London, kde získal doktoráty v hudbě a filozofii. Postgraduální studia ho zavedla do Prahy.

Výsledkem jeho několikaletého bádání v tehdejším Československu a Francii, kde úzce spolupracoval přímo s paní Charlotte Martinů, byla první anglická monografie o Bohuslavu Martinů (1975). Jako odborný poradce se podílel také na dokumentu BBC o životě a díle Bohuslava Martinů "Music of Exile" (1967).

V říjnu 2017 jsme měli tu čest přivítat Briana osobně v sídle Nadace Bohuslava Martinů, kde převzal Medaili Nadace BM za mimořádné zásluhy o propagaci skladatelova díla. Ještě v srpnu loňského roku se zúčastnil Bard Music Festivalu v USA, kde byl nesmírně šťastný, že mohl být osobně přítomen uvedení světové premiéry první verze opery Mariken z Nimègue, na jejíž kritické edici náš Institut za podpory Nadace BM pracoval.

Čest jeho památce. 🕊️

19/05/2026

19/05/2026

💿 Významný milník v diskografii Bohuslava Martinů

V polovině května 2026 vyšela u prestižního vydavatelství Deutsche Grammophon kompletní nahrávka šesti symfonií Bohuslava Martinů v interpretaci Bamberger Symphoniker pod vedením jejich šéfdirigenta Jakub Hrůša. Jedná se o vůbec první souborné vydání Martinů symfonického odkazu pod tímto světoznámým labelem a zároveň o další významný milník v Hrůšově dlouhodobé propagaci skladatelova díla doma i v zahraničí.

Pro Institut Bohuslava Martinů má toto vydání i symbolický rozměr. Na oficiální fotografii obalu kompletu drží Jakub Hrůša v rukou kritické vydání 4. symfonie Bohuslava Martinů, jeden ze 14 dosud
vydaných svazků Souborného vydání díla Bohuslava Martinů (BMCE). Tento detail připomíná důležité propojení interpretační praxe s dlouhodobou vědecko-kritickou činností Institutu, který od roku 2014 připravuje textově spolehlivé notové edice skladatelova díla.

Nahrávka již nyní získává výraznou pozornost mezinárodní kritiky. Britský publicista Norman Lebrecht ve své recenzi (zprostředkované portálem Opera PLUS) vyzdvihl hluboké porozumění skladatelově hudební řeči a vzácnou syntézu energie a lyrické jemnosti slovy: „Pokud vás Hrůšův Martinů nedojme, vyhledejte lékaře.“ Kompletní set tak představuje jeden z nejvýraznějších současných pohledů na Martinů symfonickou tvorbu v mezinárodním kontextu.

🔗 Detaily o vydání, ukázky a první zahraniční i domácí recenze naleznete zde:

Deutsche Grammophon: https://www.deutschegrammophon.com/en/catalogue/products/martin-the-symphonies-jakub-hrsa-14082

Presto Music: https://www.prestomusic.com/classical/articles/7151--recording-of-the-week-jakub-hr-sa-conducts-symphonies-by-bohuslav-martin

The Guardian: https://www.theguardian.com/music/2026/may/14/martinu-symphonies-1-6-album-review-bamberg-symphony-jakub-hrusa

Opera Plus: https://operaplus.cz/album-tydne-normana-lebrechta-pokud-vas-hrusuv-martinu-nedojme-vyhledejte-lekare/

13/05/2026

S hlubokým zármutkem jsme přijali zprávu o úmrtí muzikoložky a dlouholeté rozhlasové redaktorky PhDr. Jitky Fukačové, výrazné osobnosti brněnského hudebního života a průkopnice moderní rozhlasové dramaturgie. Její práce byla spjata také s tvorbou Bohuslava Martinů, jíž se v brněnském rozhlase systematicky věnovala. 🕊

Jitka Fukačová stála u zrodu tradice pravidelných měsíčních přímých přenosů z Janáčkovy opery, kterou zahájila historickým přenosem premiéry Příhod lišky Bystroušky v roce 1965. Její koncepční dramaturgie vedla k vytvoření rozsáhlého archivu nahrávek dokumentujících nejen tehdejší generaci sólistů, ale také uvádění zásadních děl 20. století, včetně oper Arnolda Schönberga, Francise Poulenca či Dariuse Milhauda.

Významně přispěla také k propagaci díla Bohuslava Martinů. Pod jejím vedením vznikla světová rozhlasová premiéra opery Slzy nože (1969) a nahrávka Veselohry na mostě, oceněná roku 1986 v Paříži Zlatým Orfeem. Její práce tak zásadním způsobem obohatila dokumentaci i recepci Martinů v českém i mezinárodním kontextu.

Odchod dr. Jitky Fukačové znamená ztrátu pro českou hudební kulturu, rozhlasovou dramaturgii i odbornou komunitu věnující se odkazu Bohuslava Martinů. Zůstává po ní mimořádné dílo, které bude nadále sloužit jako cenný pramen pro badatele, interprety i posluchače.

09/04/2026

16/03/2026

📅 Před 88 lety měla v Praze světovou premiéru opera Juliette Bohuslava Martinů

Dne 16. března 1938 zazněla v Národním divadle poprvé opera Juliette aneb Snář. Bohuslav Martinů ji zkomponoval v Paříži v letech 1936–1937 na vlastní libreto podle divadelní hry Georges Neveux.

Juliette byla pro Martinů jedním z jeho největších životních triumfů. Podařilo se mu sestavit vynikající umělecký tým: operu nastudoval tehdejší šéf opery Národního divadla Václav Talich, režíroval ji Jindřich Honzl a scénu vytvořil samotný František Muzika. Právě tato práce se stala pro Muziku natolik zásadní, že v jeho vlastní tvorbě dala vzniknout stylu, který bývá označován jako „styl období Julietty“.

Premiéra s Otou Horákovou v titulní roli a Jaroslavem Gleichem jako Michelem přinesla skladateli velký úspěch, za který byl Martinů Talichovi nesmírně vděčný. Z časového hlediska se však dostala do velmi nešťastné doby – společenská situace v zemi byla již velmi napjatá a šlo tak o jeden z posledních záblesků Martinů díla u nás, než se zde skladatel stal de facto personou non grata.

📷 Na fotografii: Jindřich Honzl, Jaroslav Gleich, Georges Neveux, Václav Talich, Ota Horáková a Bohuslav Martinů v den světové premiéry.

🎭 Aktuálně: Po mnoha letech tuto výjimečnou operu již příští měsíc provede Opera Wrocławska. V Polsku byla Juliette naposledy uvedena v roce 1978 v Lodži. Více informací: https://www.opera.wroclaw.pl/1/spektakl.php?_id=6447

10/03/2026

10. března 1944 zemřela Karolina Martinů, matka Bohuslava Martinů.

Rodiče skladatele tvořili výrazný kontrast. Otec Ferdinand, pověžný ve věži kostela sv. Jakuba v Poličce, byl veselý a rozpustilý muž – převlékal se do kostýmu medvěda, choval andulky a učil špačka zpívat „Jede, jede poštovský panáček“.

Maminka Karolina byla naopak vážnější, energická a přísná. Podle vzpomínek Bohuslava Martinů a jeho sestry však téměř neustále zpívávala – silným tremolem, které syna prý poněkud rozčilovalo.

Právě díky její praktičnosti dokázala rodina i ve velmi skromných podmínkách vytvořit na věži poličského kostela příjemné a funkční prostředí pro život. Karolina si přivydělávala praním a škrobením prádla pro poličské měšťany, zatímco Ferdinand vedle služby pověžného pracoval také jako švec.

I poté, co Bohuslav Martinů v roce 1923 odešel do Paříže, zůstával s matkou v kontaktu. Po celý život si spolu dopisovali a skladatel jí ze zahraničí pravidelně psal o své práci, každodenních starostech a doptával se na dění doma v Poličce (viz např. Bohuslav Martinů: Dopisy domů).

Na fotografii vidíme Bohuslava Martinů s jeho matkou Karolinou na lavičce v altánu na zahradě domu č. p. 182 v ulici Svépomoc v Poličce (kolem let 1927–1928).

09/03/2026

Vážení příznivci hudby Bohuslava Martinů,

měsíc březen nabízí mimořádně bohatý program, ve kterém se díla našeho skladatele rozezní v koncertních sálech od Plzně až po New York. 🎶

Podrobné informace o těchto i mnoha dalších koncertech naleznete v našem on-line kalendáři na webových stránkách Institutu.

Detailní přehled zde:
🔗 https://www.martinu.cz/cz/kalendar/

Těšíme se na vaši návštěvu v koncertních sálech!