ČSOP Benešov

08/06/2026

Jedním z invazních druhů, který velmi často potkáte i na Benešovsku je lupina mnoholistá.
Zapojte se do její likvidace, vytvořte si krásnou kytici, zašlete fotografii a můžete vyhrát zajímavé ceny.

Jaké další invazní rostliny máme kolem sebe?

Možná budete překvapeni, kolik jich nalezneme v našich zahradách i v přírodě.

Soutěž „Lupiniáda aneb zatoč s lupinou a vyhraj“ 🎁

S příchodem Týdne invazních druhů se zaměřujeme na jednu z nejrozšířenějších nepůvodních rostlin u nás – invazní lupinu mnoholistou. Ta pochází ze Severní Ameriky, rychle se rozrůstá a zabírá místo k životu původním druhům rostlin. Navíc obohacuje půdu o dusíkaté látky, a tím vytlačuje rostliny, které dusík nerady. Přestože na první pohled působí krásně, v přírodě způsobuje velké škody.

Do letošní CELOREPUBLIKOVÉ soutěže se můžete zapojit tak, že lupinu jednoduše začnete odstraňovat – trhejte ji, sekejte a važte z ní kytice. Ať už vytvoříte krásnou aranžovanou kytici, nebo se pustíte do poctivého kosení či vytrhávání, každá odstraněná rostlina se počítá.

Své výtvory vyfoťte nebo natočte, zachyťte, jak jste si s lupinou poradili, a pošlete je na náš facebookový profil pod tento příspěvek, do zpráv nebo na e-mail [email protected]. Informace o výskytu můžete také zapsat do mobilní aplikace BioLog. Soutěž potrvá do neděle 21. 6. 2026.

Tři nejkrásnější kytice lupiny odměníme stylovým tričkem, další dvě kytice získají praktickou tašku s motivem chráněných druhů a tři nejzajímavější počiny v kosení či vytrhávání lupiny oceníme tričkem a dalšími propagačními materiály. Těšíme se na vaše fotografie či videa.

Invazní druhy mapujeme v rámci projektu Mapování a monitoring invazních druhů (InvazMap). Cílem projektu je získání detailních informací o jejich aktuálním rozšíření a s tím související získání podkladů pro jejich budoucí likvidaci včetně zamezení dalšího šíření. Projekt je spolufinancován Evropskou unií.

https://invaznidruhy.aopk.gov.cz/tyden-invaznich-druhu

02/06/2026

Připomínky Českého svazu Český svaz ochránců přírody k akceleračním zónám zaslané Ministerstvu pro místní rozvoj.

Český svaz ochránců přírody podal Ministerstvo pro místní rozvoj připomínky ke strategickým dokumentům, které vymezují tzv. akcelerační zóny, tedy oblasti pro zrychlenou výstavbu větrných a solárních elektráren v České republice. Podle stanoviska Českého svazu ochránců přírody by stávající vládní návrh mohl na některých lokalitách přinést nepřiměřená rizika pro volně žijící živočichy a krajinný ráz.

⛰️ Připomínky z hlediska ochrany krajinného rázu
Nesouhlasíme s vládním vyhodnocením, které vliv plánovaných větrných elektráren na krajinný ráz označuje jako pouze mírně negativní. Moderní turbíny o celkové výšce přes 180 metrů představují výrazné technické dominanty s pohyblivými rotory a bezpečnostním zábleskovým značením, jejichž zřetelná viditelnost dosahuje minimálně 10 kilometrů. Požadujeme úplné vyřazení třinácti specifických lokalit. Tyto zóny se nacházejí v bezprostřední blízkosti chráněných krajinných oblastí, přírodních parků či národních kulturních památek, jejichž panorama a estetické hodnoty by byly umístěním staveb znehodnoceny.

🦅 Připomínky z hlediska ochrany volně žijících ptáků a letounů
Dále upozorňujeme na rizika spojená s neúplnými podklady o výskytu chráněných živočichů v navrhovaných oblastech. Použitá mapa citlivosti ptáků na větrné elektrárny vykazuje na přibližně polovině území České republiky minimální nebo žádné údaje a zcela opomíjí pohyb nehnízdících či migrujících jedinců. Pětikilometrové ochranné zóny kolem hnízdišť velkých dravců, jako je orel mořský nebo luňák červený, neodpovídají jejich reálnému akčnímu rádiu, které běžně dosahuje 10 až 15 kilometrů. U netopýrů navíc státu zcela chybí informace o jejich letových koridorech, protože standardní detekční technika mapuje aktivitu letounů pouze do výšky 40 metrů, zatímco zvířata prokazatelně migrují v prostoru vyšších stovek metrů přímo v dosahu rotorů.

Kompletní znění připomínek: https://csop.cz/rozvoj-obnovitelnych-zdroju-musi-jit-ruku-v-ruce-s-ochranou-prirody-a-krajinneho-razu/

15/04/2026

A co že jsme to zač?

09/04/2026

Achich ouvej.
Co nás všechno ještě čeká...

16/03/2026

Co k tomu dodat.
Kdo chodí do přírody, tak to vidí. Louky rozryté prasaty, všechny stromky mimo oplocenky sežrané. A kdo za to může? Podle myslivců ochrana přírody a ohrožené druhy šelem, které se vrací do přírody.
Rybníky a řeky považují za sádky sloužící k produkci ryb. Břehové porosty, nedej bože větve nebo stromy ve vodě? Vše musí pryč, k vodě je přece potřeba pořádný přístup, že? Ryby se sice pak nemají kde schovat, ale zase se dobře chytají.
Ano, naše příroda je v problémech, ale hlavní příčinou je přístup velkohospodářů a myslivců, nikoliv to, že se vrací ohrožené druhy do přírody.
Velmi rychle nám naši agrobaroni a myslivci naskočili na rétoriku autíčkářů.
Jsem ráda, že máme mezi sebou ale i rozumné zástupce obou skupin. Minulý rok jsme měli možnost navštívit mnoho lokalit, kde se podařilo lesní dobytek zredukovat a jaké překvapení, najednou se les dokázal obnovit sám bez oplocenek. A to i jedle.

Asociace soukromého zemědělství ČR, Český svaz ochránců přírody a profesní sdružení lesníků Pro Silva Bohemica důrazně odmítají prohlášení Českomoravské myslivecké jednoty a Agrární komory ČR o tom, že predátoři chránění zákonem v naší přírodě decimují biodiverzitu a je třeba je razantně zregulovat. Nejsou to predátoři, ale přemnožená spárkatá zvěř v čele s nepůvodními druhy daňkem a sikou, kdo působí každoročně škody za více jak pět miliard na polích a v lesích. Nejsou to vlci a medvědi, ale divoká prasata, která decimují biodiverzitu. Tedy zvěř, jejíž početní nárůst se nesprávným výkonem práva myslivosti zcela vymkl kontrole.

Více v tiskové zprávě: https://csop.cz/spolecna-tiskova-zprava-asz-cr-csop-a-pro-silva-bohemica-k-prohlaseni-ceskomoravske-myslivecke-jednoty-a-myslivecke-komise-agrarni-komory-cr-o-regulaci-predatoru/

24/02/2026

🐸Kuňk, kuňk, kuňk, jaro klepe na dveře.

🐸A jako každé jaro řeší tisíce migrujících obojživelníků, jak překonat silnice a nezahynout pod koly aut. Cesta je to dlouhá a pomalá, občas již se zátěží samečka na zádech, který je připraven na rozmnožování.
🐸 Proto se jim snažíme pomáhat a stavíme na nejvíce frekventovaných úsecích (jak z hlediska aut, tak z hlediska žab) bariéry a obojživelníky přenášíme do blízkého rybníka.

Kdy a kde stavíme?🐸🐸🐸🐸🐸🐸🐸🐸🐸🐸🐸🐸

🐸 Úterý 3.3.2026 odpoledne (čas bude upřesněn) Petroupim
🐸 Sobota 7.3.2026 předběžně od 9 hod Tisem

Následně budeme každý den lokality navštěvovat, obojživelníky přenášet a počítat. Že to má smyls vidíme na stále se zvyšujících počtech přenesených jedinců.

🐸 Pokud se chcete zapojit, můžete se přihlásit na email [email protected] či přes FB.

🐸 žabky se Vám odmění krásným vděčným kuňkáním

17/02/2026

Pište si do kalendářů, první letošní akce na záchranu kuřičky bude 14.3. 2026. Kromě přípravy území na pastvu budeme i obnažovat půdu a hadcové skály, abychom umožnili hadcovým druhů snadnější uchycování.
Pokud byste se chtěli přidat, můžeme vás z Benešova vzít autem.

🌱 Vyrážíme na pomoc přírodě. Přidáte se? Na Hadce u Želivky, kde ulevíme té naší vlajkové lokalitě, a hlavně místní vzácné květině, kuřičce hadcové. 💪 Buřty jsou samozřejmostí a sehraný kolektiv jakbysmet. Tak do toho pojďte s námi! 📅 sobota 14.3. ⏰ 8-15 hodin 📧 [email protected]

02/02/2026

I na Benešovsku můžeme nalézt rásné mokřadní lokality :-)