27/05/2026
Aktuálně 27.5. 2026 Timmy/Hope 🩵🐋🩵💔💔💔💔💔💔💔💔rozhovor s donátorkou záchranné akce p. Mommert pro News5
( stopáž v délce 1 h 2min.)
Jsem ráda, že jste si znovu našla čas si s námi promluvit. Od vypuštění velryby a celé záchranné akce už uplynula nějaká doba. Jak se dnes díváte na záchranu keporkaka? Udělaly se podle vás chyby? A pokud ano, jaké?
Jak se na to máme dívat? Jako tým, který celé týdny pracoval na tom, aby dostal zvíře v nouzi zpět do jeho přirozeného prostředí ve správný čas a na správném místě.
Stále celý případ analyzujeme. Můj závěr je takový, že jsme pro tu velrybu prorazili devětadevadesát zdí. Dodrželi jsme všechny podmínky, splnili všechny požadavky, několikrát přepracovali a upravili naše plány, a nakonec jsme narazili na poslední překážku, se kterou jsme vůbec nepočítali a kterou dodnes nedokážeme pochopit.
Stále probíhají interní šetření a analýzy. Až budou dokončeny, zveřejníme jejich výsledky i důsledky.
Byli jsme teď dlouho velmi zdrženliví, ale ne proto, že bychom nic nedělali. Naopak. Snažíme se pochopit události z rána 2. května, které nás částečně nechaly naprosto beze slov. Chceme pochopit, proč a jak k tomu došlo.
Zmínila jste „poslední překážku“. Bylo vidět, že mezi lidmi na různých lodích panovalo napětí. Co jste o tom tehdy věděla? Co se mezi posádkami a záchranným týmem vlastně stalo?
Mezi posádkami a záchranným týmem? Musíte to formulovat přesněji. Existoval jen jeden záchranný tým – a to jsme byli my.
Později jsme se jako lidé mimo místo dozvěděli, že ráno 2. května byl Jeff vyzvednut sám. Veterinářky měly být dopraveny později. Přitom právě ony byly pro mě hlavními odbornicemi a vedoucími celé záchranné akce.
Janine se mezitím probudila z kómatu, což víme, a jsem stále v kontaktu s jejím manželem. Chci jí touto cestou vzkázat: Janine, byla jsi pro celý projekt neuvěřitelně důležitá. Držíme ti palce a budeme dál dělat vše pro to, aby ses měla dobře.
Na průběh rána 2. května nikdy nezapomenu. I za dvacet let vám budu schopná popsat přesně to samé. Byli jsme naprosto bezradní, proč naše veterinářky nebyly převezeny na druhou loď. V tu chvíli přitom vůbec nebyl plánovaný žádný pokus o vypuštění.
Pak mi najednou přišla přes WhatsApp zpráva: „Je volný.“ Zapnula jsem přenos a snažila se pochopit, co se vlastně stalo.
Než jsme to vůbec stihli zpracovat a než se Jeff vrátil na palubu a vysvětlilo se, co se tam odehrálo, okamžitě jsme kontaktovali rejdařství, pana Babela i ministerstvo a zdůraznili jsme, že s tímto vypuštěním nemáme nic společného. Nebyli jsme o něm informováni, neschválili jsme ho ani jsme ho neorganizovali.
Představte si to takto: my jsme si objednali určitou službu – dopravit velrybu na konkrétní místo prostřednictvím našeho záchranného týmu, ne rozhodnutím lodní posádky.
Dodnes se ptám, proč k tomu došlo právě toho rána, v ten konkrétní okamžik a na tom místě. A věřte mi, zjistíme to.
Jeff už v rozhovoru popisoval, jak situaci prožil. Zmínila jste fotografie a videa. Co je na nich vidět? Jak podle vás vypuštění proběhlo?
O některých záznamech zatím nechceme mluvit, protože by mohly být důležité pro další právní kroky. Ale mohu říct, že to, co mi Jeff popsal a co členové posádky viděli zpovzdálí, mě naprosto šokovalo.
Když čtyři týdny pracujete na záchraně živé bytosti a pak vše selže kvůli svévolnému rozhodnutí posádky, je to strašné. A říkám to záměrně. Nic z toho nebylo domluvené. Ani pan Gunz, ani já jsme nedostali jedinou zprávu, že se něco chystá.
Když jsem viděla první video, na kterém potápěč velrybu hledá v bárce, okamžitě jsem poznala podle chování zvířete, že něco není v pořádku. To video dodnes nedokážu dokoukat.
Velryba vydávala zvuky, které předtím nevydávala. Předtím kolem ní pracovalo mnoho lidí, upevňovaly se pytle s pískem a nic takového se neozývalo. Zvířata mají velmi citlivé vnímání.
Budeme dál pokračovat ve vyšetřování. Myslím si, že velryba na toho člověka nereagovala pozitivně.
Nebyla nakonec na bárce umístěna kamera?
Kamera tam byla, ale údajně nefungovala, protože chyběla nějaká anténa. Zároveň ale víme, že existovala možnost vypnout Wi‑Fi.
Jak večer před prvním pokusem o vypuštění, tak ráno 2. května byl kapitán najednou nedostupný, přestože jinak komunikoval bez problémů. Psala jsem opakovaně zprávy typu „Okamžitě přerušte akci“ a žádala jsem, aby naše veterinářky byly převezeny na místo. Nepřišla žádná odpověď.
Existuje tedy kompletní záznam vypuštění?
V současnosti ne. Obrátili jsme se na příslušné osoby a požádali o veškeré záznamy z noci z 1. na 2. května i z rána 2. května. Zatím jsme nedostali žádnou odpověď.
Vy jste se od tohoto vypuštění veřejně distancovali. Kdo za něj tedy podle vás nese odpovědnost?
Jisté je jediné: ne my.
Po prvním pokusu o vypuštění 1. května bylo jasně řečeno, že druhý den se nejprve zkontroluje stav velryby a při dobrém počasí se bude pokračovat dál na severozápad.
Každý kilometr směrem ke Stavangeru byl důležitý. Mým snem bylo vypustit ji tam.
Byla jsem připravená za to zaplatit cokoli. Protože bárka nesměla mimo patnáctimílový koridor, převzala jsem osobně odpovědnost za případnou škodu až do výše čtyř milionů eur.
Kdybyste zjistili, že velrybu nelze vypustit jinak, byli byste ochotni bárku potopit?
Ano. Kdyby to bylo nutné, jednala bych znovu s rejdařstvím a řekla bych: „Pokud čtyři miliony nestačí, řekněte si částku. Potopte bárku.“
Později jsme zjistili, že bárka údajně nebyla způsobilá pro plavbu na otevřeném moři. To jsme se dozvěděli až po několika dnech na moři.
Ve výsledku nás všechna ta jednání stála tři až čtyři hodiny času. A dodnes si říkám, že kdybychom během těch hodin dokázali uplout ještě dál na sever, možná by všechno dopadlo jinak.
Nechci poslouchat argumenty, že takové zvíře nemělo právo na záchranu. My si myslíme pravý opak.
Ano, jsme smutní a vzteklí. Každé ráno začíná otázkou: „Co kdyby?“
Kdybychom ji dokázali vypustit tam, kam jsme chtěli, její šance na přežití by byly mnohem vyšší.
Přesto považuji samotnou záchranu za úspěch. Dokázali jsme dostat zvíře z místa, kde by jinak pravděpodobně zahynulo.
Padly i zmínky o právních krocích. Byly už podniknuty?
Nebudu zatím uvádět konkrétní jména ani instituce. Čekáme na odpovědi od dotazovaných stran. Pokud nepřijdou, vydáme se právní cestou.
Pro nás ten případ není uzavřený.
Lidé z celého světa nám píšou e‑maily. Z Austrálie, Belgie, Kalifornie. Mnoho lidí pochopilo, že se stalo něco vážného.
Pořád zůstává otázka: proč právě tehdy a proč právě takto?
Kolik celá akce stála?
Přibližně jeden a půl milionu.
Nikdy ale nešlo o peníze. Šlo o to ukázat lidem, že existují lidé ochotní bojovat za život zvířete.
Můžete zachránit velrybu, ale stejně tak můžete zachránit šneka, včelu nebo ježka.
Mnoho lidí dnes kritizuje, že ty peníze mohly být využity třeba na ochranu moří obecně.
Tu kritiku chápu. A je dobře, že si lidé kladou otázku, co sami mohou udělat pro ochranu oceánů.
Ale zároveň nikdo neví, co všechno jsme už pro ochranu zvířat udělali.
Pro mě ty peníze nebyly ztracené.
Co se teď stane s daty z trackeru? Už byla vyhodnocena? A budou někdy zveřejněna?
Ano, samozřejmě. Podle mých aktuálních informací je tracker stále u Dánů. Není mi známo, že by byl vrácen ministerstvu.
Technicky vzato patří záchrannému týmu, protože jsme ho pořídili my.
Doufáme, že se k němu dostaneme a budeme moci data sami vyhodnotit.
Máte už nějaké informace o tom, kam velryba po vypuštění plavala a jak dlouho ještě žila?
Máme pouze signály až do neděle, kdy jsme o ni ztratili spojení.
Odborníci, kteří data analyzovali, říkali, že pohyb odpovídal normálnímu plavání.
Pak ale signály zmizely.
Nevěděli jsme, jestli se tracker porouchal, jestli byla velryba v příliš velké hloubce, nebo jestli už mířila směrem k Norsku.
Samozřejmě jsme nechtěli věřit nejhoršímu scénáři.
To zvíře bojovalo neuvěřitelně dlouho. Týdny. A přitom se stále pohybovalo elegantně a klidně.
Když teď vidíte její tělo u Anholtu, co to s vámi dělá?
Je to strašné.
Pamatujete si, jak se chovala k lidem. Jak jemně pohybovala ploutvemi a jak se snažila nikoho nezranit.
Mluvíme o zvířeti vážícím dvanáct až patnáct tun, které navazovalo oční kontakt s lidmi.
Existují i velmi osobní videa od lidí na místě, kde říkají, že velryba věděla, že jí lidé chtějí pomoci.
Nechala si pomáhat s obrovskou důvěrou.
Pokud už nebude provedena pitva, chtěli bychom alespoň dosáhnout toho, aby mohla být důstojně navrácena do moře.
Ty současné fotografie jsou téměř nesnesitelné.
Myslím si, že lidé, kteří tam nemají co dělat, by měli zachovávat odstup a respekt.
Každá živá bytost si zaslouží důstojné rozloučení.
Pokud by Dánsko rozhodlo, že už není možné získat další využitelné vzorky, nabídli jsme, že bychom ji dopravili zpět do hlubší vody.
Bylo by krásné nechat ji odejít tam, kam patří.
Celý příběh samozřejmě neskončil tak, jak jsme si přáli. Jak si i přesto udržujete pozitivní pohled?
Za svůj život jsem zachraňovala mnoho zvířat. A každá záchrana, i když neskončí dobře, má pro to zvíře smysl.
Protože dostalo pomoc. Protože nebylo ponecháno napospas.
Tahle akce ukázala lidem, co všechno jsou schopni pro zvíře udělat.
Ukázala také, kolik empatie v lidech stále existuje.
Kdyby se podobná situace stala znovu, šla byste do toho znovu?
Ano. Okamžitě.
I samotný pokus o záchranu může být pro zvíře důležitý.
Velryba na nás někdy působila jako malá baterie – čím víc lidí kolem ní bylo a čím víc podpory cítila, tím víc energie měla.
Třetí den jsme mimochodem pod jejím břichem našli asi metr a půl dlouhou železnou tyč a také hadici.
Na internetu se tehdy objevila videa, kde lidé tvrdili, že někdo velrybu svázal hadicí. Mohu potvrdit, že tam skutečně byla.
Nemohu ale tvrdit, že ji tam někdo úmyslně připevnil.
Prosím všechny lidi, kteří chtějí pomoci objasnit události z rána 2. května: sdílejte fakta, ne senzace.
Nešiřte vymyšlené příběhy jen kvůli kliknutím.
Byla kolem velryby vytvořena obrovská komunita. Objevily se také spekulace, že jste byla aktivní v několika whatsappových skupinách a nechala se jejich názory ovlivňovat.
Byla jsem přesně ve dvou skupinách.
Rozhodnutí velrybu zachránit jsem ale učinila sama.
Ano, konzultovali jsme různé možnosti a hledali nejlepší řešení, ale nikdo mě nemanipuloval.
Mnoho lidí bojovalo celé týdny za to, aby velryba dostala šanci.
A i když jsme neměli zkušenosti s podobnou akcí, myslím, že jsme dokázali něco mimořádného.
Jaká byla vaše role v těch skupinách?
Upřímně? Nebyla jsem tam nijak zvlášť aktivní.
Lidé mě tam přidali poté, co jsem na Instagramu nabídla financování záchrany.
Ozývali se lidé, kteří byli pro věc opravdu zapálení.
Felix Bohnsack je například velmi mladý a neuvěřitelně angažovaný člověk.
Všichni jsme tehdy měli pocit, že akce funguje a že se daří.
Moment, kdy velryba opustila zátoku a plavala do západu slunce, byl pro mnoho lidí obrovsky emotivní.
Nikdo mě ale v rozhodování neovlivňoval.
Na Pöhlu jste tehdy pravidelně poskytovali informace médiím, ale po vyplutí bylo najednou mnohem těžší cokoli zjistit.
Neměli jsme v úmyslu média vylučovat.
V té době se navíc můj manžel necítil dobře.
Byli jsme ale v neustálém kontaktu s kapitánem i posádkou.
Zároveň nám bylo řečeno, že se News5 pokusili nastoupit na loď bez povolení.
Proto jsem vás kontaktovala a ptala se, co se stalo.
Nakonec jsem vám dokonce řekla: když už jste na místě, pomozte nám a držte se za konvojem, kdyby se velryba pokusila vrátit zpět.
Překvapilo mě ale, že jste ráno nebyli poblíž.
A vy jste odpověděli, že jste nedostali žádné informace.
Snažili jsme se vzlétnout s dronem, ale nebylo to jednoduché.
Na lodi byli čtyři lidé. Skipper a jeho žena řídili loď celou noc, takže si zrovna pod palubou odpočívali.
Naši lidé mezitím nemohli dron sami vypustit.
Na moři je potřeba jeden člověk na řízení lodi, jeden na spuštění dronu a další na ovládání.
Než se podařilo probudit skippera a jeho ženu a dostat je zpět ke kormidlu, trvalo to.
Když jsme konečně dron dostali do vzduchu, byla velryba už venku.
My sami jsme si pak kladli otázku, proč nám nikdo nezavolal.
Měli jsme spolu přece kontakt. Dokonce s námi komunikovali vysílačkou.
Proč nám Jeff nebo doktorka Tönnies nedali vědět dřív?
Kdyby ano, mohli jsme reagovat rychleji.
Dodnes nás to trápí.
Celý svět se ptá, co se tehdy stalo, a přitom právě ty nejdůležitější minuty nejsou nikde zdokumentované.
Telefonovala jsem tehdy s doktorkou Tönnies a byla v šoku.
Existují ještě další krátké záznamy a dokumenty, které mohou být později důležité.
Ona sama prý trvala na tom, aby byla okamžitě převezena na druhou loď.
Je zvláštní, že právě rozhodující okamžiky nikdo nenatočil.
Naši odborníci na velryby byli navíc na druhé lodi.
Lidé, kteří byli u velryby během vypuštění, k tomu původně vůbec nebyli určeni.
Ptáme se sami sebe: proč nikdo nenatáčel?
Proč nikdo nic nezdokumentoval?
Měli jsme pocit, jako by někdo čekal na ideální chvíli, kdy ostatní ještě spí, a pak si udělal vše po svém.
Jeff byl podle všeho ještě prakticky ve spodním prádle, když zaznělo: „Jdeme zkontrolovat velrybu.“
Pak se najednou rozjela celá akce.
Nikdo nekomunikoval. Kapitán nebyl dostupný.
Psala jsem okamžitě, že chci naše lékaře na místo.
A v tu chvíli už bylo po všem.
Ptáte se, proč nám nikdo nedal vědět. My si klademe stejnou otázku.
Existují záběry z jiných lodí?
Kontaktovali jsme rejdařství a požádali o všechny dostupné záznamy.
Zatím jsme ale kromě odkazování na jiné osoby nedostali žádnou odpověď.
Kamera na bárce podle všeho po celou dobu nefungovala.
Původně jsme chtěli vytvořit jakousi nepřetržitou hlídku přímo na bárce.
Teprve když bárka opustila zátoku, zjistili jsme, že na ni nikdo nesmí vstoupit.
Představovali jsme si to celé jinak.
A komunikace byla velmi špatná.
Z celé situace se ale musíme poučit.
Přesto bych do podobné záchrany šla znovu.
Každá minuta, kterou lidé věnovali této velrybě, měla smysl.
Do budoucna ale musíme lépe nastavit spolupráci s úřady a získat ještě zkušenější odborníky.
I tak jsme ale přizvali experty z Norska i Ameriky, kteří mají s velrybami dlouholeté zkušenosti.
Myslím, že jsme tehdy v Evropě dali dohromady velmi silný tým.
Myslíte si, že celý případ skončí u soudu?
Pravda musí vyjít najevo.
To je náš hlavní cíl.
Kdo? Proč? A proč právě tehdy?
To jsou otázky, na které chceme odpověď.
Nebyla jste informována vy ani my.
Proč nikdo nekomunikoval? Proč nebyli naši lidé převezeni na místo?
Dokud se pravda neobjasní, nepřestaneme.
To slibuji té velrybě i všem lidem, kteří do celé akce vložili srdce.
Pravda musí vyjít na světlo.
Autor záznamu a překladu: HH, Zastavme pláč delfínů
Zastavme pláč delfínů
