Naše mokřady

15/10/2026

Tak mokřady nebudou, to je sice účinné ale moc levné řešení. Budou přehrady! Neúčinné, ale zato drahé - tak se kluci betonářský napakujou ...

Znovu důrazně upozorňujeme na rizika rozhodnutí vlády sázet při boji se suchem primárně na budování vodních nádrží. Reagujeme tak na aktuální vyjádření představitelů Národní koalice pro boj se suchem i na chystaný kontroverzní zákon o urychlení realizace strategických opatření proti vodním extrémům. Ten vykazuje vážné ústavní i další legislativní nedostatky, jelikož omezuje účast veřejnosti, chystá bezprecedentní vyvlastňování a obchází odborné instituce. Tím, že kabinet deklaruje jako hlavní priority výstavbu přehrad, fakticky ignoruje hlavní příčinu sucha - neschopnost intenzivně využívané krajiny vodu zadržet.

„Opětovně ze strany vlády vidíme snahu řešit problematiku zadržování vody v krajině budováním přehrad,“ upozorňuje Libor Ambrozek, předseda Českého svazu ochránců přírody, a pokračuje: „Přehrady jsou v některých případech nutné pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou, nedokáží však efektivně řešit sucho ani rozsáhlé povodně. Vláda svými plány bohužel zcela rezignuje na živou krajinu – na obnovu pramenů, malých přítoků a potoků, přehlíží dramatické sucho na loukách, degradaci polí, kritický stav lesů i úbytek biodiverzity.“

Více v článku: https://csop.cz/velky-vodni-experiment-v-rezii-vlady/

14/10/2026

CHKO Poodří patří k těm echt mokřadním lokalitám v naší republice.
Znáte?

Naši druhou nejmenší CHKO najdete v rovinaté nivě řeky Odry. Poodří je jednou z mála nížinných CHKO se spoustou luk a jen málo lesy. Nenajdete tu horské hřbety, skalní města ani jeskyně. Přesto je Poodří zajímavé a jedinečné. 💧 Je krajinou vody. Jeho krása není prvoplánová a nejlépe vynikne při pohledu z výšky. Řeka Odra si tu mnohde zachovala přirozený charakter, meandruje krajinou a vytváří mrtvá ramena.

Díky zachovalému vodnímu režimu se může volně rozlévat do okolí. Voda nakrátko zaplaví louky i lesy a dodá jim potřebnou vláhu. 🌊 Vyschlé tůně se naplní vodou a poskytnou prostor novému životu. Právě propojení řeky a krajiny je tady tím nejcennějším. Charakteristickými jsou zde i mokřady a rybníky, kterých tu je téměř 70.

Symbolem zdejší rybničnaté krajiny je dravec moták pochop. 🦅 V posledních letech tu úspěšně hnízdí i náš největší dravec orel mořský. Ve vodách se prohání vydra říční a hráze si tu staví bobr evropský.

Asi třetinu rozlohy CHKO tvoří louky. 🌾 Daří se na nich ostřicím, pcháčům, psárce luční či krvavci totenu. V lesích zase najdete koberce sněženek, sasanek či česneku medvědího.

A zajímavost z Poodří?
Při povodni v roce 1997 niva řeky Odry zadržela téměř 90 milionů m³ vody. Pomohla tak zmírnit následky povodní například v Ostravě.
____
☝️ Tento rok je Rokem chráněných krajinných oblastí pod záštitou České komise pro UNESCO.
📸: Zbyněk Sovík

09/10/2026

Ve Slavkovském lese je nová mokřadní rezervace

07/10/2026

Nejen o Místu pro přírodu Cihelna Chmeliště, ale i o širších souvislostech péče o přírodu a krajinu.

https://tinyurl.com/2wep3x8p ⬅ Záchrana jedné lokality na Kutnohorsku ukazuje, jak se mění přístup k péči o krajinu. Od jednotlivých projektů se pozornost přesouvá ke komplexní obnově poškozených ekosystémů. Nové evropské nařízení i miliardy z unijních fondů mají Česku pomoci krajinu lépe připravit na dopady změny klimatu.

06/10/2026

Biskupství plzeňské připravuje na pozemcích ve vlastnictví farnosti Blovice, v katastrálním území Střížovice u Plzně, projekt obnovy vodního režimu krajiny. Jeho součástí bude vybudování soustavy sedmi průtočných tůní o celkové ploše 2 761 m². Projekt je financován z Op...

02/10/2026

Potřebují řeky více prostoru?
(Komentář Botanického ústavu AV ČR k Národnímu plánu obnovy přírody)

🌊 OBNOVA ČESKÉ PŘÍRODY #2 | Řeky a nivy

Potřebují naše řeky víc prostoru?
Řeka není jen voda v korytě. Je přirozeně propojená se svou nivou – rameny, tůněmi, zaplavovanými loukami a lužními lesy. Když řeku zahloubíme, narovnáme nebo od nivy oddělíme, voda krajinou rychleji odtéká. Zároveň mizí mělčiny, náplavy a další specifická stanoviště.

💧 Fungující niva se naopak dokáže „napít“. Při vyšších průtocích se voda rozlije do tůní a ramen, luk a lužních lesů, nasytí půdu a část jí tak zůstává v krajině.
Přirozená dynamika řeky má zásadní význam také pro biodiverzitu. Řeka stále vytváří a proměňuje různá stanoviště. Třeba na nových písčitých, štěrkových nebo bahnitých náplavech dostávají šanci konkurenčně slabé rostliny, které by se v zapojené vegetaci nedokázaly prosadit. Pro některé vzácné druhy jsou tato místa dokonce prakticky jediným přirozeným biotopem.

🍃 Řeka navíc funguje jako dopravní cesta pro rostliny. Voda přenáší semena a další rozmnožovací části mezi lokalitami a propojuje jejich populace. Pokud tuto konektivitu ztratíme, populace se mohou postupně izolovat.

Právě obnově přirozeného propojení řek a funkcí jejich niv se věnuje článek 9 evropského nařízení o obnově přírody. Počítá mimo jiné s odstraňováním vybraných umělých překážek a opatřeními ke zlepšení přirozených funkcí niv. Cílem na úrovni celé EU je do roku 2030 obnovit nejméně 25 000 km volně tekoucích řek.

Obnova ale neznamená vrátit čas. Ne všude lze řeku znovu propojit s celou nivou a je nutné respektovat dnešní krajinu, zástavbu i povodňové riziko. O to důležitější je chránit přirozené a funkční nivy, které nám ještě zůstaly. Ničení biotopů je totiž mnohem snazší než jejich pozdější obnova.

📸 A. Kučerová, K. Šumberová

30/09/2026

Bobří mokřady v Polabí v pořadu České teůlevize Občanské noviny (odkaz na reportáž pod původním příspěvkem)

28/09/2026

Tůně a ryby - nekonečný příběh

Roční příběh tůně pod ČOV Lojovice je živým důkazem toho, že tůně, které v krajině ochranáři vytvářejí, nejsou rozhodně vhodné pro ryby. Nemají zde dostatek životního prostoru, vyžerou pulce a larvy dalších vodních druhů, tím tedy místo oživení, dochází k druhovému ochuzení a v neposlední řadě zhoršují průhlednost vody.
Ryby nechť jsou v rybnících a přehradách, tůně a drobné vodní plochy nechme prosím ostatním. Díky všem, kteří toto respektují.

Příběh tůně pod Lojovicemi je naprosto konkrétní a víme na 100 %, že sem ryby byly nasazeny lidmi, nikoli např. vodním ptactvem, což se někde také může samozřejmě stát.

Tůně v krajině Velkopopovicka vytváříme zejména s těmito cíli:

📌 Pomoci zadržet vodu v místě a čase.
📌 Pomoci zlepšit lokální mikroklima.
📌 Pomoci vytvořit stanoviště vhodná pro žáby, čolky a další vodomilné druhy, kterým se v rybníkách nedaří moc dobře (samozřejmě záleží vždy na způsobu hospodaření, to je alfa a omega všeho 😉).

21/09/2026

V periodických tůních, které jsme vybudovali před dvěma lety nedaleko Kolína, se letos objevil vzácný korýš listonoh letní. Není to jediný zajímavý obyvatel této lokality. Periodické tůně jsou fenoménem, který z naší krajiny mizí. Vytvoření těchto zajistil Pozemkový spolek Huslík při místní organizaci ČSOP Polabí s finanční podporou Nadační fond Veolia.

„Pod svahem, který jsme již několik let kosili, aby úplně nezarostl křovím a podpořili jsme tak ohrožené druhy rostlin a živočichů, bylo vlhké místo zavezené černou skládkou. Předloni jsme to tam díky Nadačnímu fondu Veolia vyčistili a vyhloubili tři malé tůňky. Hned první rok se nám tam objevily kuňky a žábronožky letní, typičtí obyvatelé periodických tůní,“ vzpomíná Pavel Brodecký, spolupracovník Pozemkového spolku Huslík. „Letos zde bylo vyprahlo jako leckde jinde v okolí, ale stačilo, aby se nad Kolínskem přehnalo několik slejváků, tůně se naplnily vodou a ejhle, jsou plné nejen žábronožek, ale letos i neméně vzácných listonohů letních,“ prozrazuje Pavel Brodecký.

Více v článku: https://csop.cz/ziva-zkamenelina-v-tunich-na-kolinsku/

02/02/2026