04/06/2026
Zítra zakončíme maraton na 10. Piknik na Keťásku - Tečka!
Jak zakončit konec jedné dekády než vzpomínkou na ten 1.
Místo toho, abychom ti vyprávěli, jaké hoňky a stresy s tím byly, nebo o tom, že nápad vznikl u Toma v hlavě, protože byl v Paříži a prostě – pozor, spoiler – si chtěl uskutečnit sen fotit piknik.
Tak přinášíme svědectví příběhu náhodného člověka, který se náhodně vyskytl na prvním pikniku.
Na první piknik jsem se dostal úplně náhodou. Byl jsem osloven známou, které jsem zrovna ukazoval svoje básně, a ona mi řekla: „Hele, na Keťásku bude piknik, bude tam spousta lidí a takových, co je zajímá i umění. Já tam budu mít plátno, po kterém budou lidi chodit, a ty u toho můžeš číst. To bude skvělý.“
No a tak začalo mé první autorské čtení. Na introverta jsem si sedl do rohu mezi lidmi a čekal, co se bude dít. Lidé se sbíhali ze všech koutů. Všude se něco připravovalo. A já si myslel, že si jen uděláme piknik. Jenže on se celý park měnil. Stala se z něho venkovní galerie lidí, kteří se baví, zkoumají, hrají si a leží jen tak na trávě.
Do toho řeší běžné věci – jak se mají, co práce, co ta politika – a baví se tvorbou druhých.
Když jsme u té tvorby.
Prošel jsem nejtvrdší školou čtení nahlas vůbec. Snad hodinu mě dusila jedna holčička, co nechtěla přestat chodit po plátně a neustále mě týrala pohledem, ať čtu. No masakr. 😄
Co dál mě napadne, když zavřu oči.
Vidím zeleň, veselé lidi, děti, co si hrají, a zvláštní klid a zvědavost.
Zvláštní lidi na svahu sedící u nějakého hlučného divadla pro děti.
A poté si vzpomenu na nové známé, hlouček souvěkovců.
Kdo by čekal, že se tam seznámím s jednou partou a s jednou budoucí známou tatérkou/malířkou, se kterou se budu bavit o psaní a malbě. Dodnes si pamatuji její větu, že nechápe, jak někdo dokáže psát.
Jo a pak jsme šli chlastat. = „No, jen běž. Zatrub!“ A já zatroubil jako slon. Místo toho, abych „troubil“. 🐘 Nejlepší bizár z celého večera.😏
Zakončím to tedy slovy:
Den, kdy jsem vylezl ze své komfortní zóny a bylo to plné překvapení, a též to byl den, kdy jsem se rozhodl, že raději budu troubit jako slon v hospodě nežli troubit. 🐘
A jaký je tvůj příběh z prvního pikniku?