13/05/2026
Jeden z karvinských (fryštátských rodáků) má dnes narozeniny. 🫡
KAREL BORSKÝ (roz. Kurt Biheller), oběť holokaustu, příslušník československé zahraniční armády na východní frontě, válečný fotograf, vězeň komunistického režimu, plukovník československé armády, místopředseda Československé obce legionářské.
Narodil se před 105 lety, 13. května 1921, ve Fryštátě, který je od poloviny 20. století historickým centrem dnešní Karviné. Jeho rodné jméno bylo Kurt Biheller. Byl židovského původu, jeho otcem byl obchodník Adolf Biheller. Ve druhé polovině 30. let se rodina Birellerových přestěhovala do Moravské Ostravy, kde mladý Kurt navštěvoval gymnázium, než došlo na německou okupaci v březnu 1939. Následně byl ze školy pro svůj židovský původ vyhozen a otec zatčen gestapem. V říjnu 1939 byl odeslán transportem na německo-sovětskou hranici do okupovaného Polska, kterou překročil a usadil se ve Lvově. Jako ilegální imigrant byl zatčen oddíly sovětské NKVD a odsouzen ke třem letům v nápravně-pracovním táboře. U obce Parsovo pracoval na kácení dřeva pro stavbu Volžsko-donského kanálu, než byl v říjnu 1941 propuštěn. Důvodem měl být jeho domnělý polský původ. Když se dozvěděl o formování československé jednotky, odjel do Buzuluku a v červnu 1942 dal se odvést do československé zahraniční armády. Po výcviku odjel na frontu a absolvoval vůbec první bojové vystoupení Čechoslováků na východní frontě v bitvě u Sokolova. Jako nadaný fotograf se v rámci osvětového oddělení podílel na dokumentování života československé jednotky v Sovětském svazu. Při fotografování osvobozování Kyjeva, v listopadu 1943, utrpěl zranění a léčil se až do počátku následujícího roku. Další dvě zranění utrpěl během bojů v rámci karpatsko-dukelské operace. Zapojil se pak ještě do osvobozovacích bojů na Slovensku a na Moravě. Po skončení války seznal, že nacistické rasové běsnění přežil jako jediný z rodiny. V koncentračních táborech zemřeli oba rodiče i mladší bratr. Z Kurta Bihellera si změnil jméno na Karla Borského, vstoupil do KSČ, a rozhodl se pokračovat v armádní kariéře. Na počátku 50. let zmítaly armádou komunistického Československa antisemitské akce, spojené s procesem s Rudolfem Slánským. Karel Borský byl nejdříve odvolán z funkce vojenského přidělence v Budapešti, vyhozen z armády a následně zatčen a vyslýchán pro údajnou špionáž. V dubnu 1952 byl pro chybějící důkazy propuštěn, ale do armády se vrátil až v roce 1956. V 60. letech byl plukovník Borský velitelem československého zastoupení v Dozorčí komisi neutrálních států, dohlížející na podmínky příměří po válce v Koreji. Po roce 1991 byl aktivním činovníkem Českého svazu bojovníků za svobodu a Československé obce legionářské, kde byl krátce i místopředsedou. V roce 2000 byl povýšen do hodnosti brigádního generála ve výslužbě. Své válečné prožitky promítl do několika knih, například "Zítra začne obyčejný den" z roku 1998. Zemřel 9. srpna 2001 v Praze.
___
Armáda České republiky | Pozemní síly AČR | Ministerstvo obrany České republiky | Váleční veteráni - Ministerstvo obrany ČR | Vojenský historický ústav Praha | Vojenský historický ústav Bratislava | Karviná - oficiální stránka města | Moravskoslezský kraj | Z Buzuluku do Prahy | Národní památník II. světové války | Československá obec legionářská jednota Karviná | Československá obec legionářská
