28/05/2026
Co nám zatím na téhle práci přijde nejtěžší? Není to vstávání ve tři ráno, únava ani to, že často nevíme, co dřív. Nejtěžší je pro nás zatím nespolupráce mezi lidmi, kteří by vlastně měli táhnout za jeden provaz a pomáhat si.
Letos jedeme jako Kokosrnky první sezonu. Všechno stavíme od nuly. Učíme se, obvoláváme, sháníme kontakty, vysvětlujeme, domlouváme se se zemědělci i myslivci a snažíme se dělat věci tak, aby dávaly smysl nejen pro letošek, ale i pro další roky.
Upřímně jsme čekaly, že od zkušenějších lidí a spolků v okolí přijde spíš podpora. Třeba rada, sdílení kontaktů, pomoc s domluvou v místech, kde už mají vztahy vybudované. Nečekaly jsme, že místo spolupráce budeme narážet na zášť, výčitky a tlak ve chvíli, kdy je sezóna ani ne v půlce a máme toho ještě hodně před sebou. Záchrany mláďat přeci nejsou soutěž. Nejde o to, kdo je lepší, kdo zachránil víc nebo kdo má větší zkušenosti. Všem nám jde o to samé a to se snažíme budovat udržitelně... Mrzí nás, že místo pomoci přichází kritika. Mrzí nás to o to víc, že do toho dáváme čas, energii, brzká rána a děláme, co můžeme. Ne dokonale, protože jsme na začátku. Ale poctivě.
Když nemáme souhlas vlastníka pole nebo je spolupráce v daném místě výslovně odmítnutá, nestavíme se do role někoho, kdo si řekne, že to ví nejlíp, a prostě tam poletí. Možná by to vypadalo hrdinsky, ale my nechceme jednou akcí zavřít dveře tam, kde potřebujeme vztahy teprve trpělivě budovat.
A tak bychom chtěly poprosit jediné: pojďme se přestat přetahovat. Pojďme si pomáhat. Sdílet kontakty, zkušenosti, mapy, domluvy, chyby i to, co funguje. Protože srnčatům nepomůže, když se mezi sebou budeme pomlouvat a hanit. Pomůže jim jen naše spolupráce.
My jsme připravené táhnout za jeden provaz. A co vy? 💚
