Česká nukleární společnost, V Holešovičkách 2, Prague (2026)

30/04/2026

Dukovany směřují k osmdesátiletému provozu.

ČEZ odstartoval přípravný proces, který má umožnit dlouhodobý provoz jaderné elektrárny Dukovany. Jde o krok, který významně posiluje energetickou bezpečnost České republiky a potvrzuje dlouhodobou strategii ČEZ jako stabilního a spolehlivého dodavatele nízkoemisní elektřiny i v době dynamických změn na energetickém trhu. K možnému delšímu provozu Jaderné elektrárny Temelín se nyní provádějí analýzy.

„Naše jaderné elektrárny jsme dosud plánovali provozovat přibližně 60 let a každý den se přesvědčujeme, že jsou ve výborné kondici. Aktuální ekonomické a bezpečnostní analýzy nám potvrzují, že bude možné Dukovany provozovat déle. Osmdesátiletý provoz začíná být trendem i ve světě a řada bloků už má licenci na 80 let provozu. Vidíme to jako reálné i u nás, samozřejmě za předpokladu pravidelného vyhodnocování stavu zařízení a bezpečnosti provozu,“ uvedl generální ředitel Daniel Beneš.
„Nijak to samozřejmě neovlivní projekt výstavby nového jaderného zdroje v Dukovanech i malých modulárních reaktorů. Spotřeba elektřiny rychle poroste a Česká republika bude potřebovat co nejvíc bezemisní elektřiny.“
ČEZ pravidelně vyhodnocuje budoucí provoz svých jaderných zdrojů pomocí tzv. technicko-ekonomického modelu, který posuzuje zejména technický stav klíčových komponent a očekávaný vývoj cen elektřiny i dalších vstupů. I na základě těchto analýz vyplývá jasný předpoklad dlouhodobého provozu Jaderné elektrárny Dukovany elektráren. K možnému delšímu provozu jaderné elektrárny Temelín se nyní provádějí analýzy.

Investice, které udržují český průmysl ve špičkové kondici
České jaderné elektrárny každoročně investují přibližně sedm miliard korun do posilování bezpečnosti a modernizací. Tyto projekty vytvářejí tisíce pracovních příležitostí a přinášejí dlouhodobé zakázky i exportní potenciál českým firmám – od strojírenství až po vysoce specializované jaderné inženýrství.
Osmdesátiletý provoz předpokládá rozsáhlé investice a modernizační programy. Ty zahrnují například obměnu některých prvků strojoven – například generátorů, ale i dalších velkých celků, obnovu vybraných potrubních tras, armatur a elektrických prvků i postupné zavádění nových řídicích a bezpečnostních systémů.
ČEZ tak nestojí jen za stabilní výrobou elektřiny, ale také významně podporuje technologickou úroveň českého průmyslu.
Díky provozu jaderných elektráren si Česká republika udržuje unikátní know-how, kterým v Evropě disponuje jen omezený počet zemí.

Bezpečnost je základní podmínkou. ČEZ postupuje podle nejpřísnějších standardů
„Každý rok velmi detailně hodnotíme podmínky dalšího provozu a všechna klíčová rozhodnutí jsou pod dozorem SÚJB. V desetiletých cyklech naše jaderné elektrárny absolvují podrobné a náročné „periodické hodnocení bezpečnosti“. Podmínkou jakéhokoli rozhodnutí je důsledná příprava a perfektní znalost stavu zařízení,“ dodává člen představenstva a ředitel divize jaderná energetika Bohdan Zronek.

Modernizace pokračuje: nové systémy, vyšší výkon, vyšší spolehlivost
Bloky v Dukovanech (uvedené do provozu v letech 1985–1987) i v Temelíně (2000 a 2002) dosahují díky modernizacím výrazně vyšších výkonů než při spuštění – v Dukovanech kolem 512 MW, v Temelíně 1086 MW. „Je to jako kdybychom vybudovali další dukovanský blok“, dodává člen představenstva a ředitel divize jaderná energetika Bohdan Zronek.
V Dukovanech se připravuje obměna významných částí strojoven, včetně turbosoustrojí a generátorů. Obě elektrárny zároveň rozjíždějí rozsáhlé projekty modernizace řídicích a bezpečnostních systémů.
Tlakové nádoby reaktorů podléhají přísnému dlouhodobému monitoringu – jejich výměna není potřeba. Jejich technický stav je pravidelně vyhodnocován a splňuje všechny požadavky pro bezpečný provoz.

zdroj: ČEZ

22/04/2026

NRC schválilo obohacení 8 % pro paliva PWR a BWR

Cesta společnosti Framatome k vylepšení jaderného paliva pro současnou flotilu lehkovodních reaktorů dosáhla významného milníku schválením tematické zprávy „Vysoké vyhoření pro tlakovodní reaktory“ (PWR) americkým regulátorem (NRC). Zpráva byla předložena v roce 2024 týmy společnosti Framatome po téměř šesti letech práce a podpory zvýšených limitů vyhoření paliva pro palivové návrhy GAIA a HTP, které zvyšují provozní efektivitu, konkurenceschopnost a flexibilitu provozovatelů jaderných elektráren.

Tato předložená zpráva je součástí programu společnosti Framatome Advanced Fuel Management (AFM), který se zaměřuje na zavedení inovativních technologií jaderného paliva, které zahrnují pelety oxidu uraničitého (UO2) s vyšším stupněm obohacení a pokročilé kódy a metody, které podporují vyšší stupeň vyhoření paliva pro stávající americkou flotilu jaderných elektráren. Tato inovativní řešení poskytují bezpečné, spolehlivé a ekonomické palivové cykly a podporují prodloužení délky cyklu z 18 na 24 měsíců pro velkou část americké flotily reaktorů. Rozšířením možností paliva mohou provozovatelé elektráren optimalizovat jeho využití, snížit množství odpadu a podpořit pokračující výrobu konkurenceschopné, čisté a udržitelné energie.
„Schválení této zprávy dokazuje naši odbornost v oblasti návrhu paliva a závazek vůči našim zákazníkům a průmyslu při uvádění ekonomických řešení na trh,“ uvedl Lionel Gaiffe, senior výkonný viceprezident pro palivovou obchodní jednotku společnosti Framatome. „Progresivní přístup našeho týmu zpřístupnil tuto technologii zákazníkům v době, kdy poptávka po energii neustále roste a průmysl potřebuje dlouhodobou udržitelnost.“
Toto předložení a schválení doplňuje další nedávné pokroky společnosti Framatome v oblasti dodávek paliva s vyšším obohacením pro jaderný průmysl. NRC nedávno schválila aplikaci sady pokročilých kódů a metod společnosti PWR pro provozní podmínky s obohacením U-235 přesahujícím standard 5 hmotnostních %. Kromě toho NRC také schválila dodatek k licenci, který společnosti Framatome umožňuje přepravovat čerstvé palivové kazety PWR a BWR v USA s obohacením U-235 až do 8 hmotnostních %.
Tato pokročilá palivová řešení budou vyráběna v závodě společnosti v Richlandu ve státě Washington. S více než 55 lety excelence ve výrobě paliva hraje toto modernizované zařízení klíčovou roli v poskytování nejmodernějších řešení v oblasti jaderného paliva.

zdroj: Framatome

17/04/2026

Dukovany směřují k osmdesátiletému provozu. ČEZ posiluje roli pilíře České energetiky

ČEZ odstartoval přípravný proces, který má umožnit dlouhodobý provoz Jaderné elektrárny Dukovany.

Jde o krok, který významně posiluje energetickou bezpečnost České republiky a potvrzuje dlouhodobou strategii ČEZ jako stabilního a spolehlivého dodavatele nízkoemisní elektřiny i v době dynamických změn na energetickém trhu. K možnému delšímu provozu Jaderné elektrárny Temelín se nyní provádějí analýzy.
„Naše jaderné elektrárny jsme dosud plánovali provozovat přibližně 60 let a každý den se přesvědčujeme, že jsou ve výborné kondici. Aktuální ekonomické a bezpečnostní analýzy nám potvrzují, že bude možné Dukovany provozovat déle. Osmdesátiletý provoz začíná být trendem i ve světě a řada bloků už má licenci na 80 let provozu. Vidíme to jako reálné i u nás, samozřejmě za předpokladu pravidelného vyhodnocování stavu zařízení a bezpečnosti provozu,“ uvedl generální ředitel Daniel Beneš a dodal. „Nijak to samozřejmě neovlivní projekt výstavby nového jaderného zdroje v Dukovanech i malých modulárních reaktorů. Spotřeba elektřiny rychle poroste a Česká republika bude potřebovat co nejvíc bezemisní elektřiny.“
ČEZ pravidelně vyhodnocuje budoucí provoz svých jaderných zdrojů pomocí tzv. technicko-ekonomického modelu, který posuzuje zejména technický stav klíčových komponent a očekávaný vývoj cen elektřiny i dalších vstupů. I na základě těchto analýz vyplývá jasný předpoklad dlouhodobého provozu Jaderné elektrárny Dukovany. K možnému delšímu provozu Jaderné elektrárny Temelín se nyní provádějí analýzy.

Investice, které udržují český průmysl ve špičkové kondici
České jaderné elektrárny každoročně investují přibližně sedm miliard korun do posilování bezpečnosti a modernizací. Tyto projekty vytvářejí tisíce pracovních příležitostí a přinášejí dlouhodobé zakázky i exportní potenciál českým firmám – od strojírenství až po vysoce specializované jaderné inženýrství.
Osmdesátiletý provoz předpokládá rozsáhlé investice a modernizační programy. Ty zahrnují například obměnu některých prvků strojoven – například generátorů, ale i dalších velkých celků, obnovu vybraných potrubních tras, armatur a elektrických prvků i postupné zavádění nových řídicích a bezpečnostních systémů.
ČEZ tak nestojí jen za stabilní výrobou elektřiny, ale také významně podporuje technologickou úroveň českého průmyslu. Díky provozu jaderných elektráren si Česká republika udržuje unikátní know-how, kterým v Evropě disponuje jen omezený počet zemí.

Bezpečnost je základní podmínkou. ČEZ postupuje podle nejpřísnějších standardů
„Každý rok velmi detailně hodnotíme podmínky dalšího provozu a všechna klíčová rozhodnutí jsou pod dozorem SÚJB. V desetiletých cyklech naše jaderné elektrárny absolvují podrobné a náročné Periodické hodnocení bezpečnosti. Podmínkou jakéhokoli rozhodnutí je důsledná příprava a perfektní znalost stavu zařízení,“ zdůraznil člen představenstva a ředitel divize jaderná energetika Bohdan Zronek.

Modernizace pokračuje: nové systémy, vyšší výkon, vyšší spolehlivost
Bloky v Dukovanech (uvedené do provozu v letech 1985–1987) i v Temelíně (2000 a 2002) dosahují díky modernizacím výrazně vyšších výkonů než při spuštění – v Dukovanech kolem 512 MW, v Temelíně 1086 MW. „Je to jako kdybychom vybudovali další dukovanský blok“, doplnil Bohdan Zronek.
ČEZ bude v modernizacích pokračovat i v následujících dekádách. V Dukovanech se připravuje obměna významných částí strojoven, včetně turbosoustrojí a generátorů. Obě elektrárny zároveň rozjíždějí rozsáhlé projekty modernizace řídicích a bezpečnostních systémů.
Tlakové nádoby reaktorů podléhají přísnému dlouhodobému monitoringu – jejich výměna není potřeba. Jejich technický stav je pravidelně vyhodnocován a splňuje všechny požadavky pro bezpečný provoz.

zdroj: ČEZ

15/04/2026

Framatome uzavřel smlouvy na vývoj paliva pro reaktory VVER 440

Společnost Framatome a zástupci čtyř energetických společností - ČEZ (Česká republika), Fortum (Finsko), MVM Paks NPP (Maďarsko) a Slovenské elektrárne (Slovensko) - podepsali smlouvy na vývoj 100% suverénního evropského paliva pro reaktory VVER 440. Byla tím uzavřena dlouhodobá dohoda o spolupráci s těmito společnostmi, která zajistí budoucí diverzifikaci a dodávek paliva pro jejich tlakovodní reaktory VVER 440.

Celý projekt je v úvodní fázi a zahrnuje projektové činnosti palivového souboru VVER 440 a souvisejícího přepravního kontejneru. Dále bude realizován program zkušebního souboru (LTA), který umožní licencování pro každou dotčenou jadernou elektrárnu. To vše bude umožněno díky integrovanému a robustnímu 100% evropskému projektovému a dodavatelskému řetězci zahrnujícím francouzská a německá zařízení společnosti Framatome na výrobu paliva.
„Dnes oslavujeme mnohem víc než jen technický úspěch – oslavujeme společnou vizi a silnou týmovou práci napříč hranicemi. Srdečně blahopřeji všem týmům Framatome a vyjadřuji upřímné poděkování společnostem ČEZ, Fortum, MVM Paks NPP a Slovenským elektrárnám za důvěru, kterou ve Framatome vložili. Jejich důvěra byla pro realizaci tohoto ambiciózního projektu zásadní. Tato dohoda odráží náš společný záměr dlouhodobě spolupracovat a podporovat neustálé zlepšování, inovace a provozní excelenci v dodávkách jaderného paliva,“ uvedl Grégoire Ponchon, generální ředitel společnosti Framatome.
„Skupina ČEZ se dlouhodobě zaměřuje na diverzifikaci dodavatelů jaderného paliva, což je klíčová priorita pro posílení bezpečnosti dodávek, zvýšení energetické bezpečnosti a zajištění efektivního provozu našich elektráren. Naše účast na vývoji nového návrhu paliva pro bloky VVER 440 provozované v Jaderné elektrárně Dukovany proto představuje logický a strategicky důležitý další krok,“ uvedl Bohdan Zronek, člen představenstva a ředitel jaderné divize Skupiny ČEZ.
„Bezpečnost dodávek energie je pro nás ve společnosti Fortum strategickou prioritou. Diverzifikace celého dodavatelského řetězce jaderného paliva posiluje naši schopnost spolehlivě dodávat elektřinu našim zákazníkům. Je skvělé, že nyní můžeme prostřednictvím evropské spolupráce vyvinout řešení, které bude přínosem pro několik společností současně a může zvýšit energetickou bezpečnost v mnoha evropských zemích,“ uvedla Petra Lundström, výkonná viceprezidentka zodpovědná za jaderný provoz společnosti Fortum.
„Jaderná elektrárna MVM Paks plánuje zodpovědně dlouhodobě a připravuje další prodloužení životnosti svých bloků. Nezbytnou součástí této práce je předvídat podmínky našeho provozu na desetiletí a zajistit je i při nákupu paliva. Zachování a posílení energetické suverenity, zaručení bezpečnosti dodávek a udržování ekologicky šetrné a čisté výroby elektřiny mají pro Maďarsko klíčový význam, k čemuž významně přispívá i nově podepsaná dohoda,“ uvedl Péter János Horváth, generální ředitel elektrárny MVM Paks.
„Jaderná energie je pilířem energetické bezpečnosti Slovenska a celé Evropy. Aby byl tento pilíř dlouhodobě silný, musíme mít kontrolu nad jedním z nejdůležitějších vstupů, a to jaderným palivem. Dlouhodobý bezpečný provoz jaderných elektráren vyžaduje stabilní a diverzifikovaný palivový řetězec. Zapojení Slovenských elektráren do vývoje evropského paliva pro reaktory VVER 440 je logickým krokem v řízení těchto technologických rizik a rizik souvisejících s dodavateli. Tento projekt usnadňuje předvídatelnost provozu a zlepšuje odolnost jaderné energetiky v Evropské unii,“ prohlásil Branislav Strýček, předseda představenstva a generální ředitel Slovenských elektráren.

Společnost Framatome a sedmnáct zúčastněných stran, včetně těchto čtyř evropských společností, pracují na vývoji této nové technologie paliva VVER, mimo jiné v rámci evropského projektu Safe and Alternative VVER - „SAVE“ - financovaného Evropskou unií v rámci programu Euratom.
V Evropské unii je v současné době v provozu devatenáct reaktorů VVER, včetně patnácti reaktorů VVER o výkonu 440 MW v České republice, Finsku, Maďarsku a na Slovensku. Společnost Framatome si klade za cíl začít od roku 2028 vyrábět své první vlastní palivové soubory. Záměrem je přispět k bezpečnému, spolehlivému a nepřerušovanému provozu stávající jaderné flotily a připravit se na další generaci jaderného paliva.
Lionel Gaiffe, senior výkonný viceprezident Fuel Business Unit ve společnosti Framatome, prohlásil: „Tento milník pro energetickou budoucnost Evropy odráží náš závazek podporovat jak jaderný průmysl, tak energetickou politiku evropských zemí provozujících reaktory VVER. Framatome je jediným dodavatelem paliva, který je schopen zaručit 100% suverénní evropskou technologii.“

zdroj: Framatome

08/04/2026

Riskantní hra se sodíkem a plutoniem. Indové spouštějí do provozu unikátní reaktor

Zkoušeli to Američané, Japonci, Britové i Němci – a neuspěli. Nám se to podařilo, prohlásil s náležitou hrdostí indický premiér Naréndra Módí. Řeč je o rychlých množivých jaderných reaktorech, které při svém provozu vytvářejí víc paliva, než kolik spotřebují. Nová technologie však s sebou nese nemalá rizika.

Jak zmínil web deníku The Hindu, Indové si od nového reaktoru slibují ještě jeden přínos. Indie má málo ložisek uranu, zato však drží největší světové zásoby jiného těžkého kovu využitelného v jaderné energetice – thoria. Nový typ reaktoru má zajistit využití přírodního bohatství země a omezení závislosti na dovozu uranu.

Indický nápad, indická práce
Prototyp rychlého množivého reaktoru (v angličtině Fast Breeder Reactor – FBR) v Kalpakkamu v jihoindickém Tamilnádu spustil v pondělí první štěpnou reakci. Jedná se o sodíkem chlazený reaktor s elektrickém výkonu 500 megawattů. Navrhlo jej Centrum pro atomový výzkum Indiry Gándhíové, investorem je státem vlastněná společnost Bhavini. Na plný výkon se reaktor dostane až za několik měsíců po provedení všech provozních testů a získání příslušného povolení od jaderného regulátora.
„Tento pokročilý reaktor, schopný produkovat více paliva, než spotřebuje, odráží hloubku našich vědeckých schopností a sílu našeho inženýrství. Je to rozhodující krok k využití našich obrovských zásob thoria. Je to pro Indii moment hrdosti. Gratulujeme našim vědcům a inženýrům,“ uvedl premiér Módí v příspěvku na síti X.

Realizace se protáhla na 22 let
Cesta ke stavbě unikátního reaktoru typu FBR v Indii byla dlouhá a náročná. Způsob, jak využít thorium v jaderném reaktoru, popsal vizionářský vědec Homi Bhabha už v 50. letech minulého století. Výstavba reaktoru v Kalpakkamu začala v roce 2004 a oproti původním plánům se značně protáhla – na více než dvacet let.
V Indii je v současné době v provozu 24 jaderných reaktorů o celkovém výkonu 7943 megawattů. Dvacet z nich jsou těžkovodní reaktory domácího původu, které jako palivo využívají přírodní uran. Použité palivo z těchto zařízení obsahuje plutonium, které výhledově nalezne využití v rychlých množivých reaktorech. Ty budou produkovat více štěpného materiálu, než spotřebují, a to přeměnou stabilního uranu-238 na plutionium-239. Případně také přeměnou thoria-232 na štěpný uran-233.

Zkušenosti z Japonska a Ruska
Jak upozornil deník The Hindu, velkou výzvou bude využití sodíku pro chlazení nového reaktoru. Sodík je totiž extrémně chemicky reaktivní. Hoří při kontaktu se vzduchem a prudce reaguje také s vodou. Přesvědčili se o tom třeba Japonci, kteří v roce 1995 spustili do provozu sodíkem chlazený rychlý reaktor Monju. Po třech měsících provozu na něm došlo k vážné havárii, která vedla k trvalému odstavení reaktoru. Havárií skončil také druhý pokus o spuštění reaktoru v roce 2010.
Jediným dlouhodobým provozovatelem sodíkem chlazených rychlých reaktorů je Rusko. V Bělojarsku poblíž Jekatěrinburgu jsou v provozu takové bloky, spuštěné do provozu v letech 1980 a 2015.

zdroj: Ekonomický deník

02/04/2026

Fico chce státní jádro. ČEZ prodá své akcie slovenskému JAVYS

Slovensko vykoupí od skupiny ČEZ její 49% podíl v podniku JESS. Státní společnost JAVYS se má stát jediným vlastníkem projektu ještě v prvním pololetí letošního roku, přičemž cena transakce se odhaduje na více než 5 miliard korun. Slovenská vláda chce mít novou atomovou elektrárnu pod plnou kontrolou státu.

Slovensko by ještě v prvním letošním pololetí mělo od české energetické skupiny ČEZ koupit její podíl 49 procent akcií ve společném podniku Jadrová energetická spoločnosť Slovenska (JESS), která na Slovensku připravuje výstavbu nové jaderné elektrárny o výkonu zhruba 1200 megawattů. Na tiskové konferenci to řekl předseda představenstva státem kontrolované firmy Jadrová a vyraďovacia spoločnosť (JAVYS) Peter Gerhart.
Hodnotu uvedené transakce, kterou už dříve ohlásil slovenský premiér Robert Fico, představitelé JAVYS neuvedli. Podle opozičního hnutí Progresivní Slovensko by cena podílu ČEZ v JESS bz mohla dosáhnout 200 až 230 milionů eur (4,9 až 5,6 miliardy Kč).
„Předpokládám, že ještě v letošním prvním pololetí bude JAVYS stoprocentním vlastníkem společnosti JESS,“ uvedl Gerhart. V současnosti JAVYS kontroluje 51 procent akcií JESS.
JESS vznikla v roce 2009 za první Ficovy vlády, která si vybrala ČEZ za partnera pro výstavbu jaderného zdroje. Původně se počítalo s tím, že nový blok začne vyrábět elektřinu od roku 2020; dosud ale nezačala ani výstavba elektrárny. Současný Ficův kabinet ale rozhodl, že nová atomová elektrárna bude ve vlastnictví státu. Hlavním partnerem Bratislavy při projektu by se měla stát americká firma Westinghouse, se kterou chce Slovensko podle dřívějšího vyjádření F**a podepsat příslušnou dohodu v příštím roce.

zdroj: ČTK

31/03/2026

Evropské reaktory míří za hranici 60 let provozu

Provoz jaderných elektráren nad 60 let se v Evropě postupně posouvá z technické debaty do energetické praxe. Důvod je zřejmý - zachování stabilního bezemisního zdroje elektřiny, který může pomoci překlenout období výstavby nových reaktorů.

Na rozdíl od Spojených států zatím Evropa nemá jednotný systém, který by prodloužení provozu z 60 na 80 let řešil jedním standardním postupem. Každá země proto používá vlastní legislativní a regulatorní rámec.

Švédsko: Forsmark a Ringhals cílí na 80 let
Nejkonkrétnější evropský případ dnes představují švédské elektrárny Forsmark a Ringhals. Společnost Vattenfall v roce 2024 oznámila, že vlastníci obou lokalit přijali strategické rozhodnutí směřovat k prodloužení provozu stávajících bloků z 60 na 80 let.
Nejde však ještě o finální regulatorní schválení. Nyní mají následovat detailní technické analýzy, ekonomické hodnocení a rozhodnutí o rozsahu potřebných investic. Ty se mají týkat zejména obnovy velkých zařízení, jako jsou turbíny, generátory, kondenzátory nebo systémy kontroly a řízení.
Otázka dlouhodobého provozu se otevírá také u bloku Oskarshamn 3. Jeho vlastníci Fortum a Uniper oznámili, že budou zkoumat opatření, která by mohla umožnit provoz až na 80 let.
Na rozdíl od Forsmarku a Ringhalsu je ale tento případ zatím pouze ve fázi studie. Jde tedy o technické a ekonomické prověřování, nikoliv o jasně oznámený investiční záměr.

Nizozemsko: Borssele brzdí zákon
V nizozemském případě není hlavní překážkou technický stav elektrárny, ale legislativa. Pro blok Borssele dnes platí zákonný limit, podle něhož nesmí po roce 2033 pokračovat výroba v jaderných elektrárnách.
Nizozemská vláda proto v roce 2025 oznámila záměr tento zákon změnit. Teprve poté bude možné, aby provozovatel požádal regulátora o další provoz elektrárny. Pokud by k prodloužení skutečně došlo, šlo by u Borssele fakticky o provoz blížící se 80 letům.

Finsko: Loviisa už má povolení provozu do roku 2050
Z evropských případů je nejdále Finsko. Tamní vláda v roce 2023 udělila elektrárně Loviisa nové provozní licence až do konce roku 2050.
U staršího z obou bloků to znamená přibližně 73 let provozu. Finsko tak ukazuje, že i v evropském prostředí lze formálně schválit provoz výrazně za hranici 60 let, pokud provozovatel doloží technickou způsobilost a bezpečnost zařízení.

Švýcarsko: Beznau půjde za 60 let
Také Švýcarsko potvrzuje, že dlouhodobý provoz jaderných elektráren je reálný. Společnost Axpo v prosinci 2024 oznámila, že elektrárna Beznau má pokračovat v provozu do roku 2033. To znamená, že v roce 2033 bude mít Beznau za sebou 64 let provozu. Rozhodnutí podle firmy vychází z technických, organizačních, regulatorních i ekonomických aspektů. Pro provoz do tohoto termínu plánuje společnost další investice ve výši 350 milionů CHF (cca 9,4 miliardy Kč).
Podle společnosti Axpo probíhá u elektráren Leibstadt a Gösgen prověřování možnosti jejich provozu i za hranici 60 let. To potvrzuje, že ve Švýcarsku se téma 60+ let neomezuje jen na Beznau, ale týká se i dalších reaktorových bloků.

Francie: zatím spíše technická příprava
Francie je pro evropskou debatu o dlouhodobém provozu jaderných reaktorů mimořádně důležitá, protože provozuje největší jadernou flotilu v Evropě. Společnost EDF, která jaderné elektrárny provozuje, ale zatím neoznámila konkrétní bloky směřující k 80 letům provozu. Přestože firma otevřeně pracuje s tím, že bude potřeba technicky posoudit možnost provozu i za hranicí 60 let, jde spíše o technologickou a programovou přípravu.
Francouzský případ je proto potřeba číst jako přípravu a strategickou debatu, nikoli jako hotové rozhodnutí o 80letém provozu konkrétních bloků.

USA mají standardizovaný systém pro 80 let provozu
Zásadní rozdíl oproti Evropě představují Spojené státy. Tamní regulátor NRC používá standardizovaný proces nazývaný Subsequent License Renewal, tedy další obnovu licence po předchozím prodloužení do 60 let.
Tento systém umožňuje prodloužit provoz až na 80 let a je založen na přesně definovaných požadavcích na řízení stárnutí zařízení, hodnocení degradace materiálů a aktualizaci bezpečnostních analýz.
Americký model není jen teorie. NRC už takové licence skutečně vydává. Například podle Federal Register byly elektrárně Oconee vydány „subsequent renewed facility operating licenses“ 31. března 2025. Dříve obdobné licence získaly také reaktory Turkey Point a North Anna.

Evropa pravděpodobně zvolí vlastní cestu
Evropská cesta k provozu reaktorů nad 60 let bude zřejmě pomalejší a méně sjednocená než ta americká. Nejblíže explicitnímu prodloužení provozu na 80 let je dnes Švédsko, Finsko už má schválený provoz výrazně nad 60 let a Nizozemsko se snaží odstranit legislativní bariéru.
Je proto zřejmé, že téma dlouhodobého provozu bude v Evropě dál posilovat. Vedle technického stavu zařízení přitom bude stále více rozhodovat i regulatorní rámec, investiční náročnost a schopnost provozovatelů dlouhodobě obhájit bezpečný provoz.

zdroj: Oenergetice

31/03/2026

Jiří Duspiva viceprezidentem Evropské nukleární společnosti

Na včerejším jednání General Assembly byl Jiří Duspiva zvolen viceprezidentem Evropské nukleární společnosti (European Nuclear Society, ENS). Uspěl ve volbě mezi pěti kandidáty, což svědčí o jeho silné pozici v ENS Board of Directors a respektu, kterému se v Evropě těší Česká nukleární společnost. Prezidentkou ENS byla zvolena Michèle Coeck z SCK CEN, druhým viceprezidentem Thomas Wiese z Framatome.

Jiří Duspiva je absolventem ČVUT Praha, Fakulta strojní, obor Tepelné a jaderné stroje a zařízení. Po ukončení studia nastoupil do Ústavu jaderného výzkumu (dnes ÚJV Řež), kde působil jako výzkumný pracovník v oblasti výzkumu těžkých havárií a od roku 2012 jako vedoucí oddělení Těžké havárie a termomechanika. Od roku 2018 působil v pozici ředitele divize Jaderná bezpečnost a spolehlivost. Od roku 2023 přešel do Centra výzkumu Řež, kde působí v pozici manažera pro rozvoj podnikání.
V průběhu působení v ÚJV Řež zastával pozice řešitele národních projektů nebo jejich částí (MPO, TAČR, SÚJB) a mezinárodních projektů v rámcových programech EC a projektech OECD/NEA, IAEA, kde rovněž působil v pozici externího speciality/lektora nebo člena autorského týmu reportu o havárii na JE Fukushima Daiichi. ÚJV Řež, CVŘ nebo ČR dlouhodobě zastupoval (Cooperative Severe Accident Research Program organizovaný US NRC, OECD NEA WGAMA), či stále zastupuje v řadě mezinárodních programů (OECD/NEA CSNI, SNETP GA, ESNII, V4G4 NoE, Euratom Scientific and Technology Committee, European Industrial Alliance on SMR). Dlouhodobě se také účastnil v celé řadě projektů pro řešení problematiky těžkých havárií pro české JE, se specifickým zaměřením na JE Temelín.
Členem ČNS je od roku 2000 ještě jako zakládající člen sekce mladých, od roku 2008 je členem výboru ČNS, od roku 2014 působí jako viceprezident. Od roku 2017 zastupuje ČNS v General Assembly ENS, od roku 2017 je také členem ENS Board of Directors.

30/03/2026

Řecko poprvé v historii zvažuje jádro. Pomůže mu česká zkušenost?

Přestože slovo „atom“ pochází z řečtiny, nebylo v minulosti Řecko příliš dychtivým zastáncem jaderné energetiky. Nyní – mimo jiné díky nástupu nových technologií, aktivizaci sousedů i zvýšené poptávce po elektrické energii – se ale přístup řecké vlády začíná měnit. Přinese to příležitosti pro spolupráci s ČR?

Řecko, jako seizmicky velmi aktivní oblast, v minulosti o jadernou energetiku neusilovalo zejména z bezpečnostních důvodů. V posledních letech se zaměřilo na obnovitelné zdroje energie (OZE), které aktuálně vyrábějí více než polovinu elektrické energie v zemi. Jako baseload využívá energii ze zemního plynu (asi třetina produkce) a postupně uzavírá své uhelné elektrárny (pod pět procent produkce). V souvislosti s tím, jak narůstá poptávka po elektřině, a s evropskými plány na dekarbonizaci, ale Řecko v budoucnu bude potřebovat nějaký nový stabilní baseload zdroj jako doplněk OZE. Dle hodnocení řecké vlády je takovým ekologickým zdrojem jedině jádro, které navíc už využívá, nebo brzy využívat bude, i sousední Bulharsko, Turecko a Srbsko.

Pro ostrovy i pro lodě
Začátkem března 2026 premiér Kyriakos Mitsotakis vystoupil na summitu Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) k jaderné energetice v Paříži. Sdělil, že Řecko považuje odklon EU od tohoto energetického zdroje za chybu a že bez něj se nám nemůže podařit posílit strategickou autonomii, konkurenceschopnost ani se přiblížit k dekarbonizačním cílům. Uvedl také, že Řecko plánuje prozkoumat možnosti zakomponování jaderné energie do svého energetického mixu, zejména v podobě malých modulárních reaktorů (SMR), které považuje za levnější, flexibilnější a bezpečnější alternativu. Vláda plánuje vytvořit výbor, který zhodnotí proveditelnost tohoto projektu v Řecku, specifikuje potřeby a vytipuje případná místa nových možných jaderných elektráren. Kromě míst na pevnině nebo na ostrovech se vláda zajímá také o novou technologii plovoucích jaderných elektráren, které by elektřinu dodávaly zejména do přístavů a pobřežních továren.
Dále Řecko zkoumá také možnosti použití jaderného pohonu na komerčních dopravních lodích. Mezi jeho výhody by patřila výměna paliva pouze jednou za pět až sedm let, což by navýšilo operační flexibilitu a pomohlo snížit volatilitu cen. Nadějí v tomto ohledu by mohly být i thoriové reaktory, hodnocené jako bezpečnější než klasické.

Česká expertíza
Tato změna energetické strategie nahrává rozvoji česko-řecké spolupráce. ČR je zakládajícím členem Evropské jaderné aliance, která propaguje jadernou energetiku jako nástroj dekarbonizace a energetické bezpečnosti. Řecko v červnu 2025 vyjádřilo zájem o členství a v říjnu 2025 se stalo pozorovatelem. Zatímco Řecko o jádru teprve uvažuje, česká zkušenost je delší než šedesát let. Vzhledem k naší rozsáhlé expertíze v průmyslu i ve výzkumu, se tak nabízí příležitost ke sdílení nejlepší praxe nebo spolupráce na vývoji SMRs – o které Řecko stojí obzvláště – jak pro pozemní aplikace, tak třeba i pro lodní dopravu.

zdroj: MZV, Martina Dočkalová, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví České republiky v Athénách

29/03/2026

Podpora jaderné energetiky v EU sílí

Česká republika podpořila deklaraci Jaderného summitu v Paříži a výzvu Jaderné aliance k lepším podmínkám pro rozvoj jádra v Evropské unii.

Česká republika podpořila závěrečnou deklaraci druhého Jaderného summitu, který se uskutečnil v Paříži. Zároveň se připojila ke společné výzvě států tzv. Jaderné aliance ke zlepšení podmínek pro rozvoj jaderné energetiky v Evropské unii, zejména v oblasti financování, podpory projektů a nastavení pravidel evropské taxonomie. Česko a další členské státy aliance rovněž uvítaly zveřejnění nové strategie Evropské komise zaměřené na rozvoj a výstavbu malých modulárních reaktorů (SMR) v Evropě a nového Ilustrativního jaderného programu (PINC).
„Jaderná energetika má pro Českou republiku i celou Evropu zásadní význam z hlediska energetické bezpečnosti, stability dodávek i dekarbonizace. Vítáme proto jak závěry Jaderného summitu v Paříži, tak novou strategii Evropské komise pro malé modulární reaktory a nový unijní Ilustrativní jaderný program. Význam a potřebu rozvoje jaderné energetiky potvrdila ve svém projevu na jaderném summitu i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, nyní je třeba provést potřebné změny a dále zlepšit podmínky pro jaderné investice i na úrovni EU,“ říká Tomáš Ehler, vrchní ředitel sekce jaderné energetiky a nových technologií Ministerstva průmyslu a obchodu, který se summitu účastnil.
Jaderný summit uspořádala Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) ve spolupráci s Francií. Státy využívající jadernou energetiku spolu s MAAE na summitu potvrdily, že jádro představuje klíčový, bezpečný a spolehlivý zdroj nízkoemisní elektřiny, který je zásadní pro zajištění energetické bezpečnosti, dekarbonizace i pokrytí rostoucí poptávky po elektřině. Součástí deklarace je také výzva k posílení mezinárodní spolupráce, financování a technologického rozvoje s cílem významně rozšířit jaderné kapacity do roku 2050 při zachování nejvyšších standardů bezpečnosti, nešíření jaderných zbraní a ochrany životního prostředí.
Na okraji summitu se uskutečnilo rovněž setkání Jaderné aliance EU, která sdružuje více než polovinu členských států Evropské unie včetně České republiky. Země aliance ve společné deklaraci potvrdily podporu rozvoji jaderné energetiky jako klíčového nástroje pro dekarbonizaci, konkurenceschopnost a energetickou bezpečnost EU. Zároveň vyzvaly Evropskou komisi a evropské finanční instituce k zajištění technologické neutrality a rovných podmínek pro financování jaderných projektů, včetně nových reaktorů a malých modulárních reaktorů, v evropských programech a investičních nástrojích.
Česká republika spolu s dalšími státy Jaderné aliance přivítala také zveřejnění nového dokumentu Evropské komise „Strategie pro rozvoj a výstavbu malých modulárních reaktorů (SMR) v Evropě“, stejně tak jako nového, v pořadí osmého, Ilustrativního jaderného programu (Nuclear Illustrative Programme), který Komise publikuje na základě Smlouvy o Euratom.

zdroj: Technický týdeník

Česká nukleární společnost

30/04/2026

22/04/2026

17/04/2026

15/04/2026

08/04/2026

02/04/2026

31/03/2026

31/03/2026

30/03/2026

29/03/2026

Adresa

Internetová stránka

Upozornění

Kontaktujte Ta Organizace

Odkazy

Sdílet

Kategorie