07/06/2026
Miláčci. Jůlinka a Romíček jsou tak moc hodná prasátka, že kdokoliv kdo by měl strach z čuníků, hned by v jejich přítomnosti poznal, jak jsou to jemné dušičky.
Přišli k nám bojácní. Utíkali před námi. Nedali se pohladit. Ovládal je strach.
Jsou to prasátka introvertní. Ale i přes jejich plachost, hledají hloubku v našem přátelství.
A jak je to nyní?
S Jůlinkou si dáváme pusu. Ulehám s nimi v jejich vyhloubeném porytém poleženíčku. Když mě vítají, jemně na mě pochrochtávají. Tyhle zvuky moc dobře znám. Je to něco jako “ahoj, ahoj, máme tě moc rádi”.
🐖🦋🐖
Pozor. Každé prasátko je charakterem úplně jiné.
Je tam obrovská škála: od introvertů, extrovertů, melancholiků, přes prasátka submisivní, dominantní a i taková, co mají pubertu a dokážou kousat. Každé zvíře také zažilo různé zacházení, než se k nám dostalo. Každé zvíře si nese svoje bolístky i radosti.
🐖❣️🐖
Tihle dva nikdy neublížili.
Tihle dva nikdy ani náznakem neukázala jakoukoliv dominanci z frustrace, bezmoci či nějakého nedostatku.
Tihle dva se chovají ke mě a k mé dceři s velkou úctou a jemností.
Až k nám přijedete na brigádu nebo na “den otevřených dveří”, lehněte si vedle nich - pozorujte ten okamžik klidu. Koukejte na nádherné nebe. Zpomalte. Jůlinka a Romík vás naučí meditovat.