je sdružení, založené na základě událostí v mém životě. S mojí o dva roky starší sestrou jsme se snažily pomáhat už jako děti. Zasáhla mě doba, kdy mi bylo kolem 8 let a v té době jsme bydlely s rodiči na Smíchově na Praze 5. Byla tam nádherná velká zahrada, kde žila spousta kočiček bez domova. Bylo to kolem roku 1985. Kastrace v této době nebyla moc známá. Do toho začali stavět strahovský tunel a
zahrady bylo čím dál tím méně. Kolem roku 1987 se lidé z baráku rozhodli situaci řešit. Nám bylo řečeno, že si kočičky vzali hodní lidé. Asi po dvou měsících jsme se dověděly, že kočky byly na veterině utraceny. Uplynul čas a kolem roku 1994 jsme začaly vozit zbídačená štěňata od opilců z hor, kteří štěňata likvidovali nebo nechávali umřít hlady. Převážně jsme je od nich odkoupily. Psy trápili a nebyla kolikrát jiná možnost než obětovat peníze z brigád. Vše trvalo pár let. Dostala se k nám i štěňata, která chtěli lidé použít na psí sádlo. Štěňata byla vždy neskutečně začervená a zablešená. Bohužel je stále dost lidí, kteří odmítají kastraci, je to prý proti přírodě. Vzápětí jdou pro právě narozená koťata nebo štěňata, hodí s nimi o zem, utopí je nebo je dají dětem na hraní a ony je přejedou na kole. To není prý proti přírodě. Událostí je tolik, že na to nestačí jen pár řádků. Zvířat co potřebují podat pomocnou ruku je stále více. Pokud budete chtít pomoci, budeme rády.
